Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu pro porušení zákona.

Spojte se s námi na Google+ na adrese Nezávislé odbory Tesco
Členové odborových organizací v rámci NOT si následně mohou požádat i o připojení do uzavřené komunity Nezávislé odbory Tesco - komunita
(Na Tesco kumunitě nejprve požádejte o připojení. Následně nám zašlete e-mail s Vaším uživatelským jménem a Vaše jméno a přijmení, včetně provozovny na posta@cz-not.eu, Po ověření Vašeho členství v některé z odborových organizací v rámci NOT bude Vaše žádost o připojení schválena)

čtvrtek 31. března 2011

Zástupci odborů a vlády se setkají nad návrhem penzijní reformy

...
Praha - Nad vládním návrhem penzijní reformy a jeho obdobami v zahraničí se dnes setkají zástupci odborů a vlády na konferenci věnované soukromým důchodovým systémům. Akci pořádá Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Nadace Friedricha Eberta.

Vládní návrh na zavedení soukromého důchodového spoření na konferenci představí mimo jiné vrchní ředitel sekce sociálně pojistných systémů ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Král a ředitel odboru pojistných systémů ministerstva financí Michal Franěk. Svůj návrh důchodové reformy bude prezentovat také ČMKOS.

Součástí konference bude i porovnání s podobnými typy reforem v dalších zemích Evropské unie, například na Slovensku či v Polsku. Dopadům krize na soukromé důchodové systémy a na poslední vývoj v této oblasti se ve svém příspěvku zaměří generální tajemnice Evropské federace pro důchodové systémy Chris Verhaegenová.

Autor: ČTK

neděle 20. března 2011

Zákoník práce změní podmínky pro odstupné

...
Zaměstnancům, kteří dostanou výpověď, má být v budoucnu vypláceno odstupné podle délky jejich zaměstnání. Mnoho z nich přitom obdrží od zaměstnavatele méně než v současnosti. Počítá s tím novela zákoníku práce připravená ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Ta je v současnosti v připomínkovém řízení. Pokud projde parlamentem, vstoupí v platnost příští rok.

Lidé, kteří budou při svém odchodu ze zaměstnání u zaměstnavatele pracovat kratší dobu než jeden rok, dostanou odstupné ve výši jednoho měsíčního platu. Pokud ve svém zaměstnání setrvají méně než dva roky, budou mít nárok na dva měsíční průměrné výdělky. Na trojnásobek platu budou mít nárok v případě, že budou u svého zaměstnavatele pracovat aspoň dva roky. V současnosti má zaměstnanec, který není ve zkušební lhůtě, nárok na trojnásobek platu automaticky.

Změnit se mají také například podmínky pro výpovědní důvody. Nově bude moci zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď pro porušení léčebného režimu v době nemoci. Konkrétně tehdy, nebude-li se v době prvních 21 kalendářních dnů zdržovat v určeném místě pobytu a dodržovat dobu povolených vycházek.
Změní se také podmínky, za kterých bude moci zaměstnavatel dát lidem výpověď pro porušení pracovních povinností. Podle serveru Aktuálně.cz bude moci zaměstnavatel dát nově výpověď lidem, kteří nedosahují uspokojivých pracovních výsledků, v podstatě již druhý den. Stačí, když je předem písemně upozorní na možnost výpovědi. Nemusí už je tedy vyzývat k odstranění nedostatků ani čekat, zda se zaměstnanec "polepší". Konkrétně se jedná o to, že ze zákona vypadne věta, že zaměstnanec může dostat výpověď tehdy, když problémy v přiměřené době neodstraní.

Výpověď nebo okamžité porušení pracovního poměru již také nebude muset projednávat s odborovou organizací.

Novela zavádí také změnu v podobě prodloužení zkušební lhůty pro vedoucí pracovníky. Ta by s nimi mohla být sjednána až na šest měsíců namísto současných tří. Novinkou je také omezení u pracovních poměrů na dobu určitou. Zkušební doba u nich může trvat maximálně polovinu sjednané doby. Bude-li tak uzavřen například pracovní poměr na čtyři měsíce, nesmí zkušební doba přesáhnout dva měsíce.

Další novinkou v zákoníku práce je prodloužení maximálního rozsahu dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin za jeden kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele. Pracovní smlouvy na dobu určitou bude možné i nadále uzavírat na dva roky. Nově je však v této době bude možné mezi firmou a zaměstnancem uzavírat pouze dvakrát.

Výraznou změnou v oblasti pracovní doby by mělo být sjednocení podmínek pro zaměstnance, kteří mají rovnoměrně a nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu. Maximální délka směny by měla být v budoucnu vždy 12 hodin. "U rovnoměrného rozvržení činí v současnosti devět hodin," upozorňuje advokátní kancelář Randl Partners.

Novela také umožní dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Podmínkou je souhlas zaměstnance a to, že podmínky přiděleného zaměstnance nesmí být horší než pracovní podmínky srovnatelných zaměstnanců uživatele. Další podmínkou je, že přidělení musí být bezplatné a přidělený zaměstnanec musí být předtím v pracovním poměru alespoň šest měsíců.

Další novinkou jsou změny v konkurenčních doložkách, tedy závazku zaměstnance, že nebude po skončení zaměstnání v oboru za určitých podmínek po určitou dobu pracovat. V současnosti tato doba nesmí přesáhnout rok, podle nové úpravy by to nemělo být dva roky. Sníží se také minimální výše finančního odškodnění za sníženou možnost uplatnění. V současnosti mu musí bývalý zaměstnavatel za každý měsíc vyplatit celý průměrný měsíční plat, v budoucnu by to měla být polovina. Zvýší se ovšem ochrana zaměstnance před přílišnou tvrdostí konkurenčních doložek.

Zdroj/Autor: ČTK, HR Expert, Parlament ČR, MPSV
  

úterý 15. března 2011

Ústavní soud zrušil sociální škrty, normu ponechal v platnosti do konce roku 2011

...
Brno - Ústavní soud (ÚS) kvůli zneužití stavu legislativní nouze zrušil balíček sociálních škrtů, ale dal vládě šanci k jeho novému prosazení procedurálně správným způsobem. Zrušení začne platit s uplynutím posledního dne letošního roku, fakticky tedy od 1. ledna 2012. Do konce roku se na škrtech v působnosti ministerstva práce a sociálních věcí nic nemění. ÚS dal za pravdu návrhu ČSSD, podle kterého vládní většina prosadila v parlamentu škrty neústavním způsobem.

Vládní většina podle Ústavního soudu nedostatečně odůvodnila vyhlášení stavu legislativní nouze. Souvislost škrtů s připravovaným rozpočtem ani hrozba rozpočtového provizoria prý sama o sobě není důvodem pro vyhlášení legislativní nouze. "Pokud by ÚS v posuzovaném případě vládou formulovaný důvod pro vyhlášení stavu legislativní nouze posoudil jako ústavně aprobovatelný, mohlo by to do budoucna mít neblahé důsledky, kdy by prakticky bylo možné kdykoliv zásadním způsobem omezit (nebo dokonce vyloučit) parlamentní diskusi," napsala v nálezu soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Odloženou platnost zrušujícího nálezu Ústavní soud vysvětlil hrozbou zmatku, který by nastal při okamžitém zrušení normy. Wagnerová zdůraznila, že lidé již od začátku roku pobírají na základě zákona některé dávky. "Způsobilo by to chaos. Patrně bychom poškodili adresáty dávek. To je to poslední, co by Ústavní soud chtěl," řekla novinářům Wagnerová. ÚS upozornil na to, že pokud vláda nestihne prosadit škrty znovu, obnoví se od začátku roku 2012 právní stav platný před sporným balíčkem škrtů.

Ústavní soudci nebyli při rozhodování jednotní. Rozhodli v poměru devíti hlasů ku šesti. Při rušení právních norem jde o nejtěsnější možnou většinu. Odlišná stanoviska k nálezu zaujali Stanislav Balík, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha a Michaela Židlická. Většina se jich domnívá, že soud měl být zdrželivější a zákon nerušit. "Neshledal jsem postup při vyhlášení stavu legislativní nouze a projednávání návrhu zákona protiústavním. Tradičně se hlásím ke zdrženlivosti, pokud jde o přezkoumávání ekonomických zákonů Ústavním soudem," napsal například soudce Balík.

Kvůli pondělnímu nálezu již zřejmě vyhlašování stavu legislativní nouze nebude pro většinu v parlamentu tak snadné, jako dosud. Podle ÚS jde o závažný zásah, který může poškodit práva opozice a relativizovat demokratické principy. Proto lze k vyhlášení stavu legislativní nouze sáhnout jen za výjimečných okolností.

"Za mimořádnou okolnost (posuzováno prizmatem ústavních principů) je možno považovat jen takovou okolnost, která se zjevně vymyká běžnému průběhu politických procesů vnitřních i vnějších, anebo může jít o okolnost, kterou představují přírodní katastrofy," uvedla Wagnerová. Musí být přitom jasné, jaké konkrétní nebezpečné důsledky hrozí. ÚS nepřímo vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby zvážila novelizaci svého jednacího řádu v ustanoveních, která upravují vyhlašování stavu legislativní nouze.

Zdroj: ČTK

úterý 1. března 2011

Mobbing a Bossing: šikana na pracovišti, která se v Česku rozmáhá

...
Skrytý teror na pracovišti, tzv. mobbing nebo bossing, zažívá v Česku každý šestý zaměstnanec. Řada z nich kvůli němu práci ztrácí a často končí u psychiatra. Dlouhodobá šikana na pracovišti přitom může firmy stát i stovky tisíc korun ročně. 

Pětice první pomoci, jak přežít mobbing a bossing
  1. Nezůstávat s problémem v izolaci, nechat si poradit od rodiny, známých či odborníků
  2. Zvážit rizika a rozhodnout se, zda „zůstat, nebo odejít!“
  3. Hledat spojence (včetně psychologa či tzv. kouče)
  4. Stanovit si priority, povinnosti a úkoly, aby ve stresu nedělal zbytečné chyby.
  5. Neztratit kontakt s realitou a usilovat o „nadhled“. Neopomíjet „to ostatní“! (Rodinu, koníčky, účinnou relaxaci, styk s přáteli či jinými lidmi)
    (zdroj: sdružení Práce a vztahy)

Jeden názorný příklad
Alena nastoupila do nového zaměstnání. Hned na začátku dostala radu kolegy: „Tady platí pravidlo: vyšší bere!“ Začala to pociťovat na vlastní kůži. Pravdu měla jedině šéfová. Podřízené peskovala, ráda je úkolovala těsně před koncem pracovní doby a posílala kontrolní e-maily. Kdo hned neodpověděl, byl terčem její kritiky. Za nic nechválila, všechno se přece dalo udělat lépe. Alena se snažila plnit úkoly včas a dobře. Po pár měsících zjistila, že ji začíná kritizovat i její kolegyně, která dostala přidáno. V kanceláři zavládla postupně nevraživost, Alena se stala černou ovcí. Nechtěla si to nechat líbit, požádala o rozhovor ředitele z nejvyššího vedení. Druhý den dostala výpověď a jako náplast odstupné.

Alenin případ je typickou ukázkou mobbingu. Jde v podstatě o psychickou šikanu na pracovišti. Osobní zkušenost s ní má v Česku 16 procent zaměstnanců . Čtvrtina z nich je některé z forem mobbingu vystavována minimálně jednou týdně a téměř polovina zažívá psychoteror po dobu delší než jeden rok. Loňský průzkum agentury GfK ukázal, že terčem skrytého teroru na pracovištích se začínají stávat zaměstnanci středních a starších věkových kategorií, nejčastěji ženy ve věku nad 45 let. Většinou končí s výpovědí v ruce a někdy i v péči lékařů. Obětí mobbingu se ale může stát prakticky každý, bez ohledu na věk. 

Jak s mobbingem bojovat

Jste-li obětí mobbingu, schovávejte si důkazy, například písemnou dokumentaci a emailovou poštu. Zajistěte si osobní svědectví v momentech, kdy jste diskriminováni. Začněte si psát deník všech událostí. Tyto důkazy mohou být rozhodující v jednání s vedením firmy, s odbory nebo v případném soudním procesu. 

„Zdá se, že velmi ohroženými jsou zaměstnanci samostatní, nějakým způsobem vyčnívající či neochotní ztratit svoji autonomii a nezávislost. Systematické intrikování, útoky, které proti nim vedou kolegové nebo nadřízení je postupně připravují o sebevědomí a pracovní výkon ,“ říká psycholog Pavel Beňo z Občanského sdružení Práce a vztahy, který se soustavně věnuje boji proti mobbingu a šikaně na českých pracovištích. Statistiky o mobbingu v západní Evropě uvádějí příznivější údaje. Skrytý teror na pracovišti, kterému dal profesor Hainz Leymann název mobbing, zažívá na vlastní kůži 8 procent lidí. 

Podle odborníků se do osobní filosofie některých lidí i firemních vztahů v Česku začíná již delší dobu promítat názor: „Být agresivní se vyplácí!“ Ve firmě, kde získá agresor prostor a na pracovišti začne fungovat psychoteror, dochází ale postupně ke ztrátám. „Zvyšuje se míra plýtvání. Klesá motivace zaměstnanců, vytrácí se pocit sounáležitosti s firmou, stávající zaměstnanci rezignují a přestávají být aktivní a někteří raději odcházejí pryč,“ vysvětluje psycholog Beňo s tím, že i řízení firmy začíná mít trhliny. Pracovní kolektiv už nechce být veden, musí být hnán. Vyčíslit takové ztráty v penězích se před deseti lety pokusili v Německu. Pohybovaly se v řádech desítek tisíc až stovek tisíc korun ročně.

Bossing aneb když podřízené šikanuje šéf
 
Mobbing v Česku má řadu forem. Mnohdy se těžko odhaluje. Zvlášť v případech, kdy dlouhodobou šikanu a konflikt na pracovišti vytvářejí samotní šéfové firem (tzv. bossing). „Není to jednorázový pracovní konflikt, který odezní. Jde o konflikt neřešený či nevhodně řešený a dlouhodobě opakovaný, který znepříjemňuje zaměstnanci život po dobu několika měsíců. Probíhá skrytě ale vždy s jediným cílem – zlikvidovat oběť, vystrnadit ji z firmy,“ upozorňuje Beňo.

Ve snaze zbavit se nežádoucího kolegy či podřízeného a upevnit si vlastní pozici ve firmě je vynalézavost agresorů značná. Vše může začít legráckami, žertíky a posměšky. Postupně se připojí schválnosti, intriky a plánované úsilí agresora, aby se jeho oběť stala ve firmě černou ovcí, kdy do hry zapojí okruh svých spojenců. „Profesor Leyman popsal 45 nactiutrhačských forem chování mobberů, ale nejspíš jich bude více,“ podotýká Pavel Beňo.

Za mobbing a bossing je vždy zodpovědný zaměstnavatel. Zákoník práce zakazuje na pracovišti jakoukoliv diskriminaci, obtěžování a pronásledování. A povinností firmy také je vytvářet dobré pracovní prostředí. Dovolat se svých práv a nad šikanujícími kolegy zvítězit ovšem bývá obtížné.

Autor/Zdroj: penize.cz

Setkali jste se někdy na pracovišti s šikanou? Jak jste situaci řešili?