Jaké změny nás čekají od 1. 1. 2010 v působnosti MPSV

...
Opatření, která navrhla vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných a jež by měly mít za cíl zabránit dalšímu zadlužování státu, začnou platit s příchodem nového roku 2011. Mnoho z nich se týká resortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Která to jsou?

Rodičovský příspěvek

I nadále je rodičovský příspěvek koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání. Dvouletá (rychlejší čerpání) a tříletá varianta (klasické čerpání) rodičovského příspěvku zůstává na dosavadní úrovni. Pokud rodič čerpá rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě (pomalejší čerpání), dostane měsíční dávku 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte. Od 10. měsíce věku dítěte má nárok na rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč.

Změny nastaly také v termínech volby doby čerpání rodičovského příspěvku. Na volbu tříleté varianty (klasické čerpání) mají čas rodiče do konce 9. měsíce. Pokud si ji včas nezvolí, automaticky budou zahrnuti do čerpání rodičovské příspěvku ve čtyřleté (pomalejší) variantě. Rodiče, jejichž dítě bude k 1. lednu příštího roku starší deseti měsíců, ale mladší 23 měsíců, mají čas pro volbu čerpání rodičovského příspěvku do konce února 2011. Tedy pokud už volbu neprovedli dříve.

Lhůta pro volbu dvouleté varianty se nemění (do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž dítě dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života u více dětí narozených současně).

Pro rodiče, kteří již pobírají rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě na dítě starší 23 měsíců (k 1. lednu 2011), se nic nezmění. Nadále budou dostávat měsíční dávku 3 800 Kč do 48. měsíce věku dítěte (samozřejmě při splnění daných podmínek).

Porodné

Dávka porodného není samozřejmou záležitostí. V řadě evropských států neexistuje. V České republice bude mít od 1. ledna 2011 nárok na porodné rodina, jejíž příjem je menší než 2,4násobek životního minima. Tato sociální dávka se bude vyplácet jen na první živě narozené dítě. Dosud měla na porodné ve výši 13 000 Kč nárok každá rodina bez ohledu na její finanční situaci a počet dětí.

Rovné podmínky u mateřské

Podle stávající právní úpravy měly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) možnost zneužít systém nemocenského pojištění a získat nárok na velmi vysoké částky peněžité pomoci v mateřství (PPM). Tento stav OSVČ zvýhodňoval vůči zaměstnancům – bez jakékoliv vazby na dosahované příjmy si OSVČ mohly výši měsíčního základu účelově pozměnit před nástupem na mateřskou, aby jim pak PPM byla vypočítána v maximální výši. Od 1. ledna 2011 už tato možnost nebude.

Sociální příplatek

Ke zrušení sociálního příplatku bez náhrady, jak zněl původní návrh, nedojde. Vláda vyslyšela připomínky Národní rady osob se zdravotním postižením a bylo schváleno kompromisní řešení. Nárok na sociální příplatek budou mít jen některé rodiny. Sociální příplatek se zatím bude i po 1. lednu 2011 vyplácet rodinám, kde jeden z rodičů pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě. Získají ho i ty rodiny, ve kterých aspoň jeden z rodičů pečující o dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné. Tento kompromisní stav bude platit minimálně do roku 2012.

Podpora v nezaměstnanosti

Od 1. ledna 2011 dojde ke zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti a zavedení překlenovacího příspěvku jako jednoho z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

Snížená podpora v nezaměstnanosti. Úsporná opatření se projeví zejména u těch, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. Tito uchazeči o zaměstnání dostanou sníženou podporu v nezaměstnanosti, tj. 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání. Posílí se tím osobní zodpovědnost uchazečů o zaměstnání v případě ukončování pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem a předejde se možným spekulativním úkonům. Toto zpřísnění se nebude týkat případů, kdy zaměstnanec ukončí pracovněprávní vztah z vážného důvodu.

Odstranění souběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti s odstupným, odbytným nebo odchodným. Nově nebude poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. V současných podmínkách dochází k souběhu poskytování odstupného, odbytného nebo odchodného s podporou v nezaměstnanosti, i když uchazeč o zaměstnání by měl být zabezpečen prostředky z odstupného (odbytného, odchodného).

Příspěvek pro podnikavé. Polepší si uchazeči o zaměstnání, kteří se rozhodnou začít podnikat. Od 1. ledna příštího roku mohou žádat o překlenovací příspěvek. Jeho smyslem je poskytnout pomoc těm uchazečům o zaměstnání, kteří se rozhodnou řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti a kterým k tomuto účelu úřad práce poskytne na základě dohody příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa podle § 113 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek bude možné vyplácet nejdéle po dobu pěti měsíců s tím, že měsíční výše tohoto příspěvku se bude odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství a bude činit nejvýše 0,25násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího příspěvku. Pro ilustraci – průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2009 činila 22 896 Kč.

Proti nelegálnímu zaměstnávání

Od ledna 2011 musí mít Dohoda o provedení práce písemnou formou (dosud stačila ústní dohoda). Dohodu o provedení práce může zaměstnanec uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým z nich až na 150 hodin za kalendářní rok.

Zaměstnávání zdravotně postižených

Od Nového roku 2011 už nebude poskytována poloviční sleva na dani z příjmů firmám s minimálně 25 zaměstnanci, z nichž je více než polovina pracovníků se zdravotním postižením. Další podpory zaměstnávání zdravotně postižených zůstávají – i v příštím roce si firmy mohou odečíst z daně 18 000 Kč za každého zdravotně postiženého zaměstnance, v případě těžkého zdravotního postižení dokonce 60 000 Kč.

Nemocenská

V roce 2011 bude výše nemocenského stejná jako v tomto roce, tj. 60 % denního vyměřovacího základu. Dále dojde k prodloužení doby, po kterou zaměstnavatelé hradí zaměstnancům během nemoci náhradu mzdy, a to na tři týdny. Od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti bude nemocenské proplácet stát. Toto opatření má platit následující tři roky. Nadále platí, že první tři pracovní dny nemoci zůstávají bez náhrady mzdy.

Zdroj / Autor:  MPSV

NERV jednal o penzijní reformě. Ale neřekl, kde na ni vzít

...

Poradní orgán vlády včera posoudil návrhy politiků na reformu. Není jasné, jak budou nákladné. Jak zajistit současným třicátníkům slušné důchody a přitom nezruinovat státní rozpočet? O tom včera jednala Národní ekonomická rada vlády (NERV) za přítomnosti premiéra Petra Nečase a několika ministrů. Podle NERVu je třeba přesměrovat část peněz na důchody do penzijních fondů, a bude to nákladné. Přitom ale nikdo neřekl, z čeho přechod na nový důchodový systém zaplatit. Návrhy na zvyšování DPH peníze nepřinesou.

NERV má svůj projekt hotový už měsíc. Vychází přitom ze závěrů takzvané druhé Bezděkovy komise, která vypracovala návrh důchodové reformy ještě za působení Fischerovy úřednické vlády. Bezděkova komise navrhla snížení sociálního pojištění ze současných 28 procent na 23 procent. Část peněz z toho, uvažuje se o třech procentech, by si lidé mladší čtyřiceti let podle rady museli převést do penzijních fondů.

Vyřešil by se tím problém současného průběžného systému: v současnosti totiž stávající pracující platí penze současným důchodcům. Jenže takový systém funguje jen v tom případě, když je pracujících více než důchodců. Populace ale stárne, je méně dětí a za zhruba čtyřicet let se zřejmě počet pracujících a důchodců vyrovná. Platby pracujících do průběžného systému dosáhnou takové výše, že se nevyplatí pracovat. Převod peněz do fondů by problém vyřešil - lidé by si v průběhu života ukládaly peníze na důchod do fondů.

Proti fondům v podstatě nikdo neprotestuje. Problém je v detailech. Opoziční sociální demokracie varuje před tím, že v nestátních penzijních fondech mohou lidé o své peníze přijít. Nebo jim je údajně sebere stát, jak nedávno varoval na maďarském příkladu ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Povinné spoření do nestátních fondů se prý nelíbí také lidem okolo premiéra Petra Nečase, kteří by raději viděli dobrovolnou možnost převodu části peněz z průběžného systému do soukromých fondů.

NERV řeší tento problém tak, že fondy budou muset nabízet také ukládání peněz do státních dluhopisů. Dluhopisy stát garantuje a lidé tak nemohou teoreticky, vyjma státního bankrotu, o své úspory přijít. Jenže má to háček. Vytváří se tak obří trh pro státní dluhopisy, zvýší se po nich poptávka. "Stát si bude moci levně půjčovat, může být v pokušení se hodně zadlužit a na druhé straně důchodci budou mít z takového spoření na důchod jen malý zisk," myslí si Libor Dušek z ekonomického institutu CERGE.

Ztracená generace

Přitom ale bude muset jedna generace zároveň platit současným důchodcům a ještě si šetřit na vlastní penzi ve fondech. Návrh, ze kterého vychází NERV, počítá s náklady ve výši 40-50 procent HDP v průběhu 40-50 let. Tedy přes 1,5 bilionu korun. Jednou z možností je, že se zvýší daně nebo sociální odvody. Jenže NERV zatím navrhuje jen zvýšení DPH a snížení odvodů na sociální pojištění. Zisk pro stát tak bude nula.

Ministr práce Jaromír Drábek proto na zasedání rady předložil menší snížení sociálního pojištění, aby do pokladny přiteklo více peněz. I tak by ale vznikl každoroční schodek penzijního systému ve výši okolo 35 miliard korun. Jenže přesné výpočty zatím nikdo nemá. "Je to otázka zvažování, ale chybí mi tam čísla," říká nový člen NERVu Jiří Nekovář.

Navíc ve hře je zachování průběžného systému, jak to navrhují Věci veřejné. To ale také znamená vytváření schodků penzijního systému. Pomoci by měla privatizace nebo dividendy ze státního podílu v elektrárenském gigantu ČEZ. Z poslední dividendy dostal stát 20 miliard korun a svůj podíl ve společnosti by mohl privatizovat za stovky miliard. Řádově za stejné částky by šly prodat i Lesy ČR. Jenže privatizaci zatím nikdo ani nezačal plánovat.

Autor/Zdroj: Hospodářské noviny, MPSV

Většina mezd v podnikatelském sektroru je podprůměrných

...

Obdobně jako v předchozím období nedosáhlo u soukromníků na průměrný hodinový výdělek více než 67 procent pracovníků

Hrubá střední nominální měsíční mzda v podnikatelské sféře se od prvního do konce třetího čtvrtletí letošního roku v České republice meziročně zvýšila o 1,7 procenta na 21 675 korun.

Vyplývá to ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí. Hrubá střední mzda, známá také jako medián, dělí vyplácené mzdy na dvě stejné poloviny, a není tak na rozdíl od průměrné mzdy ovlivněna extrémy. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda v podnikatelské sféře se podle údajů Českého statistického úřadu za tři čtvrtletí zvýšila o 2,6 procenta na 23 269 Kč, je zcela zřejmé, že velká většina platů je pod průměrem.

Nejvyšší nárůst mediánu hrubé měsíční mzdy vykázala obsluha strojů na výrobu pryžových výrobků, jako jsou například obuv a pneumatiky. Medián se v této profesi zvýšil meziročně o 14,2 procenta na 22 571 korun. Druhý největší nárůst měli montážní dělníci elektrických zařízení a obsluha obráběcích strojů.

Největší propad hrubé střední mzdy byl vykázán u techniků v zemědělství a lesnictví, kterým klesly platy o 7,2 procenta na 24 900 korun. Pokles mediánu pocítili i zedníci a poštovní doručovatelky.

V průběhu prvních tří čtvrtletí letošního roku klesla v podnikatelské sféře hrubá měsíční střední mzda v Pardubickém kraji a v Praze. Na Pardubicku to bylo o 216 korun na 21 182 Kč a v Praze o 167 korun na 27 882 Kč. V ostatních krajích mzdy mírně rostly.

V Praze je přitom i přes pokles, který zaznamenala, nejvyšší mzda v celé České republice. Deset procent nejlépe placených lidí zde bere v průměru dokonce více než 62 915 korun. Na druhém místě ve výši mezd jsou lidé ve Středočeském kraji. Střední mzda zde dosahuje 22 696 korun.

Nejméně naopak berou lidé v Karlovarském kraji. Polovina z nich má mzdu nižší než 19 027 korun. Druhým krajem s nejnižšími mzdami je kraj Jihočeský, 19 372 Kč, a třetím kraj Vysočina, kde je hrubá střední mzda 19 883.

Medián hodinového výdělku se ve třetím čtvrtletí v podnikatelské sféře v rámci celé republiky zvýšil meziročně o 1,8 procenta na 121,2 koruny. Podobně jako v předchozím období nedosáhlo u soukromníků na průměrný hodinový výdělek 67,3 procenta pracovníků.

Dodejme, že zaměstnanci soukromých firem strávili měsíčně v práci průměrně 149,7 hodiny. Počet přesčasových hodin se od ledna do konce září meziročně zvýšil o 16,2 procenta. Zároveň klesla doba strávená na dovolené, což podle ministerstva svědčí o pozvolném oživení české ekonomiky. Svou roli ale také jistě sehrálo snižování stavu pracovníků (rozuměj propouštění) v důsledku úspor nákladů.

Blesková zpráva

...

O polský maloobchodní řetězec Žabka, který vlastní Penta, mají zájem čtyři uchazeči, včetně francouzské firmy Carrefour a britské společnosti Tesco. Uvedly to dnes zdroje agentury Reuters. Dodaly, že dohoda v hodnotě minimálně 300 milionů eur by mohla být podepsána ještě v letošním roce. 

(ČTK)

15.12.2010 9:55

Autor: Martin Tesař

Mzdy statisticky rostou, ale v peněženkách to pocítí jen málokdo

...

Ve třetím čtvrtletí vzrostla podle ČSÚ průměrná mzda nominálně o 2 procenta na 23 655 korun. Reálně si polepšili podnikatelé, hůře jsou na tom státní zaměstnanci.

Průměrná nominální mzda v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 473 korun na 23 665 Kč. Meziročně tak byla vyšší o dvě procenta. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad.

Reálně po odečtení inflace (1,9 procenta) se mzda zvýšila jen o 0,1 procenta. Ve výsledku tak reálná kupní síla zaměstnanců stagnovala přibližně na loňské úrovni.

To odpovídá odhadům analytiků, kteří očekávali růst průměrné mzdy v řádu dvou až tří procent. Důvodem podle nich bylo zpomalovaní růstu mezd v průmyslu a vzhledem ke zmrazení výdajů ministerstvem nestouply ani mzdy mnoha úředníků.

Ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 2,4 procenta na 23 513 korun. Reálně, tedy po odečtení vlivu inflace, se zvýšila o 1,2 procenta.

Polepšili si podnikatelé

Celkový objem mezd vzrostl o 0,8 procenta, počet zaměstnanců se snížil o 1,2 procenta. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 2,9 procenta o 676 korun na 23 650 Kč, reálně o 1,0 procento.

V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda snížila o 439 Kč (nominálně o 1,8 procenta) na 23 731 Kč. Reálně po započtení inflace tak mzda poklesla o 3,6 procenta.

Průměrná nominální mzda se snížila v odvětvích “vzdělávání“ (o 2,5 %), “veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (o 1,5 %) a “peněžnictví a pojišťovnictví“ (o 0,7 %). Nejvyšší růst vykázala odvětví “profesní, vědecké a technické činnosti“ (o 4,9 %) nebo “zásobování vodou“.

Nejvyšší nominální mzda (informační a komunikační činnosti) byla zhruba 3,4krát vyšší než nominální mzda nejnižší (ubytování, stravování a pohostinství).

Autor/Zdroj: Hospodářské noviny (Libor Akrman), ihned.cz
   

Stávka 8. prosince 2010 má naši plnou podporu a solidaritu

   

...

Prohlášení Sněmu ČMKOS

Dneska my - zítra vy

Základním programovým posláním ČMKOS je bránit tomu, aby se ČR nestala zemí s nízkou cenou práce. Nepromyšlené snižování daní Topolánkovou vládou, které prohloubilo deficit veřejných financí, chtějí současní politici napravovat krácením platů zaměstnanců veřejné sféry. Svou vládu nazývají vládou rozpočtové odpovědnosti. ČMKOS vždy deklarovala, že si nepřeje zadlužování dalších generací, ale vždy varovala, že není možné díry v rozpočtu záplatovat jen krácením příjmů zaměstnanců.

Zaměstnanci v podnikatelské sféře snižováním zakázek citelně doplatili na krizi, ale zaměstnancům ve zdravotnictví, sociálních a civilních službách, školství, kultuře, hasičům, policistům, úředníkům nikdo „zakázky“ nesnížil, veřejná služba pro stát a občany musí fungovat. Otázkou však nyní je v jaké úrovni a kvalitě.

Krácení platů a dalších výdajů státu na veřejné služby se bude týkat všech občanů. V sázce je ohrožení jejich bezpečnosti, kvality zdravotnictví, sociálních a dalších služeb státu.

Dne 21. září 2010 v Praze na Palachově náměstí 40 000 lidí politikům vzkázalo, že odmítáme platit dluhy za špatné vládnutí. Jednání s premiérem P. Nečasem a ministrem J. Drábkem, která následovala po tomto protestu, byla vinou politiků formální, nepřinesla rozumný kompromis. Výsledkem bylo schválení nepřehledného paskvilu v odměňování, kdy do stávajícího systému byla zákonem zavedena nekoncepční možnost plošného uplatnění pásmového odměňování a zavedení smluvních platů, což povede k diskriminaci zaměstnanců, klientelismu a korupci. Zákony jsou přijímány bez jakéhokoliv posouzení dopadů na zaměstnance, ale i na zaměstnavatele.

Škrtací politika vlády pokračuje, snížením tvorby FKSP o polovinu začalo omezování zaměstnaneckých benefitů pro rozpočtovou sféru, ve hře ministra Kalouska stále zůstává i zrušení zaměstnaneckých výhod pro podnikatelskou oblast. Vláda dále bere peníze těm, kteří se nemohou bránit: nezaměstnaným, nemocným, handikepovaným a rodinám s dětmi.

Protestní stávka 8. prosince 2010 je další varovné upozornění vládě na nespravedlivé řešení problémů státních financí, které mají nejvíce odnést zaměstnanci a jejich rodiny.

Jedině společnou a vzájemnou solidaritou můžeme bránit tomu, aby se ČR nevydala cestou nízké ceny práce, cestou do chudoby.

To není rozpočtová odpovědnost, to je hazard s osudy lidí práce.

Účastníci Sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů.

V Praze dne 24. 11. 2010

Máte věrnostní kartu? Skončíte jak ratlík na vodítku, varuje expert

 

...

Elektronické dálniční viněty, mobilní telefony, kamerové systémy, opencard, tyto nástroje dokáží zdokumentovat váš pohyb, ale co jiné citlivé informace? Úřad na ochranu osobních údajů spustil diskusi o věrnostních kartách, v níž připomíná co všechno dokážou tyto karty o vás odhalit.

Bezpečnost a trh se stávají nosnými pilíři pro archivaci osobních údajů. Co vše se dá zneužít. K čemu slouží firmám věrnostní karty? Necháte si koupit soukromí za dvouprocentní slevu z příštího nákupu?

A data se přelévají...

"Chtěli jsme občany vtáhnout do diskuse, zda považují za adekvátní, když za mnohdy nepatrné slevy dávají obchodním řetězcům přístup k jejím nákupním zvyklostem. Takto se vytváří spotřebitelský profil," řekla ParlamentnímListům.cz tisková mluvčí ÚOOU Hana Štěpánková. "Jde jen o to, aby si občané uvědomili k čemu všemu dávají svá data k dispozici při podepisování obchodních podmínek a aby věděli, komu a jak se data dále předávají," dodala Štěpánková.

Trochu levné, ne?

Věrnostní karta jako součást věrnostního programu má za úkol zvýšit image společnosti a atraktivitu nabízených služeb pomocí různých bonusů, odměn nebo slev. Klasický systém věrnostních karet spustil v září i řetězec Tesco. Jejich majitelé získají různé slevy a bonusy, výměnou za to firma zjistí údaje o jejich nákupním chování. V Británii si za tento sledovací systém vysloužil řetězec přezdívku Velký bratr.

"Zpracování registrační formulářů probíhá samozřejmě v souladu se zákonem," ujišťuje marketingový ředitel společnosti Michal Štádler. Podle Štádlera pak zaměstnanci podepisují mlčenlivost a vše prý završují pravidelné audity.

Ratlík na vodítku

"Každé poskytnutí údajů znamená riziko. Lidé občas nechápavě uvedou zájmy a třeba z toho se dá sestavit nákupní profil," vysvětlil ParlamentnímListům.cz bezpečnostní expert Oldřich Kužílek. Podle něj právě takto dochází k nenápadnému automatizovanému ovlivňování.

"Tím, že vám dají slevu na věrnostní kartu, obcházejí výdaje na průzkum trhu a skládají nabídky zboží přímo pro vás. Jste pro ně ratlíkem na vodítku. Je to manipulace," dodal Kužílek.

3x čti, než podepíšeš.

Také se vám někdy stalo, že vám zavolal konkurenční operátor a náhodou zrovna ten měsíc, co vám končila smlouva? "Já nemám konkrétní informace, že by docházelo k prodeji dat, ale nějak se to určitě zpeněží. Nejde jen o věrnostní karty. Musíte si dát pozor, co podepisujete a hlavně jak může dotyčná firma s vašimi údaji nakládat a komu je může zpřístupnit," varuje Kužílek.

Autor: Pavel Kozdera / www.parlamentnilisty

Penzijní reforma je prý hlavním důvodem existence vlády

   
...

Podle Kalouska bez ní tato vláda nepřežije. Sjednocení DPH na 19 procentech posiluje mezigenerační solidaritu?

Národní majetek je již restituován, privatizován, rozprodán, vytunelován, i jednoduše rozkraden. Pravicoví podnikatelé proto hledají další zdroje pro své spekulantské rejdy. Největším podvodem a loupeží konce 20. století byla kuponová privatizace. Pro počátek 21. století to má být penzijní reforma. Každoroční prostředky pro důchodový systém představují 350 až 400 miliard korun. Systém je dnes průběžný - co se každý rok na důchody vybere, to se v daném roce vyplatí. Je to obrovská přednost současného systému, protože peníze nejsou znehodnoceny za delší dobu inflací, jak je tomu v případě úspor. Navíc v dosavadní historii zhruba každých 30 let byly nějaké měnové problémy. Jde o velké peníze, a proto pravice přichází s tzv. důchodovou reformou. Co největší část se má soustředit jako spoření na důchody na účtech soukromých fondů. Tam se za několik desetiletí nahromadí biliony korun. A to je sousto, po kterém touží soukromý kapitál.

Touha po bilionech zesiluje

O nutnosti důchodové reformy pravicoví politici přesvědčují veřejnost již řadu let. V poslední době tyto snahy zesilují. Stává se to úkolem a prioritou číslo jedna současné pravicové koaliční vlády Petra Nečase (ODS, TOP 09, VV). Nečas je jedním z vůdců tohoto reformního snažení již od doby, kdy byl ministrem práce a sociálních věcí. Nyní se do čela staví »nejlepší ministr financí na světě« Miroslav Kalousek. A přináší do programu důchodové reformy vskutku nové, přímo »revoluční«, prvky. Odhalil je v rozhovoru pro Hospodářské noviny (15. listopadu). Pro budoucnost vládní koalice je podle Kalouska klíčová brzká dohoda o parametrech penzijní reformy. Prohlásil: »Čas běží a penzijní reforma je jedním z hlavních důvodů existence této vlády. Kdybychom se nebyli schopni dohodnout, tak by se složitě hledal smysl existence vlády rozpočtové odpovědnosti.« To jsou silná slova. Žádná služba všem občanům a realizace jejich základních potřeb. Rozhodující je (základní a snad jediná priorita) zajistit biliony pro vlastníky soukromých penzijních fondů.

Proč musí být reforma?

Argumenty pro nezbytnost důchodové reformy měla připravit známá Bezděkova komise. Sám Bezděk i další v této komisi byli zaangažováni v soukromých penzijních fondech. Byli to tedy ti praví pro vypracování »objektivního« návrhu. Postavili vše na tom, že je nepříznivý demografický vývoj, společnost stárne. V současné době »přispívají« na jeden starobní důchod dva až tři pracovníci.

Petr Nečas jako ministr tvrdil, že v roce 2030 bude muset jeden pracující odvádět na penzi jednoho důchodce. Rovněž tvrdil, že ti nejúspěšnější, tedy nejbohatší, platí na většinu důchodů. Tato tvrzení vycházela z nesprávných, zřejmě záměrně nepravdivých údajů. Především z toho, že dětí se bude rodit stále méně, až asi 60 tisíc ročně, místo současných asi 120 tisíc. Již za pět let od vypracování takových demografických prognóz se ukazuje jejich nesprávnost. I přes to, že vláda z řady důvodů nerealizuje propopulační politiku, snižuje příspěvky a pomoc pro rodiny s dětmi.

Vláda předpokládá snižování počtu pracujících. Nebere však v úvahu, že kolem 10 procent práceschopného obyvatelstva nepracuje, a proto ani neplatí na důchodové pojištění. Cílem má být i podle Evropské unie plná zaměstnanost. V tom případě by bylo na důchody prostředků dostatek.

Vláda dělá vše, aby na důchody nebylo

Do roku 2008 bylo na důchody prostředků dostatek. Byly i přebytky, které se bohužel do rezervního fondu neodkládaly. Vlády tedy musely přijmout opatření, aby bylo financí na důchody méně. Byl stanoven strop na sociální odvody, sníženy odvody podnikatelům a podobně. Tím se vytvořil nedostatek. A v tomto duchu chtějí pokračovat.

Důchodová reforma bude drahá

Základem má být, že kdo chce mít na stáří důstojné živobytí, musí si celý život šetřit. Některé úvahy hovoří o měsíčním šetření až 10 tisíc korun, jinak prý to nebude stačit (inflace). Nečas chce v rámci reformy snížit sociální pojištění firmám o tři až čtyři procenta. Z důchodového fondu by tak vypadlo asi 36 miliard korun ročně. Občané by ze svých odvodů mohli vyvést do fondů tři procenta. To je další snížení asi o 18 miliard Kč. Na důchody by tak výhledově zbyla asi polovina současné průměrné úrovně. Tedy v podstatě likvidace základní sociální jistoty seniorů.

To ale není všechno. Aby bylo i na ty malé důchody, hodlá Kalousek zvýšit daň z přidané hodnoty, a to zvýšením nízké sazby na úroveň vyšší, tedy 19 procent. Tím by se získalo asi 50 miliard korun. Znamenalo by to však zvýšení cen léků, potravin, dopravy atd. Zaplatili by to především sociálně slabší občané – těch je většina. Kalousek zdůvodňuje, že toto opatření má velký sociální význam. Prohlašuje: »Ono totiž významně posiluje prvek mezigenerační solidarity ve společnosti. V praxi to znamená, že všech deset milionů občanů od kojence až po nejstaršího důchodce při nákupu zboží a služeb zaplatí o něco více a tyto peníze jsou použity ve prospěch jediné sociální skupiny. A tou jsou senioři. To dává smysl a jsme schopni to uhájit…« Taková je představa Kalouska o solidaritě občanů.

Podstatnou část ovšem i v tomto případě zaplatí senioři a většinu sociálně slabší. Na bohaté toho mnoho nezbude. A to už nehovořím o tom, jak ti »bohatí« prostředky získávají. Je to skutečně »spravedlivá odměna za vykonanou práci«, nebo především »ovoce spekulací a vykořisťování«?

Návrhy na důchodovou reformu je třeba zásadně odmítnout. Je to v zájmu drtivé většiny občanů, kteří se živí vlastní prací. Potřebné jsou dílčí úpravy, zrušení neoprávněného zvýhodnění podnikatelů, samostatně výdělečně činných a podobně. I valorizace důchodů by měla být realizována diferencovaně, aby byly odstraněny neúnosně nízké důchody (chudoba) a docíleny spravedlivější relace. A hlavně je třeba zajistit všem práci a spravedlivou odměnu za ni.

Autor: Václav VĚRTELÁŘ

   

Bleskově: Policie vyklidila nákupní centrum na Smíchově

...

ČTK: 12.11.2010 v 18:28 / Aktualizováno 12.11. 2010 v 19:39

Telefonická hrozba. Policie vyklidila nákupní centrum na Smíchově. Policie nařídila evakuaci kvůli anonymnímu výhrůžnému telefonátu.

Policie vpodvečer evakuovala nákupní centrum Tesco na Smíchově v Praze 5. Anonym oznámil na linku 158, že tam byl uložen nástražný výbušný systém, sdělila mluvčí pražské policie. Další podrobnosti zatím k případu neuvedla.

Podle zpravodaje ČTK, který je na místě, byli zákazníci centra po 17.30 místním hlášením vyzváni, aby ho opustili. U vchodu do centra stojí policisté, kteří mimo jiné dohlížejí na to, aby lidé pouze vycházeli. Davy návštěvníků, kteří vyšli ven, postávají na chodnících.

Později byl uzavřen také vstup do metra od Anděla, do stanice však bylo i nadále možné vstupovat ze strany od Knížecí.

Autor: ČTK

Nečas: Vláda neustoupí od snížení platů ve veřejném sektoru

...

Praha - Vláda ani po oznámení odborů státní a veřejné sféry o stávce neustoupí od svého rozhodnutí snížit objem platů ve veřejné sféře o desetinu. V reakci na prohlášení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Úspory považuje za nezbytné. Vláda je podle něj ale připravena k dalším jednáním, nechce přerušit sociální dialog a nehodlá trucovitě se sociálními partnery nekomunikovat. Odboráři vyhlásili celodenní stávku na 8. prosince. 

"Bude tady x jiných témat, o kterých bude nezbytné vést sociální dialog, a my jsme k tomu připraveni. Je skutečností, že odbory smetly jakékoli kompromisy týkající se snižování platů ve veřejném sektoru, neznamená to ale, že my teď budeme jednat nějak trucovitě nebo přehnaně negativně," uvedl premiér. Kabinet podle něj nicméně nemá vůli ani prostor, kam v debatě o platech ustupovat, i kdyby protesty byly silnější a trvaly třeba i několik dní.

Hlavním důvodem stávky, kterou podpoří i odboráři z podnikatelského sektoru, je záměr vlády snížit objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o deset procent a především způsob, jakým chce kabinet platy snižovat. Mohlo by jít o jeden z největších protestů od roku 1989. Ještě minulý týden hovořili odboráři jen o dvouhodinové stávce. Stávkovat budou i zdravotníci, akutní péče však má být zachována.

"Vláda i já osobně jsme strávili jednáním s představiteli odborových svazů, kteří zastupují pracovníky veřejného sektoru, mnoho a mnoho hodin," poznamenal v reakci na rozhodnutí odborů premiér. Podle něj byli ministři připraveni další hodiny jednat a nabízeli celou řadu kompromisů. Byli však odmítnuti s tím, že jakékoliv změny současného stavu jsou nepřijatelné.

"Ve chvíli, kdy máte vyjednat kompromis, a druhá strana říká, že jakékoliv změny jsou prakticky nepřijatelné, tak každý jistě chápe, že prostor pro kompromis je nulový," podotkl předseda vlády.

"Veškeré vstřícné pokusy vlády o hledání společného východiska selhaly vinou nekonstruktivního jednání odborových předáků. Způsob jednání odborů připomíná francouzský model - tedy stávku za každou cenu," napsal v tiskovém prohlášení ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Za dostatečně vstřícné gesto prý považuje svůj kompromisní návrh, který nyní čeká na projednání Senátem.

Podrobnosti plánovaného protestu probere ještě zasedání ČMKOS, konfederace naplánovala dvoudenní sněm na 23. a 24. listopadu. Kolik lidí se do protestu zapojí, zatím odboráři nevědí. Předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil včera připomněl, že v dotčené sféře pracuje na 600.000 lidí. "Forma je jasná: celý den by se mělo stávkovat a hotovo," vysvětlil.

Předseda vlády včera zdůraznil, že ačkoliv je rozhodnutí vlády snížit objem platů o deset procent "bolestivé", je to opatření nutné. "Vláda neustoupí z tohoto svého kroku. Mimo jiné i proto, že by to zničilo možnost přijmout státní rozpočet, kde deficit veřejných financí nepřekročí 4,6 procenta hrubého domácího produktu," poznamenal Nečas. Připomněl, že v prvním čtení už je schválená základní bilance rozpočtu a pro příští rok nelze hýbat s výší jeho příjmů a výdajů. Zopakoval, že vláda se rychlým uskutečněním těchto kroků snaží zabránit bolestivějším změnám v budoucnosti.

"Všichni zaměstnanci v této zemi doplatí na to, pokud by vláda ustoupila, protože by to vedlo ke zhoršení postavení České republiky na finančních trzích," uvedl s tím, že je povinností a sociální ohleduplností vlády zkrotit deficity veřejných financích a jít cestou úspor ve veřejných rozpočtech.

Nečas upozornil, že "prakticky ve všech zemích v Evropě se šetří tímto způsobem" a poukázal na postup vlád v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku, ale i ve Velké Británii, Řecku, Portugalsku či Španělsku. ČR se tak podle něj snižováním platů ve veřejném sektoru nijak nevymyká evropskému trendu.

Stávka zaměstnanců ve státní a veřejné správě na protest proti vládním úsporným opatřením se odehraje ve středu 8. prosince a bude celodenní. Oznámil to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Jaroslav Zavadil. Předpokládá, že k zaměstnancům státní a veřejné sféry se připojí i další odborové svazy. O tom, jakou formu bude mít jejich podpora, bude ještě konfederace jednat. Ozbrojené složky, které nemohou stávkovat, naplánovaly vlastní protest na 15. prosince, doplnil. S vládou chtějí odboráři ještě jednat, a požádají proto o mimořádnou schůzku tripartity.

"Forma je jasná: celý den by se mělo stávkovat a hotovo," prohlásil Zavadil. Podle mluvčí konfederace Jany Kašparové to znamená stávku v délce osmi pracovních hodin. Podrobnosti protestu probere ještě zasedání ČMKOS, konfederace naplánovala dvoudenní sněm na 23. a 24. listopadu. Kolik lidí se do protestu zapojí, zatím odboráři nevědí. Zavadil připomněl, že v dotčené sféře pracuje na 600.000 lidí.

Zaměstnance ve státní správě podpoří ve stávce i odboráři z podnikatelského sektoru, uvedl Josef Středula z odborového svazu Kovo. Nevyloučil přitom ani další protesty v budoucnosti. Současné jednání vlády popsal jako "bezohledný diktát".

Podle něj by mimořádné jednání tripartity mělo diskutovat například o situaci ve zdravotnictví. "Pokud s námi nikdo nebude ochotný jednat, přistoupíme k takovým akcím, které budou efektivní. Může to být i generální stávka, proč ne? Nic nevyloučím," uvedl.

Hlavním důvodem stávky je záměr vlády snížit objem mzdových prostředků ve státní a veřejné správě o deset procent a především způsob, jakým chce kabinet Petra Nečase (ODS) platy snižovat. Mohlo by jít o jeden z největších protestů od roku 1989. Ještě minulý týden hovořili odboráři jen o dvouhodinové stávce.

"Budeme stávkovat nejen za naše platy, ale za všechny občany této republiky," řekla novinářům předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková. Upozornila, že ke konci roku hrozí odchody z nemocnic nejen lékaři, ale i sestry a nezdravotnický personál, včetně odborníků na výpočetní techniku. Protesty v nemocnicích podle ní mohou mít například formu mítinků, na nichž by zdravotníci vysvětlovali svůj nesouhlas s vládní politikou. Akutní péče bude zachována, zdůraznila. Na nemocničních odděleních, kde je už nyní málo zaměstanaců, bude stávkování podle Žitníkové hlavně na zaměstanancích, kteří budou mít zrovna volno. Svaz upořádá jejich mítíky.

Policisté a hasiči mají ze zákona zakázáno stávkovat. Podle Milana Štěpánka z Nezávislého odborového svazu Policie ČR v době stávky nicméně ozbrojené složky budou odboráře podporovat. Občanští zaměstnanci ozbrojených složek se stávky zúčastní.

Místopředseda Odborového svazu zaměstnanců ve státní správě Pavel Bednář novinářům řekl, že jasný mandát ke stávce dala veřejnost odborářům na zářijové demonstraci, kde se sešlo 40.000 lidí. Odboráři tehdy volali po dialogu s vládou, podle jejich šéfů však dosud nenastal. "Jednání vlády byla formální, není pravda, že jsme nepřišli s konstruktivními návrhy," uvedl Bednář. "Jasně jsme deklarovali, že nesouhlasíme se změnou odměňování," uvedl. Dodal, že vláda na návrhy odborů nepřistoupila. Za "tečku v sociálním dialogu" označil jednání sněmovny, které ve stavu legislativní nouze minulý týden hlasy poslanců vládní koalice vládní návrh schválilo.

Mezi největší protestní akce a stávky v Česku patřila zatím výstražná patnáctiminutová stávka, která se uskutečnila 21. prosince 1994. Podle ČMKOS tehdy přerušilo práci na půl milionu odborářů a k akcím na podporu jejich požadavků se připojilo téměř 1,7 milionu lidí. O rok později se demonstrace odborářů na Staroměstském náměstí v Praze zúčastnilo 90.000 lidí. V červnu roku 2008 se do hodinové výstražné stávky proti vládním reformám zapojilo 985.000 lidí, protestovali zdravotníci, zastavila se městská hromadná doprava a na více než hodinu i provoz vlaků.

Letos se velká protestní akce organizovaná odbory uskutečnila 21. září, kdy proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovalo v Praze na Palachově náměstí na 40.000 odborářů. Mezi nimi byli policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci.

Autor: ČTK

www.ctk.cz