Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu (ÚOOÚ) pro porušení příslušných právních předpisů a směrnicí GDPR.

úterý 19. srpna 2008

Petr Kamberský: Nečasův cukr bez biče

HN, názory

Starý vtip, že Petr Nečas (ODS) by měl být ministrem práce za sociální křídlo lidovců a Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) finančník za ODS zní čím dál trefněji. Z Nečasových plánů na reformu nezbývá téměř nic. Ještě loni tvrdil, jak ho fascinuje dánský systém Flexicurity, kde se propouští bez udání důvodů (je doplněn vysokými podporami v nezaměstnanosti a povinností přijmout rekvalifikaci). Idea je jasná: ochranu zaměstnanců má na starosti stát, nikoli ten, jenž dává práci jiným. 

Jenže zákonitosti politického cyklu jsou jiné. Blíží se krajské volby, a tak na plakátech vidíme "ODS, co přidává 470 každému". Ta metafora vysvětluje víc než jakýkoli komentář: ODS je strana možná ideově liberální, ale prakticky socialisticky lidová. I proto teď přichází s plánem "věrnost se vyplácí". Čím jste v práci déle, tím vyšší dostanete při odchodu odstupné. Nečas tak chystá přesně to, co léta brzdilo německou ekonomiku. Odstupné dle odpracovaných let nakonec zrušil socialista Schröder. A země se i díky tomu rozjela k nejlepšímu výkonu za desetiletí. 

Přiznejme: Začátek plánu je bezpochyby rozumný. Dát lidem, kteří jsou v práci jen chvíli, malé odstupné, dává smysl. Firmy se nebudou bát je přijímat. Proč ale připlácet těm dlouho sloužícím? Jistě, politicky se to dá považovat za cukr, který má pomoci prosadit nepopulární zkrácení pro nováčky. V součtu to ale nedává smysl. Když přijdou těžké časy, firmy s dlouho sloužícími zaměstnanci na tom budou špatně. 

Potřebujeme něco radikálně jiného: výpověď bez udání důvodů a rozumně dlouhé odstupné. Sociální politiku má pak dělat stát - ne soukromé firmy. To snad konzervativní politik jako Petr Nečas chápe. Když chce cukr, ať zvýší jako v Dánsku podpory v nezaměstnanosti, podmíní je rychlým hledáním místa a řekne, z čeho tento sociální konzervatismus zaplatí.


Jiří Sezemský: Bič bez cukru podle Kamberského
HN, názory

Článek Petra Kamberského Nečasův cukr bez biče (HN 12. srpna) se dotýká sociální politiky v kontextu připravované novely zákoníku práce. Jeho výhrada, že nejde o zásadní reformu, je velmi přísná a nepravdivá. 

Autor pléduje za zvýšení podpor v nezaměstnanosti podmíněné rychlým hledáním místa. Velký balík změn zákonů týkajících se pracovního trhu, projednávaný na nadcházející srpnové schůzi sněmovny, tímto směrem míří. 

Motto těchto změn: "Ten, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje. Ten, kdo se snaží, se musí mít lépe než ten, kdo je pasivní. Rychleji vyřešit životní situaci se vyplatí." Podpora v nezaměstnanosti se v prvních dvou měsících zvyšuje, potom postupně klesá, a zároveň se zkracuje doba jejího pobírání. Uchazeči o zaměstnání budou muset intenzivněji spolupracovat s úřady práce pod sankcí vyřazení z evidence, což bude hrozit i při odmítnutí rekvalifikace nebo opakovaném ukončení zaměstnání zprostředkovaného úřadem práce v průběhu půl roku. 

Změny na pracovním trhu jsou tedy rozsáhlejší a provázanější. I z tohoto důvodu lze odmítnout autorovu poznámku o údajné "socialisticky lidové" politice. 

Sociální mandatorní výdaje v minulém období hrozivě stoupaly s tendencí nekontrolovatelného růstu kvůli automatické valorizaci sociálních dávek. Dnes je tento nebezpečný trend zastaven, výdaje na státní podporu a nemocenské naopak klesají. 

Situace veřejných financí si vedle "cukru" vyžádala řadu nepopulárních kroků. Je možné podobně jako autor kritizovat plošné zvýšení penzí o 470 korun, ovšem takto jsou nízkopříjmovým důchodcům kompenzovány dopady inflace, jen částečně způsobené reformou. Sociální politika se přitom musí pohybovat v mezích peněz, které jsou k dispozici. To je i tento případ, na rozdíl od třináctého důchodu navrhovaného socialisty, znamenajícího deficit penzijního systému ve výši 23 miliard. 

Aktuální návrhy skutečných socialistů opět znamenají zvýšení sociálních výdajů v celkovém součtu dokonce až o 160 miliard, z toho mandatorních o 120 miliard. Místo "vtipálkovského" nálepkování ať si každý udělá obrázek sám. 

Pokud jde o zákoník práce, naším cílem je liberální předpis, který umožní pružnější vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Tyto vztahy musí přinášet i nové výhody pro obě strany. O nastavení parametrů některých ustanovení právě probíhá diskuse, definitivní podoba by měla být představena na podzim. 

Autor je vedoucím oddělení styků s veřejností ministerstva práce a sociálních věcí 
Autor: Jiří Sezemský

Žádné komentáře:

Okomentovat