Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu pro porušení zákona.

Spojte se s námi na Google+ na adrese Nezávislé odbory Tesco
Členové odborových organizací v rámci NOT si následně mohou požádat i o připojení do uzavřené komunity Nezávislé odbory Tesco - komunita
(Na Tesco kumunitě nejprve požádejte o připojení. Následně nám zašlete e-mail s Vaším uživatelským jménem a Vaše jméno a přijmení, včetně provozovny na posta@cz-not.eu, Po ověření Vašeho členství v některé z odborových organizací v rámci NOT bude Vaše žádost o připojení schválena)

pátek 17. září 2010

Tesco postupuje do druhého kola zápasu o Carrefour v Asii

Britský retailový gigant Tesco je jedním z deseti zájemců, kteří prošli sítem do druhého kola prodeje pobočkové sítě francouzského Carrefouru v zemích jihovýchodní Asie. Analytici odhadují cenu obchodu až na miliardu dolarů.

Tesco však postup nemělo vůbec jistý. Po doručení nabídek v prvním kole se zdálo, že chce dát za pobočky francouzského řetezce v Malajsii, Singapuru a Thajsku méně než hrstka jeho konkurentů. Navíc deník Wall Street Journal minulý týden informoval, že Tesco bylo z tendru vyřazeno. Nestalo se tak a Britové budou mít šanci podat novou nabídku ve druhém kole, které končí během příštích týdnů.

Odcházející šéf Teska Terry Leahy nedávno deníku Financial Times řekl, že asijské pobočky Carrefouru by se jim náramně hodily. Tesco je jedničkou na thajském a malajském trhu, s tržním podílem 13, respektive deset procent. O pobočky Carrefouru je velký zájem, což dokazuje množství uchazečů. Mezi zájemci jsou dále Dairy Farm, singapurský řetězec, Aeon, druhý největší provozovatel supermarketů v Japonsku či další francouzská skupina – Casino. Nabídky zájemců se pohybují mezi 800 miliony a miliardou dolarů.

Tesco je světovou trojkou mezi obchodními řetězci. První místo patří americkému Walmartu a druhé právě francouzskému Carrefouru.

Autor: Zdeněk Pečený, E15

Osamělým matkám hrozí chudoba


...
Rodiče s malými dětmi bez partnera těžko shání práci. Podle odborníků patří mezi skupiny lidí nejvíc ohrožených chudobou. Osamělí rodiče, kteří žijí s malými dětmi bez partnera, tvoří podle společnosti Aperio přes 15 procent domácností v Evropě a postupně jich přibývá. U nás žije v takové neúplné rodině každé čtvrté dítě. Z 90 procent je vychovávají matky (Lidové noviny, 16. 9. 2010).

Problém je, že téměř polovině takových rodin s jediným rodičem hrozí chudoba. Jejich příjmy jsou menší než 1,5 násobek životního minima. Musí tedy vyjít s méně než sedmi tisíci korunami na měsíc.

"Výživné ani sociální dávky zpravidla nepokryjí ani minimální potřeby neúplné rodiny," vysvětluje Halka Jaklová z Aperia. Tato organizace provedla mezi rodiči malých dětí bez partnera průzkum, aby zmapovala největší problémy, se kterými se potýkají. Výsledky ukázaly mimo jiné jeden zásadní rozpor.

Pro takzvané sólo rodiče s malými dětmi je nutností sehnat si práci.

Jenže právě to je pro ně ještě těžší úkol než pro běžné rodiče.

Z průzkumu mezi osamělými rodiči vyplynulo, že nejvíc řeší problémy s nedostatkem pracovních míst s flexibilní pracovní dobou, případně nedostupnost služeb péče o děti, které by jim umožnily do práce chodit. Zároveň upřednostňují zaměstnání před podnikáním, ovšem takové zaměstnání, ve kterém si budou moci přizpůsobit pracovní dobu, anebo rovnou budou moci pracovat z domova. I když jsou osamělé matky a otcové jednou z ohrožených sociálních skupin, projektů zaměřených na ně je zatím jen málo. Určitý prostor dostala tato skupina v rámci Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. S podporou financí EU i státního rozpočtu pořádá Aperio bezplatné semináře přímo zaměřené na sólo rodiče, kteří hledají práci. Nově nabízí i on-line semináře.

"Nemusí nikam chodit, ani si složitě zajišťovat hlídání dětí, stačí se připojit na internet z domova, mateřského centra nebo knihovny," popisují hlavní výhody pořadatelé. Zájem svobodných matek je velký. První internetový seminář už proběhl a další budou následovat.

"Dozvěděla jsem se, jak dobře napsat motivační dopis, upřesnění bodů v životopisu, čeho si zaměstnavatelé všímají, podle čeho si vybírají," řekla jedna z účastnic.

"Je to pro mě nový způsob, jak být v kontaktu s lidmi a dozvědět se něco nového, na mateřské jsem dost odříznuta od okolního světa," dodává další. I to je cílem podobných akcí.

"Semináře pro sólo rodiče znamenají mimo jiné také značnou psychickou podporu ve složité situaci, kdy nemají práci a vychovávají své děti bez partnera," vysvětluje Jaklová.

I když dávají sólo rodiče přednost zaměstnaneckým úvazkům, jedním z témat internetových seminářů budou i rady, jak si založit vlastní živnost.

Zdroj: Lidové noviny
Autor: MPSV

středa 8. září 2010

Češi jsou v práci nejdéle z EU

...
V počtu skutečně odpracovaných hodin se držíme na špici Evropy. V letošním prvním čtvrtletí podle Eurostatu pracovali lidé v EU průměrně 36,8 hodiny, zatímco v Česku to bylo 41,1 hodiny. Vysoký počet odpracovaných hodin mají například i Řekové nebo Bulhaři. Nárůst pracovní aktivity lze vysvětlit hlavně tím, že zaměstnavatelé v rámci úspor omezili nábor nových sil a soustředili se na maximální využití stávajících zaměstnanců.

"Většina firem snížila v minulém roce stav svých zaměstnanců. I přes následný hospodářský růst řada z nich drží zúžený tým, protože nemají jistotu, že opět nedojde k poklesu zakázek. Dočasně proto dochází k většímu náporu na jednotlivé zaměstnance, kteří musí zastat práci i za bývalé kolegy," potvrdila Lidovým novinám Renáta Šťastná z Axial Personnel Agency.

"U nás se sice nepropouštělo, ale za ty, kteří dobrovolně odešli, nenabralo vedení žádnou náhradu a práci jsme si museli rozdělit mezi sebou. Firma prý omezuje náklady," říká grafik pracující ve specializovaném týdeníku.

Podobný scénář potvrzují i další lidé z různých profesí. Podle personalistů se omezil i nábor brigádníků a pracovníků na částečné úvazky, což se opět projevuje na práci stálých zaměstnanců.

"Současní zaměstnanci pracují více hodin, které se dříve řešily náborem výpomoci či nových zaměstnanců," říká Milan Novák, výkonný ředitel pro střední a východní Evropu společnosti Grafton Recruitment.

Například v České pojišťovně se za poslední dva roky snížil počet zaměstnanců zhruba o 450 lidí. Jak připouští Dagmar Koutská z odboru komunikace, brigádníci jsou najímáni pouze ve zcela výjimečných případech, spíš se využívá výpomocí v rámci firmy.

Současný trend potvrzují i statistiky. Podle aktuální analýzy ČSÚ se mezi 1. čtvrtletím 2008 a 1. čtvrtletím 2010 snížil počet osob pracujících méně než 40 hodin týdně o 242,6 tisíce, naopak počet lidí pracujících 40 a více hodin týdně o 118 tisíc vzrostl. Reálně odpracovaná doba se prodloužila za poslední dva roky v průměru o 36 minut, tedy o 3,9 procenta, a to ve všech ekonomických činnostech.

Zaměstnanci tedy pracují déle a intenzivněji. I když je to obtížně měřitelné, podporuje to fakt, že od začátku letošního roku začal pozvolna růst HDP, zatímco nezaměstnanost neklesla.

Tlak na produktivitu je velký a je to jeden z hlavních manažerských úkolů dneška. Největší nároky jsou vyvíjeny na zaměstnance, kteří jsou hodnoceni podle výsledků, například obchodníci, personalisté, prodejci nebo pracovníci PR agentur.

Zdroj: Lidové noviny
Autor: MPSV
Poslední aktualizace: 7.9.2010

úterý 7. září 2010

Tak si s námi vytírají...


převzato z http://tribun.bloguje.cz


...
Co na nás chystá vláda a jakými špinavými triky chce dosáhnout svého a proč vládě nejde o lidi, vysvětluje vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS Martin Fassman. A vysvětluje to jasně, stručně, bez servítků a povinného poklonkování směrem k MMF. A protože k odborářské Revue Sondy se mnoho lidí jen tak nedostane (i mně přišla v poště jako scan v pdf) a v tisku ani televizi podobná mínění prostor prostě nedostanou, rozhodl jsem část rozhovoru přetisknout, aby byla k dispozici i dalším lidem. Čím více lidí se seznámí i s tímto – dnes v podstatě disidentským - pohledem seznámí, tím lépe.

Připravované reformy se budou dotýkat všech bez rozdílu a budou ve svých důsledcích nevratné a svým způsobem i ponižující. U všech druhů sociálních dávek, podpor a příspěvků bude jejich výplata podmíněna čestným prohlášením žadatele, že se bez této podpory z veřejných rozpočtů neobejde. Vynucování čestného prohlášení od lidí, kterým v pojistných systémech vznikl nárok na příslušné dávky, nemůžeme hodnotit jinak, než jako nechutné vydírání sociálně zranitelných občanů.

V praxi tento mechanizmus nepostihne ty, kteří sociální systém zneužívají a bez uzardění podobné prohlášení podepíší, odnesou to lidé zodpovědní a poctiví. Jde o nehoráznost, která má vyvolat v občanech pocit studu za to, že si dovolují čerpat dávky, kterés i předtím formou pojistného dávno uhradili a na něž mají nárok.

Kdyby se naše daňová kvóta, která je jednou z nejnižších v Unii (evropské, pozn. red.) a způsobuje výrazné problémy veřejným financím, zvýšila o pět procent a stále tak zůstala pod průměrem EU, měli bychom vyrovnané veřejné finance, respektive minimálně státní rozpočet.

Je paradoxem, že tytéž skupiny, které vyvolaly daňové závody bezhlavým snižováním daní za předchozích vlád, dnes chtějí, aby tyto experimenty zaplatili především ti, kteří na předchozím snižování daní prakticky nic nevydělali. Opasky si nebudou utahovat lidé, kteří v předchozích etapách nejvíce vydělali na snižování daní.

Politická reprezentace si nepřipouští a ani nemůže, že při zachování současného extrémně nízkého nastavení daňového systému se nelze k rovnováze veřejných financí proškrtat soustavnou redukcí výdajů státu. Uvedu to na příkladu. I letos se deficit veřejných financí, přes signalizované mírné oživení HDP, přiblíží 200 miliardám. Pokud bychom okamžitě zlikvidovali veškeré sociální dávky vyplácené státem i obcemi, to je včetně nemocničních dávek, podpor v nezaměstnanosti, všech rodinných dávek apod., snížil by se tento deficit pouze na 120 miliard korun.

Aby mohla být zdravotní péče poskytována ve stejném rozsahu, protože koalice „nedopustí zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče", budou muset tyto peníze zaplatit pacienti. Zavedení spoluúčasti občanů na úhradě zdravotní péče se v ní (v koaliční smlouvě, pozn. red.) cudně skrývá pod „navýšením zdrojů legálním přísunem soukromých zdrojů."

Výrazná redukce sociálních systémů a služeb hrazených z veřejných zdrojů je jen prvním krokem. Následovat bude dokončení privatizace sociálních transferů a veřejných služeb – přípravné práce v oblasti důchodů a zdravotnictví běží naplno. Šikovná kampaň se sloganem „nebude na důchody" je argumentem na vyvedení desítek miliard korun z veřejného systému soukromým penzijním fondům.

Pokud jsou sociální systémy a veřejné služby rozumně naplněny z veřejných zdrojů, nemá průměrný občan potřebu se připojišťovat pro případ nemoci, nezaměstnanosti, důchodu, vzdělávání, dětí apod. To však nepřeje byznysu v této oblasti. Naopak šikovná kampaň může přinést desítky a stovky miliard soukromé sféře.

Přetrvávající vysoká nezaměstnanost vytváří atmosféru strachu ze ztráty zaměstnání. Na tomto strachu postavila vládní koalice svou politiku – snaží se vsugerovat zaměstnanci, že je rovnocenný partner podnikatele, a tak má povinnost se dělit, nejlépe rovným dílem, o veškerá podnikatelská rizika s majitelem firmy nebo svým zaměstnavatelem. Ale takový zaměstnanec zároveň nepotřebuje sociální či jinou ochranu pracovního poměru, nepotřebuje odbory ani někoho jiného, kdo hájí jeho zájmy. Není náhoda, že slovo zaměstnanec se v koaliční smlouvě nevyskytuje. Této vládě o zaměstnance, lidi a práci nejde, přednost má byznys.

Stanovisko MPSV k návrhu novely zákoníku práce


...
Souhrnné stanovisko k připomínkám, názorům a podnětům, které MPSV obdrželo v souvislosti s návrhem novely zákoníku práce a připravovaným změnami v oblasti platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách a správě



Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zpracovalo a předložilo k projednání ve vládě mimo jiné i

  • návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a v této souvislosti i
  • nástin prováděcího nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

K oběma návrhům MPSV obdrželo řadu připomínek, názorů a podnětů, za které jejich autorům děkuje. S ohledem na počet doručených podání volí MPSV namísto odpovědí jednotlivým pisatelům hromadnou formu odpovědi zveřejněním tohoto stanoviska. Na individuální podání v téže věci proto nebude ministerstvo reagovat.

Hlavním smyslem předkládaných návrhů je zvýšení účinnosti a efektivnosti výkonu státní správy a samosprávy a poskytování veřejných služeb. Kromě toho reagují na aktuální požadavek na vytvoření dostatečného prostoru pro provádění úsporných opatření v oblasti prostředků na platy.

První z uvedených cílů, jehož předmětem je zvyšování účinnosti a efektivnosti výkonu veřejných služeb a správy, se navrhuje v platové oblasti realizovat zvýšením pravomoci a odpovědnosti jednotlivých zaměstnavatelů při přiznávání platu zaměstnancům takovým způsobem, aby byl oceněn jejich skutečný výkon a kvalita jejich práce. Tento záměr lze realizovat pouze formou výrazného posílení mimotarifních složek platu.

Se snižováním podílu nárokově poskytovaných složek platu souvisí i realizace druhého záměru, jehož předmětem je vytvoření dostatečného prostoru pro realizaci nutných úsporných opatření.

Jako nejvhodnější způsob realizace snížení obligatorně poskytovaných složek platu se jeví odstranění automatického navyšování platového tarifu v platových stupních podle započitatelné praxe. Uvolněný diferenciační prostor a prostředky na platy se navrhuje využít při poskytování osobního příplatku, který je v působnosti zaměstnavatele, a to jeho kvantitativním posílením na dvojnásobek současných možností (z 50 a 100% na 100 a 200%) a uvolněním hledisek, která pro jeho poskytování stanoví současný předpis. Předpokládá se, že konkrétní zaměstnavatel použije mimo současně používaných hledisek pro poskytování osobních příplatků (výsledky práce a rozsah úkolů) i hlediska, podle nichž se zvyšoval platový tarif v platových stupních (odborná způsobilost, pracovní schopnosti a pracovní způsobilost).

Jak je z uvedeného patrné, smyslem předložených návrhů je uvést platové předpisy vztahující se na zaměstnance odměňované z veřejných zdrojů do kontextu s úspornými opatřeními vlády. Tyto návrhy jsou v současné době diskutovány se sociálními partnery a posuzují je pracovní komise Legislativní rady vlády. Vláda se dosud zmíněnými návrhy nezabývala a přistoupí k jejich projednání až poté, co budou tato jednání ukončena.

Autor: MPSV