Přestože zaměstnanci při mzdových jednání se zaměstnavatelem jednají o hrubé mzdě, je nejdůležitějším údajem čistá mzda, kolik skutečně dostaneme na bankovní účet za vykonanou práci. Čistá mzda ovlivňuje potom naši životní úroveň. Vysoké daně a inflaci ji naopak sráží.
Když se sníží zdanění práce, tak si finančně polepšíme, i když naše hrubá mzda nevroste. Současně nám životní úroveň klesne, i když dostaneme přidáno, je-li růst inflace vyšší, než zvýšení naší mzdy. Inflace a daně nám výrazně ukrajují z naší dohodnuté hrubé mzdy.
I když je v Česku zavedena rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, tak je zdanění práce v rámci EU nadprůměrné. Důvodem jsou vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění placené jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem. Bezdětný zaměstnanec s hrubou mzdou ve výši 25 tisíc Kč dostane na svůj bankovní účet částku 19 195 Kč a zaměstnavatele stojí tento zaměstnanec na mzdových nákladech dokonce 33 500 Kč. Zdanění práce je 42,7 %.
Druhým nepřítelem našich mezd je inflace. I při nízké 2% inflaci nám totiž klesá životní úroveň, jestliže se nám nezvýšila o stejnou úroveň hrubá mzda. Současně je nutné počítat, že osobní inflace většiny zaměstnanců je vyšší než 2 %, protože každý z nás má svoji inflaci. Kupujeme a spotřebováváme jiné zboží a služby a nejvíce rostou ceny energií, bydlení a potravin. Dá se říci, že nejvyšší osobní inflaci mají občané s nejnižšími příjmy, protože nevyužívají poklesu cen elektroniky či aut.
Ideální kombinací je tedy zvýšení hrubé mzdy, snížení sazby daně z příjmu nebo pojistného, zvýšení daňového zvýhodnění na děti a minimální inflace. V Česku jsme na tom však při evropském srovnání dobře, protože nám průměrně reálné mzdy stoupají a daňové zatížení v posledních letech klesalo. Vždyť krize znamenala pokles kupní síly mezd a platů o pětinu v několika evropských zemích (Irsko, Island, Pobaltské země).
Autor/Zdroj: HR Expert.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat