V předchozích dvou letech byly orgány inspekce práce nejvíce upozorňovány veřejností na porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavateli podnikajícími v maloobchodu a rovněž v restauračních a ubytovacích zařízeních. Tento stav je mimo jiné způsoben nárůstem počtu nových obchodních řetězců, nových restauračních a ubytovacích zařízení, kdy v konkurenčním prostředí se zvýšení zisku mnohdy dosahuje snižováním režijních nákladů, což vede k velkému tlaku na výkon zaměstnanců.
Z tohoto zjištění vyplynula nutnost zaměřit se na tyto zaměstnavatele s větším důrazem. Další důvod pro výběr těchto zaměstnavatelů představuje fakt, že zaměstnávají značný počet zaměstnanců (zaměstnavatelé podnikající v maloobchodu zaměstnávají podle ČSÚ druhý největší počet zaměstnanců v České republice).
Zaměření kontrol a nejčastější nedostatky
Každý oblastní inspektorát práce v roce 2009 provede kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů u stanoveného počtu zaměstnavatelů. Kontroly budou zaměřeny především na zaměstnavatele, kteří se porušení předpisů dopustili již v minulosti, a na zaměstnavatele, o jejichž nezákonném jednání se orgány inspekce práce dovídají při své poradenské činnosti, z podnětů občanů, z upozornění úřadu práce či z médií.
U výše zmíněných zaměstnavatelů se nejčastěji objevují problémy v oblasti nerovného zacházení se zaměstnanci, dále závady týkající se nedodržování stanovených přestávek v práci, vedení evidence pracovní doby, proplácení příplatků a vydávání potvrzení o zaměstnání.
Nerovné zacházení se zaměstnanci
V této oblasti se vyskytuje nejvíce porušení v odměňování a stanovení odlišných pracovních podmínek zaměstnanců. Zaměstnavatelé se dopouštějí porušení jedné ze základních zásad zákoníku práce, a to, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci apod. Jelikož jde o zásadu, která má mezinárodní rozměr a o její naplňování nemají zájem jen orgány inspekce práce, ale i další státní a nadstátní instituce, bude její dodržování sledováno nadále s velkým zájmem.
Přestávky v práci
Přestávka v práci na jídlo a oddech, odpočinek v týdnu a odpočinek mezi směnami vymezují volný čas zaměstnance, který čerpá za účelem odpočinku od práce. V případě, že zaměstnavatel stanovený rozsah odpočinku neposkytuje nebo jej nezákonně zkracuje, porušuje zákon, ale také může nepříznivě působit na zdraví svých zaměstnanců, a zvyšovat tak jejich nemocnost.
Evidence odpracované doby
Velký problém také představuje evidence odpracované doby, která je zaměstnavateli mnohdy vedena nedostatečným způsobem nebo nevedena vůbec. Zákoník práce stanoví zaměstnavateli povinnost dodržovat maximální limit týdenní pracovní doby, práce přesčas, poskytování přestávek v práci a dalších odpočinků, který lze prokázat výhradně vedením evidence odpracované doby se záznamem příchodu do práce, doby čerpání přestávky v práci, doby překážek v práci a odchodu z práce. Nadále tedy bude vyžadováno na zaměstnavatelích vedení evidence odpracované doby takovým způsobem, aby bylo jasné, kdy zaměstnanec vykonával práci pro zaměstnavatele a kdy odpočíval.
Neproplácení příplatků
Pokud zaměstnanec pracuje přesčas, ve svátek, sobotu nebo neděli, přísluší mu za tuto práci příslušná kompenzace (náhradní volno nebo příplatek ke mzdě). Výše zmínění zaměstnavatelé často tuto povinnost obcházejí zejména nevedením evidence odpracované doby.
Potvrzení o zaměstnání
Zaměstnavatelé jsou povinni při skončení pracovního poměru vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (tzv. zápočtový list). Na tuto povinnost však zaměstnavatelé někdy „zapomínají“ nebo vyčkávají na zaplacení dlužných částek zaměstnanců ve svůj prospěch, což je v rozporu se zákonem.
Lucie Schreierová
inspektorka,
Státní úřad inspekce práce
Žádné komentáře:
Okomentovat