Historicky významné hlasování se odehrálo ve Štrasburku, kde Evropský parlament jednal o přeshraničním poskytování zdravotní péče v zemích Evropské unie. Nová legislativa by měla usnadnit život zejména pacientům, kteří trpí vzácnými onemocněními a lidem v pohraničí. Směrnice o přeshraniční zdravotní péči, o níž se začalo jednat před více než dvěma roky, začne platit od roku 2013. Život by měla usnadnit především pacientům, kteří vyžadují specializovanou péči, lidem v pohraničí (kteří to mají do nemocnice za hranicemi často blíže než do nemocnice ve své zemi) nebo těm, kteří žijí v jedné členské zemi EU, ale přejí si být ošetřeni v zemi, kde žijí jejich blízcí.
V současné době vyhledá ošetření v zahraničí pouze zhruba 1 % všech pacientů, což pro národní systémy zdravotní péče představuje náklady ve výši 10 miliard eur. Evropská komise odhaduje, že náklady se po zavedení směrnice zvýší pouze o 30 milionů eur ročně.
Aby se předešlo „zdravotní turistice“, náklady budou pacientům ze zdravotního pojištění proplaceny pouze do výše nákladů, jaké jsou běžné v jejich domovské zemi. Pokud by tedy ošetření v zahraničí stálo více, pacient bude muset rozdíl doplatit. Směrnice navíc obsahuje další pojistky proti záplavě pacientů ze zahraničí.
Směrnice počítá i s případným zavedením všeobecného zdravotního pojištění na úrovni EU. Podobný návrh však nemá všeobecnou podporu. Na Evropské radě jej v prosinci odmítlo Portugalsko, Rakousko, Polsko a Rumunsko a Slovensko se zdrželo.
Své výhrady ke směrnici vyjádřili ochránci práv spotřebitelů. Pochybnosti mají hlavně u opatření, které stanovuje, že v případě kdy je léčba velmi nákladná nebo kdy pacient musí zůstat v nemocnici, musí pacienti nejprve získat souhlas od své pojišťovny doma.
Evropské sdružení spotřebitelů (BEUC) požadovalo stanovení patnáctidenní lhůty, do kdy by se pojišťovny musely k žádosti pacienta vyjádřit. Konečná verze hovoří ovšem pouze o „rozumné lhůtě“ na odpověď.
Pojišťovny budou podle směrnice žádost odmítnout pouze v případě, že je léčbu možné rychle podstoupit v domovské zemi, nebo v případě, že existují pochybnosti o způsobilosti lékaře.
Každá země bude také muset vytvořit alespoň jedno kontaktní místo, které pacientům poskytne informace o poskytovatelích zdravotní péče, způsobu proplácení léčby, situacích, kdy je zapotřebí předběžný souhlas pojišťoven. Pacienti si podle směrnice budou moci vybrat ze soukromých i veřejných zdravotnických zařízení.
Europoslankyně Zuzana Roithová (EPP, KDU-ČSL) přijetí směrnice přivítala. „Po sedmi letech jednání se naplnila jedna z mých priorit – Evropský parlament i vlády sedmadvacítky konečně uznávají právo pacientů na čerpání zdravotních služeb v zahraničí a jejich úhradu ve smyslu rozsudků Evropského soudního dvora,“ uvedla poslankyně v tiskovém prohlášení.
Stálý výbor evropských lékařů vyjádřil zklamání z objemu informací, na které budou mít pacienti před léčbou nárok. Obávají se také, že zranitelným pacientům a pacientům s postižením nebude věnována zvláštní pozornost.
Lékaři ovšem kvitovali s uspokojením výzvu k posílení mezinárodní kompatibility zdravotnických technologií, jejichž prostřednictvím probíhá výměna informací o pacientech, i větší důraz na ochranu osobních údajů.
Autor/Zdroj: Sondy
Žádné komentáře:
Okomentovat