Brno | 03. 05. 2013
30. června letošního roku skončí platnost Mzdového předpisu a s ním i aktuální tarifní sazby mezd. Kolotoč jednání o novém mzdovém předpisu a navýšení mezd začne 15. května. Zvýší se od července mzda nebo zůstane na stejné úrovni? Na to jsme se zeptali předsedy Odborové organizace zaměstnanců Tesco Stores ČR a.s.
Poslední Mzdový předpis byl uzavřen pouze na rok, to není běžné...
Zpravidla ne, ale když jsme loni v březnu uzavírali kolektivní smlouvu pro další období, jejíž součástí je i mzdový předpis, byla situace v maloobchodu nestabilní. Nikdo netušil, jakým směrem se bude ekonomika a maloobchodní trh vyvíjet. Ani výsledky nebyly nijak dobré. I když jsme žádali navýšení mezd, museli jsme brát v úvahu především přetrvávající ekonomickou krizi i aktuální výsledky společnosti.
Trvat na zvýšení mezd v době, kdy nikdo neví, co bude a kdy se krize stále prohlubovala, bez jakékoli viditelné stagnace, by byl špatný krok. Kdybychom na navýšení mezd trvali, mělo by to zcela určitě výrazný dopad na stav zaměstnanců, a to jsme díky stále rostoucí nezaměstnanosti nechtěli. Proto jsme se dohodli se zaměstnavatelem, že mzdy v roce 2012 neporostou, ale zachováme stav zaměstnanců a udržíme si tak zaměstnanost. Ani dnes nelze očekávat nějaký závratný růst, který by si zaměstnanci přáli a ve skutečnosti i zasloužili. Odhad vývoje ekonomiky pro ČR a letošní rok zhoršila mimo Evropské komise také Česká národní banka. Takže stagnace ekonomické recese nějak pokulhává, a přání zvýšení mzdy o 15 až 20% procent, o kterých slýchávám v požadavcích zaměstnanců, je opravdu nemožný sen. Při tomto procentuálním růstu bychom rozhodně zvýšili nezaměstnanost a hrozilo by další velké snižování stavů. To určitě nikdo nechce.
Přesto k propouštění došlo…
Ano, vedení společnosti se rozhodlo provést v rámci restrukturalizace, dle ní potřebné organizační změny, které se měly dotknout zejména manažerských, vedoucích a administrativních pozic, stejně jako LPS. Ušetřené mzdové náklady měly být následně přesunuty na provozní zaměstnance, tedy jejich navýšení, ale dodnes o tom vedeme diskuse, protože v tom se naše názory, na rozdíl od vedení, značně liší. Dnes vidíme, že šlo pouze o zástěrku pro zrušení LPS, Luxusní manažerské pozice, zejména na oblastech, nám však v rozporu s původním záměrem snižování závratně a nesmyslně stoupají, aniž by si na sebe tyto pozice vydělávaly. Odbory s organizačními změnami souhlas nikdy nevyslovily, zejména ne s rušením vlastní bezpečnostní služby Naše kritika a nesouhlas vyslyšena nebyla. Nemáme v legislativě žádný zákonný prostředek, který by tomu zabránil. Proti rozhodnutí zaměstnavatele neexistuje odvolací orgán, který by takové rozhodnutí o organizační změně přezkoumával. I když je třeba informovat Úřad práce, včetně doručení výsledků jednání zaměstnavatele s odbory a případných stanovisek odborů ke zprávě zaměstnavatele, což jsme učinili a námitky do zprávy zahrnuly, nakonec to ale v samotném závěru nic nezmění a nezvrátí. Zrušení naší vlastní bezpečnostní služby bylo kritizováno napříč celými odbory, a jen čas si myslím ukáže, že to nebylo úplně správné rozhodnutí.
Proč? Co odbory vede k tomuto přesvědčení?
Naši vlastní „bezpečáci“ měli dlouholeté zkušenosti. Už při vstupu zákazníka do prodejny předem věděli, že je to zrovna ten či onen, který chodí nakupovat „zadarmo“. Znali dobře známé „firmy“ a majetek společnosti dokázali ochránit. Jejich „šestý smysl“ dokázal často již dopředu rozpoznat, na koho si dávat pozor. Velká řada z nich je nenahraditelná. Myslím si, že výsledky LPS byly dobré a jejich pozice měla pro celou společnost velmi významný smysl. Naopak agenturní pracovníci nemají žádnou motivaci k ochraně našeho majetku, ať již beru v úvahu jejich velkou rotaci, mzdu nebo fyzické zdatnosti, nejčastěji jde o sezóní zaměstnance , důchodce nebo krátkodobé nouzové zaměstnání či o brigádníky ze škol. Zpravidla pouze postávají jako sloup na jednom místě u vstupu nebo si hrají s telefonem apod. a prodejnu ani zákazníky nepozorují. To rozhodně za dostatečnou ochranu majetku nelze opravdu považovat a přenáší se tak odpovědnost na zaměstnance, Jde jen o zbytečně vyhozené peníze, i když někomu na ruku. Už teď máme znaky o rostoucích ztrátách, které jdou k tíži dané provozovny. Zajištění ochrany majetku se tak přenáší na zaměstnance, na které je nepřímo vyvíjen nátlak k ochraně majetku a snižování neznámých ztrát. Při tomto počtu zaměstnanců si ale už nedokážu vůbec představit ještě další povinnosti pro zaměstnance, zvláště pak na malých formátech, a to bez navýšení mzdy. Prostě zrušení LPS byla chyba, a je potřeba zvážit, co je pro společnost v konečném důsledku levnější a přínosnější. Jestli je to vlastní bezpečnostní služba s dobrými výsledky nebo agentura se zvýšenými ztrátami. Všechno chce svůj čas, jen mne mrzí, že jsme ztratili kvalitní zaměstnance, kteří se jen těžko budou do společnosti chtít případně vrátit.
Vraťme se zpátky ke mzdám. Je reálné, že se letos mzdy opravdu zvýší?
Na to je opravdu složitá odpověď. Ano i ne. Kompletní výsledky hospodaření společnosti nemáme stále k dispozici, přestože jsme o ně žádali a pro úpravu mezd jsou pro nás jedním z vodítek. Na druhou stranu jsme vloni mzdy nezvyšovali, ale v kolektivní smlouvě jsme si stanovili pravidlo, že budeme usilovat o takový růst mezd, aby nedošlo k jejich reálnému poklesu. To je pro mě a určitě i mé kolegy prvním pravidlem při návrhu navýšení mezd. Loňská inflace dosáhla výše 3,3%, tedy také první a základní z položek, se kterou musíme počítat při procentuálním navýšení. Reálná mzda poklesla, tedy její skutečná hodnota. Další by měl být po dorovnání inflace růst už reálných, tedy neznehodnocených mezd, ale tady bych byl osobně opatrný a pohyboval se asi kolem 2-3%, a s vyšším růstem počítáme hlavně u malých formátů, díky zvýšené odpovědnosti zaměstnanců i rozdílným pracovním povinnostem oproti hypermarketům nebo obchodním domům. Ale nezáleží jen na mém názoru, čekám, s čím přijdou ještě kolegové a teprve pak návrh mezd předložíme jako konečný. Mzdy letos musí vzrůst, je třeba, aby mohli zaměstnanci pokrýt své základní životní náklady a nepohybovali se na hranici chudoby. Reálná mzda poklesla a je proto potřeba ji nejprve dorovnat. To musí být základem, pak uvidíme, o kolik je ještě možné mzdy navýšit.
Jsou nebo lépe, budou na to prostředky?
Budeme je muset najít. A vím proto, že to nebudou jednání jednoduchá. Je potřeba si v první řadě uvědomit, že na zaměstnance jsou kladeny stále vyšší požadavky a na provozovnách je jich stále méně a méně, ale práce je vyžadováno naopak daleko více. Rezervy určitě někde jsou, ať už vezmu v úvahu zbytečné procesy, které je třeba zjednodušovat a řadu z nich úplně odbourat, nebo mnohdy nesmyslné požadavky nadřízených, které provozovny pouze zatěžují a ve skutečnosti k reálnému zlepšení výsledků nepovedou. Jen zabírají zbytečný čas, který je lepší věnovat zkvalitnění zákaznického servisu. Ale rezervy vidím i jinde a taky by neuškodilo vrátit se k jinému systému přidělování prostředků na mzdy, než tomu je teď. Provozovny a zajištění jejich chodu musí být hlavní prioritou společnosti. Ty totiž vytváří hlavní příjem a zisk společnosti. Potřebujeme posílit celý zákaznický servis a k tomu potřebujeme i dostatek zaměstnanců a dostatečné mzdové prostředky.
Kde máme podle tebe ještě ty rezervy?
To bych zatím „neventiloval“, bude to určitě případnou součástí vyjednávání, a jeden z možných bodů úspor, abychom mzdy mohly zvýšit, nebudou-li samozřejmě jiné přijatelné možnosti.
Určitě narážíš na Centrálu…
Ne, to není tak úplně pravda, i na některých odděleních Centrály považuji stav za poddimenzovaný a měl by se navýšit, ale opravdu bych to teď nechtěl komentovat. Jen řeknu, že restrukturalizace neproběhla tak úplně podle představ mých ani mých kolegů, a také toho, co bylo při jednáních o organizačních změnách řečeno. Mělo by dojít k přehodnocení a zvážit, co je potřebné a co zbytečné a zda se opravdu všechny procesy zjednodušily nebo zda některé pozice nejsou zbytečným luxusem.
Kdy budeme vědět, jestli mzdy porostou a o kolik?
I já bych to rád věděl už dnes, ale hlavní jednání teprve začnou a musíme vyčkat. Máme termín na 15. května a počítáme v daném týdnu jen s dvěma dny. Zda se ale dohodneme ve vyhrazeném termínu, není možné teď odhadnout. Je pravda, že komunikace mezi odbory a vedením se zlepšila, a je docela na vysoké úrovni. To je oproti předchozím rokům výrazný posun a výhoda, dobrá komunikace je základem všech jednání nebo vyjednávání. Kolektivní smlouvu jsme díky tomu dokázali uzavřít během necelých tří dnů. Bylo to o tom, že jsme ji společně komunikovali a upravovali nesporné body před hlavním jednáním, takže na jednáních docházelo k následným úpravám citací a samozřejmě výměnám některých ustanovení navzájem. Takzvaně něco za něco, stejně jako směnný obchod. Něco se samozřejmě na obou stranách vypustilo z návrhu a něco zase přidalo. V případě mzdového předpisu to funguje obdobně, a byl bych rád, kdybychom vše zvládli během těch prvních dvou dnů a předpis tak podepsali v předstihu, aby byl dostatek času na potřebné administrativní záležitosti. Záleží ale, jestli se dohodneme na růstu mezd či nikoli, k tomu budeme potřebovat největší prostor. V textaci mzdového předpisu s výjimkou jediného bodu zásadní problém nevidím a ani nečekám. Díky dobré vzájemné komunikaci máme naštěstí ještě dostatek prostoru pro jednání v případě, že bychom se nedohodli hned v prvním termínu.
Co když se ale přece jenom nedohodnete ani do konce června?
Nepředbíhejme události. Mzdový předpis je součástí kolektivní smlouvy, ta platí až do konce června 2014. Vedeme se zástupci společnosti myslím dobrý a kvalitní sociální dialog, to znamená, že se především snažíme dohodnout nebo najít přijatelná řešení pro obě strany. To je prioritou pro všechny a obě strany mají určitě zájem Mzdový předpis uzavřít. Složitější jednání vidím až u Pracovního řádu, o kterém jednáme asi 2 roky. Je zastaralý, neaktuální a musí se do něj zapracovat spousta nových věcí a předpisů, které se změnily.
Co v něm bude nového?
Na novém návrhu pracovního řádu se doposud pracuje, úplný text řada lidí pověřených vyjednáváním neměla ještě k dispozici. Celý tým na jeho obsahu stále pracuje, proto je nemožné se k němu nyní vyjadřovat. Do doby, než s návrhem budou seznámeni lidé pověření kolektivním vyjednáváním, tedy odpověď "bez komentáře". Bylo by to nekorektní. Jednání asi budou náročnější než obvykle. Musí ale být zcela jasné a nezpochybnitelné, že Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele i zaměstnance společnosti, včetně managementu na všech stupních řízení. Všichni máme v pracovněprávních vztazích práva a stanovené povinnosti, která musí platit pro každého, bez rozdílu jeho postavení ve společnosti. Co platí pro jednoho, platí i pro druhého, byť je manažer nebo "oblasťák". Hlavně musíme zlepšit firemní kulturu a komunikaci, to je základem dobré společnosti.
Je něco, co bys ty osobně vzkázal zaměstnancům?
Držte nám pěsti a mějte sílu a odvahu. Nikdy se nebojte říct svůj názor a ozvat se. Vaši nadřízení nejsou „bohové“, ale lidi, kteří musí dodržovat zákony a předpisy, stejně jako vy, byť tomu tak mnohdy není. Máme linku ochrany zájmů, ale i poradnu a odbory, kam se můžete obrátit a ozvat se, když se předpisy porušují nebo se nedodržují dobré mravy. Někdy to chvilku trvá, než se vše prověří, každý podnět se rozhodně šetří. Nebojte se zajít i na Inspektorát práce, jen se proberte a nenechte si všechno líbit, jinak se to bude stupňovat. Dejte jasný konec vyhrožování a šikaně. Jsme lidé, ne stroje, usmrkánci nebo otroci. Jen ve zdravém pracovním prostředí můžeme odvádět dobrou a kvalitní práci, bez stresu a odporu. Ale tomu musíme pomoci všichni společně. Hlavně se k sobě navzájem chovejme slušně, s úctou a respektem. Hezký den všem.
Díky za rozhovor.
Není zač, alespoň jsem se zase jednou musel zpovídat někomu já sám (smích), ale nezvykej si na to!
Na dotazy odpovídal Ivan Předinský
Autor: Jan Skácel
tiskové centrum NOT