Hruška může převzít část prodejen Tesco Stores ČR a.s.

Brno - Maloobchodní řetězec Hruška může převzít od Tesco Stores ČR a.s. 22 prodejen na severní Moravě. 

Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podle sdělení Petra Rafaje, předsedy antimonopolního úřadu, již rozhodnutí nabylo právní moci. Prodejny, které Hruška převezme, jsou v okresech Karviná, Frýdek-Místek, Ostrava-město, Zlín, Nový Jičín, Opava a Kroměříž. Jde výhradně o menší prodejny či supermarkety, které Tesco získalo v roce 2011, když koupilo zhruba čtyřicet obchodů sítě Koruna (nyní nesou značku Tesco). 

Při schválení fúze přihlédl ÚOHS mimo jiné také k přítomnosti silných konkurentů působících na posuzovaných trzích. Maloobchodu Hruška v letech 2011 a 2012 výnosy firmy překročily osmimiliardovou hranici. Předloni firma vydělala po zdanění 131 milionů korun. Tesco Stores ČR a.s. v účetním roce 2012/13, který skončil loni v únoru, vykázala ztrátu 1,12 miliardy korun. Tržby firmě klesly skoro o tři procenta na 44 miliard korun. 

Změny v cestovních náhradách od roku 2014

Mění se sazby stravného pro tuzemské i zahraniční cesty, sazba náhrad za použití vozidla i průměrná cena za litr pohonných hmot.

V roce 2014 dochází ke změnám v sazbách stravného. Zatímco o změnách v zahraničním stravném již server Podnikatel.cz informoval, tuzemské sazby jsou novinkou. Ve Sbírce listin byly vyhlášeny teprve 23. prosince 2013.

Tuzemské stravné v roce 2014

Jako každý rok, mění se i letos sazby tuzemského i zahraničního stravného. Vyhláškou č. 435/2013 Sb., byly stanoveny tuzemské sazby stravného, náhrada za 1 km a průměrná cena pohonných hmot pro rok 2014. Sazby stravného pro tuzemské pracovní cesty uvádí samozřejmě § 163 odst. 1 a v § 176 odst. 1 zákoníku práce. Jsou zde dvakrát, protože paragraf 163 platí pro zaměstnance v podnikatelské sféře a paragraf 176 pro zaměstnance ve státní správě. Zásadní rozdíl je také v tom, že zákoník práce první skupině přesně určuje maximální hodnotu stravného za každý kalendářní den. Zaměstnavatel ve státní správě si naopak každoročně stanoví vnitřním předpisem výši stravného v rozpětí daném zákoníkem práce. Znamená to, že může vyplatit minimální hodnotu stravného, ale pokud má v rozpočtu dostatek finančních prostředků, i maximální hodnotu stravného.

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře by rovněž mohl na stravném vyplatit více. Ovšem stravné vyplacené nad rámec náhrad uvedených v zákoníku práce nebude daňově uznatelným výdajem. Podle § 24 zákona o daních z příjmů je daňově uznatelné pouze za podmínky, že tento "nadlimit" bude na straně zaměstnance součástí jeho mzdy. Samozřejmě včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši:

• 67 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 102 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 160 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Za každý kalendářní den pracovní cesty poskytne zaměstnavatel zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce (státní sféra) ve výši:

• 67 Kč až 80 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 102 Kč až 123 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 160 Kč až 191 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Stravné se v souladu s § 189 zákoníku práce zaokrouhluje na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru. To je důležité zejména při krácení stravného, jestliže je zaměstnanci na pracovní cestě poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec sám nepřispívá. V takovém případě zaměstnanci přísluší krácené stravné podle paragrafu 163 odst. 2. Konečná částka, která bude zaměstnanci vyplacena při vyúčtování pracovní cesty, se ovšem vždy zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

V roce 2014 k žádným změnám v krácení stravného nedochází. Jestliže bylo zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší mu stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu:

• 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin,
• 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel

Náhrada za používání vlastních motorových vozidel klesá o deset haléřů, jelikož podle ministerstva práce a sociálních věcí zaznamenal vývoj cen spojených s pořízením a provozem motorových vozidel proti předchozímu roku mírný pokles. Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u:

• jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč,
• osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč.

Sazba základní náhrady a průměrné ceny pohonných hmot se při výpočtu podle § 189 zákoníku práce zaokrouhlují na desetihaléře směrem nahoru.

Průměrná cena za 1 litr pohonných hmot

Podle paragrafu 158 odst. 3 prokazuje zaměstnanec cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu, ze kterého je patrná souvislost s pracovní cestou. Pokud má zaměstnanec více dokladů na nákup pohonných hmot souvisejících s pracovní cestou, vypočítá se cena aritmetickým průměrem. V případě, že skutečnou cenu pohonné hmoty neprokáže, využijí se průměrné ceny stanovené každoročně vydávanou vyhláškou. Ta samozřejmě platí i pro osoby samostatně výdělečně činné.

Oproti předchozím letům z vyhlášky zmizela cena 91 oktanového benzinu. Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činí:

• 35,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
• 37,90 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
• 36,00 Kč u motorové nafty.

Zahraniční stravné na pracovní cestě

V měsíci listopadu vyšla ve Sbírce listin vyhláška s číslem 354/2013 Sb, která stanovila výši základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2014. Oproti minulým letům se změny v sazbách stravného nedotknou sousedních států, tedy států, do kterých zaměstnanci vyrážejí na služební cesty nejčastěji. Stravné na zahraniční cestě se poskytuje v souladu s § 170 zákoníku práce zásadně v cizí měně. Zaměstnavatel obvykle určí zaměstnanci zahraniční stravné z výše základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou. Výše stravného se vypočítá podle základní sazby, a to stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.

Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel vyplatit stravné v českých korunách nebo v jiné cizí volně směnitelné měně s tím, že se pro přepočet použije směnný kurz devizového trhu vyhlašovaný Českou národní bankou.

Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši:

• základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin.
• 2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin.
• 1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu. Zahraniční stravné se ovšem neposkytuje, pokud doba strávená mimo území ČR činí méně než 1 hodinu.

Nárok na zahraniční stravné se počítá od okamžiku přechodu státní hranice (např. dle evidence o provozu vozidla, GPS atd.) nebo při letecké dopravě okamžikem odletu letadla dle letového řádu. Zaměstnavatelé samozřejmě mohou svým zaměstnancům platit i vyšší cestovní náhrady, než stanovuje vyhláška. Daňově uznatelným nákladem však budou pouze do výše vyhláškou každoročně stanovených základních sazeb zahraničního stravného. Stravné vyplacené nad rámec náhrad uvedených v zákoníku práce bude dle § 24 zákona o daních z příjmů na straně zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem pouze za podmínky, že tento "nadlimit" bude na straně zaměstnance součástí jeho mzdy. Samozřejmě včetně odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Krácení stravného a kapesné

I v případě zahraničního stravného platí stejně jako u stravného tuzemského ustanovení o jeho krácení. Jestliže bylo zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty bezplatně poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, přísluší zaměstnanci zahraniční stravné za každé poskytnuté jídlo ve výši:

• základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu 25 %,
• dvoutřetinové základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu 35 %,
• třetinové výši základní sazby snížené za každé bezplatné jídlo až o hodnotu 70 %.

Zaměstnanci může být vyplaceno i kapesné, které není třeba zaměstnavateli následně vyúčtovat. Daňově uznatelným výdajem je kapesné až do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby strávené při zahraniční pracovní cestě mimo území České republiky (viz. § 170 odst. 3 zákoníku práce). Kapesné se počítá před jeho případným krácením při poskytnutí bezplatného jídla.

Změny pro rok 2014

Mění se sazba u čtyř zemí. Jedná se o Indii, Ázerbájdžán, Alžírsko a Venezuelu.

• U Indie, Ázerbájdžánu a Alžírska se shodně zvyšuje sazba z původních 35 EUR na 40 EUR.
• U Venezuely se sazba zvyšuje z 55 EUR na 60 EUR.

Dále se aktuální vyhláškou mění u dvou zemí měna, ve které je základní sazba stanovena. Konkrétně se to týká Laosu a Kambodži, kde se začnou cestovní náhrady vyplácet v amerických dolarech namísto dosavadních EUR. Místo 35 EUR se nyní sazba změní na 45 USD.

Stravné 2014 ve vybraných zemích:

Země	Základní sazba stravného
Evropská unie:
Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko	35 EUR
Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, Estonsko	40 EUR
Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Irsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Rakousko	45 EUR
Švédsko, Dánsko	50 EUR
Velká Británie	40 GB
Ostatní Evropa:
Turecko	40 EUR
Chorvatsko, Srbsko, Černá Hora, Bosna, Hercegovina	35 EUR
Lichtenštejnsko, Rusko, Ukrajina	45 EUR
Island, Norsko	55 EUR
Švýcarsko	75 CHF
Asie:
Afghánistán, Írán, Thajsko, Vietnam	35 EUR
Čína, Irák, Indie	40 EUR
Japonsko	65 USD
Zámoří:
Kanada	45 USD
USA	50 USD
Brazílie	55 USD

Zdroj:  mpsv.cz / podnikatel.cz / Sbírka zákonů ČR

Co se změní od Nového roku v působnosti MPSV?

zdroj: MPSV | www.mpsv.cz

Od 1. ledna příštího roku dojde k některým změnám v oblasti práce a sociálních věcí. Abyste se v nich snáze orientovali, tady je jejich základní přehled.

Osoby se zdravotním postižením

• Dochází ke změně podmínek, za nichž se přiznává průkaz osoby se zdravotním postižením. Mění se tzv. zdravotní podmínka pro přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením i řízení o něj. Od 1. ledna 2014 bude možné průkaz přiznat pouze na základě podání žádosti, bude probíhat samostatné správní řízení, a to včetně posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem okresní správy sociálního zabezpečení. Jde o podobnou právní úpravu, která platila do konce roku 2011. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením nebude navázán na uznaný stupeň závislosti nebo na neschopnost zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace.
• Ke změnám dochází také u příspěvku na mobilitu. Ti, co ho pobírají, ho budou při splnění podmínek pobírat i nadále. U nových žadatelů je vznik nároku na příspěvek na mobilitu podmíněn držitelstvím průkazu ZTP nebo ZTP/P přiznaného po 1. lednu 2014. Výše příspěvku se nemění, nadále činí 400 Kč měsíčně. Od 1. ledna 2014 bude možné na základě žádosti příjemce příspěvku vyplatit příspěvek jednou splátkou za tři kalendářní měsíce, za něž náležel.
• Rozšiřuje se okruh osob, které mají při splnění ostatních podmínek nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla, a to o osoby s anatomickou ztrátou dolní končetiny ve stehně s možností oprotézování.

Sociální služby

Dochází k dílčím změnám zákona o sociálních službách, které reagují na potřeby praxe při provádění zákona. Upřesňuje se například vymezení okruhu oprávněných osob pro účely příspěvku na péči a pro účely poskytování sociálních služeb. Dochází také k prodloužení platnosti současného postupu při přidělování dotací na poskytování sociálních služeb, na kraje se povinnost poskytovat dotace přenese až od roku 2015.

Důchody

Důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 2014 se zvyšují tak, že se:

• základní výměra (stejná pro všechny druhy důchodů) zvyšuje o 10 Kč na 2 340 Kč,
• procentní výměra, která je individuální a odvíjí se od získaných dob důchodového pojištění a příjmů, zvyšuje o 0,4 procenta.

Důchody tak od lednové splátky vzrostou v průměru o 45 Kč. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR navrhuje vládě a novému parlamentu na rok 2014 mimořádnou valorizaci, která by měla nepříznivou situaci seniorům kompenzovat. Zvýšení provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky, není potřeba o ně žádat.

Nemocenské pojištění

Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů.

Redukční hranice týkající se denního vyměřovacího základu, na jehož základě se vypočítá například nemocenské, jsou pro rok 2014 následující:

• první redukční hranice – 865 Kč,
• druhá redukční hranice – 1 298 Kč,
• třetí redukční hranice – 2 595 Kč.

Pojistné na sociální zabezpečení

Pro potřeby pojistného na sociální zabezpečení budou od 1. ledna 2014 platit následující částky:

• částka průměrné mzdy pro účely pojistného je 25 942 Kč,
• maximální vyměřovací základ pro placení pojistného je 1 245 216 Kč,
• rozhodná částka (daňový základ) zakládající účast na důchodovém pojištění OSVČ, která vykonává vedlejší činnost v roce 2014, je 62 261 Kč,
• minimální měsíční základ pro placení záloh na pojistné pro OSVČ vykonávající hlavní činnost je 6 486 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 1 894 Kč,
• minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší výdělečnou činnost je 2 595 Kč – z toho minimální záloha na pojistné činí 758 Kč.

Zákoník práce

V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku od 1. ledna 2014 dojde i k těmto změnám:

• Právní úprava svéprávnosti fyzické osoby – zaměstnance nebo zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, stanovení zákazu výkonu závislé práce do 15 let věku a důsledky neplatnosti právních jednání jsou nyní vyhrazeny občanskému zákoníku a zákoník práce tuto problematiku – až na výjimky – již neupravuje.
• Zákoník práce stanoví, ve kterých případech se ke konkrétnímu věcně nebo formálně vadnému právnímu jednání nepřihlíží, a jsou tudíž právně neúčinná (např. výpověď z pracovního poměru, jež nebyla dána písemně; ujednání v podnikové kolektivní smlouvě, která upravují práva zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouvy vyššího stupně; vzdání se práva zaměstnancem, které mu přiznává zákoník práce, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis; postoupení pohledávky ze základního pracovněprávního vztahu nebo převzetí dluhu zaměstnance vůči zaměstnavateli nebo naopak jinou osobou).
• Zákoník práce ve vazbě na obecnou úpravu v občanském zákoníku zavádí nový institut spočívající v možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti zákonným zástupcem mladistvého zaměstnance mladšího 16 let věku s přivolením soudu, je-li to nezbytné v zájmu jeho vzdělávání, vývoje nebo zdraví.
• Zákoník práce stanoví zákaz postoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu nebo použití tohoto práva k zajištění dluhu, s výjimkou dohody o srážkách ze mzdy.
• Zákoník práce omezuje možnosti započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu, a to jen ve vazbě na podmínky stanovené pro výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řízení.

Náhradu mzdy bude zaměstnavatel od ledna 2014 vyplácet opět jen po dobu 14 dnů

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) 

Od ledna příštího roku budou zaměstnavatelé svému zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, vyplácet náhradu mzdy za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti namísto dosavadních 21 dnů. 

K velké systémové změně v oblasti nemocenského pojištění došlo na začátku roku 2009. Zaměstnavatelé jsou od tohoto data povinni podle zákoníku práce poskytovat zaměstnanci, který byl uznán práce neschopným, náhradu mzdy, a to za období prvních 14 kalendářních dnů trvání pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelům byla proto snížena sazba pojistného na nemocenské pojištění z 3,3 % na 2,3 %. Od 1. ledna 2011 pak bylo dočasně prodlouženo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, a to až do 31. prosince 2013. 

Od ledna 2014 ale začne platit původní právní úprava. „Na začátku roku 2011 se v souvislosti s úspornými opatřeními ve státním rozpočtu dočasně prodloužilo období poskytování náhrady mzdy zaměstnavatelem ze 14 na 21 dnů, to platí do konce letošního prosince,“ vysvětluje ministr práce a sociálních věcí František Koníček. Zaměstnanec, který bude uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa až v roce 2014: bude mít nárok na nemocenské od okresní správy sociálního zabezpečení již od 15. dne trvání pracovní neschopnosti či karantény; v období prvních 14 dnů bude mít nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele; nadále platí, že zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a že za první tři pracovní dny (nejvýše však za 24 odpracovaných hodin) náhrada mzdy nenáleží. Při karanténě náleží náhrada mzdy od prvního pracovního dne. 

„Pokud bude zaměstnanec uznán práce neschopným nebo mu bude nařízena karanténa ještě v roce 2013 a pracovní neschopnost či karanténa bude přecházet do roku 2014, musí zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy postaru, tedy v prvních 21 dnech jejího trvání,“ připomíná Koníček. I když zaměstnanec bude uznán práce neschopným ode dne 31. prosince 2013, bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy až do 20. ledna 2014, pokud pracovní neschopnost zaměstnance bude tak dlouho trvat. 

„Nemocenské dávky lze zpracovat a vyplatit poté, co zaměstnavatel doručí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení stanovené doklady pro nárok na výplatu dávky. Pokud jsou doklady v pořádku, nebrání nic tomu, aby bylo vše řádně zpracováno a dávka vyplacena,“ upřesňuje ústřední ředitel ČSSZ Vilém Kahoun.

Volby 2013: Co dělat, když v oba dny voleb musím do práce?

Autor: novinky.cz

Zdroj: MPSV | www.mpsv.cz/cs/16335

Ve dnech 25. a 26. října se budou konat celostátní volby do Poslanecké sněmovny – dva dny, kdy v přesně stanoveném čase a na stanovených místech je možné dát svůj hlas vybranému politickému uskupení. 

Co když ale nemůžete jít k volbám kvůli tomu, že musíte být v práci? Může vám tak zaměstnavatel ať záměrně, nebo nevědomky znemožnit účast na volbách? 

"Pracuji ve výrobě, kde nám zaměstnavatel nerovnoměrně rozvrhuje práci. Tentokrát na mě bohužel vyšly směny tak nešťastně, že budu muset pracovat v pátek odpoledne a v sobotu dopoledne, takže se mi směny budou přesně krýt s dobou voleb. Zaměstnavatele jsem na toto upozornil, ale sdělil mi, že mám smůlu a že musím jít na obě směny. Může mi opravdu zaměstnavatel takto znemožnit jít k volbám?"

Volební právo 
Volební právo je jedno z ústavně zaručených práv, které náleží každému občanovi České republiky. Podmínky výkonu volebního práva smí stanovit pouze zákon a nelze ho žádným jiným způsobem omezit. Není možné, aby bylo někomu bráněno v tom, aby toto právo vykonával, když tak nestanoví zákon. Konání voleb Volby se konají ve dvou dnech, kterými jsou pátek a sobota. První den voleb v pátek jsou volební místnosti otevřeny od 14:00 do 20:00, druhý den v sobotu se pak volební místnosti otvírají od 8:00 do 14:00. 

Účast na volbách 

Každý má právo se voleb účastnit, tedy i zaměstnanec, který má na celou dobu konání voleb nařízenu práci. Pokud zaměstnanec chce jít volit, je zaměstnavatel povinen ho na dobu nezbytně nutnou k účasti na volbě uvolnit. Na druhou stranu se zaměstnanec nemůže domáhat toho, aby mu zaměstnavatel v den voleb práci vůbec nepřiděloval. Na oprávnění zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle jeho potřeb se nic nemění. V případě, že se zaměstnanec rozhodne jít volit a nemůže tak učinit jindy než v pracovní době, jedná se o překážku v práci na jeho straně, kterou je povinen zaměstnavatel omluvit. Za tuto překážku zaměstnanci ale nenáleží náhrada mzdy. Zameškaný čas si proto zaměstnanec musí napracovat, anebo mu o něj bude zkrácena mzda za příslušný měsíc. O této překážce v práci je zaměstnanec povinen zaměstnavatele dostatečně předem informovat. Lze rozhodně doporučit, aby se se zaměstnavatelem předem domluvil, kdy může své volební právo vykonat, tak aby co nejméně zasáhlo do provozu zaměstnavatele. 

Shrnutí 

Zaměstnavatel má právo vám přidělit práci, a to i na dny voleb. Pokud se ale kvůli práci nebudete moci voleb zúčastnit ve svém volném čase, je možné, abyste se jich zúčastnil i v době, kdy jste měl pracovat. Takovouto absenci je vám zaměstnavatel povinen omluvit. Musíte však počítat s tím, že zameškaný čas si budete muset napracovat anebo že vám o něj bude zkrácena mzda. 

Odpovídali Michal Peškar a Matěj Novák z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris 

Zdroj: novinky.cz | Autor: tiskové oddělení MPSV

Blesková zpráva: Čekají nás předčasné volby

Dnes v cca 17:20 hodin si vyslovením "ANO" 140 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky odhlasovalo návrh dolní komory Parlamentu na její rozpuštění. K rozpuštění bylo třeba ústavní většiny 120 hlasů a ODS zůstala se svou "křehkou" a rozpadlou koaliční 101 "drtivě" poražena. Sama (její poslanci) při hlasování opustili jednací sál. Zemi čekají na podzim předčasné volby do Polanecké sněmovny, po kterých volal i nespokojený český národ díky vládní krizi, sociálním nejistotám, nespokojenosti, chudobě a aférám a trafikám ve vysoké politice či vládních kruzích.

Nyní prezident vyhlásí termín nových  - "předčasných" voleb tak, aby se konaly do 60ti dnů. Pravděpodobně se uskuteční ve dnech 25. a 26. 10. 2013.

Poprvé ve své novodobé historii, bude země do ustavující schůze nové Sněmovny bez poslanců dolní komory Parlamentu. Sněmovna přestane po rozpuštění prezidentem republiky plnit svou zákonodárnou funkci, nebude předkládat návrhy zákonů ani je projednávat či schvalovat. Částečně ji v legislativě nahradí Senát a úřednická Vláda premiéra Rusnoka v demisi. 

Poslanci se tímto dnem stanou obyčejnými občany s "tučným" odstupným, avšak bez poslanecké imunity, za kterou se doposud schovávali. Rozpuštění Polanecké sněmovny bude zřejmě dobrou zprávou i pro státní zastupitelství, které nemusí žádat Poslaneckou sněmovnu o vydání poslanců.

Poslední zákony odejdou do Senátu podle vyjádření místopředsedy dolní sněmovny Parlamentu Lubomíra Zaorálka ve středu 21. srpna 2013.

-red-

Bleskově: Národ vyhrál. Sněmovna se prý rozpustí příští týden

Schůze k rozpuštění Sněmovny má být příští týden, přesný termín zatím její vedení nestanovilo. Žádost o svolání schůze chtějí ještě dnes společně podat ČSSD, TOP 09 a KSČM, řekl po jednání vedení dolní komory Parlamentu ČTK a portálu iDnes.cz, předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik. K žádosti se podle něho případně připojí i Věci veřejné. Český lid tedy vyhrál nad politickými parazity a chamtivci. Novou Sněmovnu a další směr naší země, a s tím související sociální jistoty, si budeme moci zvolit zřejmě už v říjnu nebo listopadu.

red.

Britský expert zděšen českou ekonomikou. Viníkem je prý Kalousek

Převzato: Parlamentní Listy | 6. 7. 2013 | 10:48

Britský manažer a lovec hlav Richard Hunt na svých stránkách popisuje problémy, se kterými se dnes potýkají firmy a síťové agentury. Poukazuje také na vážnou situaci České republiky. Už v roce 2015 nás v ekonomice předběhne Slovensko. Politikům pak Hunter vytýká nezájem o udržení zdravé ekonomiky.

Podle zprávy společnosti Tesco plc má Česká republika druhé nejhorší výsledky z 11 zemí, kde Tesco podniká. Na Slovensku je to prý výrazně lepší. Ze srovnání výkonu HDP obou zemí je podle Hunta jasné, že česká ekonomika byla za ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) řízena velice špatně.

Řeknu to jasně: do roku 2015 bude Slovensko bohatší než ČR

Hunt ale nekritizuje jenom Kalouska. „Tato kritika se vztahuje na širší okruh ekonomických "odborníků", včetně ČNB a novinářů, kteří informují o jejich "analýzách" a prohlášeních - protože žádný z nich, pokud vím, nikdy neudělal toto jednoduché srovnání,“ zlobí se britský manažer.

Česká a Slovenská republika mají mezi sebou úzký vztah. Struktura ekonomik je podobná, obě mají závislost na výrobě automobilů. Česko má lepší pozici vzhledem k tomu, že je blíž německému trhu.

Přesto slovenský HDP roste dvakrát rychleji než HDP České republiky. Podle Hunta pak Slovensko v hrubém domácím produktu předčí Česko v roce 2015. „Nechte mě to vyjádřit zcela jasně: do roku 2015 bude Slovensko bohatší země než Česká republika,“ tvrdí Hunt.

Pokud by ČR byla značka, Kalouska by už dávno vyhodili

Na Slovensku totiž v roce 2004 došlo k rozsáhlým změnám fiskální politiky. Jejich důsledkem je například to, že u našich sousedů je možné založit novou společnost do dvou dnů. U nás to trvá většinou dobré dva měsíce. Slovensko také v roce 2009 vstoupilo do eurozóny.

Hunt poukazuje na to, že pokud by Česká republika byla značka, byl by Kalousek už vyhozen mnohem dřív, než by se začalo přemítat o jeho pití v práci. Došlo by se k tomu na základě výsledků. „Na druhou stranu, mezi zavedenou politickou třídou nevidím nikoho, kdo by znamenal zřejmý pokrok,“ dodal manažer z Velké Británie.

Státy musí naleznout komparativní výhodu. Čeští politici ji ale nehledají

Novinář Robert Peston radí, že by státy měly identifikovat svou komparativní výhodu pro udržení zdravé ekonomiky. Korea se například zaměřila na high-tech spotřební zboží. Slovensko se v roce 2004 rozhodlo kombinovat nízké náklady na pracovní sílu s prostředím přátelským vůči byznysu, které láká investory ze zahraničí.

Čeští politici ale nejspíš nehledají českou komparativní výhodu, ani neuvažují o tom, jak něco takového případně přeměnit v úspěch.

Česko se může stát „Německem za nižší cenu“

Hunt navrhuje třeba cestu „Německo, ale za nižší cenu“. Touto cestou se vydala například Škoda Auto. Češi mají také velké dovednost v oblasti IT. Velký úspěch zažívají antivirové programy společností AVG a Avast. Manažer také radí zbavit se byrokracie a snížit daně. Dalším krokem je podpořit infrastrukturu kvůli vznikajícímu „mini Silicon Valley“ v Brně.

Pak je potřeba vypořádat se s korupcí. Podle většiny komentátorů se totiž 15 procent státního rozpočtu promarní v předražených zakázkách.

autor: vfe | www.palamentnilisty.cz

V Tesco vzrostou mzdy v průměru o dvě procenta

Zástupci odborových organizací a společnosti Tesco se dohodli na navýšení mzdových prostředků pro zaměstnance na všech pracovištích 

Praha, 5. června 2013 – Tesco zvýší od 1. července 2013 svým zaměstnancům mzdy. Ty vzrostou v průměru o dvě procenta a budou navýšeny zaměstnancům na všech pracovištích v celé České republice. Dnes se na tom dohodli po několikadenních jednáních zástupci společnosti Tesco a odborových organizací. Jedná se o dobrou zprávu pro všechny zaměstnance, jelikož celé maloobchodní odvětví zaznamenalo pokles tržeb v loňském roce a tento trend maloobchodního trhu pokračoval i v prvních měsících tohoto roku. 

 „Jsem rád, že i v této nelehké době můžeme našim zaměstnancům oznámit dobrou zprávu. Investice do lidí je pro nás velmi důležitá a zvýšení mezd je jedním ze způsobů, jak poděkovat našim zaměstnancům za jejich každodenní těžkou práci a servis, který poskytují našim zákazníkům. Navýšení mezd odráží naši důvěru v zaměstnance a pevně věřím, že tento přístup nám pomůže upevnit si pozici největšího a jednoho z nejlepších zaměstnavatelů v českém maloobchodu,“ říká Karel Foltýn, personální ředitel Tesco. 

Milan Matušík, zástupce odborových organizací při Tesco Stores ČR k výsledkům jednání dodává: „Uvědomujeme si, že obchodní řetězce jsou pod silným konkurenčním tlakem. Proto jsme rádi, že jsme se mohli se zástupci zaměstnavatele po několikadenních náročných jednáních dohodnout na navýšení mezd. Je to pro nás, naše členy i všechny zaměstnance Tesco dobrá zpráva, přesto, že bychom velmi rádi našli prostředky pro vyšší navýšení mezd zaměstnancům. Jsme si ale vědomi toho, že v současné ekonomické situaci to není reálné. “ 

Tesco je jediným maloobchodním řetězcem, který v letošním roce oznámil navýšení mezd svým zaměstnancům. Kromě toho společnost i nadále poskytuje zaměstnancům nabídku benefitů, která patří v rámci českého maloobchodu k nejširším.

Lidé, kteří se kvůli povodni nedostanou do práce, mají nárok na volno

Povodeň často znamená, že se lidé nedostanou do práce. Dochází k přerušení dopravního provozu, je třeba uklidit následky velké vody a vyřídit si osobní věci, které souvisejí s poškozením majetku - například musí jednat s pojišťovnou. Na tyto situace pamatuje zákon. Chrání zaměstnance i zaměstnavatele.

Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová říká: „Průběžně monitorujeme a pečlivě vyhodnocujeme aktuální situaci. Chceme na ni operativně reagovat. Kvůli stoupající vodě se dnes ráno musel evakuovat Úřad práce v Kralupech nad Vltavou. Vše se děje ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.“ Ministryně přitom zdůrazňuje, že situace na jednotlivých pracovištích neohrožuje výplatu dávek. Vyplácejí se běžným způsobem, připravena jsou i krizová řešení v případě, kdy by například nešel elektrický proud. Klienti, kteří spadají pod kralupský úřad práce, se mohou obracet na kontaktní pracoviště v Mělníce – telefonní číslo na spojovatelku je 950 135 111.

Odstraňování následků povodní

Odstraňování následků povodní na vlastním majetku znamená pro zaměstnance překážku v práci. Nastat mohou dvě situace:

• Zaměstnanec odstraňuje následky povodní a činí tak pouze ve svém zájmu, aby ochránil svůj majetek – v takovém případě jde o důležitou osobní překážku v práci, kdy zaměstnavatel může poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, popř. může poskytnout také náhradu mzdy nebo platu. Zaměstnanec se rovněž může se zaměstnavatelem dohodnout, že si zmeškanou pracovní dobu napracuje.
• Zaměstnanec odstraňuje následky povodní sice na svém majetku, ale ve veřejném zájmu (např. hrozí zřícení budovy, hygienické důvody apod.) – v takovém případě se jedná se o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, tedy o výkon občanských povinností. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu. Na náhradu mzdy nebo platu od zaměstnavatele nárok ze zákona automaticky není, nicméně nic nebrání tomu, aby se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli jinak, nebo to jinak stanovil vnitřní předpis.

Při povodních se může také stát, že zaměstnanec pomáhá někomu jinému (člověku či organizaci) a tato činnost mu zasahuje do pracovní doby. V takovém případě má zaměstnavatel povinnost poskytnout zaměstnanci pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Je však bez náhrady mzdy nebo platu, nedohodne-li se zaměstnavatel a zaměstnanec jinak nebo pokud to jinak nestanovuje vnitřní předpis.

Pokud člověk potřebuje v souvislosti s povodněmi pracovní volno, aby si mohl zařídit své důležité osobní, rodinné nebo majetkové záležitosti (např. jednání s pojišťovnou), může mu ho zaměstnavatel poskytnout bez náhrady mzdy nebo platu. Společně se mohou také dohodnout, že si zaměstnanec zmeškanou pracovní dobu napracuje.

Přerušení práce ve firmě

Pokud povodeň postihne zaměstnavatele a musí proto přerušit práci, je nezbytně nutné, aby se pokusil zaměstnance převést na práci jinou. Může tak učinit i bez jeho souhlasu, a to na dobu nezbytně nutnou. Pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnance převést na jinou práci, jedná se o překážku v práci a zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.

Pokud firma sama není postižena povodněmi, ale nemůže přidělovat zaměstnancům práci kvůli pozastavení dodávky surovin, energie apod. a nemůže zaměstnance ani převést na jinou práci, pak se jedná o překážku z důvodu prostoje. V tom případě náleží zaměstnancům náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku.

Jestliže se člověk nemůže dostat do práce, protože došlo k přerušení dopravního provozu, poskytne mu zaměstnavatel volno bez náhrady mzdy.

Další informace a kontakty

Informace o dávkách, které je možné poskytnout v kontextu se živelní katastrofou, i pracovněprávních otázkách, jsou k dispozici na webu MPSV (www.mpsv.cz) a úřadech práce (http://portal.mpsv.cz/upcr). Lidé se mohou se obracet také na inspektoráty práce (www.suip.cz), pracoviště České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz) či obecní úřady.

V souvislosti s povodněmi mohou lidem pomoci dávky pomoci v hmotné nouzi, které vyplácí příslušné pracoviště Úřadu práce ČR. Žádá se o ně prostřednictvím formuláře, který má ÚP k dispozici. Lze si ho rovněž stáhnout z integrovaného portálu MPSV, konkrétně z adresy: www.portal.mpsv.cz/forms - Formuláře pro pomoc v hmotné nouzi – Žádost o mimořádnou okamžitou pomoc.