...
Vážení čtenáři, zaměstnanci,
v poslední době se množí Vaše dotazy na téma dovolené, zejména otázka zda, kdy a jak má zaměstnavatel právo Vám dovolenou nařídit.
Je třeba si nejprve říci, že česká úprava nároku zaměstnanců na dovolenou za kalendářní rok je upravena § 211 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Tato úprava stanoví minimální výměru dovolené v délce trvání čtyř týdnů v kalendářním roce, na kterou vznikne zaměstnanci nárok, pokud jeho pracovní poměr trvá u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní rok, případně pokud jeho pracovní poměry u různých zaměstnavatelů na sebe bezprostředně navazují.Zároveň musí zaměstnanec odpracovat alespoň 60 pracovních dnů.
Čerpání dovolené by měl podle zákoníku práce zásadně určovat zaměstnavatel , i když je tomu v praxi často jinak a zaměstnanec se se zaměstnavatelem na dovolené domlouvají. Doba čerpání dovolené se určuje podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla v celku a do konce kalendářního roku. Nutno upozornit, že plány dovolených nebyly dosud vypracovány a ani odsouhlaseny odborovými organizacemi, čerpání dovolené by nemělo být v současné době nařizováno. Dovolená by měla být v současné době čerpána především na základě dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Je nutno též podotknout, že zaměstnanci ještě nárok na dovolenou podle zákoníku práce nevznikl. Nebyla splněna podmínka odpracování 60 pracovních dnů. Pokud by zaměstnanec v současné době dovolenou při skončení pracovního poměru, byť i nařízenou přečerpal, bude mít za povinnost tuto dovolenou (náhradu za dovolenou) vrátit.
Je nutné také říci, že při stanovení čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Provozním důvodem zaměstnavatele nemůže být například snížená poptávka či snížený prodej a nedostatek zákazníků. Dalším pravidlem je, že poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny v celku, pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem jinak.
Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel dle zákoníku práce písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na době kratší.
I když zaměstnanec nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, může mu zaměstnavatel určit čerpání dovolené, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, případně do skončení pracovního poměru. Dobu čerpání dovolené však nesmí zaměstnavatel určit na dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně pracovně neschopným, pokud vykonává vojenské cvičení či výjimečné vojenské cvičení, ani v době, po kterou je zaměstnankyně na mateřské či rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. V případě ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na žádost zaměstnance.
Co je třeba ještě vědět:
V případě, že zaměstnanec nepracoval u zaměstnavatele po celý kalendářní rok ani na její poměrnou část, protože nekonal práci u téhož zaměstnavatele alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku, přísluší mu tolik pracovních dnů, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadne v celoročním průměru. Například: Zaměstnanec pracující v turnusu na krátký a dlouhý týden (5+2 v rámci 14-ti dnů) má nárok na dovolenou v počtu 14 dnů o délce 11,5 hodiny (3,5 dne v týdnu).
Krácení dovolené:
Dovolená se krátí v případě, že zaměstnanec pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce (např. nemoc), za prvních 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů nikoliv kalendářních) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou lze dále krátit za neomluveně zmeškanou směnu (pracovní den) o 1 až 3 dny. V obou případech však musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdny.
Žádné komentáře:
Okomentovat