Komu vlastně náleží náhrada mzdy za pracovní neschopnost?
Náhrada mzdy za pracovní neschopnost náleží těm zaměstnancům, kteří onemocní nebo jsou v karanténě a jsou nemocensky pojištěni, tj.:
· zaměstnancům v pracovním poměru
· zaměstnancům na DPČ (dohoda o pracovní činnosti) za podmínky, že mají sjednaný tzv. „rozhodný příjem“ v měsíci nejméně 2000 korun
Podmínkou nemocenského pojištění je také rozsah zaměstnání, které trvá nebo by mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů. Ale pozor. Náhrada mzdy nenáleží za tzv. OČR, ošetřování člena rodiny
POZOR. Pracujete-li u stejného zaměstnavatele i na DPČ, je nutné požádat lékaře o vystavení dokladu o pracovní neschopnosti i na pracovní pozici, kterou máte sjednánu v dohodě o pracovní činnosti. Budete tedy mít neschopenky 2 a náhrada mzdy vám náleží z obou pracovně právních vztahů. V opačném případě Vám bude vyplacena náhrada mzdy pouze za pracovní poměr dle sjednané pracovní smlouvy, ne však z DPČ.
Jak dlouho se vyplácí?
Náhrada mzdy za pracovní neschopnost se vyplácí od 4. pracovního dne (pozor, ne kalendářního) pracovní neschopnosti, a to za pracovní dny, tj. za hodiny, které měly být odpracovány dle harmonogramu směn, podle rozvržení pracovní doby v průběhu prvních 14ti kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Za první tři pracovní dny pracovní neschopnosti náhrada mzdy nenáleží.
Náhrada mzdy se vyplácí jen po dobu pracovního poměru nebo DPČ, nikoliv po skončení pracovního poměru nebo DPČ.
Při karanténě se náhrada mzdy vyplácí i po dobu prvních tří pracovních dnů, a to ve výši 25% redukovaného průměrného výdělku.
Náhrada mzdy se vyplácí pouze do vyčerpání tzv. „podpůrčí doby“, ta je nově maximálně 380 kalendářních dnů od počátku nemoci. Do čerpání podpůrčí doby se započítávají i předchozí pracovní neschopnosti spadající do období 1 roku před počátkem nové pracovní neschopnosti.
Náhrada mzdy se vyplácí za hodiny v pracovních dnech a dle plánovaných pracovních, tak jak byly uvedeny v měsíčním harmonogramu směn.
Náhrada mzdy náleží i za dny státního svátku, na který byla plánována pracovní směna. Náhrada mzdy však nepřísluší, pokud spadá do prvních 3 pracovních dnů pracovní neschopnosti.
Poslední 14tý den je hrazen náhradou mzdy pouze do 24:00 hodin, aby nedošlo k souběhu s nemocenskými dávkami.
Při vzniku pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů (dříve 42 kalendářních dnů) od skončení pracovněprávního vztahu se náhrada mzdy nevyplácí. Bude-li však pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů, má bývalý zaměstnanec nárok na nemocenské dávky a zaměstnavatel musí poskytnout podklady příslušné OSSZ popřípadě PSSZ.
Začne-li pracovní neschopnost v den, kdy již zaměstnanec odpracoval část směny, bude proplacena odpracovaná část směny mzdou a zároveň bude tento den prvním pracovním dnem pracovní neschopnosti bez náhrady mzdy. Od tohoto data se také počítá období 14ti dnů nemoci, za které přísluší náhrada mzdy i 30 a 60 dnů pro výši nemocenských dávek.
Zaměstnanci ve zkušební době nelze s účinností od 1. ledna 2009 v průběhu prvních 14ti kalendářních dnů pracovní neschopnosti zrušit pracovní poměr ve zkušební době.
Jak se vypočítá náhrada mzdy?
Výpočet provádí zaměstnavatel. Na základě výdělků za rozhodné období, tj. za poslední čtvrtletí před začátkem nemoci se zjišťuje průměrný hodinový výdělek pro pracovněprávní účely, který se používá například pro náhradu za dovolenou.
Tento průměrný hodinový výdělek se pro výpočet náhrady mzdy za pracovní neschopnost redukuje na tzv. „redukovaný průměrný hodinový výdělek“.
· První redukční hranice do 137,55 Kč se započte 90%
· Druhá redukční hranice do 206,15 Kč se započte 60% rozdílu mezi první a druhou redukční hranicí.
· Třetí redukční hranice do 412,30 Kč se započte 30% rozdílu mezi druhou a třetí redukční hranicí.
· Z částky nad třetí redukční hranici se již nic nezapočítá.
Maximální redukovaný průměrný hodinový výdělek pro náhradu mzdy za pracovní neschopnost je 226,80 Kč. To odpovídá hrubému měsíčnímu příjmu 71 600 korun českých.
Náhrada mzdy při pracovní neschopnosti se určí z redukovaného průměrného hodinového výdělku:
· Za první až třetí pracovní den (plánovanou směnu) se při nemoci či nepracovním úrazu neposkytuje. Při karanténě se poskytuje ve výši 25%.
· Za pracovní den v rámci čtvrtého až čtrnáctého kalendářního dne náhrada mzdy poskytuje ve výši 60%
Maximální náhrada mzdy za pracovní neschopnost a hodinu činí 136,08 korun a maximální částka náhrady mzdy za pracovní neschopnost činí za pracovní den (8 hodin) 1 088,64 korun.
Náhrada mzdy se nedaní a nestává se základem pro odvod sociálního ani zdravotního pojištění.
Náhrada mzdy za pracovní neschopnost a nemocenské dávky se krátí nebo nevyplácí:
· Přivodil-li si zaměstnanec pracovní neschopnost úmyslně, náhrada mzdy ani nemocenské dávky zaměstnanci nenáleží.
· Náhrada mzdy a nemocenská dávka je ve výši 50%, pokud si zaměstnanec pracovní neschopnost přivodil ve rvačce, v důsledku opilosti nebo pod vlivem užití omamných látek, při úmyslném trestném činu či úmyslně zaviněném přestupku.
· Náhradu mzdy může zaměstnavatel svým rozhodnutím snížit nebo odejmout v případě, že zjistí, že zaměstnanec nedodržuje režim práce neschopného, místo pobytu v době pracovní neschopnosti nebo dobu a rozsah vycházek
Od kdy a jak dlouho náleží nemocenská?
Nemocenská se vyplácí za kalendářní dny od patnáctého kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény (od 0:00 hodin) a to od příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ).
Od prvního kalendářního dne vyplácí OSSZ pouze tyto dávky:
· ošetřovné, tzv. OČR
· peněžitou pomoc v mateřství
· vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Nárok na nemocenské dávky má pouze zaměstnanec, jehož pracovní neschopnost nebo karanténa trvala déle než 14 kalendářních dnů. Od zaměstnavatele budou vypláceny jen nemocenské dávky pokračující z roku 2008.
Nemocenská může být vyplácena nejdéle do konce podpůrčí doby, která nově činí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. Starobní nebo plně invalidní důchodce má podpůrčí dobu nejdéle 70 kalendářních dnů a to jen trvá-li pracovněprávní vztah. Výplata v tomto případě končí dnem skončení pracovního poměru, stejně je tomu tak i u DPČ.
Při vzniku pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě (7 kalendářních dnů) zaměstnavatel nevyplácí náhradu mzdy, ale bude-li pracovní neschopnost delší jak 14 kalendářních dnů vzniká nárok na nemocenské dávky.
OSSZ respektive PSSZ posoudí nárok na nemocenskou dávku a v případě splnění všech podmínek dávku přizná. Nejsou-li podmínky splněny, vydá rozhodnutí o zamítnutí dávky z důvodu nesplnění podmínek.
OSSZ nebo PSSZ vyplatí dávku ve lhůtě 1 měsíce následujícího po dni, v němž byla žádost této dávky správě doručena. Zaměstnanec má možnost si zvolit způsob výplaty dávky:
· výplata na účet zaměstnance, pokud uvede v žádosti o dávku číslo účtu
· výplata v hotovosti (poštovní poukázkou), v takovém případě hradí náklady za doručení
O druhu vyplacené dávky, denní výši dávky, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, vydá okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnanci písemné oznámení.
Nebude-li zaměstnanec s výší dávky souhlasit, zahájí okresní správa sociálního zabezpečení řízení o dávce, jehož výsledkem bude správní rozhodnutí, proti němuž má zaměstnanec možnost podat odvolání.
Použito z materiálu oddělení lidských zdrojů Centrální kanceláře
Žádné komentáře:
Okomentovat