Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu pro porušení zákona.

Spojte se s námi na Google+ na adrese Nezávislé odbory Tesco
Členové odborových organizací v rámci NOT si následně mohou požádat i o připojení do uzavřené komunity Nezávislé odbory Tesco - komunita
(Na Tesco kumunitě nejprve požádejte o připojení. Následně nám zašlete e-mail s Vaším uživatelským jménem a Vaše jméno a přijmení, včetně provozovny na posta@cz-not.eu, Po ověření Vašeho členství v některé z odborových organizací v rámci NOT bude Vaše žádost o připojení schválena)

úterý 19. srpna 2008

Duševní poruchy jsou stále častější příčinou invalidity


Podle Světové zdravotnické organizace poruchy duševního zdraví představují pro evropský region druhou největší zdravotně sociální zátěž (po stárnutí populace a potřebě dlouhodobé péče na prvním místě). Jejich význam a dopad je proto možno považovat za celospolečensky závažný. Z hlediska zdravotně sociálního je pro duševní nemoci charakteristické, že oproti jiným nemocem začínají v poměrně nízkém věku. 

Duševní nemoc provází postiženou osobu kolem 19 % z celkového počtu roků jejího života, tj. zpravidla 15 let. Tyto roky jsou provázeny zvýšenou nemocností, pracovní neschopností, zhoršením kvality života, ztrátou životní pohody, mnohdy i invalidizací, ztrátou soběstačnosti či předčasnými úmrtími. Kvalifikované odhady (z roku 2005) pro evropský region uvádějí, že z celkových 850 mil. osob žijících v tomto regionu trpí až 100 milionů osob depresemi, asi 21 milionů poruchami způsobenými nadměrným užíváním alkoholu, sedm milionu má Alzheimerovu chorobu nebo jiné formy demence, čtyři miliony osob mají schizofrenii. Náklady vynaložené na zdravotně sociální péči a pomoc pro osoby s duševními poruchami se v roce 2005 v EU pohybovaly kolem 400 miliard eur.
Duševní poruchy a poruchy chování v lékařské posudkové činnosti

Duševní zdraví, duševní poruchy a poruchy chování a související zdravotní a sociální otázky mají dopad na činnost zdravotních a sociálních systémů a mají také důležité místo v činnosti lékařské posudkové služby.

Rozhodování o dočasné pracovní neschopnosti spolu s prováděním kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti u pojištěnců s duševní poruchou je velmi obtížné. Klade velké požadavky na zhodnocení stavu psychiky, přesné diagnostikování druhu choroby, posouzení dynamiky choroby, určení prognózy. Všechny tyto zdravotní skutečnosti pak musí být promítnuty ve vztahu k pracovní schopnosti/neschopnosti a schopnosti vykonávat dosavadní nebo jiné zaměstnání, výdělečnou činnost. Posuzování pracovní neschopnosti se nezakládá jen na subjektivních sděleních práce neschopného pojištěnce o jeho pocitech, náladách, stavech a problémech. K hodnocení psychického stavu má moderní psychiatrie řadu objektivních kritérií. Na zpřesnění diagnózy a funkčního dopadu duševních problémů mohou být využity i objektivní psychodiagnostické metody, zkoušky výkonnosti, pozornosti, zatížitelnosti, vyšetření intelektu, paměti, projektivní metody, testy osobnosti, škály deprese apod. Komplexní souhrn všech údajů a zjištění se stává objektivní hodnotou a seriózním základem pro rozhodování o pracovní neschopnosti nebo invaliditě. Součástí přístupu musí být také aspekt sociálního začlenění osoby, její včasné readaptace na práci a pracovní aktivity.
Často se vyplatí změna pracovního zařazení

Pokud u práce neschopného pojištěnce dojde ke stabilizaci zdravotního stavu a obnovení pracovní schopnosti, je důležité v některých případech zvážit posouzení zdravotní způsobilosti k dosavadnímu zaměstnání lékařem závodní preventivní péče a případné převedení na jinou, zdravotně vhodnou práci. Práce v pracovních podmínkách přizpůsobených nebo odpovídajících zdravotnímu stavu by měla být součástí terapeutického postupu jako prostředek k zabránění ztráty ještě zachovalých sociálních a pracovních schopností, nutných pro výkon zaměstnání. V oblasti dočasné pracovní neschopnosti byla v roce 1990 v ČR průměrná délka jedné pracovní neschopnosti pro duševní poruchy a poruchy chování (diagnózy F 00-F 99) 35,5 dne, v roce 2000 již 55 dní a v roce 2007 68,3 dne. Přitom každoročně stoupá i počet případů dočasné pracovní neschopnosti z důvodu duševní nemoci. Za uvedené období tedy došlo k prodloužení doby trvání jedné pracovní neschopnosti z důvodu duševní nemoci o 32,8 dne, přičemž příčiny tohoto jevu nebyly zatím analyzovány a vysvětleny.

Až do roku 2001 platilo, že duševní poruchy a poruchy chování zaujímaly 5. místo, a to jak v částečné, tak i plné invaliditě, po kardiovaskulárních a onkologických nemocech (na 1. a 2. místě), nemocech pohybového a nosného ústrojí a nemocech neurologických (na 3. a 4. místě). Tento vývoj se začal po roce 2001 měnit a duševní nemoci stanuly na třetím místě jako příčina částečné invalidity a na čtvrtém místě jako příčina plné invalidity (kromě roku 2004, kdy byly na třetím místě). V roce 2007 bylo pro nemoci duševní a poruchy chování přiznáno 3 382 plných invalidních důchodů a 2 334 částečných invalidních důchodů.
Obtížné posuzování stupně závislosti

Pro posuzování stupně závislosti, schopnosti zvládat úkony péče o vlastní osobu a úkony soběstačnosti u osob s duševní poruchou je zejména stěžejní, zda je zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, zda je osoba schopna dlouhodobě, samostatně, spolehlivě a opakovaně rozpoznat potřebu úkonu, úkon provádět obvyklým způsobem a kontrolovat správnost provedení úkonu. Uvedené skutečnosti umožňují postihnout dopad duševní poruchy na kvalitu života osoby a správně vyhodnotit neschopnost a závislost. Osoby s duševními poruchami selhávají nejprve v oblasti soběstačnosti, kdy nejsou schopny se přiměřeně sociálně začlenit do společnosti, do komunity, nezvládají např. obstarání osobních záležitostí, zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, uspořádání času, plánování života, nakládání s penězi, komunikaci, nakupování, vaření, úkony péče o domácnost a další, z úkonů péče o vlastní osobu pak vždy selhávání v oblasti schopnosti se ošetřit, dodržovat léčebný program. Teprve u velmi těžkých poruch dochází k selhávání péče o vlastní osobu, např. hygienické úkony, oblékání, stravování a další.
Poruchy chování už mají charakter epidemie

Z hlediska posudkové služby se jako dlouhodobý problém ve vztahu k osobám s duševními poruchami nebo poruchami chování jeví, že se řada osob s duševními poruchami nedostane nebo nedostane včas do péče odborného lékaře psychiatra, zejména pak starší osoby, osoby žijící osaměle nebo osoby sociálně vyloučené. Častým jevem je i tzv. somatizace duševních problémů, kdy se duševní problémy projikují např. do páteřních potíží, únavových syndromů, oběhových a zažívacích poruch apod. V těchto případech má poskytování zdravotní péče náhodný charakter, s opakovanými návštěvami různých specialistů a hromaděním různých vyšetření. K tomu přistupuje i skutečnost, že osoby s duševními problémy se mnohdy bojí stigmatizace a oddalují nebo se vyhýbají odborné psychiatrické péči. Údaje o činnosti lékařské posudkové služby a výsledky posuzování zdravotního stavu osob s duševními poruchami a poruchami chování ukazují, že duševní poruchy a poruchy chování mají své nezastupitelné místo v každém sociálním a posudkovém systému a že potřeby osob s duševním postižením jsou respektovány.

Po roce 2000 poruchy duševní a poruchy chování začínají mít dle odborníků charakter epidemie, a proto nabývají celospolečenské závažnosti a tím i ekonomické významnosti jak pro zdravotní, tak i pro sociální systémy a zaměstnanost i ve vztahu k otázkám sociálního začlenění či vyloučení.

Alena Zvoníková
odbor posudkové služby MPSV

Žádné komentáře:

Okomentovat