Povinná karanténa pro občany vracející se do Česka se rozšiřuje o další země

Vláda rozšířila od pátku 12 hodin karanténu na občany vracející se do Česka ze všech aktuálně 15 rizikových zemí. Cizinci od pondělí nesmí do České republiky.a občané České republiky naopak nesmí vycestovat do zahraničí.

Rizikovými zeměmi, ze kterých platí při návratu do ČR povinná 14 denní karanténa jsou Čína, Írán, Itálie, Jižní Korea, Francie, Španělsko, Německo, Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Švédsko, Velká Británie, Belgie a Rakousko.

Každý občan, který se vrátí z některých výše uvedených rizikových zemí, musí povinně do karantény, jinak mu hrozí pokuta ve výši až tři milionu korun. Šíření koronaviru může být, dle sdělení ministerstva spravedlnosti, i trestným činem. Na dodržování karantény bude společně s Českou správou sociálního zabezpečení dohlížet a kontrolovat i Policie ČR.

V České republice je vyhlášen nouzový stav.

Zdroj: Vláda ČR a příslušná ministerstva ČR

Koronavirus a pracovněprávní souvislosti

Zaměstnanec se vrátil z oblasti, která je zasažena koronavirem, ale není nařízena karanténa

Primárně je nezbytné, aby se zaměstnanec seznámil s aktuálními pokyny a doporučeními Ministerstva zdravotnictví a orgánů ochrany veřejného zdraví. Zaměstnanec by měl s ohledem na ustanovení § 102 odst. 1 a § 106 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatele informovat o tom, že se vrátil z oblasti zasažené koronavirem.

Nejsou-li orgány ochrany veřejného zdraví stanovena konkrétní mimořádná opatření, upozorní zaměstnavatel zaměstnance, který jej informoval o návratu z oblasti zasažené koronavirem, na jeho povinnost kontaktovat svého registrujícího lékaře v případě výskytu příznaků infekčního onemocnění. Ten rozhodne, zda zaměstnanec bude uznán dočasně práce neschopným, popřípadě mu bude na základě rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví nařízena karanténa, izolace či karanténní opatření (dále jen „karanténa“).

V případě, že se u zaměstnance neprojevují příznaky infekčního onemocnění, je s ohledem na vykonávanou práci vhodné, aby zaměstnavatel z preventivních důvodů učinil některé z následujících opatření, směřujících k tomu, aby se zaměstnanec po určitou dobu (zpravidla 2 týdny) zdržoval mimo pracoviště a kolektiv spolupracovníků. K tomu lze využít tyto nástroje:

1) Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že bude práci dočasně vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele (z jiného místa - například z domova). Protože jde o dohodu, na změnu místa výkonu práce (na práci z domova) není povinen druhý účastník pracovněprávního vztahu přistoupit.

2) Zaměstnavatel by provedl vhodný přesun v harmonogramu rozvržení směn a včas s tím seznámil zaměstnance, tj. 14 kalendářních dnů předem, nedohodl-li se se zaměstnancem jinak.

3) Je-li zaměstnanec připraven konat pro zaměstnavatele práci v místě výkonu práce a zaměstnavatel mu ji nebude přidělovat, aniž by zaměstnanec sám měl překážku v práci (například zaměstnanci není nařízena karanténa, ani není v dočasné pracovní neschopnosti, ale zaměstnavatel má jen určité obavy), jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

4) Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na čerpání dovolené; obecně platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 odst. 1 zákoníku práce). Bez dohody se zaměstnancem mu nemůže zaměstnavatel určit dovolenou „ze dne na den“. Za porušení povinností na úseku dovolené může orgán inspekce práce zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 200 000 Kč (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce).

Není-li využit v konkrétním případě žádný z výše uvedených nástrojů, pak je možné, aby zaměstnavatel vyhověl žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu.

Zaměstnanec se vrátil z oblasti, která je zasažena koronavirem a je nařízena karanténa, momentálně například Itálie. Zaměstnanec je v nařízené karanténě v ČR

O nařízení karantény, jejím trvání a ukončení rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví a v tomto smyslu je povinen podat zaměstnavateli na jeho žádost informaci o tom, že zaměstnanci byla karanténa nařízena. V případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa, jde o překážku v práci na straně zaměstnance, při které mu přísluší náhrada mzdy nebo platu stejně, jako v případě, když je dočasně práce neschopen (§ 191 a 192 zákoníku práce).

I o této překážce v práci a předpokládané době jejího trvání je zaměstnanec povinen zaměstnavatele uvědomit bez zbytečného odkladu a překážku v práci mu prokázat (viz § 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Podle § 191 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 192 zákoníku práce má zaměstnanec právo na náhradu mzdy/platu od zaměstnavatele za období prvních 14 kalendářních dní, a to s tím, že tato náhrada přísluší za pracovní dny a dále za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu mzda/plat nekrátí.

Zaměstnavateli zaměstnanec předloží potvrzení „Oznámení o nařízení karantény“, které mu vystaví ošetřující lékař nebo hygienik. Tímto potvrzením současně zaměstnanec uplatní u zaměstnavatele právo na náhradu mzdy/platu za prvních 14 dnů trvání karantény.

Zaměstnavatel nemůže nařídit zaměstnanci čerpání dovolené v době trvající karantény. Pokud zaměstnanec začal čerpat dovolenou před tím, než mu byla nařízena karanténa, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena).

Zaměstnanec je v nařízené karanténě v cizině

Je-li zaměstnanci nařízena karanténa v cizině, pak jde-li o státy EU a státy, se kterými Česká republika uzavřela bilaterální dohodu, zaměstnavatel je povinen omluvit jejich nepřítomnost v práci a poskytnout jim náhradu mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů karantény stejně, jako v případě, že je nařízena karanténa podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Postupuje se podle § 191 a 192 zákoníku práce.

Jde-li o státy EU, postupuje se podle společných evropských pravidel, zaměstnancům je vydáno v místě pobytu potvrzení o nařízené karanténě a toto potvrzení zaměstnanec zašle svému zaměstnavateli v České republice a zaměstnavatel mu na základě tohoto potvrzení vyplatí náhradu mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce.

Jestliže jde o státy, které nejsou členskými státy EU ani státy, se kterými má ČR uzavřenu bilaterální dohodu, pak pokud karanténa nařízená v tomto státě trvá i po skončení dovolené zaměstnance, je nepochybné, že zaměstnavatel bude povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit.

Nepřítomnost zaměstnance v práci není v tomto případě zaviněným porušením povinností, které má zaměstnanec podle zákoníku práce, protože je povinen nařízenou karanténu v cizině dodržovat. V případě, že v cizině zaměstnanec čerpá dovolenou, nařízením karantény se dovolená nepřerušuje (viz § 219 odst. 1 zákoníku práce, kde mezi důvody, pro které se dovolená přerušuje, karanténa není uvedena). Překážka v práci z důvodu karantény proto bude následovat až po skončení dovolené.

Karanténa na pracovní cestě a cestovní náhrady

Pracovní cestou se podle § 42 zákoníku práce rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce.

Cestovními výdaji, za které je zaměstnavatel povinen poskytovat cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které zaměstnanci vzniknou právě při pracovní cestě podle § 42 zákoníku práce, a to jak pracovní cestě tuzemské, tak zahraniční (zahraniční pracovní cestou se podle § 154 zákoníku práce rozumí cesta konaná mimo území České republiky). Cestovní náhrady příslušejí v souladu s podmínkami pracovní cesty určenými zaměstnavatelem po celou dobu jejího trvání, tedy od jejího počátku až do ukončení.

Je-li zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu nařízena karanténa, není tato skutečnost důvodem pro ukončení nebo přerušení pracovní cesty. Je nutno vycházet z toho, že zaměstnanci by v místě konání pracovní cesty nebyla karanténa nařízena, kdyby tam nebyl zaměstnavatelem vyslán (je zde tedy příčinná souvislost s vysláním na pracovní cestu). Tato okolnost obecně nemůže být k tíži zaměstnance a není tomu tak ani v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance či jeho hospitalizace.

Pokud je toho zaměstnanec v karanténě schopen, musí podle § 186 zákoníku práce bezodkladně informovat zaměstnavatele o změně podmínek rozhodných pro poskytování a výši cestovních náhrad, tak, aby zaměstnavatel mohl přijmout potřebná opatření (např. zrušit rezervaci zpáteční letenky nebo ubytování). Přerušení nebo ukončení pracovní cesty, respektive neposkytování cestovních náhrad zaměstnanci, kterému je na pracovní cestě nařízena karanténa a nemůže se z tohoto důvodu vrátit do bydliště, by bylo rovněž v rozporu s dobrými mravy.

Poskytování stravného a zahraničního stravného není vázáno na výkon práce, ale na dobu trvání pracovní cesty a dobu strávenou mimo území České republiky v kalendářním dnu. Je-li zaměstnanci během karantény na pracovní cestě zabezpečeno bezplatné stravování charakteru snídaně, oběda nebo večeře, pak se stravné a zahraniční stravné krátí způsobem stanoveným v příslušných ustanoveních zákoníku práce.

Pokud má zaměstnanec zachováno ubytování, potom musí zaměstnavatel uhradit i tyto náklady, v případě, že nebylo poskytnuto zaměstnanci jiným subjektem v rámci opatření při nařízené karanténě. Zaměstnanci mohou během uvedené doby vzniknout i některé nutné vedlejší výdaje. I ty mohou mít souvislost s pracovní cestou, nikoliv s výkonem práce (§ 164 zákoníku práce). 

Všechny tyto okolnosti je třeba vždy posuzovat podle konkrétního případu a jeho podmínek. O ukončení nařízené karantény rozhoduje příslušný státní orgán (orgán ochrany veřejného zdraví) a zaměstnavatel potom následně podle konkrétních podmínek rozhodne o dalším průběhu pracovní cesty.

Autor/zdroj: MPSV

Tiskopis žádosti o ošetřovné získají rodiče i on-line

 Rodičům dětí, které v důsledku mimořádného rozhodnutí o uzavření základních, středních i vysokých škol zůstanou doma s dítětem mladším 10 let, vzniká nárok na ošetřovné. Formulář žádosti o dávku ošetřovného lze získat i on-line.

Dne 10. 3. 2020 bylo rozhodnuto o dočasném zákazu výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách. Při péči o dítě do 10 let věku, které nemůže být z důvodu nařízené karantény v péči školského zařízení (příp. obdobného zařízení pro děti) nebo docházet do školy, náleží zaměstnanci ošetřovné.

Nárok na ošetřovné se v tomto případě uplatňuje na tiskopise Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy), který zaměstnanci vydá zařízení, které dítě navštěvuje (škola). Tiskopis žádosti lze získat i on-line ZDE. Není tedy nutné vyzvedávat si jej na okresních správách sociálního zabezpečení.

Vyplněný tiskopis zaměstnanec předá svému zaměstnavateli, který ho spolu s podklady pro výplatu ošetřovného předá příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která dávku vyplácí

Rodiče nemusejí kvůli ošetřovnému do školy. Jde to i bezkontaktně

Od 11. 3. 2020, platí nové preventivní opatření Ministerstva zdravotnictví proti šíření nákazy koronavirem – zákaz výuky na základních, středních, vyšších odborných i vysokých školách. Rodiče dětí mladších 10 let mohou kvůli zákazu výuky využít ošetřovné při péči o dítě. Potvrzení rodičům v tomto případě vydává škola, nikoliv lékař. Rodiče ale nemusejí pro potvrzení do školy, škola jej může rodičům zaslat i elektronicky.

„Zařídili jsme, aby rodiče nemuseli kvůli ošetřovnému chodit do školy hned. Škola jim může elektronicky poslat vyplněný formulář, který jim poslouží jako omluvenka z práce. Pro výplatu dávky si pak rodič formulář vytiskne, dovyplní všechny potřebné údaje, podepíše a předá zaměstnavateli,“ vysvětlila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví zakazují konání hromadných akcí nad 100 osob i výuku na školách

Po dnešním jednání Bezpečnostní rady státu bylo rozhodnuto o přijetí dalších dvou mimořádných opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zakázány byly všechny hromadné akce, kde je najednou více než 100 osob. Dále byla zakázaná výuka na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách. „Epidemiologická situace v Evropě se nevyvíjí dobře, a to nejen v Itálii, ale i dalších státech. Je lepší být aktivní na začátku, když je epidemie v počátku, než situaci řešit „ex post“ jako je tomu například v Itálii, kde vzrostl za jeden den počet případů skokově.“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch po jednání Bezpečnostní rady státu. Zároveň ministr potvrdil celkem 40 pozitivních případů i první „přelomový“ případ v ČR bez tzv. cestovatelské anamnézy.

S účinností od 10. března 2020 od 18 hodin se zakazují divadelní, hudební, filmová a další umělecká představení, sportovní, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, výstavy, slavnosti, poutě, ochutnávky, trhy a veletrhy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 100 osob. Zároveň se s účinností od 11. března zakazuje osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání a na vysokých školách. Dle ministra zdravotnictví jsou tato opatření v současné době na místě a zároveň dodal, že je nezbytné, aby byli lidé odpovědní a dodržovali základní hygienická pravidla. „Je důležité, aby si lidé častěji myli ruce, udržovali vzdálenost na cca 1,5 – 2 metry, vyhýbali se davům či větším shromážděním. Nedoporučujeme ani podávání rukou a jiný blízký kontakt. Budeme dělat maximum pro to, abychom zabránili rozšíření infekce po České republice.“ dodal ministr.

  

Neprodlená realizace tohoto opatření je nezbytná po adekvátním zhodnocení rizika vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci ve výskytu onemocnění COVID-19. „Uvědomujeme si, že jsou tato opatření velmi restriktivní, ale analyzovali jsme situaci v Evropě a sledovali jednotlivé přírůstky případů, které jsou v některých zemích explozivní a nedochází k jejich poklesu. Pokud nezamezíme těsnému kontaktu mezi lidmi, nejsme schopni onemocnění zabránit. Rozhodnutí, které by přišlo o týden nebo 14 dnů později má na vývoj situace velký vliv,“ uvedl po jednání náměstek ministra a epidemiolog Roman Prymula.     

Doplnění: Výklad mimořádného opatření směrem ke sportovním akcím

V souvislosti  s dnešním vyhlášením mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, kterým se zakazují (mimo jiné) sportovní akce a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 100 osob, že účastníky ve smyslu toho opatření je nutné rozumět všechny osoby, které se konkrétní sportovní akce na daném místě účastní, tedy nejen běžné návštěvníky, ale také všechny osoby zabezpečující průběh a realizaci sportovní akce a přítomné v daném místě a čase ve sportovním zařízení (hráči, rozhodčí, realizační tým, organizátor a pořadatelská služba apod.). Pokud se na zabezpečení budou podílet i další subjekty, přítomné po dobu konání sportovní akce ve sportovním zařízení (např. složky IZS), bude nutné i tyto osoby zahrnout mezi účastníky.

Tento výklad vychází jak z formulace zákazu v uvedeném mimořádném opatření, tak  z účelu tohoto mimořádného opatření, kterým je ochrana obyvatelstva a prevence nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19, přičemž hromadné akce představují vyšší riziko přenosu onemocnění vzhledem k vysoké kumulaci osob ve vymezeném prostoru.

---

Odbor komunikace s veřejností
Ing. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: tisk@mzcr.cz 

Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření týkající se karantény občanů, kteří se vrací z Itálie

Ministerstvo zdravotnictví dnes vydalo nové mimořádné opatření, a to vzhledem k výraznému šíření onemocnění COVID-19 na území Itálie (cca 4 000 případů) a skutečnosti, že dominantní počet nakažených osob v České republice se nakazilo při svém pobytu na území Itálie. Podle našich informací je v Itálii t. č. 16,5 tisíce Čechů.

S okamžitou platností se nařizuje všem osobám s trvalým pobytem v České republice, které se v období od 7. března 2020 navrátí z pobytu na území Itálie do České republiky, aby bezprostředně po návratu do České republiky oznámily tuto skutečnost svému praktickému lékaři, a to telefonicky nebo jiným vzdáleným způsobem (mobilní aplikace, e-mail, skype apod.), tedy bez osobního kontaktu.
Dále se nařizuje praktickým lékařům, aby u osob s trvalým pobytem v České republice, které se v období od 7. března 2020 navrátí z pobytu na území Itálie do České republiky, rozhodli o karanténě v délce 14 dnů.

Karanténou se rozumí především oddělení zdravé osoby od ostatních osob s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Za porušení karantény hrozí ze zákona o ochraně veřejného zdraví pokuta až 3 miliony Kč. Praktický lékař v případě výskytu onemocnění COVID-19 je oprávněn karanténu prodloužit. Osoby v karanténě mají nárok na nemocenskou. V případě dobrého zdravotního stavu zaměstnanců a jejich zájmu o práci na dálku, vyzýváme zaměstnavatele, aby v této mimořádné situaci vycházeli vstříc a domluvili se se zaměstnanci na možnosti pracovat z domova. V důsledku přijatého mimořádného opatření a též v důsledku dalších dopadů způsobených onemocněním COVID-19 je stát připraven prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky obratem připravit programy pro kompenzaci ztrát podnikatelů.

eNeschopenka: Informace pro pojištěnce

Od 1. ledna 2020 zahájila ČSSZ ostrý provoz kompletního, plně funkčního a povinného systému eNeschopenky (byla přijata zákony č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb.). Elektronické zpracování přinese zjednodušení v předávání informací mezi nemocnými (pojištěnci v dočasné pracovní neschopnosti), ČSSZ, lékaři a zaměstnavateli. Zásadně se tak zjednoduší tok informací, protože eNeschopenka propojí povinně elektronicky hned tři dotčené subjekty, lékaře, zaměstnavatele a ČSSZ.

Postupy spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti se zcela zásadním způsobem změní. Změní se i způsob, jak se zaměstnavatel dozví o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance. Pojištěnec už nebude muset předávat doklady zaměstnavateli, náhrada mzdy i nemocenské mu přijde automaticky. Nemocnému dál zůstane v papírové podobě jen průkaz práce neschopného.

Upozornění:  Neschopenky vystavené na stávajícím pětidílném tiskopisu do 31. 12. 2019 budou nadále dokladovány „postaru“, tzn. stejně jako nyní, prostřednictvím papírových tiskopisů, které jsou určeny pro zaměstnavatele a tiskopisů, které bude zaměstnavatel po doručení pojištěncem předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.

Pokud onemocníte a ošetřující lékař vás uzná dočasně práce neschopným, od 1. 1. 2020 vám dá pouze průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (ne již 3 díly papírové neschopenky). 

Od lékaře můžete odejít přímo domů, protože už není třeba předávat, posílat či jinak doručovat zaměstnavateli papírovou neschopenku ani žádné jiné formuláře. Nemění se vaše povinnost dodržovat režim stanovený lékařem a povinnost umožnit kontrolu jeho dodržování v prvních 14 dnech nemoci i zaměstnavateli, kterému z tohoto důvodu v uvedených dvou týdnech nahlašujete případnou změnu místa pobytu a vycházek. 

Nadále také máte povinnost nahlásit neprodleně zaměstnavateli (telefonicky, SMS zprávou, e-mailem), že jste onemocněli a lékař vás uznal dočasně práce neschopným. 

Průkaz práce neschopného, který vám lékař vytiskne a předá, je vaším dokladem, máte v něm zaznamenán termín příští návštěvy lékaře, čas povolených vycházek, záznam o nástupu/propuštění z lůžkové péče, záznam o předání do péče jiného lékaře apod., předkládáte ho také případné kontrole z OSSZ. 

Nemusíte sami žádat o náhradu mzdy ani o nemocenské, peníze obdržíte stejným způsobem, jako vám zaměstnavatel vyplácí mzdu (na stejný účet nebo adresu). V případě, že dostáváte mzdu v hotovosti, prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu do ciziny nebo do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky, postupujete jako v následujícím bodě. Pořád přitom platí, že nemocenské vyplácí OSSZ do 30 dnů od doručení řádně vyplněných podkladů pro výplatu dávky. 

Chcete-li nemocenské poslat jiným způsobem nebo na jiný účet, než je vám zasílána výplata, musíte tuto skutečnost sdělit OSSZ. Nejjednodušší je použít k tomu tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“ (k dispozici je na webu ČSSZ), který lze odeslat elektronicky z ePortálu ČSSZ (zde je i ke stažení a ručnímu vyplnění) nebo písemně poštou na OSSZ, pod kterou spadá váš zaměstnavatel. Pro naše zaměstnance (Tesco) je to Pražská správa sociálního zabezpečení, Trojská 1997/13a, Praha 8 - Libeň, 182 00.

Veškeré podklady a údaje k výpočtu nemocenského obdrží OSSZ elektronicky přímo od vašeho zaměstnavatele (u OSVČ má OSSZ potřebné údaje ve své evidenci). Informace o vyměřovacím základu, ze kterého se počítá výše dávky, bude jako dosud uvedena formou zprávy pro příjemce (při výplatě bankovním převodem) nebo na složence. 

Jste-li osoba samostatně výdělečně činná – OSVČ (dobrovolně účastná nemocenského pojištění), bude vám nemocenské zasláno na účet, ze kterého hradíte pojistné na nemocenské pojištění, nebo na adresu, kterou eviduje vaše OSSZ v souvislosti s vyplácením dávek. Pokud chcete nemocenské poslat jiným způsobem nebo na jiný účet, musíte to sdělit OSSZ. Postup je stejný, jako výše u zaměstnanců a využívá se i stejný tiskopis „Žádost o změnu způsobu výplaty při dočasné pracovní neschopnosti“. 

Pokud vás během pracovní neschopnosti přebírá do péče jiný lékař, postačí předložit mu průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce (je na něm uvedeno číslo pracovní neschopnosti). 

Zaměstnavateli nepředáváte žádné doklady o trvání pracovní neschopnosti ani o jejím ukončení, všechny tyto informace se dozví elektronicky z ČSSZ. Stejně jako jste však povinen informovat zaměstnavatele o vaší návštěvě u lékaře a vzniklé pracovní neschopnosti, máte tu samou povinnost i u jejího trvání a ukončení. 

Ke službám ePortálu ČSSZ se lze přihlásit buď pomocí systému datových schránek, nebo prostřednictvím některého z prostředků v rámci Národní identitní autority (NIA), tzn. elektronickým občanským průkazem (eObčanka https://info.eidentita.cz/eop/) nebo uživatelským účtem NIA, který lze zřídit bezplatně postupem uvedeným na portálu eidentita.cz (https://info.eidentita.cz/ups/). 

Více informací: www.cssz.cz/eneschopenka 

ZELENÁ LINKA: 800 222 700

Autor/Zdroj: MPSV a ČSSZ

Gentlemanská dohoda k novele zákoníku práce:

Koalice, odbory i zaměstnavatelé si podali ruce. Spravedlivější výpočet dovolené nebo sdílené pracovní místo. To jsou některé ze změn, které obsahuje novela zákoníku práce z dílny MPSV. 

Aby byla cesta tohoto návrhu parlamentem co nejsnazší, tak 14. 10. 2019 na Úřadu vlády došlo k podpisu „Gentlemanské dohody“ mezi zástupci vládní koalice, odborů i zaměstnavatelů. Všechny strany se dohodly, že budou podporovat návrh právě v této aktuální podobě. Jedná se o čestnou dohodu a její plnění není právně vymahatelné. 

„Zákoník práce nás ovlivňuje každý den. Jakákoliv změna, tak musí mít širokou podporu a musíme být velmi opatrní, s jakými vylepšeními přicházíme. Proto je velmi důležité, že jsme se dokázali s odbory i zaměstnavateli domluvit. Bude to první koncepční změna zákoníku práce za 8 let,“ okomentovala situaci ministryně Jana Maláčová. 

Návrh, na kterém se 14. 10. 2019 sociální partneři i koalice shodli, obsahuje celou řadu vylepšení pracovního práva. Vzhledem k dlouho a složitě hledanému kompromisu, bylo navrženo písemné zachycení dosažených kompromisních ujednání. 

Mezi hlavní změny patří například sdílené pracovní místo, což je nový institut, který umožňuje zaměstnavateli zaměstnat více zaměstnanců v kratším pracovním úvazku tak, aby pokryl jedno pracovní místo. Nejméně dva zaměstnanci si budou moci sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhovat svou pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb. 

Dalším z témat je dovolená, která přichází s návrhem výpočtu odvíjejícího se nově od počtu odpracovaných hodin a nikoli dní jako doposud. 

Jedním z dalších klíčových témat je i doručování písemností zaměstnavatelem, což je změna reagující na praktické problémy, které doručování komplikovaly. Snižuje se rovněž administrativní náročnost, která je kladená na zaměstnavatele, a to tak, že se ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání v případě ukončení DPP s výjimkou těch dohod, u kterých je prováděn výkon rozhodnutí srážkami z dohody o provedení práce nebo které zakládaly účast na nemocenském pojištění. 

Součástí návrhu je také úprava provádějící transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) o vysílání pracovníků do zahraničí v rámci poskytování služeb. Gentlemanskou dohodu dnes podepsali vrcholní představitelé sociálních partnerů účastných na Tripartitě, dále předseda vlády, ministryně práce a sociálních věcí, předsedové stran vládní koalice a předsedové poslaneckých klubů obou partnerů vládní koalice. 

Autor/Zdroj: Tiskové oddělení MPSV, www.mpsv.cz

Poslední obchodní dům Tesco v ČR se zavírá

Tesco v Pardubicích na rok zavře. Výpověď dostalo 128 lidí. Budova bývalého Prioru v Pardubicích se prodává, nový majitel provede rozsáhlou rekonstrukci. Společnost Tesco bude v podnájmu, po roce ale otevře pouze potraviny. 

„Řekli nám, že se nedá nic dělat a v září zavíráme, 14 dní v říjnu se bude vyklízet a od listopadu jsme nezaměstnaní,“ uvedla jedna ze zaměstnankyň prodejny, která si nepřála zveřejnit své jméno. 

Rekonstrukce má trvat rok, poté zaměstnavatel stávajícím zaměstnancům opět nabídne místo.„Zaměstnanci budou osloveni při znovuotevření provozovny v roce 2020 a bude jim nabídnuta možnost spolupráce na novém formátu provozovny,“ oznámil tiskový mluvčí Tesco Stores Václav Koukolíček. 

„Jsou lidé, kteří by se rádi vrátili zpátky, někteří zaměstnanci tam pracují 20 let, nicméně rok je dlouhá doba,“ dodala žena, která v obchodním domě pracovala přes sedm let, s tím, že někteří kolegové stále nevědí, co budou od listopadu dělat. O uzavření prodejny je ale zaměstnavatel prý informoval půl roku dopředu. 

Z technických důvodů zavřeno 

ilustrační foto

První a druhé patro, kde se prodává oblečení a hračky, by mělo být uzavřeno na konci září. Do druhého podlaží se však zákazníci již nedostanou, cedule upozorňuje, že je z technických důvodů zavřeno, a zboží bylo přesunuto do nižších pater. „Následně v neděli 6. října dojde k uzavření přízemí, kde se nachází prodejna potravin. Poté dojde k převozu zboží a kompletnímu uzavření provozu,“ informoval Václav Koukolíček. 

Obchodní dům Prior byl na Palackého třídě postaven před více než 45 lety. Nyní potřebuje celá budova s červenooranžovými zdmi, které mají odkazovat na barvu znaku města Pardubic, kompletní rekonstrukci. Jelikož Tesco budovu bývalého Prioru prodává, bude přestavbu, která má začít v listopadu, dělat nový majitel. 

„Jsme ve finální fázi jednání o prodeji, momentálně nemůžeme zveřejňovat bližší informace,“ řekl Koukolíček. Po rekonstrukci budovy bude Tesco v podnájmu, ale otevře nový formát provozovny, který bude založen především na prodeji potravin, a obsadí jen přízemí. Co nový majitel plánuje s vrchními patry, se zatím neví. 

Zůstanou jen potraviny 

„V rámci přestavby dojde i ke kompletní přestavbě našeho obchodu s potravinami, který si zde jako jediný ponecháme. Plánované otevření tohoto nového obchodu je předběžně stanovené na září 2020,“ potvrdil tiskový mluvčí. I obchod s potravinami čeká změna – Tesco ukončuje smlouvy s některými dodavateli a chce se soustředit především na prodej své vlastní značky.

Autor/zdroj: Lada Součková, denik.cz

Tesco navýší základní tarifní mzdy o 7 %

Praha, 27. května 2019 – Společnost Tesco se dohodla se zástupci odborových organizací na zvýšení mezd u zaměstnanců na provozovnách a distribučním centru. 

Prioritou společnosti Tesco je nadále investovat do mezd na základních provozních pozicích. U nich dojde k navýšení základní tarifní mzdy o 7 %. Na ostatních provozních pozicích dojde k průměrnému navýšení základních tarifních mezd o 5 %. Ke zvýšení mezd dojde už od 1. července 2019. 

Maloobchodní řetězec Tesco patří k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku a pravidelně investuje do růstu mezd svých zaměstnanců. Letošní zvýšení mezd se týká především zaměstnanců na provozních pozicích a pracovníků distribučního centra. 

„Nárůst mezd je odrazem ocenění náročné práce našich kolegů v obchodě a také vývoje na trhu práce v České republice. Naší prioritou nadále zůstává investovat do populace kolegů na základních provozních pozicích. Zde navýšíme základní tarifní mzdu o 7 %. Na ostatních provozních pozicích dojde k průměrnému navýšení základních tarifních mezd o 5 %,“ říká Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesco pro Českou republiku. 

Od 1. července letošního roku dojde zároveň k navýšení mezd zaměstnanců distribučního centra, a to v průměru o 6,5 %. 

„Jsem rád, že se nám s kolegy z vyjednávacího týmu podařilo se zaměstnavatelem dohodnout na reálném navýšení mezd a současně zachovat bez snížení či zrušení veškeré příplatky i benefity, které ke mzdě zaměstnanci dostávají,” dodává Milan Matušík, zástupce odborových organizací. 

Péče o zaměstnance zůstává pro společnost Tesco dlouhodobou prioritou. Jasným důkazem je i fakt, že se jí daří opakovaně zvyšovat investice do růstu mezd.

„Rádi bychom současně touto cestou vyjádřili poděkování celému týmu pověřených zástupců odborových organizací při Tesco Stores ČR a.s. pro kolektivní vyjednávání, za jejich práci a nasazení při jednání o mzdách, a to konkrétně Milanu Matušíkovi, Ivanu Předinskému, Martině Heincové, Ivaně Kašparové, Josefu Suchému, Jaroslavě Kolárové, externímu poradci Jiřímu Šafářovi a právnímu poradci UZO Ivo Grossmanovi, bez nichž by nebylo možné tohoto navýšení mezd dosáhnout. Děkujeme, že s ochotou a přesvědčením věnují svůj volný čas ve prospěch našich zaměstnanců.“ 

„Poděkování patří samozřejmě i týmu zaměstnavatele za objektivní a konstruktivní dialog, díky němuž mohlo dojít k oboustranné dohodě s výsledkem reálného navýšení mezd našim zaměstnancům od 1. 7. 2019 a se zachováním všech současných příplatků i benefitů,“ dodávají shodně zástupci odborových organizací pro kolektivní vyjednávání.

NOT