Od 1. 1. 2021 byla zrušena superhrubá mzda. O kolik si polepšíte?

Tesco přidá na Vánoce další bonus zaměstnancům

 

Jsme velice rádi, že v této nelehké době, bude zopakován speciální bonus pro naše kolegy. Za měsíc prosinec bude vyplacen extra bonus provozním zaměstnancům obchodů a centrálního skladu ve stejné výši a za stejných podmínek, jako tomu bylo v březnu a dubnu 2020.

Všichni naši kolegové denně odvádějí skvělou práci, i přes různá opatření, omezení a změny. Bylo třeba reagovat na uzavřené neděle, zkrácení prodejní doby, přeplánovat směny, zvládnout sobotní navýšené prodeje a toto vše se díky nasazení kolegů zatím daří.

Vánoční období bude letos s největší pravděpodobností ovlivněno současným děním, nejasný vývoj a s ním spojená opatření nám dnes nedávají možnost se na vánoce připravit tak, jak tomu bývá běžně a tento proaktivní krok společnosti ukazuje, že si váží přístupu kolegů, kteří svou ochotou přizpůsobit se často se měnícím nařízením, jistě přispějí k prožití vánoc tím nejlepším možným způsobem.

Tento bonus je nad rámec dalších vánočních aktivit pro kolegy a proto jsme potěšeni, že touto formou společnost vyjadřuje poděkování za vynikající práci, jak řekl Patrik Dojčinovič, , který zároveň věří, že kolegové toto ocenění uvítají.

NOT | Central Office

Zdroj: Tesco Stores ČR
a.s.

Lidé na Moravě, musí brát stejně jako v Praze, řekl Nejvyšší soud České republiky

Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.

Nejvyšší soud poslal nedávno firmám překvapující vzkaz - pokud máte dva zaměstnance vykonávající stejnou práci v různých krajích, musí brát oba stejně. V soudním sporu dal totiž za pravdu zaměstnanci České pošty, který si stěžoval, že bere v Olomouci méně než kolega v Praze a přitom dělá to samé. 

Právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky zakotvené v čl. 28 Listiny základních práv a svobod je jednou ze stěžejních ústavních zásad.

"Spravedlivé odměňování zaměstnance, jako jedna ze základních zásad pracovněprávních vztahů, vyjadřuje spolu s dalšími smysl a účel zákoníku práce [srov. § 1a odst. 1 písm. c) zák. práce]. Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání (§ 16 odst. 1 zák. práce). Podmínky odměňování závislé práce a hlediska pro posouzení spravedlivé odměny za práci pak stanoví část šestá zákoníku práce, která obsahuje komplexní úpravu odměňování za práci v pracovněprávním vztahu.

Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (srov. § 110 odst. 2 zák. práce). Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce (srov. § 110 odst. 3 zák. práce). 

Zásada rovnosti v odměňování bývá řešena zpravidla mezi zaměstnanci jednoho zaměstnavatele, kteří pracují na stejném pracovišti, takže srovnání pracovních podmínek, pokud je v těchto případech zapotřebí a nevyplývá implicitně z povahy věci, se omezuje na srovnání interních podmínek u zaměstnavatele, za nichž je práce vykonávána.

V těchto případech je bez významu, jaké vnější podmínky (sociální, ekonomické apod.) panují v místě působení zaměstnavatele. V projednávané věci soudy obou stupňů posuzovaly naplnění zásady rovného zacházení v odměňování zaměstnanců vykonávajících srovnatelnou práci u zaměstnavatele, který působí na celém území České republiky a jeho jednotlivá pracoviště se proto nacházejí v různých lokalitách s odlišnými sociálněekonomickými podmínkami. Jistě není pochyb o tom, že sociálněekonomické podmínky dané lokality ovlivňují trh práce jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Je zřejmé, že lokality (města a regiony) s vyšší mírou koncentrace státních orgánů, vědeckých, vzdělávacích, kulturních a dalších významných (státních i nestátních) institucí, s vyšší hustotou zabydlení (obvykle spojenou též s vyšší kupní sílou obyvatel) a počtem potenciálních zaměstnanců (včetně zaměstnanců s odbornou kvalifikací a vysokoškolským vzděláním), se vyznačují (mohou vyznačovat) rovněž vyššími cenami bydlení, dopravy, zboží a služeb. V důsledku uvedených skutečností jsou tyto lokality rovněž spojeny s vyšší koncentrací zaměstnavatelů (zejména zaměstnavatelů s celostátní působností, s přeshraničním dosahem, včetně nadnárodních korporací a zahraničních investorů), kteří mohou nabídnout lepší pracovní podmínky spočívající zejména ve vyšším mzdovém ohodnocení oproti regionům a obcím, kde tyto předpoklady nejsou (nemohou být) naplněny. Jinými slovy, skutečnost, že nabídka na trhu práce je v těchto městech (regionech) vyšší, má své logické dopady ve výši mzdy zaměstnanců, o něž zaměstnavatelé „bojují“ nabídkou lepších pracovních podmínek, včetně mzdových, tj. ve vyšší obecné ceně (hodnotě) práce.

Uvedené však přesto neopodstatňuje závěr, že je zachována zásada rovného zacházení v odměňování zaměstnanců téhož zaměstnavatele, kteří vykonávají srovnatelnou práci v rozdílných regionech České republiky, i v případě, kdy jsou tito zaměstnanci odměňováni různou mzdou zaměstnavatelem stanovenou (určenou) nebo sjednanou s přihlédnutím k sociálněekonomickým podmínkám daného regionu, ve kterém vykonávají práci.

Přijetí tohoto závěru by znamenalo, že komparační kritérium spočívající ve srovnání„obtížnosti pracovních podmínek“, za nichž je práce konána, zahrnuje jak podmínky vlastního pracoviště, tak i vnější podmínky (širší společenské a ekonomické prostředí), za nichž zaměstnavatel (jeho organizační jednotka, pracoviště) v daném regionu působí.

Nelze ovšem přehlédnout, že zákon obsahuje vlastní definici toho, podle jakých hledisek má být „obtížnost pracovních podmínek“ posuzována. Stanoví, že „pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí“ (srov. § 110 odst. 4 zák. práce). Jedná se přitom o taxativní výčet hledisek, která se týkají výhradně (interních) podmínek, za nichž je práce u zaměstnavatele vykonávána, jež přímo její výkon ovlivňují, podle nichž lze pro účely posouzení, zda se jedná o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, posuzovat „obtížnost pracovních podmínek“ ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 zák. práce.

S jinými hledisky týkajícími se vnějších podmínek, v nichž zaměstnavatel působí a zaměstnanec pro něj vykonává práci, vlastní výkon práce neovlivňujících, zákonodárce nepočítá. Kdyby tak chtěl učinit, jistě by tento svůj úmysl v platné právní úpravě vyjádřil; z tohoto důvodu nelze připustit jakýkoliv extenzivní výklad jdoucí nad daný zákonný rámec.

Na základě podaného výkladu lze uzavřít, že z hlediska zásady rovného odměňování podle ustanovení § 110 zák. práce nejsou pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o stejnou práci nebo o práci stejné hodnoty, významné (nepředstavují komparační kritérium ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 zák. práce) sociálněekonomické podmínky a jim odpovídající výše nákladů na uspokojování životních potřeb v místě, kde zaměstnanec na základě pracovní smlouvy pro zaměstnavatele vykonává práci."

Z Rozsudku Nejvyššího soudu ČR  ze dne 26. 07. 2020

spis.zn. 21 Cdo 3055/2018

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV ZAMĚSTNANCE BĚHEM EPIDEMIE KORONAVIRU

Kam se obrátit o pomoc a co si nenechat líbit, pokud máte pocit, že se k Vám zaměstnavatel nechová fér

V souvislosti s prevencí šíření Korovaniru přijala vláda České republiky celou řadu opatření, které doléhají na české firmy i zaměstnance. Ale ani v této nelehké situaci zaměstnavatelé nemohou porušovat práva zaměstnanců. Abyste věděli, co si nenechat líbit, nebo abyste dokázali poradit kolegům, připravili jsme pro vás základní informace.

Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravuje zákoník práce, na jehož paragrafy na této stránce často odkazujeme. Celé jeho znění je dostupné ZDE.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou „ze dne na den“?

Zaměstnavatel dovolenou určuje alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší lhůtě (§ 217 zákoníku práce)

Může mi ve zkušební době zaměstnavatel dát výpověď během prvních 14 dnů nemoci, nebo když jsem v karanténě?

Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 66 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit výkon jiného druhu práce, než mám v pracovní smlouvě?

Zaměstnanec není povinen vykonávat jinou práci, než má sjednanou jako druh práce v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na výkonu jiné práci mimo sjednaný druh práce dohodnout.

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci?

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil účelově (§ 106 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel zkrátit pracovní úvazek?

Zkrátit pracovní dobu (úvazek) lze pouze v dohodě se zaměstnancem (§ 80 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel dát výpověď kvůli koronaviru?

Ne, nemůže. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci pouze z důvodů vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce.

Může mi zaměstnavatel snížit mzdu?

Zaměstnavatel nemůže snížit zaměstnanci sjednanou mzdu. Pozor: je-li mzda zaměstnance určena mzdovým výměrem, je snížení možné, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně.

Je možné pracovat z domova, když jsem v karanténě?

Zaměstnanci nelze práci z domova jednostranně nařídit, neboť se na tom musí zaměstnanec se zaměstnavatelem vždy dohodnout. Práce z domova je možná i při nařízené karanténě. Zaměstnanci v takovém případě přísluší mzda, nikoli náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Může mi zaměstnavatel zrušit nebo změnit směny „ze dne na den“?

Změnu rozvržení směn může zaměstnavatel provést pouze 2 týdny předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit neplacené volno?

Neplacené volno nelze nařídit, lze jej poskytnout jen na žádost zaměstnance.

Kolik dostanu, když jsem v karanténě?

Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce).

Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu?

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření provozoven na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Když nemůže zaměstnavatel zajistit chod podniku kvůli prostoji, kolik dostanu?

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu prostoje, např. nemá dostatek surovin pro výrobu, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku výdělku [§ 207 písm. a) zákoníku práce].

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu?

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy mám právo na pracovní volno a ošetřovné?

Po celou dobu uzavření příslušného školského zařízení/stacionáře přísluší zaměstnanci pracovní volno a dávka ošetřovné z důvodu péče o dítě mladší 13 let, péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), a dále o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost).

Chtěli byste tyto informace vytisknout a předat např. kolegům na pracovišti?

Připravili jsme pro vás otázky a odpovědi jako leták, ke stažení ZDE.

MÝTY A POLOPRAVDY PODLE PRACOVNÍHO PRÁVA V DOBĚ EPIDEMIE KORONAVIRU

Manžel/partner se nakazil COVID-19, takže mám nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování nemocného manžela/partnera, se kterým žije ve společné domácnosti a jehož zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, pak mu přísluší dávka - ošetřovné. Při lehčím průběhu nemoci však nemusí být ošetřování nezbytné. O potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař manžela/partnera. V této situaci je navíc pravděpodobné, že u takového zaměstnance bude rozhodnuto o nařízení karantény, tudíž zaměstnavatel bude muset omluvit jeho nepřítomnost v práci z tohoto důvodu a poskytnout mu náhradu mzdy/platu ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Žiji v domácnosti se seniorem, takže mám nárok zůstat doma, abych jej neohrozil.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec nemá automaticky nárok na „preventivní volno“. V této situaci je však vhodné, aby zaměstnavatel vyšel zaměstnanci vstříc a dohodl se s ním na výkonu práce z domova, pokud je to možné. Mohou se také dohodnout na čerpání dovolené nebo na přesunu v harmonogramu rozvržení směn. Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno.

Zaměstnanec není povinen nosit roušku na pracovišti.

POLOPRAVDA / MÝTUS

V současné době jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště. Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci, pokud je to slučitelné s výkonem daného druhu práce, jinak musí zaměstnavatel zajistit ochranu zdraví zaměstnance jinými opatřeními.

Nemůžu odmítnout výkon práce, když je ohroženo moje zdraví a život.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Když by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, byla by posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově.

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, neboť je na základě mimořádných opatření vlády uzavřena provozovna, kde pracuji. Tvrdí, že rozvázat dohodou pracovní poměr musím a že to pro mě bude výhodnější.

MÝTUS

Je třeba zdůraznit, že zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takové "řešení" se z pohledu zaměstnance nejeví výhodně. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Při rozvázání pracovního poměru bez uvedení závažného důvodu je uchazeči o zaměstnání (v evidenci Úřadu práce ČR) vyplácena podpora v nezaměstnanosti v redukované výši. Situaci, kdy je provozovna dočasně uzavřena, lze řešit za pomoci některých opatření vlády, přičemž pracovní poměr zůstane zachován.

Zaměstnavatel mi může určit čerpání dovolené „ze dne na den“.

MÝTUS

Dobu čerpání dovolené určuje jednostranně zaměstnavatel, avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem. Bez dohody se zaměstnancem tak nemůže dovolenou nařídit „ze dne na den“.

Pokud pro mě zaměstnavatel nemá práci, může mi snížit náhradu mzdy na 60 % průměrného výdělku.

POLOPRAVDA

Pouze, pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může náhrada mzdy činit (nejméně) 60 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak zaměstnavatel tak může učinit pouze po dohodě s odborovou organizací. V případě, že u něj nepůsobí, lze dohodu nahradit vnitřním předpisem. Nelze tak učinit se zpětnou účinností.

Zaměstnavatel mi dává výpověď pro nadbytečnost a tvrdí, že nemám nárok na odstupné, neboť jsme v mimořádné situaci.

MÝTUS

Zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti [§ 52 písm. c) zákoníku práce], přísluší odstupné za podmínek stanovených § 67 zákoníku práce, a to bez ohledu na mimořádnou situaci, ve které se nyní nacházíme.

Zaměstnavatel mi může jednostranně snížit mzdu.

POLOPRAVDA

Ano, pokud je mzda zaměstnance určována mzdovým výměrem, její výše může být změněna rozhodnutím zaměstnavatele, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně, o výši mzdy musí být zaměstnanec informován před započetím práce. Odlišná situace by byla v případě, že by mzda byla sjednána v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě; ke změně výše mzdy by pak mohlo dojít pouze na základě dohody obou stran příslušné smlouvy.

Když mi byla nařízena karanténa, tak se nemohu domluvit se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova.

MÝTUS

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na práci z domova. V takovém případě zaměstnanci přísluší mzda, nikoliv náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Přehled všech Mýtů a polopravd si také můžete stáhnout ve formátu PDF  ZDE (39.86kB).

Přečtěte si i "Pracovněprávní desatero", které najdete  ZDE (43.4kB).

Kontakty pro zaměstnance

Potřebujete více informací? Neváhejte se obrátit na infolinku 1212, Státní úřad inspekce práce nebo vaši odborovou organizaci. Pokud u vás na pracovišti není, obraťte se na Českomoravskou konfederaci odborových svazů, nebo Asociaci samostatných odborů. Pomůžou vám i poradí!

Státní úřad inspekce práce

Státní úřad inspekce práce Opava

Telefon: 800 60 60 70 (bezplatná linka)

E-mail: opava@suip.cz

Web: www.suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze

Telefon: 800 60 60 30 (bezplatná linka)

E-mail: praha@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze

Telefon: 800 60 40 60 (bezplatná linka), 950 179 400

E-mail: stredni.cechy@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích

Telefon: 800 60 50 60 (bezplatná linka), 950 179 511 (České Budějovice), 950 179 512 (Jihlava)

E-mail: budejovice@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni

Telefon: 800 60 60 20 (bezplatná linka), 950 179 611 (Plzeň), 778 745 147 (Karlovy Vary)

E-mail: plzen@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

Telefon: 800 60 70 60 (bezplatná linka), 950 179 711 (Ústí nad Labem), 950 179 789 (Liberec)

E-mail: usti@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

Telefon: 800 60 60 80 (bezplatná linka), 950 179 800

E-mail: hradec@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně

Telefon: 800 60 60 90 (bezplatná linka)

E-mail: brno@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě

Telefon: 800 60 60 10 (bezplatná linka), 950 179 211 (Ostrava), 950 179 216 (Olomouc), 771 132 402 (Bruntál), 778 451 246 (Jeseník)

E-mail: ostrava@suip.cz

Autor/zdroj: MPSV ČR

Aktuální informace všem našim kolegům na provozovnách Tesco

Vážení kolegové,

v průběhu v této mimořádné situace se snažíme monitorovat a koordinovat aktuální dění v našich obchodech, kroky vedení společnosti a opatření, jak ze strany vlády České republiky, tak ta, které můžeme udělat pro zvýšení bezpečnosti našich kolegů v provozu.

Před malou chvíli bylo komunikováno vedením společnosti oznámení, které obsahuje souhrn bodů, která společnost v této souvislosti přijala.

Prvním bodem je plošný bonus, který bude dle definovaných pravidel vyplacen všem kolegům, kteří aktivně přispívají k zajištění maximální dostupnosti zboží, a obsluze našich zákazníků v této náročné době. Další skvělou zprávou je, že tento speciální bonus bude za měsíc březen, a je již současně odsouhlasen i na měsíc duben. Detaily výplaty a výše budou ještě upřesněny. Na toto se mnozí z Vás dotazovali, a jsme rádi, že společnost na tento podnět reaguje a využívá ho k poděkování za vaše nasazení v této náročné době.

Další opatření jsou mířena na zvýšení bezpečnosti. Byla odsouhlasena investice pro všechny obchody na instalaci plexiskel, která budou maximálně chránit naše pokladní oddělením prostoru, toto je velice důležitý krok pro naše zaměstnance, kteří jsou v přímém kontaktu se zákazníky. Toto opatření bude nasazeno okamžitě, objednávka je již zadána, bude záležet na kapacitách firem, které budou instalaci provádět, a to nejpozději do 2 týdnů. Tento krok vnímáme jako velmi zásadní v rámci ochrany zaměstnanců.

V průběhu týdne již došlo k dalším dílčím opatřením, jako vymezení dvoumetrové zóny front u pokladen a u obslužných pultů, změny v procesech u Dotcomu a na distribučním centru. Velkou pomocí byla i dobrá reakce na zjednodušený proces náboru brigádníků, kteří pomohou těm, jenž nyní na obchodech pracují.

Podařilo se zajistit již dvakrát distribuci dezinfekčních prostředků, přes plošnou nedostupnost na trhu. Další dodávka je nasmlouvána, a očekáváme její dodání. Kde jsou tyto prostředky k dispozici k prodeji, jsou naopak z prodeje staženy a použity pro interní spotřebu na ochranu našich zaměstnanců.

Nemalé náklady jsou spojené se zvýšeným úklidem, dezinfekcí společných prostor a další opatření.

Jedním z hlavních bodů jsou roušky, popř respirátory, jejichž nošení je nařízeno vládou ČR. Díky zapojení kolegů, jsme zajistili výrobu roušek pro kolegy v řádech stovek kusů na několik našich prodejen a distribuční centrum. Dále jsme kontaktovali vedení společnosti se žádostí o podporu této aktivity napříč celou společností.

Aktuálně víme, že vedení společnosti Tesco pracuje na možnosti získání roušek z více zdrojů, a je výborné, že tak probíhá aktivní snaha více směry a nečekáme jen na to, kdy roušky budou v dostatečné míře dostupné. Poslední informace jsou, že díky snaze a velkému nasazení, budou pravděpodobně zaměstnanci obchodu mezi prvními, kteří budou vybavení rouškami, a to bezprostředně po složkách integrovaného záchranného systému. Je tedy předpoklad, že roušky, případně respirátory, budou v během několika málo dnů, což je skvělá zpráva. Počty roušek v první vlně jsou v řádech desítek tisíc, a dle informaci od Patrika Dojčinoviče, se společnost i nadále snaží získat potřebné ochranné pomůcky všech druhů a v dostatečném množství.

Všichni se v této době soustředíme na zajištění chodu provozu společnosti, z tohoto důvodu proto prodloužíme platnosti kolektivní smlouvy a mzdového předpisu do doby, než budou mít obě strany dostatek času na vyjednávání nové Kolektivní smlouvy a mezd.

Řešíme s vedením společnosti i úpravu otevírací doby na provozovnách.

Všem děkujeme za skvělou práci, maximální nasazení a skvělý kolektiv který v této době a situaci společně vytváříte, děkujeme i za vaše podněty a nápady, které od vás dostáváme a můžeme je předávat dál, na vedení společnosti Tesco.

z pověření zástupců odborových organizací

při Tesco Stores ČR a.s.

Milan Matušík, v. r.

Informace WHO o používání ochranných prostředků a typové profese pro přidělování respirátorů a roušek

Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala několik materiálů, ve kterých podrobně informuje o používání ochranných prostředků a opatření v souvislosti s ochranou před nákazou a šířením COVID-19. Zde je v bodech stručné shrnutí důležitých faktů:

• Pravidelně a důkladně si umývejte a desinfikujte ruce prostředky na bázi alkoholu.
• Nedotýkejte se očí, nosu a pusy.
• Pokud kýcháte nebo kašlete, vždy do jednorázového kapesníku, který následně zahoďte. Pokud kapesník nemáte, použijte alespoň rukáv.
• Pokud máte respirační obtíže, noste roušku a umyjte si ruce po každém jejím sundání.
• Dodržujte minimální vzdálenost osob na veřejnosti, alespoň 1 m.
• Nošení lékařských roušek je WHO indikováno u osob s klinickými příznaky respiračního onemocnění z důvodu zamezení dalšího šíření nákazy do okolí. Řada zemí vyžaduje nošení u všech osob.
• Používání lékařských roušek je jistě jedno z důležitých preventivních opatření, které pomáhá omezit šíření některých respiračních onemocnění, včetně COVID–19. Přesto pouhé používání roušky bez dalších opatření je nedostatečné. V případech, kdy je nošení roušky indikováno, musí být toto opatření kombinováno s dostatečnou hygienou a častým mytím rukou.
• Nošení roušek může podporovat falešný pocit bezpečí, proto nezapomínejte na hygienu rukou!
• Kapacity výrobců jednorázových lékařských roušek rozhodně nejsou dostatečné, aby každý člověk na zemi mohl roušku nosit a denně střídat. Proto by lidé bez klinických příznaků rozhodně neměli bezdůvodně používat lékařské roušky, anebo respirátory, ale chránit sebe a především okolí jiným vhodným způsobem, například látkovými rouškami pro opakované použití. Pokud budou lidé, kteří nemusí, nosit lékařské roušky a respirátory, existuje možnost, že jich nebude dost pro ty, kteří je opravdu potřebují.
• WHO doporučuje, aby lékařští pracovníci, kteří pečují v přímém kontaktu o nakažené pacienty, používali tyto ochranné pomůcky: ochranný plášť, rukavice, lékařskou roušku a ochranu očí.
• WHO dále doporučuje, používat respirátory (N95, FFP2 nebo obdobného standardu) pouze v případě lékařských nebo podobných pracovníků, kteří by mohli přijít do kontaktu s kontaminovaným aerosolem (například lékařská vyšetření nebo zákroky jako jsou tracheální intubace, tracheostomye, bronchoskopie, kardiopulmonární resustcitace atd.)
• Posouzení zda použít k zakrytí obličeje „obyčejnou“ látkovou roušku nebo šátek, lékařskou roušku, anebo respirátor, závisí na zhodnocení rizikovosti prostředí, ve kterém se pohybujete a činnosti, kterou provozujete. Nadužívání speciálních ochranných pomůcek může mít za následek jejich nedostatek. 

Typové profese pro přidělování respirátorů a roušek

Profese	Typ ochranného prostředku
Zdravotnický pracovník JIP, ventilátor, urgentní příjem, infekční klinika, odběrová místa, laboratoře COVID-centra, zubní lékař a další personál pohybující se uvnitř rizikové zóny	FFP3
Pracovníci čističek	FFP3/obličejová maska
Zdravotnický pracovník – běžné oddělení	FFP2, N-95
Praktický lékař	FFP2, N-95
Lékárník	FFP2, N-95
Potravináři – čisté prostory	FFP2, N-95
Řidiči	FFP2, N-95
Pokladní	FFP2, N-95
Pracovníci s četným kontaktem s klienty	FFP2, N-95
Armáda – četný kontakt s klienty	FFP2, N-95
Policie – četný kontakt s klienty	FFP2, N-95
Hasiči – četný kontakt s klienty	FFP2, N-95
Armáda – ostatní	Rouška, FFP1
Policie – ostatní	Rouška, FFP1
Hasiči – ostatní	Rouška, FFP1
Energetika	Rouška, FFP1
Ostatní činnosti, administrativní práce, průmysl, lesnictví, zemědělské práce, potravinářský průmysl, běžný občan	Rouška, FFP1