Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu pro porušení zákona.

Spojte se s námi na Google+ na adrese Nezávislé odbory Tesco
Členové odborových organizací v rámci NOT si následně mohou požádat i o připojení do uzavřené komunity Nezávislé odbory Tesco - komunita
(Na Tesco kumunitě nejprve požádejte o připojení. Následně nám zašlete e-mail s Vaším uživatelským jménem a Vaše jméno a přijmení, včetně provozovny na posta@cz-not.eu, Po ověření Vašeho členství v některé z odborových organizací v rámci NOT bude Vaše žádost o připojení schválena)

středa 30. listopadu 2011

Britske listy

19.10.2011
Nucená práce
Text vydalo Spojenectví práce a solidarity
S rostoucím znepokojením sledujeme vážně míněné diskuse o zavedení institutu nucené práce do českého právního řádu. Co jiného než nucená práce je totiž ustanovení z tzv. reforem, které vláda předkládá parlamentu a které požaduje, resp. podmiňuje vyplácení podpory v nezaměstnanosti účastí příjemce podpory na tzv. veřejné službě v rozsahu až 20 hodin týdně? Takové nařízení musí být přece protiústavní, jistě je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která v článku 9 jasně říká, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Taxativně uvedené výjimky nelze ztotožnit s plánovaným využitím institutu veřejné služby.
Vyslovujeme své politování nad tím, že tento pravicový koncept „líných nezaměstnaných“ převzaly i některé politické strany, které se chtějí hlásit k levicovému hnutí. Jsme přesvědčeni, že podléhat takovému lacinému populismu je jen vodou na mlýn těm pravicovým populistům, kteří se od vítězství pravice v minulých parlamentních volbách snaží co nejvíce „osekat“ sociální systémy. A poté, co se jim to podaří, nepochybně plánují přikročit k jejich privatizaci. V oblasti zaměstnanosti je takovou privatizací snaha převést zprostředkování práce – dosud zajišťované státními Úřady práce – na soukromé agentury. Za násobně vyšších nákladů.
Zavedení institutu nucené práce však především vytváří prostor pro jeho zneužití a pro zlovůli úředníků. Oni budou určovat, zda žadatel o práci bude pracovat a také, kde bude pracovat. Tak se lze snadno dočkat situace, kdy propouštění státní zaměstnanci budou vysláni k tomu, aby např. zametali chodníky před školou, kde předtím učili, či úřadem, kde předtím pracovali. Tato populistická představa o využití veřejné služby povede nejen k šikaně některých uchazečů o práci, ale má sotva co společného s důstojností člověka. I kvůli takovým nestoudným plánům máme v Základní listině práv a svobod článek 10, který jasně pro každého požaduje, že musí být zachována jeho lidská důstojnost. Nutit lidi vykonávat práci, která neodpovídá jejich kvalifikaci, nutit je k práci, kterou si nemohou svobodně vybrat - to není nic jiného než robota pro 21.století!
Nic jiného než další redukci zaměstnanosti – nejen na úřadech, ale i školách, v policii, ale i ve zdravotnictví atd. – totiž tato vláda svými návrhy nechystá.
Jsme přesvědčeni, že tento koncept musí selhat. Plošné využívání veřejné služby je zatím pro obce nepovinné. Drtivá většina našich měst a sídel dávno vykrývá své potřeby objednanou profesionální službou. Formální tlak na zavedení veřejné služby nevyhnutelně povede ke zrušení pracovních míst ve stávajících firmách. Existuje však ještě horší možnost, totiž že tyto firmy dostanou nezaměstnané za nějaký malý poplatek k jejich pracovnímu nasazení. Už jen malý krůček pak bude chybět k tomu, aby toto nasazení bylo totální.
Vládní koncepce je však také krokem zpět, i pokud jde o kvalitu a produktivitu takových prací. Budeme dnes mechanizovanou práci nahrazovat ruční prací? Nebo se snad populisté obhajující takové práce vzhlédli v nechvalně známém konceptu o nápravě člověka fyzickou prací (Arbeit macht frei)?
Zavedení institutu nucené práce je především důkazem, že státní politika zaměstnanosti této vlády selhala. Neschopnost aktivní politiky zaměstnanosti, běžné praxe ve vyspělých zemí EU, je zde maskována snahou zaměstnat lidi tím, že jim rozdáme lopaty a košťata nebo je budeme učit kosit trávu. Trochu málo pro ty, které předtím školská soustava připravovala na povolání pro 21. století!
Nucená práce je zcela bezpochyby nástroj, který dál prohloubí již tak nemalé přehrady uvnitř společnosti, mezi jednotlivými etnickými a sociálními skupinami. Vytvářet takové přehrady a rozeštvávat společnost však není program pro budoucnost! Jenom odvrací pozornost od neschopnosti vlády řešit vlastní příčiny problémů.
Spojenectví práce a solidarity proto naléhavě žádá, aby bylo příslušné ustanovení zrušeno. Žádáme vládu o obnovení aktivní politiky zaměstnanosti a o vytváření podmínek pro tvorbu nových pracovních míst.
Uvítali jsme rozhodnutí Senátu odmítnout zavedení nucené práce. Vyzýváme ostatní především levicově orientované občanské iniciativy k důraznému protestu proti takovým snahám vlády a k bezpodmínečnému odmítnutí nucené práce.
Ne robotě 21. století!

Odkaz na článek: http://blisty.cz/art/60667.html

Lidé reformě důchodů nevěří. Podporuje ji jen 12 procent dotázaných

29. 11. 2011 Parlamentní Listy - Schválená penzijní reforma má ve veřejnosti malou podporu. Plánu na převod části prostředků sociálního pojištění ze státního systému rozumí a podporuje jej pouze 12 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM.

Penzijní reforma počítá s tím, že si lidé budou moci převést na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění, které v současnosti činí 28 procent hrubé mzdy. Podmínkou je, že lidé přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého. Součástí penzijní reformy je i transformace současného penzijního připojištění. Reforma má vstoupit v platnost od roku 2013.

Návrh nemá podle STEM velkou podporu veřejnosti a navíc není srozumitelný. Jednoznačně to v průzkumu uvádí pětina lidí, další třetina zvolila variantu "váhám, nevím". Jen necelá polovina návrhu rozumí a jasně se k němu vyjádřila, 12 procent lidí návrh podporuje, 34 procent ho odmítá.

Podrobnější data podle autorů výzkumu ukazují, že mezi příznivci ČSSD a KSČM převládá odmítnutí reformy. Rozumí mu, ale nepodporuje ho 40 procent stoupenců ČSSD a 44 procent voličů KSČM. Plánu rozumí a podporuje ho jen šest procent, respektive pět procent příznivců těchto stran. Stoupenci ODS a TOP 09 podle STEM z velké části váhají. Plánu změn v penzijním systému shodně rozumí a podporuje ho po 23 procentech sympatizantů zmíněných vládních stran. Proti je 24 procent jejich příznivců.

Výzkumu STEM se zúčastnilo od 31. října až 7. listopadu 2011 více než 1200 plnoletých lidí. 

www.parlamentnilisty.cz

středa 16. listopadu 2011

Bleskově

Prezident republiky Václav Klaus dnes podepsal novelu zákoníku práce, kterou zamítl Senát. Veto Senátu ale znovu přehlasovala Poslanecká sněmovna hlasy koalice a novelu obdržel k podpisu prezident. Nový zákoník práce vstoupí v platnost úderem Nového roku 2012 a přináší řadu změn, která se dotkne každého. Postupně Vám tyto změny  budeme představovat spolu se schválenou sociální reformou z pera ministra Drábka.

Je čas vyjít do ulic

V souvislosti s výročím »sametové revoluce« se více jak tři pětiny veřejnosti domnívají, že je čas opět vyjít do ulic.

Důvodem je stále sílící nespokojenost s děním na domácí politické scéně, která je nejsilnější od roku 1989. Ukázal to výzkum společnosti SANEP.

Výzkum ukázal, že nespokojeno s aktuální politickou situací v naší zemi je téměř devět desetin veřejnosti. Dvě třetiny veřejnosti dle SANEP sdílí názor, že se polistopadoví představitelé vládní a parlamentní politické scény chovali a chovají hůře než jejich předchůdci za minulého režimu. Pouze pětina domácí populace je přesvědčena, že ČR se stala po 22 letech vyspělou demokracií. Za největší zápory nového režimu je považována rozsáhlá korupce a ztráta sociálních jistot.

Internetový průzkum byl proveden ve dnech 26. října - 10. listopadu 2011 na vybrané skupině 27 229 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let.

16. 11. 2011 (ste) HN

Co přinese od ledna Drábkova reforma (Právo)

Od 1. ledna příštího roku začnou být účinné změny, které přináší Drábkova sociální reforma schválená už i parlamentem. Co všechno přinese a jak se dotkne lidí? Změny se týkají především některých dávek státní sociální podpory, dávek sociální péče pro OZP či nového způsobu výplatu a administrace dávek na jednom místě v rámci ÚP ČR. Zavedena bude také tzv. karta sociálních systémů.

Reforma radikálním způsobem mění celý systém sociálních dávek v ČR

Reforma hlavně radikálním způsobem mění celý systém sociálních dávek v ČR, zavádí na jejich výplatu sociální karty a zpřísňuje pravidla pro výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Sjednocení místa výplaty dávek

Dávky, příspěvky a podpory bude nově vyplácet jen úřad práce. Na kterémkoli ze 423 kontaktních pracovišť úřadů práce a 26 jeho detašovaných, resp. výjezdních pracovišť bude možné vyřizovat služby v oblasti nezaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávky pro osoby se zdravotním postižením. Tzv. nepojistné sociální dávky, tedy dávky hmotné nouze, byly dosud vypláceny ve 415 sídlech obecních úřadů.

Rodičovský příspěvek dle potřeb rodičů

Rodiče budou mít možnost volit si délku rodičovské dovolené i výši rodičovského příspěvku podle svých aktuálních potřeb. Namísto stávajícího systému, kdy je možné vybrat si buď dvouletou, tříletou, nebo čtyřletou rodičovskou, má být matce nebo otci umožněno pružně si určit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši až do vyčerpání celkové částky 220 tisíc korun, maximálně však do čtyř let věku dítěte. Změna bude možná jednou za tři měsíce.

Výše příspěvku bude činit nejvýše 11 500 korun měsíčně. Pro získání možnosti volby výše příspěvku bude stačit, pokud nárok na peněžitou pomoc v mateřství splní alespoň jeden z rodičů dítěte. Rodičovský příspěvek budou dostávat i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo do obdobného zařízení pro děti. Od dvou let věku mohou navštěvovat tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku bude zavedeno jednotné konto 46 hodin za měsíc.

Zrušen je limit čtyř hodin denně, maximálně však pěti dnů v měsíci. Pokud ani jednomu z rodičů nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, výše příspěvku je možná jen v jedné variantě: 7600 korun do 9. měsíce věku dítěte a poté 3800 korun do 4 let věku dítěte. Jestliže rodiči vznikl nárok na příspěvek před 1. lednem 2012, může se rozhodnout, jestli bude čerpat příspěvek podle dosavadní úpravy nebo podle nové úpravy platné od ledna 2012.

Sociální karta

Dávky a příspěvky bude možné čerpat prostřednictvím sociální karty. Bude to ale v zásadě dobrovolné. Dávky přes kartu budou muset vybírat jen osoby, u nichž bude prokazatelné, že dávky zneužily, například tím, že si za ně koupily alkohol nebo je nasypaly do výherních automatů. Původně na ni měly být vypláceny i důchody, těch se to ale zatím netýká. Kartou bude možné také platit v obchodech, dále s ní lze vybírat dávky z bankomatu a bude možné ji využívat i k osobní identifikaci.

Sociální karta bude sloužit také jako průkaz osoby se zdravotním postižením. S její pomocí budou moci zdravotně handicapovaní čerpat stejné výhody, jaké mohou čerpat dnes při předložení průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P v současné papírové podobě.
Kartu budou vydávat úřady práce, vyrobí ji banka. Bude obsahovat běžné ochranné prvky. Za vydání karty příjemce dávek platit nebude, bezplatné bude také vedení účtu ke kartě. V rámci standardní služby bude jeden výběr z bankomatu zdarma a jeden převod zdarma ke každé dávce. Další transakce budou zpoplatněny, výše poplatků dosud nebyla určena. Nákup kartou u obchodníka a nahlédnutí na zůstatek na účtu bude také zdarma.

Příspěvek na péči dle nových kritérií

Posuzování nároku na tuto dávku se zásadně změní. Místo dosavadních 36 úkonů a 129 dílčích činností budou posudkoví lékaři nově popisovat jen deset oblastí každodenního života člověka, jak dokáže zvládnout základní životní potřeby. Mezi ně bude patřit mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Posudky mají být využitelné i pro poskytování jiných dávek, např. příspěvku na mobilitu. Zástupci handicapovaných varují, že kvůli nové metodice posuzování může mnoho lidí ze systému vypadnout a dalším se dávky sníží. O tisícikorunu na 6000 korun se zvýší příspěvek na péči o dítě ve druhém stupni postižení, jinak se z hlediska výše příspěvku nic nemění.

Příspěvek na bydlení

Doba poskytování příspěvku na bydlení se omezí na sedm let během deseti let, netýká se to postižených a seniorů nad 70 let.
Příspěvek na mobilitu

Dávky, které pomáhají lidem s omezenou možností pohybu (např. na zakoupení auta, jeho úpravu, opravu a na provoz), se od začátku příštího roku sloučí do tzv. příspěvku na mobilitu vypláceného jednou měsíčně. Bude poskytován osobám starším jednoho roku, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Výše příspěvku na mobilitu bude v jednotné výši 400 korun měsíčně.

Příspěvek na zvláštní pomůcku

Vedle toho se zavádí jednorázová podpora na zvláštní pomůcky, které postiženým lidem umožňují sebeobsluhu, slouží k získávání informací nebo ke styku s okolím apod.

Součet příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč.

Nezaměstnané čekají veřejně prospěšné práce

Lidé, kteří budou registrováni na úřadu práce déle než dva měsíce, budou moci být vyzváni – bez ohledu na své vzdělání a předchozí praxi – aby se zapojili do veřejně prospěšných prací v rozsahu do 20 hodin týdně. Pokud to nezaměstnaný odmítne, může přijít o podporu a být vyřazen z evidence úřadu práce. Mělo by se to týkat zejména těch uchazečů, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadu práce. Nárok na podporu v nezaměstnanosti budou mít nově lidé, kteří odpracovali rok za uplynulé dva roky místo nynějších tří. Kdo dá bez uvedení vážného důvodu výpověď z místa, které mu zprostředkoval úřad práce, bude se moci do evidence nezaměstnaných znovu přihlásit až za šest měsíců.

Zdroj/Autor: Právo

čtvrtek 10. listopadu 2011

Sněmovna schválila daňovou reformu, stravenky nezrušila

Praha - Sněmovna schválila vládní daňovou reformu, která ruší koncept superhrubé mzdy a od příštího roku má zavést nové zdanění hazardu. Přes odpor ODS a TOP 09 prosadila opozice a vládní Věci veřejné zachování daňového zvýhodnění stravenek. Soubor sedmi desítek novel nyní dostane k projednání Senát.

Koncept superhrubé mzdy se sazbou 15 procent nahradí nová 19 procentní sazba daně, která by měla být počítána z hrubé mzdy. Výhodnější to bude podle propočtů pro lidi s hrubým měsíčním příjmem do 40.000 korun. Lépe placení zaměstnanci budou naopak na reformě tratit. Rozdíl má nicméně u obou kategorií představovat řádově desítky až stovky koruny. Více si polepší rodiče díky zvýšení slev na než bezdětní, neboť již přijatá novela o zvýšení spodní sazby DPH počítá se zvýšením slevy na dani na vyživované dítě o 1800 korun ročně.

Reforma počítá také s tím, že odvody u zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění by neměly být realizovány jako dosud, ale daní z úhrnu mezd ve výši 32,5 procenta. Odvody zaměstnavatelů se v tomto směru sníží o 1,5 procentního bodu. Daňová novela přináší sjednocení sazeb odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění na 6,5 procenta u živnostníků i zaměstnanců, kterým se tak odvody na zdravotní pojištění zvýší o dvě procenta. Živnostníkům se dvojnásobně zvýší vyměřovací základ na 100 procent daňového základu

Věci veřejné uspěly za pomoci opozice se zachováním daňového zvýhodnění zaměstnaneckých stravenek, které vláda chtěla zrušit. Špičky koalice se v úterý dohodly na tom, že během dvou let se pokusí nalézt systémovější model podpory daňového stravování.

VV místo stravenek chtěly zrušit zaměstnanecký bonus ve výši 250 korun měsíčně, tedy 3000 korun ročně, dostatečnou podporu ale nenalezly. Vláda chtěla alespoň zčásti nahradit rušení zaměstnaneckých benefitů.

Autor: ČTK
www.ctk.cz

úterý 8. listopadu 2011

Keller: Zvýšení DPH na reformu penzí nebude. Padne na látání rozpočtu

8.11.2011 - Není to tak dávno, co koaliční vláda prosazovala zvýšení DPH s odůvodněním, že bude kompenzovat dopady transformace penzijní reformy. Sociolog Jan Keller to v komentáři pro deník Právo připomíná s tím, že nyní hovoří premiér Petr Nečas už o tom, že bez vyššího DPH by výpadky státního rozpočtu byly katastrofální.

Koaliční strany chlácholily veřejnost při prosazování zvýšení DPH na potraviny, léky, veřejnou dopravu a další zboží a služby základního významu tím, že cílem tohoto opatření je jedině kompenzovat dopady transformace penzijního systému. „Uplynula krátká doba a každý může vidět, že se záchranou penzí nemají manévry Nečasovy vlády vůbec nic společného," píše sociolog Jan Keller v komentáři pro deník Právo.

Snadno doložitelné to je nejnovějšími informacemi, že bude penzijní reforma možná odložena a rozjede se až v roce 2014. Přitom se čím dál častěji hovoří o zvýšení DPH na nejméně 19 procent. „Petr Nečas je totiž překvapen prohlubováním hospodářské krize. A pokud bychom DPH dále nezvyšovali, výpadky státního rozpočtu by byly katastrofální. Tento vývoj je překvapením skutečně jen pro Petra Nečase," poznamenává Keller.

Vláda nedokáže vybírat ani rovnou daň

Vždyť hned od začátku tvrdili kritici jeho penzijní reformy, že DPH se na 17,5 procentu nezastaví. „Bude se zvedat stále výše, aby se látaly díry v rozpočtu vlády, která nedokáže vybírat ani rovnou daň, jež zemi naordinovali Topolánek s Čunkem a Bursíkem," poukazuje sociolog na to, že se vývoj ubírá přesně tím směrem, který kritici Nečasových reforem prorokovali.

„Budeme platit při každém nákupu stále více, aniž by vybrané peníze šly na záchranu základního pilíře penzijního systému. Do něj navrtá tato vláda právě takové díry, jaké krize navrtává do rozpočtu," podotýká Keller, že to premiér Nečas ještě neví, ale další vývoj ekonomiky ho zase krutě zaskočí.

Spořivý Vondra dodá vážnost Nečasovu apelu na zodpovědnost

„Je jen otázkou času, kdy nám s výrazem nic netušícího dobrosrdečného člověka prozradí, že platit DPH ve výši pouhých dvaceti procent by bylo nezodpovědné a zavedlo by nás na řeckou cestu. Vážnost jeho státnickým slovům dodá usmívající se spořivý Alexandr Vondra," sarkasticky uzavírá svůj komentář Keller.


Autor: Parlamentní Listy, jih

pondělí 7. listopadu 2011

Poslanecká sněmovna znovu schválila novelu Zákoníku práce

Praha/Poslanecká sněmovna - Poslanecká sněmovna dnes přehlasovala hlasy koalice Senát a schválila novelu zákoníku práce, kterou Senát zamítl a vrátil Poslanecké sněmovně. Nový zákoník práce by měl začít platit od 1. 1. 2012. 

Zákoník práce v podobě schválené PS PČR zvyšuje limit dohody o provedení práce na 300 hodin ročně. Nastavuje však strop měsíčního příjmu na základě dohody o provedení práce na 10.000 korun, kdy z ní zaměstnanec neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Z příjmů nad tuto částku bude zaměstnanec mimo daně z příjmů platit i zdravotní a sociální pojištění. Výši odstupného zákoník práce mění razantněji a dosavadní tříměsíční odstupné v současné podobě ruší. Zaměstnanec, který odpracuje u zaměstnavatele méně než rok, dostane pouze jednonásobek průměrného měsíčního výdělku. Pokud bude u zaměstnavatele od jednoho do dvou let, bude mu náležet dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku a pokud odpracuje více jak dva roky u zaměstnavatele, pak dostane trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Výpovědní doba zůstává nakonec zachována. 

Nově Vás ale také zaměstnavatel bude moci propustit pro hrubé porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Se zánikem odborové organizace také nově například končí sjednaná kolektivní smlouva mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, a s ní tedy i veškeré nároky v ní pro zaměstnance dohodnuté.

Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Dá se zcela s jistotou očekávat, že prezident novelu zákona podepíše. Opozice se ale s prohrou nesmířila. Lídři ČSSD a KSČM chtějí podat ústavní stížnost. Vládní koalice svojí většinou totiž změnila zavedený postup, když sloučila předlohy pod jednotlivými sněmovními tisky do jediného bodu a omezila tak počet a délku jednotlivých vystoupení opozičních poslanců na 10 minut. Do rozpravy bylo možné se přihlásit pouze  dvakrát. Postup Sněmovny zpochybnili i právníci Poslanecké sněmovny.

Co všechno se mění a co to znamená pro Vás zaměstnance? Jak novela omezí práva zaměstnanců a co naopak přinese? Podrobnosti pro Vás připravujeme.

(NOT; ip)

Koalice prosadila vznik druhého pilíře důchodového systému

Praha - Koalice podle očekávání znovu prosadila ve sněmovně první ze zákonů penzijní reformy, kterým chce vláda zavést druhý pilíř penzijního systému. Bude jím důchodové spoření v soukromých penzijních fondech. Lidé by do nich odváděli část příspěvků, které nyní platí státu na průběžné financování penzí. Podle kritiků to může ohrozit státní výplatu stávajících důchodů. Senát kvůli tomu zákon vetoval, sněmovna jej ale dnes přehlasovala.

Normu nyní dostane k podpisu prezident. ČSSD už avizovala, že bude usilovat i soudní cestou o zásadní změnu reformy.

Spoření ve fondech má začít fungovat od roku 2013. Lidé mladší 35 let se budou moci rozhodnout, zda z pojistného odváděného státu vyvedou tři procentní body do penzijních fondů a k nim přidají dva procentní body ze svého. Rozhodnutí bude nevratné, což je podle kritiků v rozporu s ústavním pořádkem.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) očekává, že se do druhého pilíře zapojí až polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva, tedy až 2,5 milionu lidí. Podle agentury STEM/MARK to chce udělat asi 27 procent Čechů ve věku od 15 do 59 let.

Výpadek peněz v průběžném penzijním systému, který opozice odhaduje až na 30 miliard korun ročně, chce vláda zacelit z výnosů ze zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty. Na konci srpna na důchodovém účtu chybělo 27,2 miliardy korun.

Penzijní společnosti mají spravovat svěřené peníze ve čtyřech fondech - fondu státních dluhopisů, konzervativním, vyváženém a dynamickém. Nejméně 90 procent výnosů z investování budou muset použít k navýšení vyplácených důchodů. Svěřené příspěvky a majetek společností mají být odděleny, aby lidé o své úspory při případném bankrotu společnosti nepřišli.

Lidé si budou moci fondy měnit podle toho, jaká míra rizika a s tím spojený příslib zisku jim bude vyhovovat. Po dosažení důchodového věku si budou moci vybrat formu výplaty důchodu - buď 20letou rentu, nebo doživotní rentu, vypočítaná podle průměrné délky a naspořené částky. Nevyčerpané peníze by se staly předmětem dědictví.

Například pětačtyřicátník, který vydělává 15.000 korun, by měl podle výpočtu ministerstva práce a sociálních věcí mít důchod 10.184 korun. Pokud by převedl část odvodů do dluhopisového fondu, měl by dostat 10.257 korun. V dynamickém fondu by to bylo 10.605 korun. Pokud by vydělával 35.000, bez spoření ve fondech by mu od státu připadlo 13.694 korun. Kdyby si ukládal v dluhopisovém programu, měl by mít zhruba o 800 korun víc. V dynamickém spoření by to pak mělo být 15.277 korun.
(ČTK)

neděle 6. listopadu 2011

Švýcaři chtějí minimální mzdu 450 korun za hodinu. Češi dostávají padesátikorunu


ČTK - Švýcaři vyrážejí do boje za vyšší minimální mzdu. Za hodinu práce by chtěli od příštího roku dostat minimálně 450 Kč, tedy dvojnásobek toho, co Francouzi (min. hodinová mzda ve FR je 225 Kč) a devítinásobek toho, co Češi (v ČR je minimální mzda 50 Kč za hodinu). Rozohodovat budou v referendu.

Luxusní minimální mzda 22 švýcarských franků (zhruba 450 korun) na hodinu bude možná brzy stanovena ve Švýcarsku. Tamní odbory totiž údajně získaly dostatek podpisů pro vypsání referenda o této otázce v příštím roce.

Mluvčí švýcarského odborového svazu SGB Peter Lauener uvedl, že pod požadavek referenda se dosud podepsalo více než 121.000 lidí, přičemž na vynucení referenda v příštím roce jich stačí 100.000.

SGB uvádí, že schválení návrhu by zaměstnancům zajistilo měsíční mzdu v minimální výši 4000 švýcarských franků (téměř 82.000 korun) při 42hodinovém pracovním týdnu.

Pokud by občané odborářský návrh schválili, byla by ve Švýcarsku minimální mzda zhruba dvakrát vyšší než v sousední Francii, kde činí devět eur (zhruba 225 korun), poznamenala agentura AP.

V České republice dosud obnášela měsíční minimální mzda 8000 korun, což odpovídá zhruba 50 korunám na hodinu, i když u většiny profesí platí vyšší minimum.

Ve Švýcarsku, podobně jako v Německu nebo Rakousku, dosud všeobecná minimální mzda stanovena nebyla. Minimální platy existují v určitých odvětvích, v zásadě se však mzdy odvíjejí od kolektivních vyjednávání.


úterý 1. listopadu 2011

Životní minimum i minimální mzda se od ledna zřejmě zvýší

Životní a existenční minimum by se mělo od ledna zvýšit o devět procent. Počítá s tím návrh vládního nařízení, které připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ministerstvo také připravilo návrhy na zvýšení minimální mzdy. 

V současnosti je životní minimum 3126 korun měsíčně pro samostatně žijící lidi. U domácnosti se odvíjí od počtu jejích členů, například u dvou dospělých se dvěma dětmi ve věku osm a 16 let činí v součtu 9690 korun měsíčně. Po navrhovaném zvýšení o 9 % by tedy životní minimum pro jednotlivce stouplo na zhruba 3410 korun, u zmíněné rodiny na 10 562 korun. Existenční minimum pro dospělou osobu nyní činí 2020 korun, zvýšit by se mělo také o devět procent. To znamená na 2200 korun.

MPSV dokončilo také dvě varianty návrhu na zvýšení minimální mzdy. První varianta počítá s navýšením z 8000 na 8400, druhá na 8500. Návrh by měl přinést změny, které se týkají výše minimální mzdy pro mladistvé a zdravotně postižené. Nemělo by tak být již možné vyplácet jim sníženou minimální mzdu.