Sněmovna přebila Senát, zvyšování věku odchodu do penze schválila

Praha - Věk odchodu do důchodu se bude postupně zvyšovat, výpočet penzí se od října kvůli rozhodnutí Ústavního soudu změní ve prospěch lidí s vyššími příjmy. Rozhodla o tom dnes sněmovna hlasy vládní koalice v rámci takzvané malé důchodové reformy. Námitky levicového Senátu odmítla. Důchodovou novelu ještě dostane k podpisu prezident.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) poslancům řekl, že přijetí senátní verze by znamenalo opuštění principu, podle něhož každá koruna příspěvku, který lidé vloží do důchodového systému, se náležitě projeví na výši jejich penze. Nový výpočet penzí má posílit zásluhovost v důchodovém systému, a to zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Stanovení výše základní výměry důchodu bude vázáno na vývoj průměrné mzdy.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) k rozhodnutí sněmovny uvedl, že vláda novelu protlačila bez jakékoli snahy nalézt konsenzus. "Nezbývá než po příštích volbách tento sociálně necitlivý zákon nahradit normou, která bude spravedlivá a pro občany přijatelná," dodal.

Schválení senátní verze by podle Drábka "z hlediska dlouhodobé stability důchodového systému a odpovědnosti k budoucím generacím bylo nezodpovědné". V rozporu s verdiktem ústavních soudců by prý znamenalo, že by se část příjmů neprojevovala na výši důchodu. Drábkův stínový protějšek z ČSSD Zdeněk Škromach namítal, že přijetí senátní verze by bylo spravedlivější ke středněpříjmovým penzistům, kteří by zůstali na svém, zatímco nízkopříjmoví by si polepšili mírně a vysokopříjmoví více.

Vyšší penze má podle novely dostávat ve srovnání se současným stavem zhruba pětina lidí, kteří pobírají nad 36.000 korun měsíčně. Podle ministerstva by se jim důchody měly zvýšit v průměru o dva procentní body. U desetiny lidí s nejnižšími příjmy zůstanou penze na současné úrovni, u zbývajících 70 procent se sníží o jedno až tři procenta, tedy řádově o desetikoruny až stokoruny. Snižování má být zaváděno postupně, plně platit začne od roku 2015. Snížení by měla dorovnat valorizace, která má být nově automatická bez zásahu vlády.

Základní výměra starobního důchodu by měla podle novely představovat devět procent průměrné mzdy, ČSSD navrhovala zvýšení na deset procent. Podle Škromacha by to stát přišlo navíc o tři až pět miliard korun, které Senát navrhoval získat zvýšením stropů pojistného na sociální zabezpečení.

Starobních důchodců bylo na konci letošního března 2,266 milionu, meziročně se jejich počet zvýšil o 40.400. Průměrný starobní měsíční důchod představoval 10.511 korun.

Zvyšování věku pro odchod do důchodu, které Senát odmítl, vláda navrhla z ekonomických důvodů a v návaznosti na prodlužující se průměrnou délku života. Týkat se bude žen narozených po roce 1955 a mužů narozených po roce 1965. Pro obě pohlaví má být tato věková hranice sjednocena v roce 2041.

Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085. Důchodový věk se totiž bude podle novely oddalovat každému ročníku o dva měsíce, jako je tomu nyní u mužů.

Hranice věku pro odchod do důchodu (v letech a měsících):

rok narození	muži	ženy	ženy s jedním dítětem	ženy se dvěma dětmi	ženy se třemi až čtyřmi dětmi	ženy s pěti dětmi
1953	63r	62r	60r+8m	59r+4m	58r	56r+8m
1954	63r+2m	62r+4m	61r	59r+8m	58r+4m	57r
1955	63r+4m	62r+8m	61r+4m	60r	58r+8m	57r+4m
1956	63r+6m	63r+2m	61r+8m	60r+4m	59r	57r+8m
1957	63r+8m	63r+8m	62r+2m	60r+8m	59r+4m	58r
1958	63r+10m	63r+10m	62r+8m	61r+2m	59r+8m	58r+4m
1959	64r	64r	63r+2m	61r+8m	60r+2m	58r+8m
1960	64r+2m	64r+2m	63r+8m	62r+2m	60r+8m	59r+2m
1961	64r+4m	64r+4m	64r+2m	62r+8m	61r+2m	59r+8m
1962	64r+6m	64r+6m	64r+6m	63r+2m	61r+8m	60r+2m
1963	64r+8m	64r+8m	64r+8m	63r+8m	62r+2m	60r+8m
1964	64r+10m	64r+10m	64r+10m	64r+2m	62r+8m	61r+2m
1965	65r	65r	65r	64r+8m	63r+2m	61r+8m
1966	65r+2m	65r+2m	65r+2m	65r+2m	63r+8m	62r+2m
1967	65r+4m	65r+4m	65r+4m	65r+4m	64r+2m	62r+8m
1968	65r+6m	65r+6m	65r+6m	65r+6m	64r+8m	63r+2m
1969	65r+8m	65r+8m	65r+8m	65r+8m	65r+2m	63+8m
1970	65r+10m	65r+10m	65r+10m	65r+10m	65r+8m	64r+2m
1971	66r	66r	66r	66r	66r	64r+8m
1972	66r+2m	66r+2m	66r+2m	66r+2m	66r+2m	65r+2m
1973	66r+4m	66r+4m	66r+4m	66r+4m	66r+4m	65r+8m
1974	66r+6m	66r+6m	66r+6m	66r+6m	66r+6m	66r+2m
1975	66r+8m	66r+8m	66r+8m	66r+8m	66r+8m	66r+8m
1976	66r+10m	66r+10m	66r+10m	66r+10m	66r+10m	66r+10m
1977	67r	67r	67r	67r	67r	67r
1978	67r+2m	67r+2m	67r+2m	67r+2m	67r+2m	67r+2m
1979	67r+4m	67r+4m	67r+4m	67r+4m	67r+4m	67r+4m
1980	67r+6m	67r+6m	67r+6m	67r+6m	67r+6m	67r+6m
1981	67r+8m	67r+8m	67r+8m	67r+8m	67r+8m	67r+8m
1982	67r+10m	67r+10m	67r+10m	67r+10m	67r+10m	67r+10m
1983	68r	68r	68r	68r	68r	68r
1984	68r+2m	68r+2m	68r+2m	68r+2m	68r+2m	68r+2m
1985	68r+4m	68r+4m	68r+4m	68r+4m	68r+4m	68r+4m
1986	68r+6m	68r+6m	68r+6m	68r+6m	68r+6m	68r+6m
1987	68r+8m	68r+8m	68r+8m	68r+8m	68r+8m	68r+8m
1988	68r+10m	68r+10m	68r+10m	68r+10m	68r+10m	68r+10m
1989	69r	69r	69r	69r	69r	69r
1990	69r+2m	69r+2m	69r+2m	69r+2m	69r+2m	69r+2m
1991	69r+4m	69r+4m	69r+4m	69r+4m	69r+4m	69r+4m
1992	69r+6m	69r+6m	69r+6m	69r+6m	69r+6m	69r+6m
1993	69r+8m	69r+8m	69r+8m	69r+8m	69r+8m	69r+8m
1994	69r+10m	69r+10m	69r+10m	69r+10m	69r+10m	69r+10m
1995	70r	70r	70r	70r	70r	70r
1996	70r+2m	70r+2m	70r+2m	70r+2m	70r+2m	70r+2m
1997	70r+4m	70r+4m	70r+4m	70r+4m	70r+4m	70r+4m
1998	70r+6m	70r+6m	70r+6m	70r+6m	70r+6m	70r+6m
1999	70r+8m	70r+8m	70r+8m	70r+8m	70r+8m	70r+8m
2000	70r+10m	70r+10m	70r+10m	70r+10m	70r+10m	70r+10m
2001	71r	71r	71r	71r	71r	71r
2002	71r+2m	71r+2m	71r+2m	71r+2m	71r+2m	71r+2m
2003	71r+4m	71r+4m	71r+4m	71r+4m	71r+4m	71r+4m
2004	71r+6m	71r+6m	71r+6m	71r+6m	71r+6m	71r+6m
2005	71r+8m	71r+8m	71r+8m	71r+8m	71r+8m	71r+8m
2006	71r+10m	71r+10m	71r+10m	71r+10m	71r+10m	71r+10m
2007	72r	72r	72r	72r	72r	72r
2008	72r+2m	72r+2m	72r+2m	72r+2m	72r+2m	72r+2m
2009	72r+4m	72r+4m	72r+4m	72r+4m	72r+4m	72r+4m
2010	72r+6m	72r+6m	72r+6m	72r+6m	72r+6m	72r+6m
2011	72r+8m	72r+8m	72r+8m	72r+8m	72r+8m	72r+8m
2012	73	73	73	73	73	73

Autor/Zdroj: ČTK

Začala stávka v dopravě, kolik lidí se zapojí, se zatím neví

Praha - V Česku začala v 00:00 stávka proti vládním reformám. Dopravní odbory chtějí na 24 hodin zastavit vlaky v celé zemi a omezit provoz městské dopravy v Praze, Brně a dalších městech. Kolik lidí se do protestu dnes skutečně zapojí a nebude pracovat, předáci ale zatím nevěděli. Počty stávkujících budou podle nich jasné až dnes. Stávku pořádá Koalice dopravních odborových svazů (KDOS), která zastřešuje 13 odborářských organizací.

Podle šéfa odborového sdružení železničářů (OSŽ) Jaroslava Pejši nebudou dnes jezdit v celé zemi žádné vlaky. Provoz na dráze skončí v 0:30, aby soupravy stihly dojet do stanic. Šéf dopravního odborového svazu DOSIA Jan Rejský uvedl, že se omezí provoz městské dopravy v Praze, Brně, Olomouci a Ústí nad Labem. Jaký bude rozsah stávky a kolik lidí se do ní skutečně zapojí, bude podle předáka jasné ale až dnes.

Blokáda v metropoli, kterou odboráři původně plánovali u Národního muzea, magistrálu dnes nezatarasí. Předáci nakonec zvolili místo blokování pochod hlavním městem. Po ranním odborářském mítinku na Palackého náměstí, který má stávku podpořit, se průvod vydá k ministerstvu financí a úřadu vlády. Tam chtějí účastníci shodit balíky slámy. Odtud se pak vypraví na Hrad. Kvůli protestu prezident Václav Klaus zrušil svou dnešní oslavu sedmdesátin.

Stávka se měla původně konat už v pondělí. Soud ji ale prohlásil za nezákonnou, protože ji odbory nevyhlásily s třídenním předstihem. Rozhodl tak poté, co se na něj obrátilo ministerstvo financí. Předáci proto svůj protest proti vládním reformám odsunuli na čtvrtek. Žádají stažení reformních zákonů a jejich přepracování.

Brno - V Brně o půlnoci začala stávka v dopravě, ve městě nejezdí noční autobusy městské hromadné dopravy. ČTK to potvrdil odborový předák organizace Solidarita Václav Novák. Poslední autobusy takzvaného nočního rozjezdu v jihomoravské metropoli vyjely ve středu v 23:30, další už nevyjely. 

"V současnosti se týká stávka jen autobusů, tramvaje a trolejbusy v noci běžně nejezdí," podotkl Novák. První městská hromadná doprava by měla začít jezdit až v ranní dopravní špičce - od páté hodiny ráno, část odborářů totiž pod dohodě s dopravním podnikem (DPMB) a vedením města bude stávkovat jen symbolicky. Pojede celkem 11 linek, a to i v odpolední špičce. Stávka má skončit o dnešní půlnoci, prvními spoji mají být noční rozjezdové linky, které od nádraží vyjedou v pátek v 00:00.

V Brně jako ve zbytku České republiky nejezdí ani vlaky. Za ně přes den pojede v kraji přes 60 náhradních autobusů. Aby však kraj nahradil plný servis železnice, musel by najmout asi 600 autobusů. Tolik jich ale k dispozici není.

V kraji je od půlnoci v mimořádné pohotovosti policie, hasiči i záchranáři, operují v posílených týmech připravených reagovat zejména na dopravní chaos.

Autor: ČTK

STÁVKA: Přišli jste pozdě do zaměstnání kvůli stávce dopravců? Váš problém!

Stávka dopravců byla přesunuta z dnešního dne na čtvrtek. Co by pro vás znamenalo, kdybyste kvůli ní přišli pozdě do práce?

Jako každý jiný den se chcete dostat do zaměstnávání za pomoci některého z hromadných dopravních prostředků, který však z důvodů probíhající stávky dopravců nebyl k dispozici a zaměstnavatel vás následně postihl za pozdní příchod do zaměstnání? 

Bohužel se s takovým postupem musíte smířit. Stávka poskytovatelů přepravních služeb (typicky MHD, vlaky, autobusy) není žádnými právními předpisy uznaná jako překážka v práci na straně zaměstnance, pro kterou by musel zaměstnavatel pozdní příchod zaměstnanců na pracoviště trpět.

Překážky v práci na straně zaměstnance, za které náleží zaměstnanci pracovní volno nebo pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu je v základní podobě upraveno v zákoníku práce. Zákoník práce dále odkazuje na nařízení vlády číslo 590/2006 Sb., které stanovuje okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. V příloze tohoto nařízení lze sice vyhledat ustanovení, které za jinou osobní překážku na straně zaměstnance považuje i přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nicméně ve vztahu např. k pondělní předpokládané a předem ohlášené stávce se ho nelze dovolávat.

Podle tohoto nařízení totiž:

„Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem.“

Zásadní rozdíl mezi tím, kdy je zaměstnavatel povinen nedochvilnost zaměstnance způsobenou dopravním kolapsem omluvit a kdy ne spočívá v oné předvídatelnosti dopravního problému. Pokud tedy již v pátek odboráři ohlásili a předem uvedli, kdy má ke stávce (přerušení dopravy) dojít a kdy se tedy ani autobusem, ani tramvají, ani vlakem a ani metrem nedostanete včas nebo vůbec do zaměstnání, nemá zaměstnavatel povinnost tuto nepřítomnost omluvit.

Zaměstnanec má povinnost být se začátkem jeho pracovní doby na pracovišti připraven k výkonu pracovní činnosti a plnění pracovních úkolů, které mu zaměstnavatel zadá. To samozřejmě předpokládá, že si zaměstnanec zajistí dovoz do zaměstnání tak, aby se začátkem pracovní směny mohl být na pracovišti. Vzhledem k tomu, že stávka v dopravě byla ohlášena dopředu a zaměstnanci s obtížemi v dopravě do zaměstnání mohli již předem počítat, měli povinnost těmto problémům předcházet, snažit se o včasné dostavení se na pracoviště a měli si tedy zavčas zajistit dopravu do zaměstnání.

Právní předpisy bohužel nikterak nezohledňují fakt, že zaměstnanci budou muset pravděpodobně vynakládat další finanční prostředky k překonání obtíží s dopravou a neřeší ani situaci, kdy může být fakticky téměř nemožné si tuto náhradní dopravu zajistit (např. doprava zaměstnanců z vesnic s nízkou dopravní obslužností).

K předejití postihům za nedochvilnost může zaměstnanec využít několik různých možností.

• V prvním případě je možné se se zaměstnavatelem předem domluvit, že si na kritický pracovní den zaměstnanec vezme dovolenou. V ideálním případě se také může se zaměstnavatelem domluvit, že bude čerpat náhradní pracovní volno, které mu přísluší z titulu přesčasové práce či práce ve svátek.
• Jinou alternativou může být domluva, ať již individuální či kolektivní, se zaměstnavatelem o tom, že bude posunut začátek pracovní doby, popřípadě je možnédomluvit si se spolupracovníky jinou soukromou osobní dopravu (např. že jeden z kolegů použije svůj dopravní prostředek a některé zaměstnance tzv. „stáhne“ s sebou.
• V neposlední řadě je také možné se se zaměstnavatelem dohodnout, že svoje zaměstnance na pracoviště dopraví sám pomocí soukromého svozového autobusu apod..

Samozřejmě může být na tuto situaci zaměstnavatel (tam, kde je to z podstaty vykonávané pracovní činnosti zaměstnanců možné) připraven tak, že má ve svém vnitřním předpise, popřípadě po dohodě s odborovou organizací v kolektivní smlouvě zahrnutu možnost výkonu práce z domu, tzv. homeoffice. To by pak znamenalo, že zaměstnanci nemusí cestovat do práce a mohou pracovat z domu.

Suma sumárum

Předem ohlášená stávka v dopravě není pro zaměstnavatele důvodem, aby zaměstnancům toleroval jejich pozdní příchod na pracoviště. Zaměstnanci jsou v tomto případě povinni si zajistit dopravu do zaměstnání předem a na svoje vlastní náklady. Vždy je totiž nutné pamatovat na fakt, že na náhradní dopravu a ani na uznání nepřítomnosti jako omluvené nepřítomnosti nemají zaměstnanci žádný právní nárok. V případě, že se nedostaví do zaměstnání jim hrozí postih za pozdní příchod a nedodržování pracovní doby. 

Autor/Zdroj: Jan Horecký, Finance.cz 

Poznámka redakce: 
Vážení zaměstnanci a čtenáři bohužel, poděkujte dopravním odborům a jim podobným, jež zneužívají nebo znužívali svého postavení (lékaři, ČD, MHD) při obhajobě svých práv a při stávce tím, že Vás použijí vždy jako rukojmí a Vám tak například nyní zvyšují náklady do zaměstnání. Náklady na dopravu, jako je taxi apod. budete muset zřejmě vymáhat po  Koalici dopravních odborových svazů. Je smutné, že si neuvědomí předem dopady a následky, a že to odnesou zase jen jejich další kolegové odboráři a obyčejní zaměstnanci. Není divu, že díky takovémuto chování odborů organizovanost v odborech klesá... A doplácíme na to zase všichni.

Koalice dopravních odborových svazů prohlásila (viz. web cmkos.cz): "Tato akce je v zájmu všech zaměstnanců a má podporu všech odborových subjektů v České republice."

Takže věřte, není v zájmu všech odborových subjektů, my se od takovéto formy, na kterou doplácí ostatní zaměstnanci a jimž se zvyšují náklady na dopravu do a ze zaměstnání až do výše dvojnásobku měsíčních výdajů za jediný den, naprosto jednoznačně distancujeme!

Ve čtvrtek budou stát vlaky i MHD, odboráři chystají blokády

Prezident Federace strojvůdců ČR Jindřich Hlas vystoupil 12. června v Praze na tiskové konferenci zástupců odborů, na které oznámili přesunutí plánované pondělní stávky v dopravě na čtvrtek 16. června. Protest bude trvat 24 hodin. Pondělní termín zakázal předběžným opatřením soud, který ji kvůli pozdnímu ohlášení označil za nezákonnou.

vydáno: 12.06.2011, 17:45 | aktualizace: 12.06.2011 19:03

Praha - Ve čtvrtek kvůli odborářské stávce nevyjedou od 0:00 do půlnoci žádné vlaky, osobní ani nákladní. Stát by měla celý den také městská doprava v Brně, v Praze a dalších městech se její provoz výrazně omezí. Zda bude jezdit metro, zatím není jasné. Novinářům to dnes řekli představitelé Koalice dopravních odborových svazů (KDOS), která protest organizuje. Podle nich by čtvrteční stávka i blokády silnic a metropole měly být rozsáhlejší, než se původně plánovalo na pondělí.

Odbory totiž stávku v dopravě proti vládním reformám stanovily nejdřív na pondělí 13. června. Podle soudu by ale byla nezákonná a v rozporu s dobrými mravy, protože ji předáci neohlásili dostatečně předem. Soud ji tedy zakázal. Odboráři ji proto dnes přesunuli na čtvrtek. Změnu podoby svého protestu podle šéfa Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka neplánují. Jiný by ale mohl být rozsah.

"Stávka bude delší a masivnějšího charakteru a rozsahu," řekl Pomajbík. Podle něj KDOS dostává dotazy od pracovníků z dalších oborů, kteří by se také chtěli připojit. Jmenoval třeba školství či kovoprůmysl. Přihlásili se i řidiči kamionů, kteří by se mohli zapojit do blokády silnic, dodal předák. Šéf Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša podotkl, že odbory mají ještě tři dny navíc na to, aby stávku připravili.

Ve čtvrtek se kromě osobních zastaví i nákladní vlaky. Jezdit nebudou ani mezinárodní rychlíky. Podle předáků odborů na železnici je pro České dráhy "čtyřiadvacetihodinová stávka výhodnější než kratší". V pondělí se měl provoz zastavit ve 3:00 a obnovit v 16:00. Soupravy by tedy zůstaly 13 hodin někde na trase, takhle budou stále ve výchozím bodě.

V Brně by měla městská doprava "stát 24 hodin stoprocentně", řekl Pomajbík. Částečně by se pak měla podle předáků zastavit i v Opavě, Olomouci či Zlíně. V dalších městech se jedná. Jak se provoz omezí v Praze, není zatím jasné. Jak rozsáhlá by měla stávka v metropoli být a zda přestane fungovat i metro, by mělo být podle předáků zřejmé až po jednání všech odborových organizací pražského dopravního podniku.

Víc by podle odborářů mělo být i blokád v Praze i jinde. Předáci zdůraznili, že záchranářům a hasičům ale v průjezdu bránit nebudou. Podrobnosti k chystanému blokování tahů odmítli sdělit. Nechtějí také, aby se na vybraných místech shlukovalo příliš mnoho protestujících. Obávají se provokatérů i toho, že by mohla zakročit policie. "Doufáme, že nedojde ke střetu s ozbrojenými složkami," uvedl Pejša. Podle něj by takový střet mohl účastníky i veřejnost radikalizovat. "Nechceme, aby to skončilo nějakým vytloukáním oken či zapalováním," dodal. 

Autor: ČTK

Stávka se přesouvá z pondělí na čtvrtek, bude celodenní

vydáno: 12.06.2011, 12:25 | aktualizace: 12.06.2011 12:25

Praha - Stávka v pondělí nebude. Odboráři ji podle zdroje ČTK z vedení odborů přesouvají na čtvrtek. Zastavit by se měla městská doprava v některých městech a na železnici v celé zemi, jak se plánovalo. Předáci ale stávku prodloužili na 24 hodin, trvat by měla od 0:00 do půlnoci. Původně se měla konat od 3:00 do 16:00. Pondělní stávku soud předběžným opatřením zakázal poté, co se na něj obrátilo ministerstvo financí. Odboráři se odvolají.

Šéf odborového sdružení železničářů (OSŽ) Jaroslav Pejša v pořadu ČT Otázky Václava Moravce bylo soudní rozhodnutí účelové a byly v něm chyby. "Odvoláme se proti předběžnému opatření," uvedl Pejša. Šéf Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík ČTK dnes řekl, že ale odbory dnes nemají šanci se u soudu efektivně proti verdiktu bránit.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) není stávka v souladu s právem. Uvedl, že je to spíš politická, než odborářská akce. Ministr podotkl, že tento argument soud neuznal. Souhlasil ale s tím, že lhůta od pátečního vyhlášení do pondělního konání akce není "v souladu s dobrými mravy", řekl Kalousek. Vláda se podle něj dál bude snažit případné škody, které by stávka způsobila, eliminovat.

Odbory prý stávku, vyhlásily řádně

Předáci dopravních odborů začali dnes dopoledne jednat o stávce, kterou stanovili původně na pondělí a kterou soud kvůli pozdnímu ohlášení zakázal. Podle šéfa Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka nemají odbory dnes šanci se "efektivně u soudu odvolat", i když podle svých právníků postupovaly podle zákona. Stávku zrušit nechtějí, hledají proto řešení.

"Existuje předběžné opatření soudu, proti kterému není šance se v neděli efektivně se bránit. Naše odvolání bude naprosto úspěšné. Neexistuje důvod, že by stávka byla nezákonná," řekl ČTK dnes Pomajbík.

Odbory vyhlásily stávku v dopravě v pátek dopoledne, začít měla v pondělí ve 3:00. Městský soud v Praze ji předběžným opatřením zakázal poté, co se na něj obrátilo ministerstvo financí. Podle soudu odbory neohlásily svou akci tři dny předem, takže by se jednalo o zneužití práva na stávku. Pokud by se protest konal, měli by odboráři případné škody a ztráty nahradit. Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že by je po nich vláda požadovala "do poslední koruny".

Pomajbík řekl, že podle právní analýzy odborů se podmínka vyhlášení tři dny předem na nynější stávku nevztahuje, protože akce se má konat "na obhajobu ekonomických zájmů všech". Odboráři tak postupovali "standardně podle zákonů a ústavy, evropských a mezinárodních norem", dodal předák. O tom, zda zůstane pondělní termín, či se stávka odsune, podle něj musí rozhodnout Koalice dopravních odborových svazů (KDOS).

Městská doprava v Praze a Brně a vlaky v celé zemi se měly původně zastavit v pondělí od 3:00 do 16:00.

Odbory si chtějí na postup vlády stěžovat u Mezinárodní organizace práce, která má příští týden zasedat v Ženevě. Pomajbík označil chování kabinetu za "zbabělé a podlé". Rozhodnutí soudu je podle něj účelové. "Tyto metody nepatří do střední Evropy a do Česka," dodal.

Autor: ČTK

Senát odmítl oddalování důchodového věku

vydáno: 08.06.2011, 14:45 | aktualizace: 08.06.2011 15:44

Praha - Senát hlasy opozice odmítl automatické oddalování důchodového věku, se kterým přišla vláda v rámci takzvané malé penzijní reformy. ČSSD také prosadila úpravy nového výpočtu důchodů ve prospěch seniorů ze středněpříjmových vrstev. O senátních úpravách důchodové novely rozhodne sněmovna, v níž má na rozdíl od horní komory většinu vládní koalice.

Sociální demokraté vládě během čtyřhodinové debaty vyčítali, že s nimi zvyšování věku odchodu do penze neprojednala a že nestanovila nejzazší hranici. "To, co se navrhuje, je lidově řečeno na oprátku," řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). ČSSD také volala po zlepšení politiky zaměstnanosti pro starší ročníky a po prorodinné politice.

Novela počítá z ekonomických důvodů a v návaznosti na prodlužující se průměrnou délku života se zvyšováním věku odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965. Pro obě pohlaví má být tato věková hranice sjednocena v roce 2041. Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.

Podle Štěcha by bylo vhodnější stanovovat důchodový věk v pětiletých cyklech podle průměrné doby dožití. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) přehodnocování přislíbil. Již dříve uvedl, že v případě zlepšení demografického vývoje by se hranice mohla snížit pro nynější dvacátníky o jeden až dva roky. "Ty změny jsou prostě nutné," prohlásil. K námitkám, že změny nezohledňují fyzickou náročnost některých profesí, ministr podotkl, že na rozdíl od bývalých časů nelze počítat s "jednoprofesní kariérou".

Ve sněmovně bude Drábek prosazovat vládní podobu novely. "Ten pozměňovací návrh vypustil ustanovení o určení věku pro odchod do důchodu po roce 2030. V podstatě říká mladým lidem, nemusíte se bát, budete odcházet do důchodu v 65. To prostě není pravda, dnešní mladá generace se musí připravit, že bude odcházet do důchodu později než v 65 letech, říkat jim něco jiného je nezodpovědné a nefér," řekl ČTK.

Změnu výpočtu penzí si vyžádal Ústavní soud, podle něhož dosavadní systém dostatečně nezohledňuje to, kolik lidé odváděli státu na důchody. Nový výpočet má posílit zásluhovost v důchodovém systému zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Výše penzí má být nově vázána na průměrnou mzdu.

Základní výměra starobního důchodu by měla podle novely představovat devět procent této mzdy, ČSSD úspěšně navrhla zvýšení na deset procent. Podle místopředsedy Senátu a ČSSD Zdeňka Škromacha by to stát stálo navíc tři až pět miliard korun. Peníze chce Škromach získat zvýšením stropů pojistného na sociální zabezpečení. Od příštího roku by měli místo plánovaného čtyřnásobku odvádět až pětinásobek průměrné mzdy měsíčně. Nyní je to šestinásobek. Drábek se změnou nesouhlasil.

Šéfka senátorů TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová varovala, že by toto snížení rozdílu penzí mezi středními a vyššími příjmovými vrstvami mohlo vést k dalším ústavním žalobám.

Vyšší penze má podle vládní předlohy dostávat ve srovnání se současným stavem zhruba pětina lidí, kteří pobírali nad 36.000 korun měsíčně. Podle ministerstva by se jim důchody měly zvýšit v průměru o dva procentní body. U desetiny lidí s nejnižšími příjmy zůstanou penze na současné úrovni, u zbývajících 70 procent se sníží o jedno až tři procenta, tedy řádově o desetikoruny až stokoruny. Snižování má být zaváděno postupně, plně platit začne od roku 2015. Snížení by měla dorovnat valorizace, která má být nově automatická bez zásahu vlády.

Starobních důchodců bylo na konci letošního března 2,266 milionu, meziročně se jejich počet zvýšil o 40.400. Průměrný starobní měsíční důchod představoval 10.511 korun.

Senát díky ČSSD odmítl také další pasáže novely, které se týkají podmínek pro krácení předčasných penzí a pro pozůstalostní důchody. V současné době má člověk nárok na výplatu pozůstalostního důchodu po dobu jednoho roku. Pokud se dostane do špatné sociální situace, může v následujících pěti letech o jeho výplatu znovu požádat. Novela toto období zkracuje z pěti na dva roky.

Senát sjednotil postavení zaměstnaneckých rad a odborů

Rady zaměstnanců budou mít v jejich zastupování stejné postavení jako odborové organizace. Odborům zůstane navíc jen právo na kolektivní vyjednávání. Počítá s tím vládní novela zákoníku práce, kterou dnes hladce schválil Senát. Novelu, která nabude účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, nyní dostane k podpisu prezident.

Novela také zavádí do českého práva evropskou směrnici, která upravuje komunikaci s evropskými radami zaměstnanců v podnicích působících na nadnárodní úrovni.

Postavení odborů a jiných zástupců zaměstnanců na stejnou úroveň vychází z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2008, podle něhož mohou vedle sebe působit jak odborové organizace, tak i jiné zaměstnanecké skupiny. Zaměstnavatel bude podle novely projednávat záležitosti ohledně pracovních podmínek jak s odboráři, tak s radou. Zaměstnavatelé si nyní mohou vybrat, jestli si k jednání o pracovních podmínkách pozvou odboráře, nebo zástupce jiné skupiny zaměstnanců, upozornil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) .

Novela také upravuje komunikaci s evropskými radami zaměstnanců v podnicích působících na nadnárodní úrovni v rámci Evropské unie. Vychází ze směrnice Evropského parlamentu. Cílem je mimo jiné vyjasnit to, jak budou působit evropské rady zaměstnanců v případě podstatných změn struktury podniku, třeba při slučování.

Norma také upřesňuje ustanovení o důvěrných informacích. Účelem je ochrana zástupců zaměstnanců, aby jim bylo od počátku zřejmé, co zaměstnavatel považuje za důvěrné informace. Nově také zaměstnavatelé budou muset poskytovat členům evropské rady zaměstnanců nezbytné školení bez ztráty na mzdě. Předloha rovněž upravuje složení vyjednávacího výboru a výslovně mu dává právo sejít se odděleně před jednáním s ústředím i po něm a využít nezbytné komunikační nástroje.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

Práce přesčas na pracovní cestě

Zaměstnanci často vyjíždějí na pracovní cesty [1] ještě před začátkem pracovní směny [2] a vracejí se z nich až po skončení pracovní směny. Ovšem ne každý čas trvání (během) pracovní cesty, jež přesahuje pracovní směnu, je prací přesčas, jak se mnozí zaměstnanci mylně domnívají. V průběhu (po dobu trvání) pracovní cesty nevykonává zaměstnanec práci nepřetržitě. Část pracovní cesty stráví cestováním, zpravidla v zaměstnavatelem určeném dopravním prostředku, do místa, kde má příslušnou práci vykonat, část samotným výkonem práce, pro který byl na pracovní cestu do určeného místa zaměstnavatelem vyslán, část dalšími souvisejícími úkony, ale též čekáním, odpočinkem apod., a po vykonání příslušné práce cestou zpět do určeného místa ukončení pracovní cesty.

V této souvislosti proto musíme rozlišovat mezi tím, co je „plněním pracovních úkolů“ [3] a co je pouze tzv. úkon učiněný „v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů“. [4] Samotnou dobu trvání pracovní cesty mimo stanovenou pracovní dobu není možno považovat za práci přesčas, neboť pro práci přesčas musí být splněna podstatná podmínka, a to výkon práce mimo pracovní dobu stanovenou rozvrhem směn. Za dobu výkonu práce se přitom považuje výkon té práce sjednané v pracovní smlouvě, kvůli níž byl zaměstnanec vyslán na pracovní cestu.

Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. (Zaměstnavatel znemožňuje zaměstnanci vysláním na pracovní cestu vykonávat práci v pracovní době (o pracovní směně); zaměstnanec nemůže v důsledku takového rozhodnutí zaměstnavatele přijít o svoji mzdu nebo plat.) Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda (např. hodinová, úkolová, podílová aj. mzda závislá na jeho výkonu, tržbách apod.) ušla nebo ušel plat, poskytne mu zaměstnavatel náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. [5]

Doba strávená zaměstnancem na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů představuje např. čas překonávání vzdálenosti (tedy dobu cestování) mezi východiskem (místem startu) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště a čas cestování nazpět do místa ukončení pracovní cesty. Pokud tato doba bude spadat do pracovní směny zaměstnance, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. Pokud bude tento čas probíhat před nebo po pracovní směně zaměstnance, jedná se pouze o dobu cestování (tj. úkon v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů), za kterou náleží zaměstnanci pouze cestovní náhrady, (např. stravné), nikoliv mzda (plat) nebo náhrada mzdy (platu). Nejedná se o práci přesčas. (Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.) [6] 

Prací přesčas je na pracovní cestě doba strávená plněním pracovních úkolů, která nespadá do doby pracovní směny.

Řízení vozidla

Jízda vozidlem se přitom považuje za výkon práce v případě zaměstnance, který řídí toto vozidlo a který má v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno řízení vozidla, neboť tento zaměstnanec řízením vozidla vykonává práci, jejíž druh má sjednán v pracovní smlouvě. To tedy znamená, že u zaměstnance, který řídí tzv. referentské vozidlo, bude jiný postup v případě, kdy v pracovní smlouvě řízení takovéhoto vozidla sjednáno nemá a jiný v případě, kdy řízení vozidla v pracovní smlouvě jako druh práce sjednáno má.

Příklady

Osvětlíme si vše na názorném příkladě: Zaměstnanec má pravidelnou týdenní pracovní dobu rozvrženou do pětidenního pracovního týdne o délce 40 hodin, přičemž začátek směn určil zaměstnavatel na 7.00 hod. a konec na 15.30 hod.

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu s tím, že vyjel z výchozího místa na pracovní cestu v 6.00 hod. a do místa přechodného výkonu práce dorazil v 9.00 hod. a v tuto dobu také začal plnit pracovní úkoly spojené s pracovní cestou. Nazpět se vydal ve 14.00 hod., kdy ukončil práci, a vrátil se v 17.00 hod.

Doba od 6.00 do 7.00 hod. a od 15.30 do 17.00 hod. se posuzuje jako doba překonávání vzdálenosti mezi východiskem (nebo koncem) pracovní cesty a místem přechodného pracoviště. Jedná se o dobu cestování, za kterou náležejí náhrady cestovních výdajů. (Cestovní náhrady samozřejmě náležejí i za dobu od 7.00 do 15.30 hod.) Doba od 7.00 hod. do 9.00 hod. a od 14.00 hod. do 15.30 hod. je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, neboť zaměstnanec během ní plnil jiné úkoly, než pracovní úkoly vyplývající ze sjednaného druhu práce (leda by šlo o situaci, kdy zaměstnanec cestoval např. osobním automobilem a řízení tohoto vozidla by měl sjednáno jako druh práce v pracovní smlouvě). Šlo tedy o jinou činnost v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Za tuto dobu náleží zaměstnanci mzda nebo plat (resp. se mu mzda nebo plat nekrátí) nebo náhrada mzdy resp. platu ve výši průměrného výdělku. Za dobu od 9.00 do 14.00 hod. (s výjimkou doby pracovní přestávky na jídlo a oddech) náleží zaměstnanci mzda nebo plat.

Jestliže by však zaměstnanec na pracovní cestě vykonával práci ne pouze do 14.00 hod., ale až do 17.00 hod., přičemž zpět by cestoval v době od 17.00 do 20.00 hod., pak doba od 15.30 do 17.00 hod je prací přesčas. Za dobu od 14.00 do 17.00 hod. náleží zaměstnanci mzda nebo plat a za dobu od 15.30 do 17.00 hod. mzda nebo plat navíc i s příplatkem za přesčasovou práci (nebo namísto příplatku náhradní volno v rozsahu vykonané práce přesčas, pokud se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou). Za dobu od 17.00 do 20.00 náležejí zaměstnanci (jen) cestovní náhrady; cestovní náhrady přitom samozřejmě náležejí za celou dobu trvání pracovní cesty, tedy za dobu od 6.00 do 20.00 hod.

Shrnutí

Doba na pracovní cestě strávená plněním pracovních úkolů, která nespadá do pracovní směny, je prací přesčas. Doba pracovní cesty strávená jinak než plněním pracovních úkolů, byť jde o úkony v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, i když nespadá do pracovní směny, není prací přesčas.

Richard W. Fetter

Použitá literatura: Pelc, L.: Pracovní cesta podle nového zákoníku práce, Práce, mzda, odvody bez chyb, pokut a penále č. 1/2007, Poradce s.r.o.; Janoušek, K.: Pracovní cesta a práce přesčas, Práce, mzda, odvody bez chyb, pokut a penále, č. 2/2009, Poradce s.r.o.; Sládek, V.: Práce přesčas a její vazba na stanovenou týdenní pracovní dobu – I., II., Průvodce pracovně-právními předpisy č. 6/2007 a č. 7-8/2007, BMSS-START, s.r.o.

--------------------------------------------------------------------------------

[1] Viz ust. § 42 odst. 1 zákoníku práce. 

[2] Viz ust. § 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Odliš pracovní směnu od pracovní doby. Viz ust. § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce. 

[3] Viz ust. § 273 zákoníku práce. 

[4] Viz ust. § 274 zákoníku práce. 

[5] Viz ust. § 210 zákoníku práce. 

[6] Viz ust. § 78 odst. 1 písm. i) zákoníku práce.

Vláda bude s odbory a zaměstnavateli jednat o reformách

Praha - Vláda se dnes sejde se zástupci odborů a zaměstnavatelů na jednání předsednictva tripartity. Odbory a zaměstnavatelé na něm chtějí vládě předložit konkrétní požadavky, například v oblasti důchodové a zdravotnické reformy. 

Odbory a zaměstnavatelé se na svém společném středečním jednání shodli, že nesouhlasí s návrhy těchto reforem v podobě, v jaké je vláda předkládá. Obě strany budou po vládě také požadovat zavedení takzvaného kurzarbeitu, kdy se zaměstnancům podniků v potížích krátí pracovní doba nebo po nějakou dobu zůstanou zcela doma a část ušlé mzdy jim uhradí stát.


Zdroj: ČTK