Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu pro porušení zákona.

Spojte se s námi na Google+ na adrese Nezávislé odbory Tesco
Členové odborových organizací v rámci NOT si následně mohou požádat i o připojení do uzavřené komunity Nezávislé odbory Tesco - komunita
(Na Tesco kumunitě nejprve požádejte o připojení. Následně nám zašlete e-mail s Vaším uživatelským jménem a Vaše jméno a přijmení, včetně provozovny na posta@cz-not.eu, Po ověření Vašeho členství v některé z odborových organizací v rámci NOT bude Vaše žádost o připojení schválena)

úterý 1. března 2011

Mobbing a Bossing: šikana na pracovišti, která se v Česku rozmáhá

...
Skrytý teror na pracovišti, tzv. mobbing nebo bossing, zažívá v Česku každý šestý zaměstnanec. Řada z nich kvůli němu práci ztrácí a často končí u psychiatra. Dlouhodobá šikana na pracovišti přitom může firmy stát i stovky tisíc korun ročně. 

Pětice první pomoci, jak přežít mobbing a bossing
  1. Nezůstávat s problémem v izolaci, nechat si poradit od rodiny, známých či odborníků
  2. Zvážit rizika a rozhodnout se, zda „zůstat, nebo odejít!“
  3. Hledat spojence (včetně psychologa či tzv. kouče)
  4. Stanovit si priority, povinnosti a úkoly, aby ve stresu nedělal zbytečné chyby.
  5. Neztratit kontakt s realitou a usilovat o „nadhled“. Neopomíjet „to ostatní“! (Rodinu, koníčky, účinnou relaxaci, styk s přáteli či jinými lidmi)
    (zdroj: sdružení Práce a vztahy)

Jeden názorný příklad
Alena nastoupila do nového zaměstnání. Hned na začátku dostala radu kolegy: „Tady platí pravidlo: vyšší bere!“ Začala to pociťovat na vlastní kůži. Pravdu měla jedině šéfová. Podřízené peskovala, ráda je úkolovala těsně před koncem pracovní doby a posílala kontrolní e-maily. Kdo hned neodpověděl, byl terčem její kritiky. Za nic nechválila, všechno se přece dalo udělat lépe. Alena se snažila plnit úkoly včas a dobře. Po pár měsících zjistila, že ji začíná kritizovat i její kolegyně, která dostala přidáno. V kanceláři zavládla postupně nevraživost, Alena se stala černou ovcí. Nechtěla si to nechat líbit, požádala o rozhovor ředitele z nejvyššího vedení. Druhý den dostala výpověď a jako náplast odstupné.

Alenin případ je typickou ukázkou mobbingu. Jde v podstatě o psychickou šikanu na pracovišti. Osobní zkušenost s ní má v Česku 16 procent zaměstnanců . Čtvrtina z nich je některé z forem mobbingu vystavována minimálně jednou týdně a téměř polovina zažívá psychoteror po dobu delší než jeden rok. Loňský průzkum agentury GfK ukázal, že terčem skrytého teroru na pracovištích se začínají stávat zaměstnanci středních a starších věkových kategorií, nejčastěji ženy ve věku nad 45 let. Většinou končí s výpovědí v ruce a někdy i v péči lékařů. Obětí mobbingu se ale může stát prakticky každý, bez ohledu na věk. 

Jak s mobbingem bojovat

Jste-li obětí mobbingu, schovávejte si důkazy, například písemnou dokumentaci a emailovou poštu. Zajistěte si osobní svědectví v momentech, kdy jste diskriminováni. Začněte si psát deník všech událostí. Tyto důkazy mohou být rozhodující v jednání s vedením firmy, s odbory nebo v případném soudním procesu. 

„Zdá se, že velmi ohroženými jsou zaměstnanci samostatní, nějakým způsobem vyčnívající či neochotní ztratit svoji autonomii a nezávislost. Systematické intrikování, útoky, které proti nim vedou kolegové nebo nadřízení je postupně připravují o sebevědomí a pracovní výkon ,“ říká psycholog Pavel Beňo z Občanského sdružení Práce a vztahy, který se soustavně věnuje boji proti mobbingu a šikaně na českých pracovištích. Statistiky o mobbingu v západní Evropě uvádějí příznivější údaje. Skrytý teror na pracovišti, kterému dal profesor Hainz Leymann název mobbing, zažívá na vlastní kůži 8 procent lidí. 

Podle odborníků se do osobní filosofie některých lidí i firemních vztahů v Česku začíná již delší dobu promítat názor: „Být agresivní se vyplácí!“ Ve firmě, kde získá agresor prostor a na pracovišti začne fungovat psychoteror, dochází ale postupně ke ztrátám. „Zvyšuje se míra plýtvání. Klesá motivace zaměstnanců, vytrácí se pocit sounáležitosti s firmou, stávající zaměstnanci rezignují a přestávají být aktivní a někteří raději odcházejí pryč,“ vysvětluje psycholog Beňo s tím, že i řízení firmy začíná mít trhliny. Pracovní kolektiv už nechce být veden, musí být hnán. Vyčíslit takové ztráty v penězích se před deseti lety pokusili v Německu. Pohybovaly se v řádech desítek tisíc až stovek tisíc korun ročně.

Bossing aneb když podřízené šikanuje šéf
 
Mobbing v Česku má řadu forem. Mnohdy se těžko odhaluje. Zvlášť v případech, kdy dlouhodobou šikanu a konflikt na pracovišti vytvářejí samotní šéfové firem (tzv. bossing). „Není to jednorázový pracovní konflikt, který odezní. Jde o konflikt neřešený či nevhodně řešený a dlouhodobě opakovaný, který znepříjemňuje zaměstnanci život po dobu několika měsíců. Probíhá skrytě ale vždy s jediným cílem – zlikvidovat oběť, vystrnadit ji z firmy,“ upozorňuje Beňo.

Ve snaze zbavit se nežádoucího kolegy či podřízeného a upevnit si vlastní pozici ve firmě je vynalézavost agresorů značná. Vše může začít legráckami, žertíky a posměšky. Postupně se připojí schválnosti, intriky a plánované úsilí agresora, aby se jeho oběť stala ve firmě černou ovcí, kdy do hry zapojí okruh svých spojenců. „Profesor Leyman popsal 45 nactiutrhačských forem chování mobberů, ale nejspíš jich bude více,“ podotýká Pavel Beňo.

Za mobbing a bossing je vždy zodpovědný zaměstnavatel. Zákoník práce zakazuje na pracovišti jakoukoliv diskriminaci, obtěžování a pronásledování. A povinností firmy také je vytvářet dobré pracovní prostředí. Dovolat se svých práv a nad šikanujícími kolegy zvítězit ovšem bývá obtížné.

Autor/Zdroj: penize.cz

Setkali jste se někdy na pracovišti s šikanou? Jak jste situaci řešili? 
   

Žádné komentáře:

Okomentovat