Důchodci v lednu dostanou důchod a současně doplatek k valorizaci od. 1. ledna. Mění se pravidla

Všechny důchody se od roku 2022 nově valorizují hned od 1. ledna. Penzisté tak v lednu dostanou víc, než by dostali podle dosavadních pravidel.

Všechny důchodce čeká na začátku roku 2022 jedna příjemná novinka. K lednové výplatě penze dostanou ještě valorizační doplatek. Nejčastěji půjde o několik stokorun navíc k valorizovanému důchodu

Počínaje rokem 2022 se totiž budou všechny důchody valorizovat už od 1. ledna, nikoli až k datu splatnosti důchodu jako dosud

Termín vyplácení důchodu je v Česku rovnoměrně rozložen mezi sudé dny od 2. do 24. dne v měsíci. Tento termín je důchodcům přidělen na začátku pobírání důchodu a nemění se. Dosud byla valorizace přiznávána vždy od data, kdy je důchod vyplácen. Když tedy někdo dostává důchod 14., dostal v minulých letech valorizaci poprvé za období 14. ledna až 13. února.

Pro důchodce to znamená, že v lednu nově dostanou od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) dvě částky – kromě samotné penze i doplatek za valorizaci od 1. ledna do termínu výplaty. Když tedy někdo dostává důchod třeba 14. den v měsíci, dostane doplatek za prvních třináct dnů nového roku.

Jak se to celé bude počítat? „Pro stanovení výše tohoto doplatku se nejprve stanoví částka rozdílu mezi měsíční výší důchodu náležející před valorizací a výší důchodu náležející po provedené valorizaci. Poté se určí doplatkové období, tj. počet kalendářních dní od 1. 1. 2022 do dne předcházejícího lednové splatnosti,“ vysvětluje Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.

Vezme se tedy rozdíl mezi měsíční penzí v roce 2021 a v roce 2022 a z něho se vyplatí poměrná část za období od začátku roku do výplaty prvního důchodu v novém roce. Při výpočtu doplatku se nepočítá s 31 dny, které má leden, ale s takzvanou "deninou", což je koeficient ve výši 30,4167 – odpovídající průměrnému počtu dní v měsíci za rok.

Tento doplatek bude vyplacen ve stejném termínu a stejným způsobem jako zvyšovaný důchod. V lednu tak všichni důchodci (starobní, invalidní i pozůstalostní) dostanou od ČSSZ dvě platby – samotnou penzi a doplatek. Kdo si ještě nechává posílat složenky, dostane také dvě.

Zdroj: www.penize.cz

Jste pozitivní na Covid-19 a jste v karanténě? Pak pro Vás platí tzv. "IZOLAČKA".

Jde o mimořádný příspěvek ve výši až 370 Kč za den k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci. Hlavním účelem je co nejvíce zamezit šíření virového onemocnění COVID 19. Zaměstnanci se už v případě karantény nebo onemocnění COVID-19 nemusí obávat podstatného poklesu svých příjmů. Aktuálně byl návrh zákona o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě schválen oběma komorami Parlamentu ČR, je podepsán prezidentem ČR Milošem Zemanem a nabyl účinnosti publikováním ve Sbírce zákonů (23. 12. 2021).

Nejčastější otázky a odpovědi

Postupy lékařů a zaměstnavatelů k mimořádnému příspěvku při nařízené karanténě (tzv. izolačce) naleznete ZDE

Od kdy bude Izolačka platit?

Izolačka je účinná ode dne vyhlášení ve Sbírce zákonů a nárok na příspěvek bude trvat nejdéle do 28.2.2022. 

Pro koho bude Izolačka platit

Pro všechny zaměstnance, kterým bude nařízena karanténa nebo izolace z důvodu infekčního onemocnění (Covid-19 nebo jiné) v období účinnosti zákona. Bude platit také pro zaměstnance, kterým byla nařízena karanténa po 30. 11. 2021 a bude k datu účinnosti stále trvat. Příspěvek se bude vyplácet po dobu prvních 14 kalendářních dní. Na příspěvek budou mít nárok i tzv. dohodáři, pokud jsou nemocensky pojištěni.

Musí si zaměstnanec o Izolačku požádat?

Ne, dostane ji automaticky. Musí jen zaměstnavateli ohlásit nařízenou karanténu nebo izolaci a samozřejmě mít od lékaře vystavenou eNeschopenku buď na karanténu nebo na správnou diagnózu nemoci, ze které vyplývá automaticky izolace. Izolačku pak obdrží v následující výplatě.

Co musí dělat zaměstnavatel?

Zaměstnavatel nemusí žádat o žádné refundace vyplacené Izolačky, příspěvek k náhradě mzdy si sám odečte od povinného odvodu pojistného na sociální pojištění. Odečet může zaměstnavatel provést do 3 kalendářních měsíců od ukončení karantény zaměstnance. Informace o počátku i následném ukončení karantény nebo izolace u svého zaměstnance získá zaměstnavatel v řádu několika hodin prostřednictvím systému eNeschopenky.

Bude Izolačka podléhat exekuci?

Nebude, ani soudnímu výkonu rozhodnutí, a ani se nebude započítávat do příjmu pro dávky.

Jak se bude karanténa či izolace kontrolovat?

Dodržování nařízené karantény či izolace budou provádět orgány hygieny, které mohou při nedodržení podmínek ukládat i pokuty.

Od 30.11. jsem v pracovní neschopnosti pro příznaky Covid-19. Dne 2.12. mi vyšel pozitivní test a byla mi nařízena 14 dnů izolace. Za které dny mám nárok na Izolačku?

Mimořádný příspěvek vyplácí zaměstnavatel za prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény a/nebo izolace. Potvrzení o nařízení karantény (izolace) vydávají orgány veřejného zdraví a ošetřující lékaři. Ošetřující lékaři mohou potvrzovat nařízení karantény a izolace na elektronicky zasílaném tiskopise eNeschopenka. Jestliže na tomto tiskopise uvede lékař slovo „karanténa“ nebo „izolace“ v rubrice „Druh vykonávané práce (profese)“ nebo aspoň na tomto tiskopise uvede takovou diagnózu, z níž je zřejmé, že při tomto onemocnění musela být nařízena izolace, považuje se tato eNeschopenka za potvrzení nařízení karantény nebo izolace.

V tomto případě mohly nastat 2 situace:

1. Již dne 30. 11. vyhodnotil lékař onemocnění jako covidové, rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (DPN) s covidovou diagnózou. Zároveň byl povinen nařídit izolaci. Nárok na mimořádný příspěvek nevzniká, protože izolace nebyla nařízena po 30.11.
    
2. Dne 30. 11. nevyhodnotil lékař příznaky onemocnění za tak vážné, aby uznal dočasnou pracovní neschopnost, ani nedospěl k závěru, že by tyto příznaky mohly být následkem nákazy covidem, ale „pro jistotu“ Vás poslal na test. Dne 30. 11. nenařídil karanténu a ani nerozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Teprve od 2. 12. vydal první rozhodnutí, jímž byla uznána dočasná pracovní neschopnost. Pokud onemocnění spojené s izolací ke dni účinnosti zákona bude trvat, nárok na mimořádný příspěvek bude od 2. 12. po dobu 14 kalendářních dnů trvání izolace.

Mimořádný příspěvek vyplácí vždy zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy/platu/odměny z dohody.

Pracovní doba rozvržena na pondělí až pátek, činí 8 hodin denně. Průměrný hodinový výdělek činí 100 Kč. Jak se stanoví výše příspěvku?

Průměrný výdělek za tento den činí 100 Kč x 8 hodin, tj. 800 Kč. 90 % průměrného výdělku za tento den činí 720 Kč, to je maximální denní limit pro součet náhrady mzdy a příspěvku v karanténě.

Náhrada mzdy za tento den činí 432 Kč, tj. 90 % z 800 Kč je 720 Kč a 60 % z této částky je 432 Kč.

Součet příspěvku a náhrady mzdy nesmí být vyšší než 90 % průměrného výdělku.

Příspěvek v tomto případě činí jen 288 Kč, protože 288 Kč + 432 Kč (náhrada mzdy) = 720 Kč (90 % průměrného výdělku).

Příklady Izolačky

1. Zaměstnanci byla nařízena karanténa na 10 dní od 20. 11. do 30. 11. 2021.
   
   V tomto případě, bohužel, na příspěvek mít nárok nebude, neboť mu karanténa byla nařízena před 1. 12. 2021 a celá uplynula před dnem účinnosti zákona.
2. Zaměstnanci byla nařízena izolace od 14. 12. 2021 do 27. 12. 2021.

V tomto případě bude nárok na příspěvek příslušet, zákon byl vyhlášen, publikován, ve Sbírce zákonů 23. 12. 2021, neboť izolace byla nařízena přede dnem účinnosti a uplatní se tak přechodné ustanovení předmětného zákona.

Poslední aktualizace: 29. 12. 2021

Zdroj: mpsv.cz

SPECIÁLNÍ JEDNORÁZOVÁ PLATBA PRO KOLEGY Z OBCHODŮ A DISTRIBUČNÍCH CENTER

Vážené kolegyně, vážení kolegové, 

i v letošním roce, v tomto předvánočním čase, který je již sám o sobě obrovskou zkouškou pro nás pro všechny, nám pandemie opět komplikuje naše životy i naši práci. Vládní opatření opět vytvořila ve všech prodejnách práci navíc, a to právě v době, kdy jsou naše prodejny a distribuční týmy nejvíce vytížené. 

Od samého začátku, kdy se virus u nás objevil a my jsme prošli těžkou zkouškou, jsme s vedením společnosti jednali o tom, jak vás podpořit a ocenit za vaše odhodlání. Vy jste totiž také stáli a stojíte v první linii. Navíc se staráte o to, aby naši zákazníci dostali vše, co potřebují, a dokonce i něco navíc…

Jsme rádi, že jsme v tomto ohledu s vedením „společně na jedné vlně“. O to víc nás těší zpráva, která vás také jistě potěší: Jako projev uznání za toto úsilí v době mimořádných okolností, za kterých i nadále obsluhujeme zákazníky, vedení společnosti vyplatí speciálně kolegům z prodejen a distribučních center jednorázově 3 000 Kč. 

Nejen za odbory vám všem děkujeme za odvedenou práci!  

Jste skvělí!

Ivan Předinský a Milan Matušík

Moderní pracovní prostředí respektuje jednotlivce a jeho odlišnosti. Už i v Tesco

Diverzita a inkluze – obě tyto hodnoty jsou v 21. století základními požadavky vyspělé firemní kultury. Stále více národních i nadnárodních společností věnuje této problematice intenzivnější pozornost, a jejich cílem není nic jiného než vytvořit pracovní prostředí prosté negativních jevů typu diskriminace, nerovnoprávnosti a ignorance. 

Konkrétní kroky politiky diverzity a inkluze nejčastěji nabývají reálné podoby firemních programů či různých jednorázových akcí, které mají vést k usnadnění vstupu na trh práce zdravotně znevýhodněným či jejich bezproblémovému návratu po dlouhodobé pracovní neschopnosti. Základním předpokladem všech těchto projektů je ale individuální přístup k zaměstnanci a respekt k jakýmkoliv odlišnostem. Tesco si zakládá na pověsti zaměstnavatele, který uplatňuje politiku rovného odměňování všech zaměstnanců bez rozdílu. Ve svých provozovnách a distribučních centrech má každá pozice specifický mzdový tarif, který se nemění dle toho, kdo příslušnou pozici zastává. V rámci firemních benefitů se firma snaží poskytnout pomoc co nejširšímu spektru svých zaměstnanců. 

„Naše podnikání staví na lidech, proto je naší nejvyšší prioritou pečovat o naše zaměstnance. Z toho důvodu chceme budovat inkluzivní pracovní prostředí, kde každý je vítán, oceňován za dobře odvedenou práci, kde si vážíme každého nápadu, se kterým zaměstnanci přijdou a kde nepěstujeme žádné předsudky. Naší filozofií je, že čím rozmanitější kolegyně a kolegy budeme v Tescu mít, tím bohatší firemní kulturu budeme vytvářet,“ zdůrazňuje Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco pro Českou republiku. 

Výše zmiňovaná zpráva s výstižným názvem „V Tesco je každý vítán“ přináší souhrnný přehled aktivit, kterými společnost Tesco podporuje rodiny a pomáhá jim skloubit soukromý a pracovní život. Zaměřuje se také na kariérní růst všech kolegyň a kolegů a věnuje se i rovnému odměňování mužů a žen. 

Zpráva je doplněna celou řadou zajímavých demografických údajů, které usnadní vhled do této problematiky. Na konkrétních životních příbězích zaměstnanců jsou pak ilustrovány různorodé životní situace, do kterých se lidé dostali a jak jim prostředí společnosti pomohlo se adaptovat. 

„Společnost Tesco v posledních letech nepřetržitě stoupá ke špici v ratingu TOP Odpovědná firma, a to ve všech klíčových ukazatelích udržitelného a odpovědného podnikání. Letošní „Zpráva o diverzitě a inkluzi“ je toho jen důkazem. Společnost Tesco je součástí Charty diverzity a podporuje diverzitu a inkluzi jako nedílnou součást vlastní firemní kultury včetně například aktuálního zavedení výrazně inovativních prorodinných benefitů pro zaměstnance a zaměstnankyně. Jsme rádi, že se nám s ambasadory diverzity, jako je nyní Tesco, daří společně měnit stereotypy na trhu práce a ve společnosti,“ dodává Daniela Němcová, ředitelka Byznysu pro společnost. 

„Líbí se mi otevřený přístup a proaktivní politika společnosti Tesco v tak důležitém a komplexním tématu, jakým diverzita a inkluze bezesporu je. Report může inspirovat ostatní ke konkrétním krokům ve vytváření rozmanitého pracovního prostředí a snižování jakýchkoli rozdílů. Je skvělé mít inkluzivní pracovní prostředí. Ještě důležitější je však zajistit, aby se v něm všichni cítili bezpečně a věděli, že na jejich rozmanitosti skutečně záleží. Dopad pak může sahat daleko za hranice dané společnosti," doplňuje Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Zdroj: www.extra.cz

Tesco navýší od 1. července základní tarifní mzdy a zavede stravenkový paušál. Od ledna 2022 zavede 5 týdnů dovolené.

Společnost Tesco zvýší od 1. července 2021 základní tarifní měsíční mzdy na provozních pozicích v průměru o 5 %, na distribučním centru pak v průměru o 4 %. Změny se týkají i oblasti benefitů, od července 2021 zavádí stravenkový paušál a od ledna 2022 pět týdnů dovolené. Dohodli se na tom zástupci společnosti Tesco a odborových organizací Tesco při kolektivním vyjednáváním o výši mezd.

Maloobchodní řetězec Tesco patří k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku a každoročně navyšuje mzdy svých zaměstnanců. I v letošním roce bude firma významně investovat do mezd a benefitů svých kolegů.

„Navýšení mezd a zavedení dalších benefitů je výrazem poděkování za vynikající práci našich kolegů, které si velmi vážíme.  Platí to dvojnásob, kdy se podíváme zpětně na období poznačené pandemií.  Pevně věříme, že investice do zvýšení mezd jasně ukazuje, že máme zájem udržet si i nadále pozici jednoho z největších zaměstnavatelů v Česku s jedinečnou firemní kulturou. Péče o naše zaměstnance zůstává jednou z našich hlavních priorit,“ říká Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco pro Českou republiku. 

Zaměstnancům na provozních pozicích bude základní tarifní mzda zvýšena v průměru o 5 %, pracovníkům na provozních pozicích na distribuci pak v průměru o 4 %.  Výrazné změny realizuje Tesco i v oblasti benefitů tak, aby byl celkový balíček odměňování co nejatraktivnější a konkurenceschopný.  S platností od 1. července 2021 proto mění způsob vyplácení stravného a zavádí tzv. stravenkový paušál. Namísto současných stravenek bude zaměstnancům vyplácen každý měsíc do mzdy peněžitý příspěvek na stravování. S platností od 1. ledna 2022 zavádí firma 5. týden dovolené pro všechny své zaměstnance bez ohledu na délku trvání pracovního poměru.  Od 1. ledna 2022 zavádí také tzv. FIT Day pro kolegy, kdy nárok vznikne při trvání pracovního poměru po dobu 6 a více let.  

"Všichni jsme si prošli velmi těžkým a složitým obdobím. Naši kolegové v provoze odvedli během pandemie neskutečně obrovský kus práce, a to ve prospěch našich zákazníků. Proto jsem rád, že se nám podařilo navýšit mzdy. Navíc měníme některé benefity, které budou pro naše zaměstnance mnohem výhodnější než ty současné. Děkujeme všem zaměstnancům za podporu a za to, jak skvěle toto nelehké období zvládli," dodává Milan Matušík, za tým pověřených zástupců odborových organizací při Tesco.

Tesco navíc již vyplatilo v červnové výplatě speciální bonus ve výši 6000 korun všem zaměstnancům z obchodů, distribučního centra a zaměstnancům na nemanažerských pozicích z centrální kanceláře, poměrně k odpracovaným hodinám za 12 měsíců do konce února 2021. Od vypuknutí pandemie Covid-19 vyplatila společnost Tesco opakovaně další speciální bonusy zaměstnancům v první linii na obchodech a distribučním centru, konkrétně se jednalo o tři měsíce – březen, duben a prosinec. Zároveň firma chránila nejzranitelnější skupiny svých zaměstnanců, kterými jsou kolegyně a kolegové starší 65 let, těhotné a zaměstnanci se sníženou imunitou, kterým by Covid-19 mohl způsobit zdravotní komplikace. Těmto skupinám proto nabízelo Tesco možnost vzít si placené volno. 

Od léta navíc vstoupí v platnost nové unikátní rodinné benefity. Rodiče, pěstouni nebo ti, kteří plánují mít rodinu nebo se vrátit do práce po vážné nemoci, získají významnou podporu, která jde výrazně nad rámec platné legislativy. Tesco např. během mateřské dovolené dorovná mzdu do 100 %.

Tesco představilo další nadstandardní benefity

Společnost Tesco zavádí nové benefity, které jsou unikátní nejen v maloobchodním sektoru, ale i na českém trhu. Mimořádnou podporu Tesca získají kolegyně a kolegové, kteří zakládají rodinu, případně již rodinu mají. Společnost více podpoří také všechny kolegy a kolegyně, kteří se vracejí zpět do zaměstnání po dlouhodobé pracovní neschopnosti způsobené závažným onemocněním nebo úrazem. Nové benefity vstoupí v platnost v průběhu léta a zaměstnancům byly oznámené tento týden při příležitosti Světového dne kulturní rozmanitosti 21. května. Jejich prostřednictvím poskytne Tesco svým zaměstnancům ještě větší podporu během důležitých událostí v jejich životě.

Rodiče, pěstouni nebo ti, kteří plánují mít rodinu nebo se vrátit do práce po vážné nemoci, získají významnou podporu, která jde nad rámec platné legislativy. Společnost Tesco představila nové unikátní rodinné benefity. Tímto způsobem kolegové dostanou potřebnou podporu právě tehdy, kdy ji nejvíce potřebují. S ambicí vytvořit lepší místo pro práci kolegů s různými potřebami, se Tesco v letošním roce zaměřuje na podporu žen, rodin a osob se zdravotním postižením. Nové benefity byly představeny během oblíbeného Festivalu diverzity, čtrnáctidenní sérii programů o rozmanitosti a inkluzivní kultuře, který má za cíl ukázat různé pohledy na individualitu a jedinečnost a podpořit pracovní prostředí s respektem k rovnému zacházení.

„V Tescu chápeme, že je každý výjimečný. Přicházíme do společnosti v různých životních situacích a z různých prostředí. 75 % našich kolegů jsou ženy, 54 % kolegů o někoho pečuje, společně vychováváme více než 6 800 dětí, 3,8 % kolegů je zdravotně znevýhodněných. Usilujeme o to, aby se všichni cítili uznávaní, respektovaní a byli motivováni k dosažení společných cílů. Věříme, že zavedením nových rodinných benefitů můžeme zajistit, že i nadále budeme skvělým místem pro práci kolegů s nejrůznějšími potřebami a můžeme poskytnout výraznou podporu těm, kteří zakládají rodinu,“ říká Daniela Hrbková, personální manažerka společnosti Tesco Česká republika.

 Nové rodinné benefity společnosti Tesco jsou následující:

Podpora čerstvých rodičů

• Kolegyním bude dorovnána peněžitá pomoc po celou dobu mateřské dovolené do 100 % předchozí mzdy. Tento benefit se také vztahuje na adopci.
• Vpřípadě, že rodičům při adopci staršího dítěte už nevzniká nárok na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, nová pravidla nabízí 8 týdnů placeného volna, aby se kolegové mohli adaptovat na novou rodinnou situaci.
• Otcovské volno – kolegové mají nárok na placené volno po dobu dvou týdnů (včetně jednoho týdne vyplývajícího ze zákona), z toho jeden týden bude možné vyčerpat do 12 měsíců od narození či adopce dítěte.

Podpora pro ty, kteří plánují založit rodinu

• V případě, že podstupují léčbu plodnosti, mají nárok na 1 týden placeného volna na jeden léčebný cyklus (maximálně 3krát v průběhu zaměstnání).
• Při účasti na setkání v rámci příprav na pěstounskou péči mají nárok na 1 týden placeného volna.

Další podpora pro rodiny

• Každý rodič dítěte do 18 let bude mít nárok na 4 týdny neplacené rodičovské dovolené za rok až do doby, kdy jeho nejmladší dítě dosáhne věku 18 let (maximálně však 18 týdnů na jednoho rodiče).
• V případě úmrtí neplnoletého dítěte (do věku 18 let), mají kolegové nárok na dva týdny placeného volna (včetně 2 placených dní vyplývajících ze zákona).
• V případě, že rodiče přijdou o dítě v době těhotenství, náleží jim týden placeného volna.

Tesco nově zavádí také podporu pro kolegyně a kolegy, kteří se vrátí do práce po dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu vážné nemoci nebo úrazu. V průběhu prvních 4 týdnů mohou pracovat na poloviční úvazek, přičemž jim bude proplacená 100% mzda.

Tato nová řada iniciativ navazuje na předešlé, které vstoupily v platnost v předchozích letech. Jedná se např. o den volna pro rodiče, jejichž dítě jde poprvé do školy, podpora pro rizikové skupiny kolegů během pandemie Covid, letní tábor pro děti ze sociálně slabších rodin, charitativní projekt Tesco Anděl na pomoc rodinám kolegů, kteří se ocitli v tíživé životní situaci.

Od 1. 1. 2021 byla zrušena superhrubá mzda. O kolik si polepšíte?

Tesco přidá na Vánoce další bonus zaměstnancům

 

Jsme velice rádi, že v této nelehké době, bude zopakován speciální bonus pro naše kolegy. Za měsíc prosinec bude vyplacen extra bonus provozním zaměstnancům obchodů a centrálního skladu ve stejné výši a za stejných podmínek, jako tomu bylo v březnu a dubnu 2020.

Všichni naši kolegové denně odvádějí skvělou práci, i přes různá opatření, omezení a změny. Bylo třeba reagovat na uzavřené neděle, zkrácení prodejní doby, přeplánovat směny, zvládnout sobotní navýšené prodeje a toto vše se díky nasazení kolegů zatím daří.

Vánoční období bude letos s největší pravděpodobností ovlivněno současným děním, nejasný vývoj a s ním spojená opatření nám dnes nedávají možnost se na vánoce připravit tak, jak tomu bývá běžně a tento proaktivní krok společnosti ukazuje, že si váží přístupu kolegů, kteří svou ochotou přizpůsobit se často se měnícím nařízením, jistě přispějí k prožití vánoc tím nejlepším možným způsobem.

Tento bonus je nad rámec dalších vánočních aktivit pro kolegy a proto jsme potěšeni, že touto formou společnost vyjadřuje poděkování za vynikající práci, jak řekl Patrik Dojčinovič, , který zároveň věří, že kolegové toto ocenění uvítají.

NOT | Central Office

Zdroj: Tesco Stores ČR
a.s.

Lidé na Moravě, musí brát stejně jako v Praze, řekl Nejvyšší soud České republiky

Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.

Nejvyšší soud poslal nedávno firmám překvapující vzkaz - pokud máte dva zaměstnance vykonávající stejnou práci v různých krajích, musí brát oba stejně. V soudním sporu dal totiž za pravdu zaměstnanci České pošty, který si stěžoval, že bere v Olomouci méně než kolega v Praze a přitom dělá to samé. 

Právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky zakotvené v čl. 28 Listiny základních práv a svobod je jednou ze stěžejních ústavních zásad.

"Spravedlivé odměňování zaměstnance, jako jedna ze základních zásad pracovněprávních vztahů, vyjadřuje spolu s dalšími smysl a účel zákoníku práce [srov. § 1a odst. 1 písm. c) zák. práce]. Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání (§ 16 odst. 1 zák. práce). Podmínky odměňování závislé práce a hlediska pro posouzení spravedlivé odměny za práci pak stanoví část šestá zákoníku práce, která obsahuje komplexní úpravu odměňování za práci v pracovněprávním vztahu.

Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (srov. § 110 odst. 2 zák. práce). Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce (srov. § 110 odst. 3 zák. práce). 

Zásada rovnosti v odměňování bývá řešena zpravidla mezi zaměstnanci jednoho zaměstnavatele, kteří pracují na stejném pracovišti, takže srovnání pracovních podmínek, pokud je v těchto případech zapotřebí a nevyplývá implicitně z povahy věci, se omezuje na srovnání interních podmínek u zaměstnavatele, za nichž je práce vykonávána.

V těchto případech je bez významu, jaké vnější podmínky (sociální, ekonomické apod.) panují v místě působení zaměstnavatele. V projednávané věci soudy obou stupňů posuzovaly naplnění zásady rovného zacházení v odměňování zaměstnanců vykonávajících srovnatelnou práci u zaměstnavatele, který působí na celém území České republiky a jeho jednotlivá pracoviště se proto nacházejí v různých lokalitách s odlišnými sociálněekonomickými podmínkami. Jistě není pochyb o tom, že sociálněekonomické podmínky dané lokality ovlivňují trh práce jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Je zřejmé, že lokality (města a regiony) s vyšší mírou koncentrace státních orgánů, vědeckých, vzdělávacích, kulturních a dalších významných (státních i nestátních) institucí, s vyšší hustotou zabydlení (obvykle spojenou též s vyšší kupní sílou obyvatel) a počtem potenciálních zaměstnanců (včetně zaměstnanců s odbornou kvalifikací a vysokoškolským vzděláním), se vyznačují (mohou vyznačovat) rovněž vyššími cenami bydlení, dopravy, zboží a služeb. V důsledku uvedených skutečností jsou tyto lokality rovněž spojeny s vyšší koncentrací zaměstnavatelů (zejména zaměstnavatelů s celostátní působností, s přeshraničním dosahem, včetně nadnárodních korporací a zahraničních investorů), kteří mohou nabídnout lepší pracovní podmínky spočívající zejména ve vyšším mzdovém ohodnocení oproti regionům a obcím, kde tyto předpoklady nejsou (nemohou být) naplněny. Jinými slovy, skutečnost, že nabídka na trhu práce je v těchto městech (regionech) vyšší, má své logické dopady ve výši mzdy zaměstnanců, o něž zaměstnavatelé „bojují“ nabídkou lepších pracovních podmínek, včetně mzdových, tj. ve vyšší obecné ceně (hodnotě) práce.

Uvedené však přesto neopodstatňuje závěr, že je zachována zásada rovného zacházení v odměňování zaměstnanců téhož zaměstnavatele, kteří vykonávají srovnatelnou práci v rozdílných regionech České republiky, i v případě, kdy jsou tito zaměstnanci odměňováni různou mzdou zaměstnavatelem stanovenou (určenou) nebo sjednanou s přihlédnutím k sociálněekonomickým podmínkám daného regionu, ve kterém vykonávají práci.

Přijetí tohoto závěru by znamenalo, že komparační kritérium spočívající ve srovnání„obtížnosti pracovních podmínek“, za nichž je práce konána, zahrnuje jak podmínky vlastního pracoviště, tak i vnější podmínky (širší společenské a ekonomické prostředí), za nichž zaměstnavatel (jeho organizační jednotka, pracoviště) v daném regionu působí.

Nelze ovšem přehlédnout, že zákon obsahuje vlastní definici toho, podle jakých hledisek má být „obtížnost pracovních podmínek“ posuzována. Stanoví, že „pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí“ (srov. § 110 odst. 4 zák. práce). Jedná se přitom o taxativní výčet hledisek, která se týkají výhradně (interních) podmínek, za nichž je práce u zaměstnavatele vykonávána, jež přímo její výkon ovlivňují, podle nichž lze pro účely posouzení, zda se jedná o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, posuzovat „obtížnost pracovních podmínek“ ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 zák. práce.

S jinými hledisky týkajícími se vnějších podmínek, v nichž zaměstnavatel působí a zaměstnanec pro něj vykonává práci, vlastní výkon práce neovlivňujících, zákonodárce nepočítá. Kdyby tak chtěl učinit, jistě by tento svůj úmysl v platné právní úpravě vyjádřil; z tohoto důvodu nelze připustit jakýkoliv extenzivní výklad jdoucí nad daný zákonný rámec.

Na základě podaného výkladu lze uzavřít, že z hlediska zásady rovného odměňování podle ustanovení § 110 zák. práce nejsou pro posouzení, zda se v konkrétním případě jedná o stejnou práci nebo o práci stejné hodnoty, významné (nepředstavují komparační kritérium ve smyslu ustanovení § 110 odst. 2 zák. práce) sociálněekonomické podmínky a jim odpovídající výše nákladů na uspokojování životních potřeb v místě, kde zaměstnanec na základě pracovní smlouvy pro zaměstnavatele vykonává práci."

Z Rozsudku Nejvyššího soudu ČR  ze dne 26. 07. 2020

spis.zn. 21 Cdo 3055/2018

LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV ZAMĚSTNANCE BĚHEM EPIDEMIE KORONAVIRU

Kam se obrátit o pomoc a co si nenechat líbit, pokud máte pocit, že se k Vám zaměstnavatel nechová fér

V souvislosti s prevencí šíření Korovaniru přijala vláda České republiky celou řadu opatření, které doléhají na české firmy i zaměstnance. Ale ani v této nelehké situaci zaměstnavatelé nemohou porušovat práva zaměstnanců. Abyste věděli, co si nenechat líbit, nebo abyste dokázali poradit kolegům, připravili jsme pro vás základní informace.

Pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli upravuje zákoník práce, na jehož paragrafy na této stránce často odkazujeme. Celé jeho znění je dostupné ZDE.

OTÁZKY A ODPOVĚDI

Může mi zaměstnavatel nařídit dovolenou „ze dne na den“?

Zaměstnavatel dovolenou určuje alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší lhůtě (§ 217 zákoníku práce)

Může mi ve zkušební době zaměstnavatel dát výpověď během prvních 14 dnů nemoci, nebo když jsem v karanténě?

Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (§ 66 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit výkon jiného druhu práce, než mám v pracovní smlouvě?

Zaměstnanec není povinen vykonávat jinou práci, než má sjednanou jako druh práce v pracovní smlouvě. Zaměstnavatel se musí se zaměstnancem na výkonu jiné práci mimo sjednaný druh práce dohodnout.

Kdy mám právo odmítnout vykonávat práci?

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, která bezprostředně ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob. Takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil účelově (§ 106 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel zkrátit pracovní úvazek?

Zkrátit pracovní dobu (úvazek) lze pouze v dohodě se zaměstnancem (§ 80 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel dát výpověď kvůli koronaviru?

Ne, nemůže. Zaměstnavatel může dát výpověď zaměstnanci pouze z důvodů vyjmenovaných v § 52 zákoníku práce.

Může mi zaměstnavatel snížit mzdu?

Zaměstnavatel nemůže snížit zaměstnanci sjednanou mzdu. Pozor: je-li mzda zaměstnance určena mzdovým výměrem, je snížení možné, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně.

Je možné pracovat z domova, když jsem v karanténě?

Zaměstnanci nelze práci z domova jednostranně nařídit, neboť se na tom musí zaměstnanec se zaměstnavatelem vždy dohodnout. Práce z domova je možná i při nařízené karanténě. Zaměstnanci v takovém případě přísluší mzda, nikoli náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Může mi zaměstnavatel zrušit nebo změnit směny „ze dne na den“?

Změnu rozvržení směn může zaměstnavatel provést pouze 2 týdny předem, nedohodne-li se se zaměstnancem jinak (§ 84 zákoníku práce).

Může mi zaměstnavatel nařídit neplacené volno?

Neplacené volno nelze nařídit, lze jej poskytnout jen na žádost zaměstnance.

Kolik dostanu, když jsem v karanténě?

Zaměstnanec má právo na náhradu mzdy od zaměstnavatele ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku po dobu prvních 14 dnů, a pokud se zaměstnanec nevrátí do práce, pak má od 15. dne nárok na nemocenské (§ 192 zákoníku práce).

Pokud je má firma uzavřená kvůli mimořádným opatřením, kolik dostanu?

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu uzavření provozoven na základě mimořádných opatření vlády nebo z jeho vlastního rozhodnutí, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (§ 208 zákoníku práce).

Když nemůže zaměstnavatel zajistit chod podniku kvůli prostoji, kolik dostanu?

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu prostoje, např. nemá dostatek surovin pro výrobu, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku výdělku [§ 207 písm. a) zákoníku práce].

Když zaměstnavatel nemá práci, protože nejsou zakázky, kolik dostanu?

Pokud zaměstnavatel nepřiděluje práci z důvodu částečné nezaměstnanosti, tj. z důvodu omezení odbytu výrobků/poptávky po službách, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, je-li uzavřena dohoda s odborovou organizací.

Kdy mám právo na pracovní volno a ošetřovné?

Po celou dobu uzavření příslušného školského zařízení/stacionáře přísluší zaměstnanci pracovní volno a dávka ošetřovné z důvodu péče o dítě mladší 13 let, péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost), a dále o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost).

Chtěli byste tyto informace vytisknout a předat např. kolegům na pracovišti?

Připravili jsme pro vás otázky a odpovědi jako leták, ke stažení ZDE.

MÝTY A POLOPRAVDY PODLE PRACOVNÍHO PRÁVA V DOBĚ EPIDEMIE KORONAVIRU

Manžel/partner se nakazil COVID-19, takže mám nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec má nárok na pracovní volno z důvodu ošetřování nemocného manžela/partnera, se kterým žije ve společné domácnosti a jehož zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou, pak mu přísluší dávka - ošetřovné. Při lehčím průběhu nemoci však nemusí být ošetřování nezbytné. O potřebě ošetřování rozhodne ošetřující lékař manžela/partnera. V této situaci je navíc pravděpodobné, že u takového zaměstnance bude rozhodnuto o nařízení karantény, tudíž zaměstnavatel bude muset omluvit jeho nepřítomnost v práci z tohoto důvodu a poskytnout mu náhradu mzdy/platu ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku.

Žiji v domácnosti se seniorem, takže mám nárok zůstat doma, abych jej neohrozil.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec nemá automaticky nárok na „preventivní volno“. V této situaci je však vhodné, aby zaměstnavatel vyšel zaměstnanci vstříc a dohodl se s ním na výkonu práce z domova, pokud je to možné. Mohou se také dohodnout na čerpání dovolené nebo na přesunu v harmonogramu rozvržení směn. Na žádost zaměstnance může zaměstnavatel poskytnout neplacené pracovní volno.

Zaměstnanec není povinen nosit roušku na pracovišti.

POLOPRAVDA / MÝTUS

V současné době jsou všechny osoby povinny mít ochranný prostředek dýchacích cest na všech místech kromě svého bydliště. Usnesení vlády tedy přikazuje, aby občan ochranný prostředek užíval i v práci, pokud je to slučitelné s výkonem daného druhu práce, jinak musí zaměstnavatel zajistit ochranu zdraví zaměstnance jinými opatřeními.

Nemůžu odmítnout výkon práce, když je ohroženo moje zdraví a život.

POLOPRAVDA

Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Když by byla práce odmítnuta za splnění všech třech kritérií, byla by posuzována adekvátnost, důvodnost, bezprostřednost a přiměřenost takového jednání v porovnání se všemi okolnostmi dané situace. Zákon neposkytuje ochranu zaměstnanci, který by tak učinil nedůvodně, tedy účelově.

Zaměstnavatel se mnou chce rozvázat pracovní poměr dohodou, neboť je na základě mimořádných opatření vlády uzavřena provozovna, kde pracuji. Tvrdí, že rozvázat dohodou pracovní poměr musím a že to pro mě bude výhodnější.

MÝTUS

Je třeba zdůraznit, že zaměstnanec není povinen dohodu o rozvázání pracovního poměru uzavřít. Takové "řešení" se z pohledu zaměstnance nejeví výhodně. Při uzavření provozu v důsledku mimořádných opatření se dle § 208 zákoníku práce jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy/platu ve výši průměrného výdělku. Při rozvázání pracovního poměru bez uvedení závažného důvodu je uchazeči o zaměstnání (v evidenci Úřadu práce ČR) vyplácena podpora v nezaměstnanosti v redukované výši. Situaci, kdy je provozovna dočasně uzavřena, lze řešit za pomoci některých opatření vlády, přičemž pracovní poměr zůstane zachován.

Zaměstnavatel mi může určit čerpání dovolené „ze dne na den“.

MÝTUS

Dobu čerpání dovolené určuje jednostranně zaměstnavatel, avšak musí vždy zaměstnanci písemně oznámit konkrétní dobu čerpání minimálně 14 dní předem. Bez dohody se zaměstnancem tak nemůže dovolenou nařídit „ze dne na den“.

Pokud pro mě zaměstnavatel nemá práci, může mi snížit náhradu mzdy na 60 % průměrného výdělku.

POLOPRAVDA

Pouze, pokud zaměstnavatel nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, může náhrada mzdy činit (nejméně) 60 % průměrného výdělku zaměstnance, avšak zaměstnavatel tak může učinit pouze po dohodě s odborovou organizací. V případě, že u něj nepůsobí, lze dohodu nahradit vnitřním předpisem. Nelze tak učinit se zpětnou účinností.

Zaměstnavatel mi dává výpověď pro nadbytečnost a tvrdí, že nemám nárok na odstupné, neboť jsme v mimořádné situaci.

MÝTUS

Zaměstnanci, se kterým zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí z důvodu nadbytečnosti [§ 52 písm. c) zákoníku práce], přísluší odstupné za podmínek stanovených § 67 zákoníku práce, a to bez ohledu na mimořádnou situaci, ve které se nyní nacházíme.

Zaměstnavatel mi může jednostranně snížit mzdu.

POLOPRAVDA

Ano, pokud je mzda zaměstnance určována mzdovým výměrem, její výše může být změněna rozhodnutím zaměstnavatele, ale důvod musí spočívat ve vykonávané práci. Ke změně výše mzdy nemůže dojít zpětně, o výši mzdy musí být zaměstnanec informován před započetím práce. Odlišná situace by byla v případě, že by mzda byla sjednána v pracovní, kolektivní či jiné smlouvě; ke změně výše mzdy by pak mohlo dojít pouze na základě dohody obou stran příslušné smlouvy.

Když mi byla nařízena karanténa, tak se nemohu domluvit se zaměstnavatelem na výkonu práce z domova.

MÝTUS

Pokud při nařízené karanténě zaměstnanec dodrží všechna stanovená omezení a jeho zdravotní stav tomu nebrání, je možné, aby se se zaměstnavatelem dohodl na práci z domova. V takovém případě zaměstnanci přísluší mzda, nikoliv náhrada mzdy nebo nemocenské poskytované při karanténě.

Přehled všech Mýtů a polopravd si také můžete stáhnout ve formátu PDF  ZDE (39.86kB).

Přečtěte si i "Pracovněprávní desatero", které najdete  ZDE (43.4kB).

Kontakty pro zaměstnance

Potřebujete více informací? Neváhejte se obrátit na infolinku 1212, Státní úřad inspekce práce nebo vaši odborovou organizaci. Pokud u vás na pracovišti není, obraťte se na Českomoravskou konfederaci odborových svazů, nebo Asociaci samostatných odborů. Pomůžou vám i poradí!

Státní úřad inspekce práce

Státní úřad inspekce práce Opava

Telefon: 800 60 60 70 (bezplatná linka)

E-mail: opava@suip.cz

Web: www.suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro hlavní město Prahu se sídlem v Praze

Telefon: 800 60 60 30 (bezplatná linka)

E-mail: praha@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze

Telefon: 800 60 40 60 (bezplatná linka), 950 179 400

E-mail: stredni.cechy@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Jihočeský kraj a Vysočinu se sídlem v Českých Budějovicích

Telefon: 800 60 50 60 (bezplatná linka), 950 179 511 (České Budějovice), 950 179 512 (Jihlava)

E-mail: budejovice@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj se sídlem v Plzni

Telefon: 800 60 60 20 (bezplatná linka), 950 179 611 (Plzeň), 778 745 147 (Karlovy Vary)

E-mail: plzen@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Ústecký kraj a Liberecký kraj se sídlem v Ústí nad Labem

Telefon: 800 60 70 60 (bezplatná linka), 950 179 711 (Ústí nad Labem), 950 179 789 (Liberec)

E-mail: usti@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Královéhradecký kraj a Pardubický kraj se sídlem v Hradci Králové

Telefon: 800 60 60 80 (bezplatná linka), 950 179 800

E-mail: hradec@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj se sídlem v Brně

Telefon: 800 60 60 90 (bezplatná linka)

E-mail: brno@suip.cz

Oblastní inspektorát práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj se sídlem v Ostravě

Telefon: 800 60 60 10 (bezplatná linka), 950 179 211 (Ostrava), 950 179 216 (Olomouc), 771 132 402 (Bruntál), 778 451 246 (Jeseník)

E-mail: ostrava@suip.cz

Autor/zdroj: MPSV ČR