...
Poradní orgán vlády včera posoudil návrhy politiků na reformu. Není jasné, jak budou nákladné. Jak zajistit současným třicátníkům slušné důchody a přitom nezruinovat státní rozpočet? O tom včera jednala Národní ekonomická rada vlády (NERV) za přítomnosti premiéra Petra Nečase a několika ministrů. Podle NERVu je třeba přesměrovat část peněz na důchody do penzijních fondů, a bude to nákladné. Přitom ale nikdo neřekl, z čeho přechod na nový důchodový systém zaplatit. Návrhy na zvyšování DPH peníze nepřinesou.
NERV má svůj projekt hotový už měsíc. Vychází přitom ze závěrů takzvané druhé Bezděkovy komise, která vypracovala návrh důchodové reformy ještě za působení Fischerovy úřednické vlády. Bezděkova komise navrhla snížení sociálního pojištění ze současných 28 procent na 23 procent. Část peněz z toho, uvažuje se o třech procentech, by si lidé mladší čtyřiceti let podle rady museli převést do penzijních fondů.
Vyřešil by se tím problém současného průběžného systému: v současnosti totiž stávající pracující platí penze současným důchodcům. Jenže takový systém funguje jen v tom případě, když je pracujících více než důchodců. Populace ale stárne, je méně dětí a za zhruba čtyřicet let se zřejmě počet pracujících a důchodců vyrovná. Platby pracujících do průběžného systému dosáhnou takové výše, že se nevyplatí pracovat. Převod peněz do fondů by problém vyřešil - lidé by si v průběhu života ukládaly peníze na důchod do fondů.
Proti fondům v podstatě nikdo neprotestuje. Problém je v detailech. Opoziční sociální demokracie varuje před tím, že v nestátních penzijních fondech mohou lidé o své peníze přijít. Nebo jim je údajně sebere stát, jak nedávno varoval na maďarském příkladu ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Povinné spoření do nestátních fondů se prý nelíbí také lidem okolo premiéra Petra Nečase, kteří by raději viděli dobrovolnou možnost převodu části peněz z průběžného systému do soukromých fondů.
NERV řeší tento problém tak, že fondy budou muset nabízet také ukládání peněz do státních dluhopisů. Dluhopisy stát garantuje a lidé tak nemohou teoreticky, vyjma státního bankrotu, o své úspory přijít. Jenže má to háček. Vytváří se tak obří trh pro státní dluhopisy, zvýší se po nich poptávka. "Stát si bude moci levně půjčovat, může být v pokušení se hodně zadlužit a na druhé straně důchodci budou mít z takového spoření na důchod jen malý zisk," myslí si Libor Dušek z ekonomického institutu CERGE.
Ztracená generace
Přitom ale bude muset jedna generace zároveň platit současným důchodcům a ještě si šetřit na vlastní penzi ve fondech. Návrh, ze kterého vychází NERV, počítá s náklady ve výši 40-50 procent HDP v průběhu 40-50 let. Tedy přes 1,5 bilionu korun. Jednou z možností je, že se zvýší daně nebo sociální odvody. Jenže NERV zatím navrhuje jen zvýšení DPH a snížení odvodů na sociální pojištění. Zisk pro stát tak bude nula.
Ministr práce Jaromír Drábek proto na zasedání rady předložil menší snížení sociálního pojištění, aby do pokladny přiteklo více peněz. I tak by ale vznikl každoroční schodek penzijního systému ve výši okolo 35 miliard korun. Jenže přesné výpočty zatím nikdo nemá. "Je to otázka zvažování, ale chybí mi tam čísla," říká nový člen NERVu Jiří Nekovář.
Navíc ve hře je zachování průběžného systému, jak to navrhují Věci veřejné. To ale také znamená vytváření schodků penzijního systému. Pomoci by měla privatizace nebo dividendy ze státního podílu v elektrárenském gigantu ČEZ. Z poslední dividendy dostal stát 20 miliard korun a svůj podíl ve společnosti by mohl privatizovat za stovky miliard. Řádově za stejné částky by šly prodat i Lesy ČR. Jenže privatizaci zatím nikdo ani nezačal plánovat.
Autor/Zdroj: Hospodářské noviny, MPSV
Žádné komentáře:
Okomentovat