Právo na soukromí je jedním ze základních lidských práv zakotvených v mnoha mezinárodních úmluvách, v českém právu pak přímo v Listině základních práv a svobod. Ochranu osobnosti poskytuje občanský zákoník, který stanoví, že fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti před neoprávněnými zásahy, právo na odstranění následků těchto zásahů a právo na to, aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění.
V případě, že by byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích (odškodnění tzv. na cti utrhání).
Ochrana osobnosti zaměstnanců
Zákoník práce v § 316 řeší ochranu soukromí zaměstnance na pracovišti. Narušování soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že zaměstnavatel podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci, toto ustanovení zakazuje zaměstnavateli provádět.
Pokud však existuje závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, zákon dává zaměstnavateli oprávnění k jejich využití. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Kontrola dodržování zákoníku práce včetně uvedeného ustanovení byla zákonem o inspekci práce svěřena orgánům inspekce práce (Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce).
Snímat zaměstnance lze pouze ze závažných důvodů
Použití kamerového systému zaměstnavatelem je vyloučeno v prostorách, jako jsou sprchy, záchody, šatny apod. Snímání zaměstnanců na jejich pracovním místě je možné pouze za předpokladu, že jsou splněny závažné důvody spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Nejčastěji se bude jednat o peněžní ústavy, počítačové firmy a podobně, u nichž je nutno chránit know-how, údaje zaměstnanců, případně vyžaduje-li snímání bezpečnostní riziko.
Snímání zaměstnanců z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele neumožňuje zákon. Není zde splněna podmínka zvláštní povahy činnosti a ochranu majetku lze zajistit způsobem, který nenarušuje soukromí zaměstnanců. Např. sledování výroby zaměstnavatele, toho, zda zaměstnanci nezcizují výrobky či polotovary, zda používají stanovený technologický postup apod., by znamenalo porušení § 316 odst. 2 zákoníku práce, neboť ochranu proti krádežím na pracovišti či kontrolu výstupů lze zajistit i jinými prostředky.
Vymahatelnost práv na ochranu osobnosti
V nedávné době obdržely orgány inspekce práce několik podnětů poukazujících na porušování osobních práv zaměstnanců na pracovišti. Kontrolami na základě obdržených podnětů zjistily orgány inspekce práce u dvou zaměstnavatelů narušování soukromí zaměstnanců na pracovišti právě v důsledku použití kamerového systému se záznamem a u dvou zaměstnavatelů bylo zjištěno nedodržení informační povinnosti stanovené zákoníkem práce. Jiné porušování právních předpisů v souvislosti s používáním kamerových systémů na pracovišti orgány inspekce práce neprokázaly.
Nejúčinnější ochranu osobnosti však může zaměstnanci poskytnout pouze soud, který na základě žaloby může rozhodnout o zákazu takového jednání zaměstnavatele a poskytnout zaměstnancům přiměřené zadostiučinění nebo i náhradu nemajetkové újmy.
V případě, že by byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích (odškodnění tzv. na cti utrhání).
Ochrana osobnosti zaměstnanců
Zákoník práce v § 316 řeší ochranu soukromí zaměstnance na pracovišti. Narušování soukromí zaměstnance na pracovišti a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že zaměstnavatel podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci, toto ustanovení zakazuje zaměstnavateli provádět.
Pokud však existuje závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, zákon dává zaměstnavateli oprávnění k jejich využití. Musí však informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.
Kontrola dodržování zákoníku práce včetně uvedeného ustanovení byla zákonem o inspekci práce svěřena orgánům inspekce práce (Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce).
Snímat zaměstnance lze pouze ze závažných důvodů
Použití kamerového systému zaměstnavatelem je vyloučeno v prostorách, jako jsou sprchy, záchody, šatny apod. Snímání zaměstnanců na jejich pracovním místě je možné pouze za předpokladu, že jsou splněny závažné důvody spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Nejčastěji se bude jednat o peněžní ústavy, počítačové firmy a podobně, u nichž je nutno chránit know-how, údaje zaměstnanců, případně vyžaduje-li snímání bezpečnostní riziko.
Snímání zaměstnanců z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele neumožňuje zákon. Není zde splněna podmínka zvláštní povahy činnosti a ochranu majetku lze zajistit způsobem, který nenarušuje soukromí zaměstnanců. Např. sledování výroby zaměstnavatele, toho, zda zaměstnanci nezcizují výrobky či polotovary, zda používají stanovený technologický postup apod., by znamenalo porušení § 316 odst. 2 zákoníku práce, neboť ochranu proti krádežím na pracovišti či kontrolu výstupů lze zajistit i jinými prostředky.
Vymahatelnost práv na ochranu osobnosti
V nedávné době obdržely orgány inspekce práce několik podnětů poukazujících na porušování osobních práv zaměstnanců na pracovišti. Kontrolami na základě obdržených podnětů zjistily orgány inspekce práce u dvou zaměstnavatelů narušování soukromí zaměstnanců na pracovišti právě v důsledku použití kamerového systému se záznamem a u dvou zaměstnavatelů bylo zjištěno nedodržení informační povinnosti stanovené zákoníkem práce. Jiné porušování právních předpisů v souvislosti s používáním kamerových systémů na pracovišti orgány inspekce práce neprokázaly.
Nejúčinnější ochranu osobnosti však může zaměstnanci poskytnout pouze soud, který na základě žaloby může rozhodnout o zákazu takového jednání zaměstnavatele a poskytnout zaměstnancům přiměřené zadostiučinění nebo i náhradu nemajetkové újmy.
Lucie Schreierová
inspektorka
Státní úřad inspekce práce
Zdroj: MPSV
Proč je na řadové zaměstnance v Tescu nahlíženo a nakládáno už předem jako s lůzou a zloději,když je všeobecně známo že vyšší management rozkrade podstatně více.Kor když se dají zkreslit důkazy(kamerový záznam,spřátelené svazky s ochrankou,minimální či omezené kontroly managementu(cílené)).Existuje prý i propojenost mezi dalšími.
OdpovědětVymazatPokud máte nějaké informace o činnosti mng., můžete je zde anonymně popsat, pokud možno i provozovnu, abychom na toto mohli upozornit? Takoví management nemá na provozovně co dělat, i když i my o takových víme, kdy se dá jako vyčistit sedačka, která se už nevrátí, kdy majetek rozkrádají ti, co ho mají ochraňovat, kdy se zapůjčí televize, která je zapůjčena na neurčito v obýváku atd.
OdpovědětVymazatPokud máte jakýkoli případ, je třeba na to upozornit a anonymně oznámit na linku ochrany zájmů či protikorupční linku, jen tak tomu můžeme zabránit.