Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu (ÚOOÚ) pro porušení příslušných právních předpisů a směrnicí GDPR.

čtvrtek 23. prosince 2010


Vážení čtenáři, přejeme vám všem veselé Vánoce a šťastný Nový rok. Těšíme se na setkání s vámi na našich stránkách opět v roce 2011.

Rada Nezávislých odborů Tesco
   

středa 22. prosince 2010

Změny v nemocenském pojištění od 1. 1. 2010

...
Od 1. ledna 2011 se bude nemocenské vyplácet až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo nařízené karantény. Zaměstnavatel bude poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce v období prvních 21 kalendářních dnů trvání DPN či nařízené karantény. Tato opatření by měla platit tři roky.

Pro dobu od 1. ledna 2011 bude nadále platit právní úprava denní výše nemocenského – tj. 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) po celou dobu DPN nebo nařízené karantény, která byla přijata původně jen pro rok 2010. (Místo dřívější odstupňované sazby nemocenského z redukovaného DVZ ve výši 60 %, 66 % a 72 %.)

Jestliže DPN vznikne nebo karanténa bude nařízena před 1. 1. 2011 a bude trvat ještě v roce 2011, bude se nemocenské vyplácet za podmínek a po dobu podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném do 31. 12. 2010 (tj. od 15. kalendářního dne trvání DPN).

Dávky nemocenského pojištění se vypočítávají z redukovaného DVZ a rozhodným obdobím je zpravidla 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, s níž je spojen vznik nároku na dávku. K 1. 1. 2011 se změní redukční hranice pro úpravu DVZ v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy, což ovlivní i mírný nárůst výše dávek.

Redukční hranice:

* První redukční hranice bude činit 825 Kč (nyní 791 Kč),
* druhá redukční hranice 1 237 Kč (nyní 1 186 Kč) a
* třetí redukční hranice 2 474 Kč (nyní 2 371 Kč).

Do první redukční hranice se počítá z denního vyměřovacího základu 90 % (u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství 100 %). Z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %. Z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 %. K částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Bude-li dočasná pracovní neschopnost trvat déle než 21 kalendářních dnů, je ošetřující lékař povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování náhrady mzdy (platu) nebo snížení platu její trvání vždy k 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku.

Zaměstnavatel je povinen neprodleně předávat místně příslušné OSSZ tiskopis „Žádost o nemocenské“ (IV. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) společně s řádně vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění“, a to zpravidla po 21 kalendářních dnech trvání DPN, nejpozději však s tiskopisem „Potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“ či s tiskopisem „Rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti“ (V. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti).

Zaměstnavatel má oprávnění provést kontrolu, zda zaměstnanec dodržuje stanovený režim dočasně práce neschopného pojištěnce, jde-li o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek po dobu prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti.

Byla-li pojištěnci povolena změna místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v období prvních 21 kalendářních dnů DPN, je pojištěnec nadále povinen tuto změnu místa pobytu předem písemně nebo jinak prokazatelně oznámit zaměstnavateli.

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude činit jako dosud 70 % redukovaného DVZ, vyplácí se od prvního dne nástupu na PPM.

Autor/Zdroj: BusinessInfo.cz, ČSSZ, MPSV
  

neděle 19. prosince 2010

Jaké změny nás čekají od 1. 1. 2010 v působnosti MPSV

...
Opatření, která navrhla vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných a jež by měly mít za cíl zabránit dalšímu zadlužování státu, začnou platit s příchodem nového roku 2011. Mnoho z nich se týká resortu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Která to jsou?

Rodičovský příspěvek

I nadále je rodičovský příspěvek koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání. Dvouletá (rychlejší čerpání) a tříletá varianta (klasické čerpání) rodičovského příspěvku zůstává na dosavadní úrovni. Pokud rodič čerpá rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě (pomalejší čerpání), dostane měsíční dávku 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte. Od 10. měsíce věku dítěte má nárok na rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč.

Změny nastaly také v termínech volby doby čerpání rodičovského příspěvku. Na volbu tříleté varianty (klasické čerpání) mají čas rodiče do konce 9. měsíce. Pokud si ji včas nezvolí, automaticky budou zahrnuti do čerpání rodičovské příspěvku ve čtyřleté (pomalejší) variantě. Rodiče, jejichž dítě bude k 1. lednu příštího roku starší deseti měsíců, ale mladší 23 měsíců, mají čas pro volbu čerpání rodičovského příspěvku do konce února 2011. Tedy pokud už volbu neprovedli dříve.

Lhůta pro volbu dvouleté varianty se nemění (do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž dítě dosáhlo 22 týdnů života nebo 31 týdnů života u více dětí narozených současně).

Pro rodiče, kteří již pobírají rodičovský příspěvek ve čtyřleté variantě na dítě starší 23 měsíců (k 1. lednu 2011), se nic nezmění. Nadále budou dostávat měsíční dávku 3 800 Kč do 48. měsíce věku dítěte (samozřejmě při splnění daných podmínek).

Porodné

Dávka porodného není samozřejmou záležitostí. V řadě evropských států neexistuje. V České republice bude mít od 1. ledna 2011 nárok na porodné rodina, jejíž příjem je menší než 2,4násobek životního minima. Tato sociální dávka se bude vyplácet jen na první živě narozené dítě. Dosud měla na porodné ve výši 13 000 Kč nárok každá rodina bez ohledu na její finanční situaci a počet dětí.

Rovné podmínky u mateřské

Podle stávající právní úpravy měly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) možnost zneužít systém nemocenského pojištění a získat nárok na velmi vysoké částky peněžité pomoci v mateřství (PPM). Tento stav OSVČ zvýhodňoval vůči zaměstnancům – bez jakékoliv vazby na dosahované příjmy si OSVČ mohly výši měsíčního základu účelově pozměnit před nástupem na mateřskou, aby jim pak PPM byla vypočítána v maximální výši. Od 1. ledna 2011 už tato možnost nebude.

Sociální příplatek

Ke zrušení sociálního příplatku bez náhrady, jak zněl původní návrh, nedojde. Vláda vyslyšela připomínky Národní rady osob se zdravotním postižením a bylo schváleno kompromisní řešení. Nárok na sociální příplatek budou mít jen některé rodiny. Sociální příplatek se zatím bude i po 1. lednu 2011 vyplácet rodinám, kde jeden z rodičů pečuje o dlouhodobě nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo těžce zdravotně postižené dítě. Získají ho i ty rodiny, ve kterých aspoň jeden z rodičů pečující o dítě je dlouhodobě těžce zdravotně postižený nebo je nezaopatřeným dítětem, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě nemocné. Tento kompromisní stav bude platit minimálně do roku 2012.

Podpora v nezaměstnanosti

Od 1. ledna 2011 dojde ke zpřísnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti a zavedení překlenovacího příspěvku jako jednoho z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

Snížená podpora v nezaměstnanosti. Úsporná opatření se projeví zejména u těch, kteří ukončí zaměstnání bez vážného důvodu sami nebo dohodou se zaměstnavatelem. Tito uchazeči o zaměstnání dostanou sníženou podporu v nezaměstnanosti, tj. 45 % průměrného čistého měsíčního výdělku z posledního ukončeného zaměstnání. Posílí se tím osobní zodpovědnost uchazečů o zaměstnání v případě ukončování pracovněprávního vztahu se zaměstnavatelem a předejde se možným spekulativním úkonům. Toto zpřísnění se nebude týkat případů, kdy zaměstnanec ukončí pracovněprávní vztah z vážného důvodu.

Odstranění souběhu poskytování podpory v nezaměstnanosti s odstupným, odbytným nebo odchodným. Nově nebude poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti se v těchto případech nebude krátit, pouze se posune její počátek o dobu, po kterou uchazeči o zaměstnání přísluší zákonné odstupné, odbytné nebo odchodné. V současných podmínkách dochází k souběhu poskytování odstupného, odbytného nebo odchodného s podporou v nezaměstnanosti, i když uchazeč o zaměstnání by měl být zabezpečen prostředky z odstupného (odbytného, odchodného).

Příspěvek pro podnikavé. Polepší si uchazeči o zaměstnání, kteří se rozhodnou začít podnikat. Od 1. ledna příštího roku mohou žádat o překlenovací příspěvek. Jeho smyslem je poskytnout pomoc těm uchazečům o zaměstnání, kteří se rozhodnou řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti a kterým k tomuto účelu úřad práce poskytne na základě dohody příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa podle § 113 odst. 1 zákona o zaměstnanosti. Překlenovací příspěvek bude možné vyplácet nejdéle po dobu pěti měsíců s tím, že měsíční výše tohoto příspěvku se bude odvíjet od průměrné mzdy v národním hospodářství a bude činit nejvýše 0,25násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího tomu kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí překlenovacího příspěvku. Pro ilustraci – průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2009 činila 22 896 Kč.

Proti nelegálnímu zaměstnávání

Od ledna 2011 musí mít Dohoda o provedení práce písemnou formou (dosud stačila ústní dohoda). Dohodu o provedení práce může zaměstnanec uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, s každým z nich až na 150 hodin za kalendářní rok.

Zaměstnávání zdravotně postižených

Od Nového roku 2011 už nebude poskytována poloviční sleva na dani z příjmů firmám s minimálně 25 zaměstnanci, z nichž je více než polovina pracovníků se zdravotním postižením. Další podpory zaměstnávání zdravotně postižených zůstávají – i v příštím roce si firmy mohou odečíst z daně 18 000 Kč za každého zdravotně postiženého zaměstnance, v případě těžkého zdravotního postižení dokonce 60 000 Kč.

Nemocenská

V roce 2011 bude výše nemocenského stejná jako v tomto roce, tj. 60 % denního vyměřovacího základu. Dále dojde k prodloužení doby, po kterou zaměstnavatelé hradí zaměstnancům během nemoci náhradu mzdy, a to na tři týdny. Od 22. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti bude nemocenské proplácet stát. Toto opatření má platit následující tři roky. Nadále platí, že první tři pracovní dny nemoci zůstávají bez náhrady mzdy.

Zdroj / Autor:  MPSV

čtvrtek 16. prosince 2010

NERV jednal o penzijní reformě. Ale neřekl, kde na ni vzít

...
Poradní orgán vlády včera posoudil návrhy politiků na reformu. Není jasné, jak budou nákladné. Jak zajistit současným třicátníkům slušné důchody a přitom nezruinovat státní rozpočet? O tom včera jednala Národní ekonomická rada vlády (NERV) za přítomnosti premiéra Petra Nečase a několika ministrů. Podle NERVu je třeba přesměrovat část peněz na důchody do penzijních fondů, a bude to nákladné. Přitom ale nikdo neřekl, z čeho přechod na nový důchodový systém zaplatit. Návrhy na zvyšování DPH peníze nepřinesou.

NERV má svůj projekt hotový už měsíc. Vychází přitom ze závěrů takzvané druhé Bezděkovy komise, která vypracovala návrh důchodové reformy ještě za působení Fischerovy úřednické vlády. Bezděkova komise navrhla snížení sociálního pojištění ze současných 28 procent na 23 procent. Část peněz z toho, uvažuje se o třech procentech, by si lidé mladší čtyřiceti let podle rady museli převést do penzijních fondů.

Vyřešil by se tím problém současného průběžného systému: v současnosti totiž stávající pracující platí penze současným důchodcům. Jenže takový systém funguje jen v tom případě, když je pracujících více než důchodců. Populace ale stárne, je méně dětí a za zhruba čtyřicet let se zřejmě počet pracujících a důchodců vyrovná. Platby pracujících do průběžného systému dosáhnou takové výše, že se nevyplatí pracovat. Převod peněz do fondů by problém vyřešil - lidé by si v průběhu života ukládaly peníze na důchod do fondů.

Proti fondům v podstatě nikdo neprotestuje. Problém je v detailech. Opoziční sociální demokracie varuje před tím, že v nestátních penzijních fondech mohou lidé o své peníze přijít. Nebo jim je údajně sebere stát, jak nedávno varoval na maďarském příkladu ekonomický expert ČSSD Jan Mládek. Povinné spoření do nestátních fondů se prý nelíbí také lidem okolo premiéra Petra Nečase, kteří by raději viděli dobrovolnou možnost převodu části peněz z průběžného systému do soukromých fondů.

NERV řeší tento problém tak, že fondy budou muset nabízet také ukládání peněz do státních dluhopisů. Dluhopisy stát garantuje a lidé tak nemohou teoreticky, vyjma státního bankrotu, o své úspory přijít. Jenže má to háček. Vytváří se tak obří trh pro státní dluhopisy, zvýší se po nich poptávka. "Stát si bude moci levně půjčovat, může být v pokušení se hodně zadlužit a na druhé straně důchodci budou mít z takového spoření na důchod jen malý zisk," myslí si Libor Dušek z ekonomického institutu CERGE.
Ztracená generace

Přitom ale bude muset jedna generace zároveň platit současným důchodcům a ještě si šetřit na vlastní penzi ve fondech. Návrh, ze kterého vychází NERV, počítá s náklady ve výši 40-50 procent HDP v průběhu 40-50 let. Tedy přes 1,5 bilionu korun. Jednou z možností je, že se zvýší daně nebo sociální odvody. Jenže NERV zatím navrhuje jen zvýšení DPH a snížení odvodů na sociální pojištění. Zisk pro stát tak bude nula.

Ministr práce Jaromír Drábek proto na zasedání rady předložil menší snížení sociálního pojištění, aby do pokladny přiteklo více peněz. I tak by ale vznikl každoroční schodek penzijního systému ve výši okolo 35 miliard korun. Jenže přesné výpočty zatím nikdo nemá. "Je to otázka zvažování, ale chybí mi tam čísla," říká nový člen NERVu Jiří Nekovář.

Navíc ve hře je zachování průběžného systému, jak to navrhují Věci veřejné. To ale také znamená vytváření schodků penzijního systému. Pomoci by měla privatizace nebo dividendy ze státního podílu v elektrárenském gigantu ČEZ. Z poslední dividendy dostal stát 20 miliard korun a svůj podíl ve společnosti by mohl privatizovat za stovky miliard. Řádově za stejné částky by šly prodat i Lesy ČR. Jenže privatizaci zatím nikdo ani nezačal plánovat.

Autor/Zdroj: Hospodářské noviny, MPSV

středa 15. prosince 2010

Většina mezd v podnikatelském sektroru je podprůměrných

...
Obdobně jako v předchozím období nedosáhlo u soukromníků na průměrný hodinový výdělek více než 67 procent pracovníků

Hrubá střední nominální měsíční mzda v podnikatelské sféře se od prvního do konce třetího čtvrtletí letošního roku v České republice meziročně zvýšila o 1,7 procenta na 21 675 korun.

Vyplývá to ze statistik ministerstva práce a sociálních věcí. Hrubá střední mzda, známá také jako medián, dělí vyplácené mzdy na dvě stejné poloviny, a není tak na rozdíl od průměrné mzdy ovlivněna extrémy. Vzhledem k tomu, že průměrná mzda v podnikatelské sféře se podle údajů Českého statistického úřadu za tři čtvrtletí zvýšila o 2,6 procenta na 23 269 Kč, je zcela zřejmé, že velká většina platů je pod průměrem.

Nejvyšší nárůst mediánu hrubé měsíční mzdy vykázala obsluha strojů na výrobu pryžových výrobků, jako jsou například obuv a pneumatiky. Medián se v této profesi zvýšil meziročně o 14,2 procenta na 22 571 korun. Druhý největší nárůst měli montážní dělníci elektrických zařízení a obsluha obráběcích strojů.

Největší propad hrubé střední mzdy byl vykázán u techniků v zemědělství a lesnictví, kterým klesly platy o 7,2 procenta na 24 900 korun. Pokles mediánu pocítili i zedníci a poštovní doručovatelky.

V průběhu prvních tří čtvrtletí letošního roku klesla v podnikatelské sféře hrubá měsíční střední mzda v Pardubickém kraji a v Praze. Na Pardubicku to bylo o 216 korun na 21 182 Kč a v Praze o 167 korun na 27 882 Kč. V ostatních krajích mzdy mírně rostly.

V Praze je přitom i přes pokles, který zaznamenala, nejvyšší mzda v celé České republice. Deset procent nejlépe placených lidí zde bere v průměru dokonce více než 62 915 korun. Na druhém místě ve výši mezd jsou lidé ve Středočeském kraji. Střední mzda zde dosahuje 22 696 korun.

Nejméně naopak berou lidé v Karlovarském kraji. Polovina z nich má mzdu nižší než 19 027 korun. Druhým krajem s nejnižšími mzdami je kraj Jihočeský, 19 372 Kč, a třetím kraj Vysočina, kde je hrubá střední mzda 19 883.

Medián hodinového výdělku se ve třetím čtvrtletí v podnikatelské sféře v rámci celé republiky zvýšil meziročně o 1,8 procenta na 121,2 koruny. Podobně jako v předchozím období nedosáhlo u soukromníků na průměrný hodinový výdělek 67,3 procenta pracovníků.

Dodejme, že zaměstnanci soukromých firem strávili měsíčně v práci průměrně 149,7 hodiny. Počet přesčasových hodin se od ledna do konce září meziročně zvýšil o 16,2 procenta. Zároveň klesla doba strávená na dovolené, což podle ministerstva svědčí o pozvolném oživení české ekonomiky. Svou roli ale také jistě sehrálo snižování stavu pracovníků (rozuměj propouštění) v důsledku úspor nákladů.

Blesková zpráva

...
O polský maloobchodní řetězec Žabka, který vlastní Penta, mají zájem čtyři uchazeči, včetně francouzské firmy Carrefour a britské společnosti Tesco. Uvedly to dnes zdroje agentury Reuters. Dodaly, že dohoda v hodnotě minimálně 300 milionů eur by mohla být podepsána ještě v letošním roce. 

(ČTK)
15.12.2010 9:55
Autor: Martin Tesař

pondělí 6. prosince 2010

Mzdy statisticky rostou, ale v peněženkách to pocítí jen málokdo

...
Ve třetím čtvrtletí vzrostla podle ČSÚ průměrná mzda nominálně o 2 procenta na 23 655 korun. Reálně si polepšili podnikatelé, hůře jsou na tom státní zaměstnanci.

Průměrná nominální mzda v letošním třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 473 korun na 23 665 Kč. Meziročně tak byla vyšší o dvě procenta. Oznámil to v pondělí Český statistický úřad.

Reálně po odečtení inflace (1,9 procenta) se mzda zvýšila jen o 0,1 procenta. Ve výsledku tak reálná kupní síla zaměstnanců stagnovala přibližně na loňské úrovni.

To odpovídá odhadům analytiků, kteří očekávali růst průměrné mzdy v řádu dvou až tří procent. Důvodem podle nich bylo zpomalovaní růstu mezd v průmyslu a vzhledem ke zmrazení výdajů ministerstvem nestouply ani mzdy mnoha úředníků.

Ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla meziročně o 2,4 procenta na 23 513 korun. Reálně, tedy po odečtení vlivu inflace, se zvýšila o 1,2 procenta.

Polepšili si podnikatelé
Celkový objem mezd vzrostl o 0,8 procenta, počet zaměstnanců se snížil o 1,2 procenta. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 2,9 procenta o 676 korun na 23 650 Kč, reálně o 1,0 procento.

V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda snížila o 439 Kč (nominálně o 1,8 procenta) na 23 731 Kč. Reálně po započtení inflace tak mzda poklesla o 3,6 procenta.

Průměrná nominální mzda se snížila v odvětvích “vzdělávání“ (o 2,5 %), “veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení“ (o 1,5 %) a “peněžnictví a pojišťovnictví“ (o 0,7 %). Nejvyšší růst vykázala odvětví “profesní, vědecké a technické činnosti“ (o 4,9 %) nebo “zásobování vodou“.

Nejvyšší nominální mzda (informační a komunikační činnosti) byla zhruba 3,4krát vyšší než nominální mzda nejnižší (ubytování, stravování a pohostinství).

Autor/Zdroj: Hospodářské noviny (Libor Akrman), ihned.cz