TÉMA: Okamžité zrušení pracovního poměru

Okamžité zrušení pracovního poměru (tzv. výpověď na hodinu) je zcela výjimečným způsobem rozvázání pracovního poměru. Zákon tuto výjimečnou možnost dává jak zaměstnavateli (§ 55), tak i zaměstnanci (§ 56). Okamžité zrušení musí zaměstnavatel i zaměstnanec provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je doručit druhému účastníku, jinak by bylo neplatné. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném zrušovacím projevu uveden takovým způsobem, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody rozvázání pracovního poměru.

Neuvedení důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru se projeví těmi důsledky, že okamžité zrušení bude neplatné. Důvod uvedený v právním úkonu směřujícímu k okamžitému zrušení pracovního poměru nemůže být dodatečně měněn.

Důvody, pro které může zaměstnavatel se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr, spočívají v pravomocném odsouzení zaměstnance pro úmyslný trestný čin (nestačí, jestliže byl vzat do vazby, či odsouzen k podmíněnému trestu), a to k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok. To znamená, že musí jít o takový důsledek trestného činu, který zaměstnance podle rozsudku vyřazuje na dobu nejméně jednoho roku z pracovního poměru. Zaměstnavateli, jehož zaměstnanec spáchal úmyslný trestný čin při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (známe jako nedávné úplatkářské aféry na centrále – nákupčí), poskytuje zákoník práce možnost s takovým zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr již tehdy, jestliže byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců.

V praxi však bývá mnohem častější, že zaměstnavatel okamžitě ruší pracovní poměr se zaměstnancem tehdy, jestliže zaměstnanec poruší povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci (např. zákoník práce, kolektivní smlouva, předpisy BOZP) zvlášť hrubým způsobem. Zákoník práce nedefinuje pojem porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (podle § 52) zvlášť hrubým způsobem (podle § 55).

Je proto nezbytné vycházet z konkrétního porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, doby tohoto porušení a celkové situace s přihlédnutím k osobě zaměstnance. Značný význam má proto skutečnost, zda jde o zaměstnance, který již dříve porušoval pracovněprávní předpisy (budeme používat zkráceně), jaké má zaměstnanec pracovní zařazení či pracovní pozici, nebo zda jde o situaci, která je mimořádným a zcela výjimečným vybočením z normálního chování a činnosti zaměstnance. Zákoník práce nezná pojem "ztráta důvěry", proto je důležité důvod výpovědi konkrétně uvést.

Jde-li například o zaviněné neomluvené absence, nezačne běžet subjektivní lhůta, dokud se zaměstnavatel nedoví, že šlo opravdu o zaviněnou absenci (zaměstnavatel nejprve zpravidla písemně vyzve zaměstnance, aby zdůvodnil svou nepřítomnost v práci). Má-li zaměstnanec několik krátkých absencí, z nichž žádná o sobě nebyla důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru, ve svém souhrnu však představují zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, počíná lhůta běžet nejpozději prvním dnem následujícím po poslední absenci. Půjde-li o dlouhodobou absenci a bude-li podle okolností případu důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru, počne subjektivní lhůta běžet od okamžiku, kdy se zaměstnavatel dozvěděl, že jde o zaviněnou absenci. Právo zaměstnavatele zrušit okamžitě pracovní poměr zanikne uplynutím jednoho roku od posledního dne absence.

Pracovní poměr končí okamžikem doručení zrušovacího projevu o okamžitém zrušení pracovního poměru, případně dnem, který se za doručení považuje podle § 334 až 336 zákoníku práce

Okamžité zrušení pracovního poměru musí být provedeno v co nejkratší době poté, co se zaměstnavatel dověděl o jeho důvodu. Zákoník práce stanoví, že okamžitě lze skončit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce poté, kdy se zaměstnavatel o důvodu k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl. Objektivní lhůta k okamžitému zrušení pracovního poměru činí jeden rok a běží ode dne, kdy tento důvod vznikl (například kdy nabyl právní moci rozsudek soudu).

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve dvou případech:

• prvním případem je situace, kdy zaměstnanec podle lékařského posudku vydaném zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce. Posudek zařízení závodní preventivní péče je rozhodující, a to bez ohledu na skutečný (např. později dodatečně zjištěný) zdravotní stav zaměstnance. 
• druhým důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance je skutečnost, že zaměstnavatel nevyplatil zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy nebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu její splatnosti (výplatní termín)

Pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance zakotvuje zákoník práce v § 59 dvouměsíční subjektivní lhůtu, která běží ode dne, kdy se zaměstnanec o důvodu k okamžitému zrušení dověděl.

Při okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem Vám vzniká právo na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

Příští téma: Rozvrh pracovní doby, harmonogramy a dodržování přestávek v práci, volno mezi směnami, nepřetržitý odpočinek v týdnu a v rámci 14 dnů (týká se nerovnoměrného rozvržení pracovní doby)

Ivan Předinský

Některá zdravotní pojišťovna vám dá 300 korun na vitaminy, jiná proplatí očkování. Čtěte, jestli je ta vaše pro vás ta pravá, nebo je lepší ji změnit.

Mezi výší příspěvků se najdou docela velké rozdíly.

Soused si nechal proplatit cyklistickou přilbu a dostal dvacet tisíc pro syna na pobyt u moře. Druhý jel na týden do lázní a pojišťovna mu přispěla čtyři tisíce. A kamarád má zdarma cestovní pojištění. Jsem u dobré pojišťovny? napadá vás asi také po tomto výčtu. Možná jste, jen nabízených výhod neumíte využít.

Vyberte si nadstandard

Všechny pojišťovny nabízejí něco "navíc". Někde mají systém balíčků, jinde proplatí určitou částku za konkrétní věc. Ať už má balíček jakoukoli hodnotu, vždy platí, že se příspěvky za služby v něm uvedené sčítají.

Nejvíce, téměř dvacítku balíčků, poskytuje Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra. "Dají se různě kombinovat, takže třeba čtyřčlenná rodina s dětmi 8 a 14 let může za rok získat přes 11 000 korun," uvádí jako příklad tisková mluvčí Hana Kadečková.

Mezi výší příspěvků se najdou docela velké rozdíly. Například na očkování pro dívky proti rakovině děložního čípku, které přijde na 10 000 korun, přispěje ZP Škoda 5 000 korun, 4 000 ZP Metal-Aliance a letošní nováček, Zdravotní pojišťovna Agel, 3 500 korun, ostatní přidají 1 500 až 2 500 korun. Na zubní rovnátka přispěje nejvíce ZP Metal-Aliance, a to 2 000 korun všem od 7 do 20 let.

Až 18 000 korun získají rodiče na ozdravný pobyt pro chronicky nemocné děti u Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, 10 až 16 tisíci pomohou například OZP a VZP.

Příspěvky na antikoncepci dávají jen dvě pojišťovny, pětistovku ročně Hutnická zdravotní pojišťovna a tři tisíce korun Agel, pokud jsou u ní pojištěni oba partneři. 

Účet z bazaru neproplatí

Vyplacení peněz ale pojišťovny všelijak podmiňují. Například očkováni musíte být jen konkrétní vakcínou. A třeba autosedačku či přilbu si nemůžete koupit jen tak někde, ale jen ve specializovaném obchodě. Pojišťovny se tak snaží předcházet tomu, aby si je lidé kupovali v bazaru – tam totiž není záruka, že nejsou poškozené.

Podobně máte nárok na několik stokorun za pořízení vitaminů, slunečních brýlí nebo opalovacích krémů. Je třeba je koupit v lékárně, zdravotnických potřebách, oční optice. Na to, že byste chtěli dvě stovky za brýle z tržiště, zapomeňte.

Plavat a cvičit také nemůžete jít, kam se vám zlíbí, ale jen do zařízení, se kterým má pojišťovna smlouvu, a navíc ještě v určitých hodinách. A abyste dostali příspěvek za vyšetření nebo třeba operaci, musíte zajít do vybrané nemocnice.

Než se rozhodnete nějakou výhodu čerpat, zavolejte raději do pojišťovny a zeptejte se, jestli se konkrétně na vás vztahuje a jak máte přesně postupovat.

Častá je spoluúčast

I když vám pojišťovna slibuje docela dost výhod, musíte počítat i s vlastními výdaji. Příspěvek 500 korun "na hubnutí" v sobě totiž skrývá podmínku, že se zúčastníte určitého typu kurzu na snížení nadváhy. A ten určitě nebude za pětistovku. Ostatní doplatíte sami.

A podobné je to u odvykání kouření, léčebných pobytů, masáží i mnohého očkování.

Nejprve platíte vy, pak přispěje pojišťovna 

Aby vám pojišťovna proplatila peníze, které ve své nadstandardní nabídce slibuje, musíte dodržet "pracovní postup". Třeba u očkování si nejprve od lékaře vyzvednete předpis, v lékárně vakcínu zaplatíte a vezmete si paragon. Lékař vás oočkuje, za aplikaci dáte od 50 do 100 korun. I na ty si vezměte potvrzení. Očkování si nechte zapsat do očkovacího průkazu. S paragony, očkovacím průkazem a občankou pak jděte do zdravotní pojišťovny. Tam vyplníte žádost a vakcínu (a mnohde i aplikaci) vám proplatí. Někde dostanete hotovost na ruku, ale třeba Agel peníze posílá na účet.

Některé pojišťovny umožňují formulář s potřebnými doklady zaslat poštou nebo e-mailem. Za děti dostanou peníze rodiče a všude platí, že se o příspěvek musíte přihlásit do konce kalendářního roku, nemá cenu pokoušet se nyní uplatnit účtenku za chrániče na kolo, které váš syn dostal loni k Vánocům.

Peníze tedy vždy dostanete až zpětně. Nejprve zaplatíte sami a teprve po návratu dítěte ze školy v přírodě, ozdravného pobytu či po aplikaci poslední dávky očkování požádáte pojišťovnu o příspěvek.

Nerozhodujte se unáhleně a jen podle poskytovaných výhod. Ověřte si, že s pojišťovnou, o kterou máte zájem, mají smlouvu všichni lékaři, které navštěvujete.

Přestup je snadný

Je to jednoduché, stačí zajít na pobočku, vyplnit formulář, podepsat a pojišťovna vás vždy k prvnímu dni následujícího čtvrtletí zaregistruje. Nezáleží tedy na tom, kdy se přihlásíte vy, protože změna je ze zákona možná jen čtyřikrát za rok (k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci, 1. říjnu). Podívejte se, zda vámi vybraná pojišťovna neumožňuje vyplnit registrační formulář na svých webových stránkách. On-line formulář má třeba VZP, RBP či Agel.

Jsem zaregistrován, a co dál?

Do osmi dnů musíte změnu pojišťovny oznámit zaměstnavateli, podnikatelé pak změní číslo účtu, na který posílají peníze. Nezapomeňte říci svému registrujícímu lékaři, že máte jinou pojišťovnu. To je ten, ke kterému chodíte třeba s bolením v krku.

O odhlášení ze "staré" pojišťovny se starat nijak nemusíte, to za vás už "nová" provede sama. Pouze původnímu ústavu vrátíte kartičku pojištěnce osobně nebo pošlete poštou.

Šest řetězců vybírá kontrolu kvality letáků

Několikaměsíční jednání maloobchodních řetězců o možné podobě společného měření kvality letákové distribuce se chýlí k závěru. Původním záměrem, který vykrystalizoval přibližně před rokem, bylo dohodnout se na společném postupu napříč trhem, některé řetězce ale od iniciativy odstoupily. Do finále jednání vstoupila pracovní skupina šesti řetězců napříč formáty a zaměřením, která se ustavila na platformě Svazu obchodu České republiky. Koordinaci jednání zajišťuje Boris Malý, marketingový ředitel řetězce Globus. Z dalších účastníků lze jmenovat třeba Interspar či Plus - Discount, například největší zadavatel letáků, Tesco, se však skupiny neúčastní, stejně jako některé diskonty. "Mohu potvrdit, že v rámci platformy Svazu obchodu ČR bylo vyhlášeno výběrové řízení na dodavatele metody kontroly neadresné distribuce letáků. V úvodní diskusi vyslovila většina řetězců potřebu této metody kontroly," uvedl Boris Malý s tím, že z důvodu neovlivnění probíhajícího výběrového řízení k němu nemůže poskytnout žádné další detaily. 

Ve hře jsou v zásadě dvě cesty, jak kontrolu kvality distribuce měřit - jednak panelovou metodou, jednak metodou terénního dotazování. Malý však nechtěl komentovat, podle jakých kritérií probíhá výběr nebo kterou metodu zúčastněné řetězce preferují. Podle informací M&M se mezi účastníky výběru dodavatele objevují agentury Incoma Research, Focus Research & Consulting, Median a Prospea, výčet však nemusí být úplný. Konečné rozhodnutí by mělo přijít během srpna.

ČNB: Opravování karetních transakcí bankami je nezákonné

Centrální banka bude prošetřovat případy, kdy banky umožnily obchodníkům dodatečně "opravit" špatně naúčtovanou cenu.

Česká národní banka (ČNB) varovala, že praxe bank umožňující obchodníkům opravovat chybně naúčtovanou cenou, je v rozporu se zákonem a povede ve věci šetření. V případě potřeby hodlá ČNB zasáhnout. Informovala o tom banka na svých stránkách.

Podle informací uveřejněných v deníku Právo banky v případech, kdy se obchodník splete a naúčtuje zákazníkovi nižší cenu, umožní obchodníkovi rozdíl mezi jím naúčtovanou a jím původně zamýšlenou cenou strhnout zákazníkovi z účtu bez jeho souhlasu.
Bez souhlasu klienta je oprava nepřípustná

"Tento postup podle České národní banky neodpovídá platné legislativě platebního styku. Za správný lze označit postup, kdy se chybující obchodník (např. prostřednictvím zainteresovaných bank) obrátí na svého zákazníka (plátce, dlužníka) s žádostí o doplacení dlužné částky. Jakékoli automatické odčerpávání částek, byť dlužných, bez souhlasu klienta – plátce, je nepřípustné," varuje centrální banka.

ČNB doporučuje, aby se klient, kterému banka bez jeho souhlasu odečte z účtu peníze, v první řadě obrátil s reklamací na banku a v případě, že neuspěje, má možnost se obrátit na finančního arbitra, případně informovat ČNB. 

Zdůvodnění ČNB

Obchodní zákoník v ustanoveních o smlouvě o běžném účtu (§ 710 odst. 2), z něhož jsou nejčastěji transakce platební kartou prováděny (tj. odepisovány peněžní prostředky na základě transakce platební kartou), stanoví jednoznačně zásadu, že s peněžními prostředky na účtu mohou disponovat osoby jen se souhlasem majitele účtu. Toto ustanovení je kogentní, nelze se od něj tedy smlouvou odchýlit. Banka může mít toto oprávnění ze zákona (např. exekuce, výkon rozhodnutí) nebo ze smlouvy (poplatky, sankční úroky). 

Ani platný zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, v části třetí (Vydávání a užívání elektronických platebních prostředků) provádění neautorizovaných plateb neumožňuje. Vzorové obchodní podmínky ČNB, vydané na jeho základě, výše uvedenou praxi rovněž neumožňují, banka se od nich sice může odchýlit, musí však o tom držitele výslovně informovat v úvodních ustanoveních svých obchodních podmínek. 

Je-li klient banky spotřebitelem ve smyslu části první hlavy páté občanského zákoníku, je banka ve svých smluvních ujednáních limitována § 55 a zejména § 56 občanského zákoníku (nepřiměřené podmínky ve spotřebitelských smlouvách, které způsobují neplatnost smlouvy). 

Popsanou praxi lze chápat i tak, že k dodatečné transakci byl použit platební prostředek bez jeho fyzického předložení; pak by mohla mít následky stanovené v §18 zákona o platebním styku, tedy: „prohlásí-li držitel, že tento elektronický platební prostředek neužil, má právo požadovat od vydavatele neprodlené vrácení peněžních prostředků“. 

Podle názoru ČNB platí zásada, že banka, která vede účet klienta, je povinna zajistit, aby bez příkazu majitele (jím zmocněné osoby) či bez jeho souhlasu nebyly odepsány peněžní prostředky z jeho účtu (s výjimkami vyplývajícími ze zákona, viz výše). 

Nově přijatá Směrnice 2007/64/ES o peněžních službách na vnitřním trhu, která musí být do 1. 11. 2009 transponována do českého právního řádu, zakazuje provádění neautorizovaných transakcí výslovně, a to bez jakékoliv možnosti smluvního odchýlení.

Češi věří domácí ekonomice čím dál méně

Meziročně je důvěra v českou ekonomiku nižší podle aktuálního konjunkturálního průzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 6,4 bodu.

Důvěra v českou ekonomiku v červnu "zažila" další pokles. Souhrnný ukazatel důvěry se v meziměsíčním srovnání propadl o 1,8 bodu. Důvěra spotřebitelů klesla o 3,5 bodu a důvěra podnikatelů je nížší o 1,3 bodu. 

Vyplývá to z aktuálního konjunkturálního průzkumu, který zveřejnil ve čtvrtek na svých webových stránkách Český statistický úřad (ČSÚ).

Meziročně je důvěra v českou ekonomiku nižší o 6,4 bodu. Nižší je oproti loňskému červnu i důvěra spotřebitelů, a to o 6,2 bodu. Důvěra podnikatelů meziročně klesla o 6,4 bodu.
Zpomalení výrobní činnosti a zaměstnanosti

Pro příští tři měsíce očekávají lidé mírné zpomalení výrobní činnosti i zaměstnanosti. Očekávání celkové ekonomické situace jsou pro příští tři i šest měsíců stejná jako v květnu. Celkově se saldo indikátoru důvěry v průmyslu meziměsíčně snížilo o 1,7 bodu a je o 8,4 bodu nižší než v loňském červnu. 

Nečas: Spoření na penzi bude "dražší"

Kdo spoří v penzijním fondu a chce dál dostávat od státu příspěvky jako dosud, bude muset začít ukládat víc.

Spořte více na penzi, nabádá vláda občany. Počítá s tím totiž další etapa důchodové reformy. Vláda by ráda změnila zákon tak, aby na maximální státní příspěvek 150 korun měl nárok teprve ten, kdo sám do fondu vloží aspoň 700 nebo 800 korun měsíčně.

Chystaná opatření vyplynula z rozhovoru, která poskytl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas Hospodářským novinám. Podle něho se má zvednout se i částka, při které by lidé dostávali minimální státní podporu 50 korun měsíčně. Na tu má nyní nárok každý, kdo spoří stokorunu měsíčně. 

"Budeme debatovat, jestli tou základní částkou, za kterou bude státní podpora, má být 300 nebo 400 korun," uvedl například Nečas.
Dvě mouchy jednou ranou

Vláda tímto chce vyřešit dva problémy najednou: přimět téměř čtyři miliony Čechů, kteří mají důchodové připojištění, aby si víc spořili na důchod – aniž by přitom musela vyplácet vyšší státní podporu.

 "Jsme vázáni tím, že nesmíme zvyšovat povinné výdaje, což znamená, že celková výše státního příspěvku by zůstala stejná. Jen by se posunula do vyšších částek," vysvětluje Nečas.

S cestou nesouhlasí ČSSD. Uvnitř vládní koalice ale podle Nečase panuje shoda. »Pozice vlády je v tomto motivovaná zejména pozicí ministerstva financí, které státní příspěvky nechce zvyšovat a chce jít cestou daňových úlev pro zaměstnavatele,« uvedl Nečas. 

Úlevy mají spočívat v tom, že firma si bude smět odepsat příspěvky ve výši až 36 tisíc místo dnešních 24 tisíc ročně.

Tesco Charita roku 2009... hledá se partner

25. 07. 2008 - Společnost Tesco Stores ČR, a.s. hledá partnera z řad neziskových organizací pro projekt Tesco Charita roku 2009. Hlavní náplní projektu je prezentace vybrané neziskové organizace před zákazníky Tesco spolu s uspořádáním veřejné finanční sbírky v obchodech. 

Jakou neziskovou organizaci hledáme?
- organizaci s celonárodní působností;
- organizaci, která systematicky pomáhá znevýhodněné skupině obyvatel v oblasti sociální nebo zdravotní péče (dětem, dospělým, nebo seniorům);
- organizaci, která má silné organizační zázemí a má zkušenosti s pořádáním projektů.

Principy projektu
- doba trvání: cca od května do října 2009;
- místo konání: obchody Tesco v České republice;
- způsob prezentace navrhuje partnerská organizace (doprovodné aktivity, vizualizace);
- způsobem získávání finančních prostředků je veřejná finanční sbírka;
- sbírku doprovázejí podpůrné aktivity pořádané neziskovou organizací;
- projekt si sestavuje nezisková organizace sobě na míru podle vlastních představ a nápadů.

Ve čtyřleté historii projektu s námi spolupracovaly tyto organizace:
Síť mateřských center, Múzy dětem, Život dětem, Sdružení Linka bezpečí.

Přihlásit se mohou i tyto organizace, které s námi už spolupracovaly.
Máte zájem stát se partnerem projektu Tesco Charita roku 2009? Potom nám prosím nejpozději do 31. 8. 2008 zašlete stručné informace o vaší organizaci a vyplněný formulář, který naleznete na www.tesco-charitaroku.cz. Zde také najdete podrobné informace o projektu.

Materiály můžete zasílat poštou na adresu Tesco Stores ČR, a. s., Vršovická 1527, 100 00 - Praha 10 - Vršovice (obálku prosím nadepište heslem Tesco Charita roku 2009, k rukám Ivany Dubnové) nebo e-mailem na adresu idubnova@cz.tesco-europe.com.
Jako reakci na vaši zprávu obdržíte obratem podrobnější informace o projektu a konaném výběrovém řízení.

Těšíme se na váš zájem o spolupráci.

Ivana Dubnová, Tesco Stores ČR, a. s. 

Nemocenské se v roce 2008 změní celkem třikrát

Od 1. ledna do 29. června 2008
První tři dny nemoci byli všichni nemocní pojištěnci bez nemocenského a nemocenské náleželo až od 4. dne pracovní neschopnosti.
 
Od 30. června 2008 do 31. srpna 2008 
Nemocenské náleží od 1. dne nemoci, a to ve výši 60 %. Příslušníkům ozbrojených sborů však nadále za první tři dny nemoci náhrada platu, plat ani nemocenské nenáleží. Maximální nemocenské (z měsíční hrubé mzdy 23 700 Kč a vyšší) během prvních 3 dní nemoci činí 384 Kč denně, tj. za tři dny je to celkem 1 152 Kč.
Podle MPSV ČR se zrušením karenční doby očekává zvýšení výdajů na nemocenské maximálně o cca 400 mil Kč měsíčně. ČMKOS v této souvislosti znovu zdůrazňuje, že dodatečné výdaje nijak neohrozí vyrovnanost systému, neboť systém nemocenského pojištění je dlouhodobě v přebytku - v roce 2007 činil přebytek 9,5 mld. Kč, v r. 2008 se očekává přebytek 17 mld. Kč (bez vlivu rozhodnutí ÚS).
 
Od 1. září 2008 do 31. prosince 2008 
První tři dny nemoci náleží nemocenské ve výši 25 % denního vyměřovacího základu všem pojištěncům (včetně příslušníků ozbrojených sborů). Maximální nemocenské v prvních dnech nemoci tak činí 160 Kč denně, tj. za 3 dny 480 Kč.
 
 
 
Nemocenské (náhrada mzdy) od 1. ledna 2009
 
V lednu 2009 nabyde účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, podle něhož poskytuje za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnavatel náhradu mzdy. Zůstává zachována karenční doba, náhrada mzdy náleží od 4. dne nemoci, a to ve výši 60 % průměrného výdělku (redukovaného obdobně jako při výpočtu nemocenského).
Od 15. dne se poskytuje nemocenské, a to v obdobné výši jako dnes, tj.
60 % do 30. dne nemoci,
66 % od 31. do 60. dne a
72 % od 61. dne nemoci.
 
Sazba pojistného na nemocenské pojištění se sníží u zaměstnance o 0,1 procent. bodu z 1,1 % na 1,0 % . Obdobně je tomu u OSVČ.
 

Kováci jsou opět v pohotovosti

Stávkovou pohotovost v reakci na rozhodnutí firmy Siemens snižovat stavy zaměstnanců v jejích českých provozech vyhlásil OS KOVO, jehož odborové organizace v této firmě působí. Odborům se nelíbí ani úvahy o zrušení výrobního závodu Siemens kolejová vozidla v Praze – Zličíně.

Zelené Tesco?

Jeden z možných přístupů k ekologické krizi hledá východisko ve změně spotřebitelského chování, v revoluci hlav a srdcí, kdy si nakupující uvědomí svou odpovědnost za životní prostředí a budou aktivně vyhledávat ty formy blahobytu, které jsou šetrné vůči přírodě. Zákazníci budou tlačit na výrobce, aby rozšířili svou nabídku o patřičně zelené zboží, a ti se podle zákona trhu budou muset přizpůsobit.
Zásadní problém s takovým přístupem je, že neopouští rámec konzumeristického individulismu, v němž jsou spotřebitelské preference záležitostí osobní volby a mezi alternativami není z tohoto hlediska podstatný rozdíl: to, zda je alternativa dobrá nebo špatná, závisí čistě na postoji jednoho každého spotřebitele a na životních prioritách, pro které se svobodně rozhodl.
Jenže, když volíme nějakou alternativu z celé škály možností, volíme vždy zároveň celou tu škálu; výběrem jednoho výrobku z regálu je naše spotřebitelská volba současně hlasem pro celý regál, bez nějž by ta možnost neexistovala. Pokud si vybíráme environmentálně šetrné zboží, legitimizujeme tím celý systém nabídky, včetně alternativ neekologických, vyhovujících jinému typu poptávky (jsou levnější, více odpovídající dané kultuře, férovější vůči dělníkům atd.).
Ekologicky vzato však není problém v tom, že na regálech chybějí zelené alternativy (když je poptávka, objeví se), nýbrž to, že jisté volby jsou nelegitimní a nakupující by jim neměli být vystaveni. Ekologismus spotřebitelské chování radikálně politizuje, neboť výběrem výrobku nenaplňujeme jen své preference, nýbrž se podílíme na procesech poten ciálně ohrožujících všechny ostatní. Tím se drasticky zvyšuje latentní nelegitimita individuálního jednání.
Svobodná spotřebitelská volba prošla inverzí: v situaci, kdy je blahobyt ekologicky rizikový, je právo na plýtvání potenciálním zdrojem občanské nedůvěry – může vést k podezřívání či averzi vůči „neuvádět dostatečně zeleným“ jednotlivcům, čímž se individuální svoboda znehodnocuje. Řešení lze hledat ve vyvážení práv dodržováním jistých povinností: některé volby, které konsenzus označí za environmentálně neudržitelné, prostě vyloučíme. Dokladem toho, že taková politizace (byť jen ve formě morálního apelu) už probíhá, jsou například slova, která pronesl sir Terry Leahy, výkonný ředitel britského řetězce Tesco: „Nejsem vědec. Naslouchám však vědcům, když říkají, že pokud nedokážeme zmírnit klimatickou změnu, environmentální, sociální a hospodářské důsledky budou tvrdé a bolestivé… Jsem přesvědčen, že Tesco by mělo být lídrem v úsilí vytvořit nízko-karbonovou energetiku.“ Konkrétně se má u výrobků začít jejich uhlíková stopa, má se zásadně zredukovat objem letecky přepraveného zboží apod. Hovoří se o „revoluci v technologii i myšlení“. Pomineme-li, že Leahy redukuje problém na marketingově srozumitelný, avšak dílčí jev (emise CO2, spjaté s jakoukoliv lidskou činností), je na jeho prohlášení zajímavé, jak ke konkurenčnímu boji využívá občanský ekologický konsenzus. Výhoda Tesca oproti jiným má spočívat v nové etičnosti loga: S naší značkou jste environmentálně odpovědní! Na adresu méně uvědomělých řetězců se tím říká: Vaše regály jsou z hlediska veřejného zájmu nelegitimní! Markemysli, ting tak respektuje silný občanský postoj a dokonce jej pomáhá proměnit v jistý společenský diktát, když v zájmu přilákání zákazníků mobilizuje jeho „revoluční“ potenciál: chuť k cestě do Tesca plyne z téže výbušné energie, která by se jinak vylila do ulic jako demonstrace za čisté klima.