Stále více se nám množí podněty zaměstnanců na kamerový systém s tím, že jej zaměstnavatel zneužívá ke sledování zaměstnanců. Důvod? Sledování výkonnosti. K tomu však kamerový systém sloužit podle Úřadu na ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) nesmí. Za porušení ochrany osobních údajů a zneužívání kamerového systému by dle sdělení ÚOOÚ v tomto případě hrozila zaměstnavateli pokuta ve výší až 5 milionů korun.
Řada z nás se s tímto problémem v praxi už určitě setkala. Zeptali jsme se proto ÚOOÚ za vás a tady dnes přinášíme pár obsáhlejších informací a rad, jak se takovémuto mobbigu bránit.
Ve svém Stanovisku č. 8/2001 ke zpracování osobních údajů v rámci pracovního poměru, které bylo přijato dne 13. září 2001, a ve svém Pracovním dokumentu o sledování elektronické komunikace na pracovišti, který byl přijat dne 29. května 2002, Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob při zpracování osobních údajů Evropského Parlamentu již upozornila z obecnějšího hlediska na několik zásad zaměřených na ochranu práv, svobod a důstojnosti subjektů údajů v rámci pracovního poměru.
Je na místě upozornit, že kamerové systémy zaměřené přímo na kontrolu kvality a objemu pracovní činnosti ze vzdáleného místa, jež tedy zahrnují i zpracování osobních údajů v tomto rámci, nejsou zpravidla přípustné.
Jinak je tomu v případě kamerových systémů, které slouží, na základě odpovídajících bezpečnostních opatření, ke splnění požadavků na výrobu anebo bezpečnost při práci a zahrnují mj., i když nepřímo, také vzdálené monitorování .
Zkušenosti z praxe navíc ukazují, že sledovány by neměly být prostory, které jsou buď vyhrazeny pro soukromé účely zaměstnanců, nebo nejsou určeny k plnění pracovních povinností jako např. toalety, sprchy, šatny a oblasti určené k odpočinku; že záběry pořízené výlučně na ochranu majetku a/nebo k odhalení, prevenci a kontrole závažné trestné činnosti by neměly být používány ke stíhání zaměstnanců pro méně významné disciplinární prohřešky; a že by zaměstnanci měli mít vždy možnost uplatňovat své argumenty na základě obsahu pořízených záběrů.
Informace musí být poskytovány zaměstnancům a všem osobám, které působí na pracovišti. Tyto informace by měly zahrnovat určení totožnosti správce a účel dohledu a jiné údaje nezbytné k zaručení spravedlivého zpracování s ohledem na subjekt údajů, například informace o tom, v jakých případech bude záběry zkoumat management společnosti, o době uchovávání záznamu a o případech, kdy budou záběry poskytnuty orgánům činným v trestním řízení. Poskytnutí informací s pomocí symbolů nelze v rámci pracovního poměru považovat za postačující.
V úvahu je dále nutno vzít nové ustanovení § 316 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, které zakazuje zaměstnavateli bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že jej podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování. S ohledem na skutečnost, že toto ustanovení představuje „lex specialit“ ve vztahu k zákonu a současně jde o kogentní ustanovení zákoníku práce, zaměstnavatel fakticky nemůže v případě svých zaměstnanců naplnit podmínku § 5 odst. 2 zákona, tedy zpracovávat osobní údaje subjektu údajů s jejich souhlasem, neboť tento souhlas by byl v daném případě z hlediska zákona neúčinný jako úkon směřující k obcházení zákona. Dále je nutno zdůraznit, že je ve vztahu k § 316 odst. 2 zákoníku práce nerozhodné, že zaměstnavatel zamýšlí zpracovávat osobní údaje k naprosto odlišným účelům, než cíleně zpracovávat osobní údaje svých zaměstnanců, resp. je podrobovat otevřenému sledování, neboť při provozu kamerového systému by fakticky k tomuto sledování zaměstnanců na pracovišti docházelo.
Specifikace sledovaného účelu. Je třeba předem jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.
Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů, nejde-li o pořizování záznamů policejním orgánem podle zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.
Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním - viz § 13 zákona č. 101/2000 Sb.
K § 5 odst. 1 písm. e) zákona na ochranu osobních údajů
Podle tohoto ustanovení je správce povinen uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Doba uchovávání záznamů musí být stanovena tak, že nepřesáhne dobu potřebnou k tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno dále prošetřit a zajistit další nezbytné informace, například potřebné k předání případu k vyšetření příslušným orgánům, což lze běžně učinit nejpozději den následující po zjištění bezpečnostního incidentu, a v případě, že budova není přes víkend využívána, pak nejpozději třetí den po incidentu. Doba uchování informací by tedy při běžném provozu kamerového systému neměla přesáhnout délku 3 dnů (v případě non-stop provozu 24 hodin), přičemž v opačném případě nelze než dospět k závěru, že déle stanovená doba pro uchovávání záznamů je nepřiměřená a neodpovídá ve spojení s nejčastěji stanoveným účelem zpracování (ochrana osob a majetku a prevence proti vandalismu) ze strany správce zákonnému požadavku nezbytnosti.
Potřebujete-li informaci nebo konzultaci k problému, s nímž jste se setkali v souvislosti s ochranou osobních údajů, obraťte se na Úřad písemně, nebo elektronicky ( posta@uoou.cz) s co nejpřesnějším popisem problému, který potřebujete objasnit. Osobní konzultaci je nutno dohovořit předem telefonicky na tel. čísle: 234 665 305
Každý, kdo zjistí, nebo má důvodné podezření, že jeho osobní údaje jsou zpracovávány v rozporu s právem na ochranu jeho soukromého a osobního života a v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů - mimo jiné jsou-li zpracovávané osobní údaje nepřesné, přesahují účel, pro který byly požadovány - má právo obrátit se na Úřad s podáním.
Podání, které upozorňuje na podezření z porušení zákona o ochraně osobních údajů, by mělo obsahovat takové konkrétní informace, aby při následném řešení mohl být bez prodlení zvolen účinný a cílený postup:
• označení subjektu podezřelého z porušení zákona o ochraně osobních údajů
• popis činnosti zahrnující zpracování osobních údajů, v jejímž průběhu došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů
• uvedení osobních údajů (nebo alespoň jejich kategorií) zpracovaných v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů
• listiny či jiné materiály (příp. jejich kopie), které dokládají vztah mezi oznamovatelem (stěžovatelem) a subjektem, který jeho osobní údaje chybně zpracoval
• listiny či jiné materiály (příp. jejich kopie), z nichž lze dovodit porušení zákona o ochraně osobních údajů
• případné uvedení odkazů na dostupné zdroje, které mohou svědčit o popisovaných skutečnostech
• kontaktní údaje na oznamovatele (stěžovatele)
Podnět lze podat osobně nebo zaslat poštou na adresu Úřadu, nebo ho lze také podat elektronickou cestou na e-mailovou adresu posta@uoou.cz.
V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů § 29 odst. 1 písm. c) bude o vyřízení podnětu podávající osoba informována.
Podávající osoba ovšem není v případném správním řízení účastníkem řízení, může však být vyslechnuta jako svědek.
Máte-li jakékoli zkušenosti či podezření na zneužívání kamerového systému, sdělte nám je. Za vaše příspěvky a podněty předem děkujeme.
Řada z nás se s tímto problémem v praxi už určitě setkala. Zeptali jsme se proto ÚOOÚ za vás a tady dnes přinášíme pár obsáhlejších informací a rad, jak se takovémuto mobbigu bránit.
Ve svém Stanovisku č. 8/2001 ke zpracování osobních údajů v rámci pracovního poměru, které bylo přijato dne 13. září 2001, a ve svém Pracovním dokumentu o sledování elektronické komunikace na pracovišti, který byl přijat dne 29. května 2002, Pracovní skupina pro ochranu fyzických osob při zpracování osobních údajů Evropského Parlamentu již upozornila z obecnějšího hlediska na několik zásad zaměřených na ochranu práv, svobod a důstojnosti subjektů údajů v rámci pracovního poměru.
Je na místě upozornit, že kamerové systémy zaměřené přímo na kontrolu kvality a objemu pracovní činnosti ze vzdáleného místa, jež tedy zahrnují i zpracování osobních údajů v tomto rámci, nejsou zpravidla přípustné.
Jinak je tomu v případě kamerových systémů, které slouží, na základě odpovídajících bezpečnostních opatření, ke splnění požadavků na výrobu anebo bezpečnost při práci a zahrnují mj., i když nepřímo, také vzdálené monitorování .
Zkušenosti z praxe navíc ukazují, že sledovány by neměly být prostory, které jsou buď vyhrazeny pro soukromé účely zaměstnanců, nebo nejsou určeny k plnění pracovních povinností jako např. toalety, sprchy, šatny a oblasti určené k odpočinku; že záběry pořízené výlučně na ochranu majetku a/nebo k odhalení, prevenci a kontrole závažné trestné činnosti by neměly být používány ke stíhání zaměstnanců pro méně významné disciplinární prohřešky; a že by zaměstnanci měli mít vždy možnost uplatňovat své argumenty na základě obsahu pořízených záběrů.
Informace musí být poskytovány zaměstnancům a všem osobám, které působí na pracovišti. Tyto informace by měly zahrnovat určení totožnosti správce a účel dohledu a jiné údaje nezbytné k zaručení spravedlivého zpracování s ohledem na subjekt údajů, například informace o tom, v jakých případech bude záběry zkoumat management společnosti, o době uchovávání záznamu a o případech, kdy budou záběry poskytnuty orgánům činným v trestním řízení. Poskytnutí informací s pomocí symbolů nelze v rámci pracovního poměru považovat za postačující.
V úvahu je dále nutno vzít nové ustanovení § 316 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, které zakazuje zaměstnavateli bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že jej podrobuje otevřenému nebo skrytému sledování. S ohledem na skutečnost, že toto ustanovení představuje „lex specialit“ ve vztahu k zákonu a současně jde o kogentní ustanovení zákoníku práce, zaměstnavatel fakticky nemůže v případě svých zaměstnanců naplnit podmínku § 5 odst. 2 zákona, tedy zpracovávat osobní údaje subjektu údajů s jejich souhlasem, neboť tento souhlas by byl v daném případě z hlediska zákona neúčinný jako úkon směřující k obcházení zákona. Dále je nutno zdůraznit, že je ve vztahu k § 316 odst. 2 zákoníku práce nerozhodné, že zaměstnavatel zamýšlí zpracovávat osobní údaje k naprosto odlišným účelům, než cíleně zpracovávat osobní údaje svých zaměstnanců, resp. je podrobovat otevřenému sledování, neboť při provozu kamerového systému by fakticky k tomuto sledování zaměstnanců na pracovišti docházelo.
Specifikace sledovaného účelu. Je třeba předem jednoznačně stanovit účel pořizování záznamů, který musí korespondovat s důležitými, právem chráněnými zájmy správce (např. ochranou majetku před krádeží). Záznamy tak mohou být využity pouze v souvislosti se zjištěním události, která poškozuje tyto důležité, právem chráněné zájmy správce. Přípustnost využití záznamů pro jiný účel musí být omezena na významný veřejný zájem, např. boj proti pouliční kriminalitě.
Je třeba stanovit lhůtu pro uchovávání záznamů. Doba uchovávání dat by neměla přesáhnout časový limit maximálně přípustný pro naplnění účelu provozování kamerového systému. Uchovávaná data by měla být uchovávána v rámci časové smyčky např. 24 hodin, pokud jde o trvale střežený objekt, nebo případně i dobu delší, v zásadě však nepřesahující několik dnů, nejde-li o pořizování záznamů policejním orgánem podle zvláštního zákona, a po uplynutí této doby vymazána. Pouze v případě existujícího bezpečnostního incidentu by měla být data zpřístupněna orgánům činným v trestním řízení, soudu nebo jinému oprávněnému subjektu.
Je třeba řádně zajistit ochranu snímacích zařízení, přenosových cest a datových nosičů, na nichž jsou uloženy záznamy, před neoprávněným nebo nahodilým přístupem, změnou, zničením či ztrátou nebo jiným neoprávněným zpracováním - viz § 13 zákona č. 101/2000 Sb.
K § 5 odst. 1 písm. e) zákona na ochranu osobních údajů
Podle tohoto ustanovení je správce povinen uchovávat osobní údaje pouze po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování. Doba uchovávání záznamů musí být stanovena tak, že nepřesáhne dobu potřebnou k tomu, aby incident zaznamenaný kamerou bylo možno dále prošetřit a zajistit další nezbytné informace, například potřebné k předání případu k vyšetření příslušným orgánům, což lze běžně učinit nejpozději den následující po zjištění bezpečnostního incidentu, a v případě, že budova není přes víkend využívána, pak nejpozději třetí den po incidentu. Doba uchování informací by tedy při běžném provozu kamerového systému neměla přesáhnout délku 3 dnů (v případě non-stop provozu 24 hodin), přičemž v opačném případě nelze než dospět k závěru, že déle stanovená doba pro uchovávání záznamů je nepřiměřená a neodpovídá ve spojení s nejčastěji stanoveným účelem zpracování (ochrana osob a majetku a prevence proti vandalismu) ze strany správce zákonnému požadavku nezbytnosti.
Potřebujete-li informaci nebo konzultaci k problému, s nímž jste se setkali v souvislosti s ochranou osobních údajů, obraťte se na Úřad písemně, nebo elektronicky ( posta@uoou.cz) s co nejpřesnějším popisem problému, který potřebujete objasnit. Osobní konzultaci je nutno dohovořit předem telefonicky na tel. čísle: 234 665 305
Každý, kdo zjistí, nebo má důvodné podezření, že jeho osobní údaje jsou zpracovávány v rozporu s právem na ochranu jeho soukromého a osobního života a v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů - mimo jiné jsou-li zpracovávané osobní údaje nepřesné, přesahují účel, pro který byly požadovány - má právo obrátit se na Úřad s podáním.
Podání, které upozorňuje na podezření z porušení zákona o ochraně osobních údajů, by mělo obsahovat takové konkrétní informace, aby při následném řešení mohl být bez prodlení zvolen účinný a cílený postup:
• označení subjektu podezřelého z porušení zákona o ochraně osobních údajů
• popis činnosti zahrnující zpracování osobních údajů, v jejímž průběhu došlo k porušení zákona o ochraně osobních údajů
• uvedení osobních údajů (nebo alespoň jejich kategorií) zpracovaných v rozporu se zákonem o ochraně osobních údajů
• listiny či jiné materiály (příp. jejich kopie), které dokládají vztah mezi oznamovatelem (stěžovatelem) a subjektem, který jeho osobní údaje chybně zpracoval
• listiny či jiné materiály (příp. jejich kopie), z nichž lze dovodit porušení zákona o ochraně osobních údajů
• případné uvedení odkazů na dostupné zdroje, které mohou svědčit o popisovaných skutečnostech
• kontaktní údaje na oznamovatele (stěžovatele)
Podnět lze podat osobně nebo zaslat poštou na adresu Úřadu, nebo ho lze také podat elektronickou cestou na e-mailovou adresu posta@uoou.cz.
V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů § 29 odst. 1 písm. c) bude o vyřízení podnětu podávající osoba informována.
Podávající osoba ovšem není v případném správním řízení účastníkem řízení, může však být vyslechnuta jako svědek.
Máte-li jakékoli zkušenosti či podezření na zneužívání kamerového systému, sdělte nám je. Za vaše příspěvky a podněty předem děkujeme.
-ip-
No jasně že nás sledují kamerama a co je nejjhorší že si o každém zaměstnanci myslí že to je ten největší zloděj.Nás zaměstnance VBS kontroluje při odchodu ,ale kdo kontroluje VBS nikdy jsem nezažila aby musela ochranka předkládat tašky na vrátnici k nahlédnutí.
OdpovědětVymazatMili anonime bez sluzby vbs by si zakaznici v Hm at uz ve Zline nebo kdekoliv jinde nakradli zbozi a a sli by si kam chteli svet je plny zlodeju a lidi co si chteji prilepsit vselijak jinak a pokud jde o to ze pracovniky vbs nikdo nekontroluje budu vam oponovat mame vuci zamestnavateli stejne povinosti jako bezny zamestnanec v HM zlin musi i vbs podstoupit po smene dukladnou prohlidku batohu tasek a kapes a jestli neverite mili anonime ,anonimko tak se muzete presvedcit s pozdravem Zamestnanec HM tesco zlin oddil Vbs Securita 004
OdpovědětVymazatNo, nevím, jak to chodí jinde, ale na HM TESCO Kolín, je kontrola výkonnosti zaměstnanců ze strany CCTV, na denním pořádku, zapisuje se kolikrát jde kdo kouřit, jestli si čipnul pauzu atd.Pokud ne tak je zaměstnanec upozorněn jakousi formou vytýkacího dopisu, po opakování je rozvázán PP.Co se týká kontroly VBS samotné, ta probíhá standartně jako u jiných zaměstnanců. Jinak je fakt že největší podíl na ztrátách mají zaměstnanci samotní, ať už od špatných objednávek, špatného příjmu zboží a krádeží v neposlední řadě. Toto ovšem nedává právo ke kontrole výkonnosti, přesto že se děje neustále, tak jakékoliv upozorňování rovná se házet hrách na zeď, nikdo na to nepohlíží jako na reálné porušování zákona, a to ve slavném TESCO stores není jen toto, tam je mnohem více věcí k zamyšlení, od mezd, přes přístup k zaměstnancům až po arogantní chování jednotlivých tzv. rádoby vedoucích, manažerů a ředitelů, oblastních atd...... Prostě jedna rada na závěr, kdo chce mít kvalitní, dobře placenou práci a slušné zacházení, tak ať se této společnosti vyhne velkým obloukem a hledá někde jinde....
OdpovědětVymazatCo se týká VBS a CCTV tak největší podíl na strátach májí podíl pracovníci VBS, protože ty kradou i když je HM plný manažerů, a to tak když nese pracovník VBS jakou koli věc tak si ho nikdo nevšimne pač si myslí že dělá svojí práci.A pracovníci CCTV ty ví kam koukaj kamery a neni nic jednodušího je buď otočit nebo vytáhnout kabel z matice a nikdo ho nikdy neuvidí pomocí kamer a může si vzít co chce.Co se týká kontrol na recepci, tak recepční kontroluje jen ty co chce sama.Dělal jsem 4roky na VBS a nikdy mě recepční nekontrolovala.Co se týká kontrol pracovníku pomocí CCTV tak to dokonce většina ředitelů na poradách s mng.vyžaduje po VBS a VU VBS tím pověří VS VBS a ty vyloženě kontrolují zaměstnance na pauzách a pod.Pokud se nemýlim tak vedoucí VBS na HM Kolín je HP, to je ten největší řiťolezec že udělá vše aby se zavděčil.
OdpovědětVymazatPoznámka: V předcházejícím příspěvku jsme autorovi byli nuceni provést změnu. Neuvádějte prosím celá jména zaměstnanců, pokud možno raději vůbec žádná, pak by jsme museli příspěvek odmítnout jako hanliví beboť si zde nechceme vyřizovat vlastní neshody. Ale jinak s názorem musíme souhlasit, protože krádeže pracovníků bezp. agentur či VBS se opravdu poslední dobou docela rozšiřují.
OdpovědětVymazatzdravim.ja dělam na tesco novodvorska a náš dosavadni ředitel je blísky přítel pracovnika cctv a všichni vime že tato kombinace znamena neustale špehovani nas zaměstnancu stylem že ředitele cely den nevidime nebot nas monyturuje na kamerách a potom přes vedouci a menegery vzkazuje sve poznamky k nasim vykonum.
OdpovědětVymazat