Informační a zpravodajský portál Nezávislých odborů Tesco, Odborové organizace zaměstnanců Tesco Stores ČR a.s., Odborové organizace zaměstnanců Tesco Praha a jejich místních organizací pro všechny zaměstnance, kterým nejsou lhostejná jejich práva v pracovněprávních vztazích.
čtvrtek 19. března 2009
Tesco končí s in-store TV
Pět let poté, co Tesco ve svých britských obchodech zavedlo síť digitálních obrazovek, tato služba končí. Měl to být začátek revoluce v digital signage, nyní ji management označuje za "zastaralou, neúspornou a ztrátovou". Tato platforma negenerovala slibovaných 5 % ze zisku televizní reklamy. Síť plazmových obrazovek v obchodech měla původně vysílat směs televizních programů a reklamy, ty zde ale poslední rok vysílalo hlavně samotné Tesco. Nahradit ji má nová, "energeticky úspornější" forma komunikace, kterou Tesco nyní vyvíjí.


středa 18. března 2009
Právní poradna: Změna pracovní smlouvy a multiskil
Pozor, jde o dvoustranný právní akt, a tady máte také možnost poradit se s právníkem či rodinými příslušníky. Nemusíte dohodu o změně pracovní smlouvy hned, je lépe ji prodiskutovat s právníkem nebo Vaší odborovou organizací. Náhrh změny Vám musí zaměstnavatel předložit v písemné formě, kterou si vemte vždy ke konzultaci sebou.
Jak už bylo řečeno, změnu pracovní smlouvy je nutné provést písemně, protože zákoník práce vyžaduje, aby pracovní smlouvy byly uzavírány v písemné formě. Aby bylo možno zjistit, zda zaměstnanec byl skutečně převeden na jinou práci nebo jde otzv změnu v rámci pracovní dispozice podle již jsednané pracovní smlouvy, je nezbytné věnovat pozornost konkrétnímu ujednání o sjednaném druhu práce v pracovní smlouvě a místa výkonu práce.
Tzv. pracovní náplň v tomto případě nepostačuje, jelikož nejde o právní úkon, ale o jednostrannou informaci ve smyslu § 37 zákoníku práce. Rozsah prací, které je povinen zaměstnanec konat v pracovním poměru, je vymezen sjednaným druhem práce.
Například:
V pracovní smlouvě máte sjednánu pracovní pozici účetní. Není určeno jaká účetní, zda mzdová či např. finanční. V tomto případě s vámi může zaměstnavatel mezi těmito pozicemi šibovat dle libosti. Budete-li mít však přesně uvedeno mzdová účetní, už to možné nebude. Stejným příkladem je i prodavač. Ne však už, budete-li mít v pracovní smlouvě uvedeno prodavač elektra.
Stejným příkladem je i místo výkonu práce. Neurčité místo výkonu práce jako např. Praha či Brno pro Vás bude znamenat, že s Vámi může zaměstnavatel "šibovat" dle libosti po celé této oblasti. Trvejte tedy na přesném určení místa výkonu práce. Např. Praha - Národní.
V některých případech se pracovní náplň, která je zaměstnanci určena, zčásti kryje s rozsahem sjednaného druhu práce (funkce) a v určité části tento rozsah překračuje. Například doplňovači byly určeny další práce na pokladně, které překračují sjednaný druh práce - doplňovač. Pak nejde o nic jiného, než o částečné převedení zaměstnance na jinou práci, než byla sjednána v pracovní smlouvě. To však bez souhlasu zaměstnance není možné.
Pokud by tedy zaměstnanec dostával práce, které jsou v rozporu s obsahem pracovní smlouvy, může jejich výkon odmítnout. Musí však být jisté, že jde o práce, které jsou nad rámec pracovní smlouvy a že nejde o případy, kdy zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu (§41 ZP, například: zdravotní důvody, soudní nařízenín, či ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část).
Zaměstnavatel nemůže s odkazem na pracovní náplň bez dalšího požadovat, aby zaměstnanec konal práce, jež se sjednanému druhu práce v pracovní smlouvě vymykají. Ani v souvislosti s organizačními změnami, které provádí zaměstnavatel, není možné zaměstnance převést na jinou práci bez jeho souhlasu, a to ani tehdy, jestliže dal zaměstnavatel zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď. Vzniklou situaci je třeba řešit vzájemnou dohodou. Pokud nedojde k dohodě a zaměstnavatel nemůže dále zaměstnávat podle sjednané pracovní smlouvy, půjde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Pokud zaměstnanec na dohodu (která je z hlediska provozních potřeb zaměstnavatele nezbytná) nepřistoupí, lze vzniklý problém řešit jen výpovědí, a to z důvodu organizačních změn. Zaměstnanci vznikne nárok na odstupné, neboť ke skončení pracovního poměru dochází z důvodu změněných podmínek.
Zaměstnanec zásadně není povinen konat práci, na kterou byl bez svého souhlasu zaměstnavatelem převeden, byť jen dočasně. Zaměstnanec má samozřejmě právo odmítnout jakoukoli jinou práci, ke které se předem dobrovolně nenabídl a která nevyplývá ze sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě. V tomto případě se nejedená v žádném případě o porušení pracovních povinností zaměstnance či pracovní kázně. Není možné obdržet ani zaměstnavatelem oblíbené výtky.
Zákoník práce totiž zcela vylučuje nucenou práci ve smyslu úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 29 o nucené práci. Takový postup a donucování zaměstnance ze strany zaměstnavatele, který by nutil zaměstnance pracovat např. na pokladnách v rozporu s pracovní pozicí lze již považovat za nucenou práci.


Je na čase s tím něco udělat. Tesco si stále dělá co chce!
Vážení zaměstnanci, všichni očekáváte zveřejnění výsledků jednání, jak je patrné z Vašich příspěvků a emailových zpráv. Už v průběhu jednání jsme si odsouhlasili text zprávy, která bude zveřejněna. S jasným a výstižným obsahem, bez jakýchkoliv servitek, přesně tak, jak jsme to v danou chvíli cítili a jak jsme to také chtěli podat. Nakonec jsme se rozhodli počkat. A možná to bylo dobře, protože jsme zjistili ještě více.
Nepíšou se mi tyto řádky vůbec lehce vůči Vám, zaměstnancům. Vůči vedení je mi to úplně jedno. Ti by si zasloužili spíš... Už tak jsem za buřiče ještě s řadou dalších z Vás, a to mě těší. Alespoň ví, že jsou i lidi, kteří si jen tak nenechají líbit jejich nesmyslná nařízení, neoprávněné příkazy a další blbosti, jen aby se rádoby manažeři udrželi na svých teplých místech a vykázali co největší zisk pro akcionáře, jako by byli dobří. Samozřejmě i na úkor vlastních zaměstnanců, kteří se na jejich platy dost těžce nadřou.
Občas mi to připadá (tedy ono už to tak většinou je), jako by se vracela otrokářská doba.Za co nejmenší mzdu by Vás sedřeli z kůže. Přitom děláte úplně všechno. Namísto pracovní pozice sjednané v pracovní smlouvě jich ve skutečnosti vykonáváte pod hrozbou možné výpovědi ještě dalších třeba pět. Klasické pro takové společnosti, a lidi jsou stále hloupí a nepostaví se tomu. Ze strachu. Ono vedení umí dobře zastrašovat, v tom jsou někde opravdu jedničky, zasloužili by nominace na Oscara. Jo, kdyby to tak fungovalo jak na manažerských postech. Museli by vám pěkně zvýšit řádně mzdu, jelikož toho ovládáte víc a víc toho děláte. Tak by to fungovat mělo. Ovšem v dobré firmě. V Tescu rozhodně ne. Tady to nečekejte, dokud nebudete vyšší zaměstnanci na centrále, manažeři.
Ono už jen samotný způsob respektování platných ustanovení zákoníku práce je u společnosti Tesco značný problém. Tesco to vlastně vůbec nějak nezajímá. Zákon - nezákon, prostě ať si odbory dělají, co chtějí. My nic nemusíme. Už samotná změna organizace práce na pozicích VBS a příjmu. Zákon jasně ukládá, že to zaměstnavatel musí projednat s odbory. Nestalo se tak, přestože se to dotklo velké řady z Vás. Spousty lidí i na platech. Nemalé rozdíly v řádech tisíců korun budou mít dopad na Vaše rozpočty domácností. Koho to z nich na centrále však zajímá? Nikoho, protože kdyby nad tím přemýšleli, tak by o tom jednali a zapracovali návrhy odborů. S odbory to ale neprojednali. Tudíž neměli připomínky a možné návrhy řešení právě od odborů, které mohly zasáhnout včas. Pokud by to ale včas věděli. Pořád to slovíčko ale. Nakonec to věděl každý, jen ne odbory. A jak to dopadlo? Zloba a jen zloba. Nelíbí se Vám to a já se topravdu nedivím. Navíc, pokud nechcete přijmout novou smlouvu a raději řeknete, že chcete výpověď a odstupné, tvrdí Vám, jak je zřejmé z emailů, že to není možné a nemáte na to nárok. Tak věřte, že Vám lžou a ten nárok máte, dvouměsíční výpovědní doba, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pak samozřejmě plus tříměsíční odstupné.
A tohle opravdu není jediné, co se na Vás chystá. Už to tady máme znovu, rušení pozic a jejich slučování. Tentokrát FMC s aranžovnou a hlavní pokladnu s oddělením reklamací a informací. Opět nějak pozapomněli tuto skutečnost včas a předem projednat s odbory. Jak by nás to mohlo překvapit. Přestože jsme vznesli dotaz, do kdy máme předložit připomínky, bylo odpovědí pouze, že vlastně nikdy. Zítra to bude prezentováno a platné to bude od 1. 4. 2009. Typická prasárna a výsměch samotným zaměstnancům. A to prý se chce stát Tesco jedním z nejlepších zaměstnavatelů. Tak to už je opravdu výsměch samotným zaměstnancům. Do toho máte „vážení „ opravdu hodně daleko. To byste se museli začít chovat k zaměstnancům rozhodně jinak, a hlavně začít přemýšlet. To však asi u některých není možné. Vím a je mi jasné, že ti, ktří s náma jednají za zaměstnavatele to nemají vůbec jednoduché. Jsou mezi dvěma mlýnskýma kolama. A věřte, že si jejich práce vážím. Určitě by chtěli také pro lidi více, ale oni sami s tím nic neudělají. Jsou to profesionálové, kteří se řídí jen nařízením těch nad nimi. Bohužel. Ten, který by mohl něco změnit, raději na takovéto jednání nepůjde, jelikož by to pro něj nebylo příjemné, a raději se tomu vyhne.
Jak ale takovýmto postupům vedení zabránit? No snad jen jednotou, budeme se muset zase spojit a společnou větou vyslovit, co si myslíme. A tak je to tentokrát na Vás, protože i v řadách odborů bohužel najdete podrazáky, pár patolízalů, a prospěcháře, kteří by mohli jakoukoli dobře připravenou akci záměrně kazit a těžit z ní ve svůj vlastní prospěch. Je to opravdu na Vás. Spojme se a jasně se vyjádřeme. Ne však jen vedení, řekněte svůj názor všem. Všem, i těm kterým vyděláváme, akcionářům. Pojďte společně bojovat za to, abychom měli odpovídající mzdu, důstojné pracovní podmínky a hlavně za to, abychom pracovali tak, jak nám bylo řečeno při podpisu pracovní smlouvy.
Ano, chápu i zaměstnavatele, ekonomická krize nás tlačí. Proč ale tedy stavíme další třicítku provozních jednotek. Jen chamtivost. V mnoha městech stojí jedno Tesco vedle druhého, zákazníci se rozmělňují, ale plány tržeb se zvyšují, náklady na mzdy snižují. Chápu ředitele jednotlivých obchodů, že to mají těžké, a opravdu jim nezávidím. Ale i oni se musí naučit jednat s lidmi. Ne však tak jak nyní: zákon padajícího hovna. A jak ušetřit a snížit mzdové náklady víme. Snížit stav a platy zaměstnancům centrály, snížit počty manažerů a vedoucích. Vrátit pravomoc nákupčím na provozovnách. Mzdové účtárny zpět na provozovny. Zrušit centrální sklad a nechat jednotky, aby si objednávala zboží dle prodeje a skutečných zásob. Zboží, kteří si zákazníci žádají. Ne jeden šmejd vedle druhého, který se dokola reklamuje. Kvalitu a servis, to je potřeba. To by byly tržby. Ale to je jen sen. Proč namísto postupu na vyšší pozice u našich zaměstnanců nabíráme nové, z venku? Koho jsou to kamarádi a známí? Navíc jak pak zjistíme, řada z nich neschopných, jelikož jsou po škole a bez praxe ale dělají za vysoký prachy. Prostě bez zkušeností, ale jsou vděčný, takže budou poslouchat. Dobré loutky, za jejichž provázky můžete tahat dle potřeby a určovat další děj.
Rada v současné době připravuje materiál pro Inspektorát práce o veškerém porušování pracovněprávních předpisů a to konkrétně i se jmény, aby šel na jistotu. Tentokrát materiál předáme i politikům s odůvodněním aby začali řešit takovéto nadnárodní společnosti a zapracovali do ZP i zákona o Inspekci práce tvrdší podmínky a postihy takovýchto gigantů, kterým případná milionová pokuta neublíží. Řada politiků již o problematice ví a je připravena zakročit, za což jim již teď děkujeme. Že by se konečně začalo myslet na zaměstnance a ne na vysoké výdělky firem, za nízké náklady na zaměstnance, který musí být "holkou pro všechno"? I když bych spíš použil nakonec slovo jiné. Všem Vám přeji pevné nervy a probuďte se! Je čas řádně zakročit a říct STOP, ale to musí opravdu všichni zaměstnanci, jinak je to běh na dlouhé tratě.
-ip-


úterý 10. března 2009
Zástupci odborů dnes jednají v Praze.
Zástupci odborové organizace zaměstnanců Tesco Stores ČR a.s. společně se zástupci odborové organizace Nezávislého odborového svazu OD Tesco Pardubice a odborovou organizací HM Tesco Praha Novo Plaza budou dnes jednat společně se zástupci vedení společnosti Tesco Stores ČR a.s.
Zástupci odborů sebou vezou návrhy na úpravu změn kolektivní smlouvy, části mzdový předpis, zejména úpravu mezd, interní kategorizaci prací, lokální příplatek či věrnostní odměny.
Podle zpracovaných návrhů by se měla základní mzda u nástupních mezd navýšit v průměru asi o 3,9% a u standardních mezd, které mají zaměstnanci po 6ti měsících asi o 9,5%. V reálu to znamená, že by měl růst mezd pokrýt plně inflaci, která v loňském roce dosáhla podle údajů ČSÚ 6,4% a letos dosahuje již výše 5,9%. Průměrná mzda ve IV. čtvrtletí 2009 vzrostla navzdory ekonomické krizi o 8,3%.

Návrh také počítá se zvýšením lokálního příplatku v kategorii B ze současných 1 650 korun na 2 000 korun. Do této kategorie by nově spadala podle návrhu města Hradec Králové, Olomouc, Pardubice či Prostějov. Do kategorie A by se měla zařadit města Brno a České Budějovice, která jsou nejdražšími městy v republice. Tím by si zaměstnanci v přepočtu na plný úvazek polepšili na svých mzdách oproti současnosti o 2 350 korun. To by mohlo mít v konečném důsledku dopad na vyřešení problému s fluktuací a nespokojenosti zaměstnanců v těchto městech. Mzdy by nebylo nutné upravovat tzv. náborovým příspěvkem, který situaci řeší pouze na období max. půl roku, ale není řešením trvalým.
Zástupci také předloží další body k jednání, jako jsou problematika nástupních a standardních mezd, kdy zaměstnanec pracující na vyšší pozici je přeřazen na svou žádost zpět na pozici předchozí a je u něj opětovně uplatňována nástupní mzda, což je v rozporu nejen s dobrými mravy, ale i samotnou kolektivní smlouvou. Zástupci odborů budou také řešit problematiku kamerového systému a budou informovat zaměstnavatele o porušení ust. zákoníku práce v souvislostí se změnou organizace práce u pracovníků VBS a pracovníků příjmu zboží. Nově došlo ke sloučení těchto rozdílných pozic a nově se nazývají pracovník prevence ztrát a bezpečnosti. Vedení společnosti tuto změnu organizace práce a dopady změny s odbory neprojednalo, tak jak ukládá zákon a zástupci odborů nemohli předložit své připomínky. Vedení společnosti v v současné době vše s odbory projednává až v době, kdy již tyto změny aplikuje a nedává tak možnost odborovým organizacím předložit své připomínky před touto změnou. Na základě společného rozhodnutí bude toto porušení ust. ZP zástupci odborů oznámeno Inspektorátu práce, neboť je to jediná možnost, kdy snad začne vedení společnosti akceptovat platná ustanovení ZP. Vyplývá to ze společného Usnesení zástupců nezávislých odborových organizací.
V kategorizaci prací návrh počítá se zvýšením tarifních tříd u pozic pokladní, prodavač s inkasem, asistent služeb zákazníkům, pracovník reklamací a informací, koordinátor, pracovník FMC, pracovník marketingu, pracovník hlavní pokladny, řezník, pekař či cukrář. Naopak návrh počítá i se snížením u pozic vedoucí technického úseku či vedoucí úseku nočního provozu do třídy 4 a vedoucí hlavní pokladny do třídy 3.
Návrhy změn chtějí odbory stabilizovat fluktuaci a zvýšit motivaci zaměstnanců. Zaměstnancům podle zástupců odborů náleží za práci spravedlivá mzda, nelze tedy zvýhodňovat neoprávněně některé pracovní funkce či pouze Prahu a její okolí. Podle slov zástupců společnosti uváděných v tisku nebere společnost ohled na současnou ekonomickou krizi a hodlá nadále investovat do nových prodejen, kterých by mělo být v ČR letos otevřeno dalších třicet, jak sdělil Bob Robbins. Společnost by tedy měla investovat i do mezd stávajících zaměstnanců, jejichž počet na provozovnách výrazně poklesl. Oproti roku 1998, kdy Tesco otevřelo své provozovny HM došlo na některých provozovnách k poklesu v současnosti až o cca 60% zaměstnanců. Nejnižší nástupní mzda by se tímto návrhem pohybovala v přepočtu na plný úvazek ve výši 11 300 korun hrubého.
Zástupci také budou požadovat na základě výsledků společného jednání, aby se velikost odborové organizace posuzovala výhradně na základě srážkového systému, aby bylo zabráněno současným spekulacím a zkresleným údajům o velikostech odborové organizace. Stejným způsobem by mělo být uplatněno i čerpání společného daru zaměstnavatele na krytí výdajů v souvislosti s kolektivním vyjednáváním.
O výsledcích a průběhu jednání Vás budeme pravidelně informovat.


sobota 7. března 2009
Další "My" není Tesco
...www.managerweb.cz
Jen měsíc poté, co Tesco představilo svůj nový koncept svých obchodních domů My, se objevil další obchod s tímto názvem. Tentokrát ale nepatří Tescu, které globální rebranding zahájilo v Liberci. Obchodní centrum MY Zeil, které navrhl Ital Massimiliano Fuksas, bylo minulý týden otevřeno na hlavní třídě v německém Frankfurtu nad Mohamen.


Malé Tesco v Jirkově koupil soukromník, parkoviště nechá

Plocha u malého Tesca v Jirkově je po většinu času plná aut místních. Parkovacích míst totiž na zdejším sídlišti moc není.
Foto: Deník/J. Dušek
Jediná věc, v čem ještě podnikatel nemá jasno, je nabídka čerstvého ovoce, zeleniny a také uzenin. „Obchod na to zařízený je, ale ještě to musíme zvážit,“ říká Kordulík. V sortimentu se prý chce dostat na ceny známé z velkoobchodů Makro.
Místní asi ještě víc zajímá, co bude s parkovištěm. Ještě mají v živé paměti, když ho Tesco na pár nocí zavřelo závorou s tím, že bude sloužit jen pro zákazníky obchodu, tedy přes den. Plocha přitom slouží jako klasické parkoviště pro sídliště, kde je míst nedostatek. To byl také jeden z důvodů, proč se město účastnilo dražby o tento pozemek.
Pro řidiče má podnikatel dobrou zprávu. Dokud prý nebude muset řešit žádný problém, do provozu parkoviště nijak zasahovat nebude. „Bude samozřejmě sloužit našim zákazníkům, ale nepředpokládám, že se tam pohrnou najednou po stovkách. Podle mě se tam vejdeme všichni,“ míní.
Pokud by se v budoucnu přeci jen problémy s kapacitou objevily, je ochotný část parkoviště pronajmout místním na klasické zátarasy. „Teď to ale není potřeba,“ opakuje Kordulík. „Dokud bude místo pro zákazníky, zbytek plochy můžou využívat lidi ze sídliště jako doteď.


pátek 13. února 2009
Nejdražší život: v Praze, Brně a Budějovicích
Vlastně jsou to České Budějovice, které z průzkumu HN vyšly jako nejdražší české město. Praha a Brno se sice počítají, ale první, respektive druhé místo v žebříčku měly jisté předem.
HN sledovaly mimo jiné průměrné ceny bydlení, ceny MHD, divadla, taxi a obědů v centru města, vše poměřeno průměrnými příjmy v regionu. Například první Prahu a poslední Most dělí pět tisíc v položce průměrný plat a také čtyřikrát menší ceny bytů v panelákovém Mostě. Třetím Budějovicím zvyšuje ceny blízkost přírody i kulturní prostředí, za které si rádi připlatí domácí, podnikatelé i turisté.
"Obecně se dá ale říct vlastně jediné - že moravská města jsou levnější než česká," upozorňuje sociolog Jiří Musil. Souvisí to podle něj s vývojem průmyslu a také třeba s tradičně větší porodností ve východní části země.
HN pro svůj průzkum vybraly dvacet největších měst v republice plus jednu divokou kartu. Ta - coby českému turistickému esu - připadla Českému Krumlovu, který sázku HN nezklamal. "Že je Krumlov šesté nejdražší město? Navíc po pěti krajských městech? No, jistě, čemu se divíte?" komentuje umístění Luboš Jedlička, starosta Krumlova. Město má třináct tisíc obyvatel, ale také milion a čtvrt turistů ročně k tomu. A jejich pohodlí a kulturní vyžití něco stojí. Krumlovští si i proto střeží místa, kde se dá najíst bez turistické přirážky. Jižní Čechy jsou se třemi zásahy v "top ten" jasně nejdražším regionem. Například nedaleký a také historický Tábor skončil desátý.
To, jak nelehké je města vtěsnat do uniformní tabulky, ukazují velmi specifické Karlovy Vary. Ty vycházejí jako čtvrté nejdražší město v republice. Ale i proto, že lidé zde vydělávají téměř o tři tisíce méně než v nejlevnějším Mostě. Na jednu stranu se Varům podařilo vymanit ze stereotypu o příhraničním "nuzákově", ale město zároveň ukazuje, že čilý lázeňský a turistický ruch ještě automaticky nezaručuje vysokou kvalitu života. Turisté, spolu se zdroji ruské komunity, život ve Varech hodně prodražují i těm, kteří penězi právě neoplývají.
A ani na velikosti tak úplně nezáleží, alespoň v tomto aktuálním žebříčku. Třeba třetí největší město, Ostrava, je jen průměrně drahým městem.
Až na výjimky v Česku ale platí: něco za něco. Čím dražší město, tím je i lépe "nadané" pro příjemný život. A naopak.
Mezi dražšími městy lze najít třeba Hradec Králové, známý pro svůj poklidný a zdravý životní rytmus, konec tabulky pak okupují "uhelná" dělnická města, jako jsou Ústí nad Labem, Most či Chomutov.


pondělí 9. února 2009
Bob Robbins: Finanční krize naše plány nezastaví
...
www.ihned.cz"Chceme být v nepotravinářské oblasti stejně silní jako v prodeji potravin," řekl v exkluzivním rozhovoru pro HN Bob Robbins, šéf maloobchodní společnosti Tesco pro střední a východní Evropu. Pro tento rok má společnost velké plány - na český trh přinese nové zboží nových značek a slibuje, že nakupování bude u vybraných produktů levnější než loni.

HN: Jak často jezdí šéf evropského regionu do Česka?
Za evropský region jsem zodpovědný zhruba osm let a snažím se sem jezdit alespoň jednou měsíčně.
HN: Jsou česká Tesca jiná než obchody třeba v Maďarsku a Turecku?
Rozdíly mezi zeměmi jsou. Design prodejen je sice podobný, ale jiné jsou produkty. Většinu zboží sice prodáváme na celém světě, ale třeba s českým chlebem nebo rohlíky bychom v Maďarsku neuspěli. Stejně tak je čistě lokálním produktem třeba Becherovka - tu také v Turecku nebo Maďarsku nemáme.
HN: Chování zákazníků je stejné?
Všichni chtějí stejné věci - dobré ceny, skvělý servis a kvalitu. Český trh je ale hodně konkurenční a to ho odlišuje. Myslím, že počítáno na obyvatele, je tu více čtverečních metrů obchodu než kdekoliv ve střední Evropě.
HN: V posledních měsících se vše točí kolem krize. Jak bude Tesco bojovat proti poklesu tržeb?
Nemůžeme sedět a čekat, až nám tržby klesnou. Každý rok doufáme, že náš byznys poroste, letos to je stejné a chceme tomu pomoci. Tento rok proto přidáme mnoho nových obchodů. Co však můžeme čekat je to, že růst nebude takový jako před lety a pozice obchodníků bude složitější. V Česku odborníci čekají zpomalení růstu tržeb či jejich pokles, ale o to víc se musíme snažit.
HN: Mnoho nových obchodů je kolik?
V regionu střední a východní Evropy by jich mělo být 137. K tomu pravděpodobně otevřeme další obchody i v Asii. Bude to rok růstu.
HN: Kolik ze 137 nových evropských obchodů bude v Česku?
Je jich zhruba třicet, nyní tento počet finalizujeme.
HN: Na jaké formáty se zaměříte? Budou to spíše menší prodejny typu Tesco Expres?
Tam, kde můžeme mít velké hypermarkety, tam je budeme mít. Samozřejmě že je složitější najít prostor pro velký hypermarket než pro Tesco Express. My máme úspěšný formát hypermarketů s rozlohou 3000 čtverečních metrů. Tyto obchody mají i poměrně velkou část s nepotravinářským sortimentem. Těch chceme mít určitě více. Samozřejmě že přidáme i další Tesco Expresy.
HN: Takže stále jdete do menších a menších měst.
Určitě. Dáváme obchody i do měst, která mají deset tisíc obyvatel. Pak jsme největším obchodem ve městě a zákazníci to vítají. Máme výhodu v tom, že máme mnoho formátů. Kdo má třeba jen hypermarkety, postaví jich patnáct a pak už nemá kam jít.
Jednou z priorit je nepotravinářské zboží
HN: Jenom expanze ale nestačí. Co dalšího nabídnete zákazníkům?
Musíme být konkurenceschopní v ceně a přinést na trh ještě více produktů. Letos uvedeme na trh mnoho novinek, které budou pro spotřebitele hodně zajímavé. Mohu říct, že se to týká nových produktů, nových značek a samozřejmě se zaměříme na cenu.
HN: Novými značkami jsou myšleny privátní značky, na které v době krize sází stále více obchodníků?
Privátní značky rostou na všech našich trzích každý rok. Máme dodavatele z celé Evropy a díky tomu, že stejné produkty dodáváme do více zemí, máme velkou nákupní sílu a toto zboží můžeme nabídnout za cenu nižší, než za jakou by byly stejně kvalitní značkové produkty. Řadu privátních značek určitě chceme rozšířit, ale rozšíříme i sortiment jako takový. Hlavně v nepotravinářském sektoru. Máme mnoho druhů zboží, které chceme letos přinést na český trh. Budou to produkty určené pro domácnost a do kuchyně. Totéž se týká i naší řady oblečení.
HN: Vaše konkurence nepotravinářské zboží omezuje a vy jeho nabídku naopak chcete rozšířit?
Víme, že například Ahold i ostatní hypermarkety zmenšují prodejní plochu s nepotravinářským zbožím, ale my máme jiný pohled. Chceme být v "non-foodu" stejně velcí jako jsme v oblasti potravin. Proto je nutná změna a rozšíření sortimentu. V tomto odvětví je velká konkurence, chceme však nabídnout daleko větší množství tohoto zboží a myslíme to vážně.
HN: Jaký je teď v Tescu poměr potravin a nepotravin?
Nyní je to zhruba sedmdesát procent jídla a třicet procent nepotravinářského zboží.
HN: Tento poměr asi hned během letošního roku nezměníte.
Letos určitě ne, ale je to naší ambicí. Hlavně proto, že naše potravinářská divize je velmi velká a stejně chceme vyrůst i v nepotravinářském sortimentu. Je to sice dlouhá cesta, ale už letos chceme tento poměr částečně zvrátit. Máme připravenou infrastrukturu.
Některé zboží letos určitě zlevníme
HN: Zmínil jste i větší důraz na cenu. Znamená to, že letos budou nákupy v Tescu levnější než loni?
Cena je hodně důležitá a my chceme nabídnout tu nejlepší možnou cenu i co největší hodnotu zboží. U produktů, které má i konkurence, chceme být nejlevnější na trhu. Letos určitě zlevníme některé zboží a zároveň přineseme nové výrobky jiných cenových úrovní.
HN: Šéf českého Tesca Phil Clarke slíbil zákazníkům nové služby jako internetové prodeje a finanční služby. Kdy budou na trhu?
Na finanční služby se určitě soustředíme, ale finální rozhodnutí zatím nepadlo. V Británii má Tesco vlastní banku a kromě bankovního byznysu funguje také v telekomunikačním byznysu. Zároveň jsme jeden z největších internetových obchodníků. Musíme však mít jistotu, že je na tyto služby v Česku skutečně ten pravý čas, že jsou lidé a trh připraveni. Je jen otázka, do čeho budeme investovat jako první.
HN: Zbrzdí zavádění těchto služeb finanční krize?
Finanční krize samozřejmě vždy velké plány ovlivňuje, ale naše plány nezabrzdí. Příkladem může být i to, že letos Tesco poroste.
Nikdo slabý k převzetí tu zatím není
HN: Krize zároveň zlevňuje ceny firem. Když chcete globálně růst, využijete i toho, že firmy, které jsou na prodej, jsou levnější než jindy?
Řídíme se heslem "nikdy neříkej nikdy". Jsme stále otevření jakémukoliv obchodu. Už v minulosti jsme koupili například část Carrefouru či Edeku. Nyní však v tomto směru nijak aktivní nejsme. Věci se ale mění, a pokud bude někdo k dispozici za dobrou cenu, proč ho nekoupit. Není to však naše priorita. Chceme růst v našich stávajících obchodech a budovat nové.
HN: Bude "k dispozici" někdo i na českém trhu?
Kdo ví. Český trh se mění a konsoliduje. Na druhou stranu tu zbyli silní hráči a místo je tu pro každého. Ale uvidíme. Další roky budou možná hodně těžké. Nevidím tu však nikoho vyloženě slabého. Zatím.
HN: Minulé vánoce nebyly pro Tesco tolik úspěšné, jak jste byli zvyklí. V Británii jste zaznamenali nejmenší nárůst tržeb od poloviny devadesátých let.
Zas tak neúspěšný rok to nebyl. Nejmenší nárůst tržeb jsme sice ve srovnání s naší konkurencí zaznamenali, ale my narozdíl od nich rosteme z vyšších čísel. Navíc oni měli v minulosti složité roky, zatímco Tesco rostlo.
HN: Jaké byly Vánoce v Česku? Žádná čísla se zatím neobjevila.
Vánoce přišly velmi pozdě, ale pak byly silné. Jsme si jisti naším růstem.
HN: V Británii jste během krize odstartovali kampaň "večeře pro celou rodinu za pět liber". Začnete s podobnou komunikací i tady?
Kampaň nakrmte rodinu za pět liber je velmi úspěšná. Chceme mít něco podobného i v Česku. Nebude to pět liber, ale nějaký ekvivalent v korunách. Podobnou kampaň používáme i ve světě, například v Turecku.
HN: Vaši českou kampaň, ve které v době krize lákáte zákazníky k sobě, kritizovalo Sdružení obrany spotřebitelů. Je v pořádku používat slova krize v reklamě?
Média současnou situaci popisují jako krizi, celosvětově je to vnímáno jako ekonomická krize. Stejně tak dnešní dobu nazývá premiér a vláda. Samozřejmě že nechceme, aby se lidé cítili nebezpečně, naopak, chceme jim nabídnout dobrou hodnotu. Zatím je však brzy tuto kampaň hodnotit.
Bob Robbins (52)
Bob Robbins začal ve společnosti Tesco na řídících pozicích v oblasti marketingu a prodeje v rámci Velké Británie. V roce 1999 mu byla přidělena strategická role při formování a vedení provozních a procesních změn fungování firmy a o tři roky později se stal šéfem obchodů ve střední a východní Evropě. Bob Robbins je členem výkonného výboru a dalších výborů skupiny Tesco (například pro harmonizaci obchodní sítě a společenskou zodpovědnost). Kromě toho je ve vedení obchodního řetězce Kipa v Turecku a v dozorčí radě společností Tesco v České republice, Slovensku, Maďarsku a Polsku. Vystudoval management na Harvard Business School v USA, ve volném čase sportuje a zajímá se o auta.
Autor: Zuzana Luňáková, HN


sobota 7. února 2009
INFO: Jednání Rady odborové organizace
Informace všem členům Rady:


středa 4. února 2009
Tesco v Česku letos otevře třicítku nových prodejen
Společnost Tesco se nadechla k velké expanzi. V době, kdy většina firem škrtí své výdaje, jak to jde, otevře na středoevropském trhu 137 nových prodejen.
"V Česku to bude zhruba třicítka nových obchodů," řekl v rozhovoru pro HN šéf evropského Tesca Bob Robbins, který vystoupil na 15. ročníku konference o maloobchodu Retail Summit.
Firma má v současné době v regionu více než osm set obchodů, nejvíce z nich je v Polsku. V Česku má Tesco 113 prodejen, v nichž převládají hypermarkety. Tento formát nechce Tesco opouštět ani při letošní výstavbě - plocha největších nových prodejen by však neměla přesáhnout 3000 metrů čtverečních.
Tesco chce zároveň zamířit do menších měst.
"Stavíme prodejny i ve městech, která mají deset tisíc obyvatel. Náš obchod je pak největší ve městě," dodává Robbins s tím, že firma se v letošním roce více zaměří na nepotravinářské zboží - zejména oblečení, vybavení domácností či kuchyňské potřeby.
"Chceme být v nepotravinářském sortimentu stejně silní jako v potravinách," řekl Robbins.
Na českém trhu však plánují posilovat i další obchodníci. Přibýt by měly desítky nových hypermarketů, supermarketů, ale i diskontů.
Například společnost Žabka, která má v současné době v Česku síť dvaatřiceti samoobsluh, chce mít na konci roku celkem stovku otevřených prodejen. Posílí i supermarkety Billa či diskontní prodejny Lidl.
Autor: Zuzana Luňáková

