Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu (ÚOOÚ) pro porušení příslušných právních předpisů a směrnicí GDPR.

středa 23. července 2008

Soud: Nucení k práci přesčas nesnižuje důstojnost lidí


21:15 | 22.7.2008 | Tomáš Fránek 

Brno - Nucení k práci přesčas bez nároku na mzdu nemusí znamenat snížení důstojnosti a nepřípustný zásah do práv zaměstnanců. Lidé, které jejich zaměstnavatelé nutí pracovat zadarmo přesčas, tak nemohou po firmách požadovat vysoké odškodnění. Mají nárok jen na doplacení dlužné mzdy. 


Tak zní rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zamítl dovolání bývalé prodavačky z jihu Čech, když chtěla kvůli povinné práci přesčas v jednom z obchodních řetězců vysoudit na zaměstnavateli půl milionu korun. Nucení k práci přesčas přitom u několika zaměstnanců potvrdila také kontrola úřadu práce.
Nejde o zdraví

Prodavačka se na soud obrátila poté, co v několika případech pracovala minimálně 14 hodin, ve výkazech ale podepisovala pouze dvanáctihodinovou směnu. 

"Když s tímto postupem vyslovila nesouhlas, nadřízený jen pokrčil rameny a smál se jí, z čehož usoudila, že mu nejde o zdraví zaměstnanců, a cítila se tímto ohrožená," uvedla právní zástupkyně ženy v žalobě. Prodavačka nakonec z práce odešla, situace v obchodě se měla projevit i na jejím zdraví.

Soudy v Písku a Českých Budějovicích ale žalobu ženy zamítly, rozhodly navíc, že žena musí zaplatit přes dvacet tisíc na nákladech řízení. 

Soudy potvrdily, že k práci přesčas bez nároku na mzdu došlo nejenom v případě této ženy, ale ve větší míře i u dalších zaměstnanců v prodejně.

"Z překročení maximální délky směny nelze dovozovat nárok na přiměřené zadostiučinění," uvedli českobudějovičtí soudci s tím, že nedošlo ani k diskriminaci na základě toho, že prodavačka byla žena. Pracovat přesčas totiž museli i muži. 

Žena se obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Uvedla, že k práci přesčas byla nucena kvůli strachu ze ztráty zaměstnanání. "Praktiky zaměstnavatele zasahovaly do osobnostních práv," uvedla.
Nebyla snížena důstojnost

Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Zdeňkem Novotným uvedl, že podobnou otázku soud dosud neřešil, jde tedy o spor, který má zásadní význam.

Nejvyšší soud dovolání ženy zamítl. "Porušení pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatele nemá vždy za následek snížení důstojnosti zaměstnance," uvedli soudci.

Podle Nejvyššího soudu mohla být žena nucením k práci přesčas zkrácena na mzdě, a v takovém případě se může domáhat jejího doplatku. "Nelze však uvažovat o tom, že by tímto byla poškozována snížením její důstojnosti," rozhodli soudci.

Nejvyšší soud potvrdil, že nedošlo ani k diskriminaci kvůli pohlaví, pracovat přesčas zaměstnavatel nutil pracovat muže i ženy. "Nebyla splněna jedna z podmínek pro vznik nároku na požadovanou peněžitou náhradu," dodali soudci.


Žádné komentáře:

Okomentovat