Text uveřejněný na tomto webu se nemusí shodovat s názory zaměstnavatele Tesco Stores ČR a.s., nebo případně dalších stran. Jsou zde uveřejněny svobodné názory odborové organizace, jejich členů a zaměstnanců společnosti v souladu s čl. 17 Listiny základních práv a svobod, platnými právními předpisy a Ústavou ČR. Rada NOT i Rada odborové organizace si vyhrazují právo odstranit nebo nezveřejnit texty s urážlivým, rasovým, diskriminačním či vulgárním podtextem, stejně jako texty či reklamní odkazy nesouvisející s obsahem a účelem těchto stránek.

UPOZORNĚNÍ pro zasílání obchodních sdělení a telemarketing:
Není dovoleno a je zakázáno zasílat jakákoli nevyžádaná obchodní sdělení na kteroukoli e-mailovou adresu uveřejněnou na tomto webu nebo využívat jakékoli uvedené telefonní kontakty pro účely telemarketingu, výzkumů trhu nebo nabídku služeb. Nevyžádaná obchodní sdělení zaslaná na kteroukoli zde uveřejněnou e-mailovou adresu nebo uskutečněný pokus o telemarketing, výzkum či obchodní nabídku na jakékoli níže uvedené telefonní číslo, budou bez dalšího upozornění řešena podáním podnětu pro zahájení správního řízení k příslušnému správnímu úřadu pro porušení zákona.

Spojte se s námi na Google+ na adrese Nezávislé odbory Tesco
Členové odborových organizací v rámci NOT si následně mohou požádat i o připojení do uzavřené komunity Nezávislé odbory Tesco - komunita
(Na Tesco kumunitě nejprve požádejte o připojení. Následně nám zašlete e-mail s Vaším uživatelským jménem a Vaše jméno a přijmení, včetně provozovny na posta@cz-not.eu, Po ověření Vašeho členství v některé z odborových organizací v rámci NOT bude Vaše žádost o připojení schválena)

čtvrtek 13. listopadu 2008

Vybrali jsme z tisku

Zaměstnanci řetězců jsou cíleně přetěžováni

Zahraniční obchodní řetězce zaměstnávají tisíce lidí.

Bohužel řadu let se mnozí zaměstnanci supermarketů a hypermarketů stávají oběťmi šikany a velkého pracovního přetížení v jednotlivých prodejnách těchto řetězců. A to většinou ze strany středního managementu, který tyto prodejny řídí.

Dalo by se říci, přímo klasickým případem je současná situace v obchodním řetězci Tesco, kde je kritický nedostatek pracovníků a zbývající jsou přetěžováni. Proto odbory v úterý vyhlásily týdenní stávkovou pohotovost kvůli kritickému nedostatku pracovníků na prodejnách. Tesco slibovalo před blížícími se Vánocemi posily, ale podle odborů jsou opatření firmy naprosto nedostatečná.

Tam, kde existují odborové organizace, tam se přirozeně odbory snaží jednání vedoucích pracovníků prodejen eliminovat. Někde se to daří s větším úspěchem, někde to jde hůře. Zúčastnil jsem se na jaře letošního roku sjezdu Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) a v diskusních příspěvcích delegátů sjezdu jsem zaznamenal konkrétní příklady šikany a nevhodného chování vedoucích pracovníků prodejen řetězců. A jak se ukazuje, jde o stálý problém. Boj proti tomuto nešvaru je zatím složitý.

*Chtějí si šplhnout

Snažíme se za každou cenu eliminovat snahy zaměstnavatelů šikanovat zaměstnance. V řadě konkrétních případů jsme dosáhli toho, že byla zjednána alespoň částečná náprava. Není to však jednoduché. Šikanu na pracovišti totiž nelze tak jednoduše prokázat. Zaměstnanci tyto případy raději nehlásí z důvodu svých obav o ztrátu zaměstnání, řekl Haló novinám Alexandr Leiner, předseda OSPO.

Podle Leinera jednou z příčin, proč dochází k šikaně na pracovištích, je nízká úroveň zkušeností zejména středního článku řízení. Většinou mladí šéfové nemají ani základní znalosti o tom, jak řídit a jak se chovat k zaměstnancům. Nevědí ani, co je kolektivní smlouva, co obsahuje a k čemu je zavazuje, jaká jsou práva a povinnosti řadových zaměstnanců.

Často je šikana vedena snahou zavděčit se vrcholovému managementu zahraniční společnosti. Někteří z českých vedoucích se domnívají, když budou nutit zaměstnance pracovat do úmoru, jejich prodejna vykáže vyšší zisk a oni se blýsknou před vedením společnosti. Z toho je však vidět, že neznají psychologii řízení. Proto ve spolupráci s vrcholovým vedením se snažíme mladé manažery proškolovat ze základních znalostí našich právních předpisů i ze znalostí kolektivní smlouvy, vysvětlil Leiner.

*Arogantní šéf i Plus skončili

Když odbory zasahují, většinou se obracejí na vrcholový management pro Českou republiku daného, konkrétního obchodního řetězce. Ve většině případů se jim daří vyjednat lepší pracovní podmínky, i když občas existují nějaké výjimky. Svědčí o tom nejen aktuální příklad Tesca (píšeme o něm v další části článku), ale i mediálně známý případ německé společnosti Discount plus. Je sice starý zhruba rok, ale v mnohém velmi poučný. Jeden ze dvou jednatelů této společnosti se vyznačoval naprostou arogancí moci. K lidem se choval tak, že to bylo již neúnosné. Odmítal jednat s podnikovými odbory, tak se do toho muselo vložit vedení odborového svazu. Společně s předsedou podnikového výboru jsme zajeli do Německa a informovali vedení sesterských německých odborů v mateřské firmě. Jejich intervence u vedení této nadnárodní společnosti pomohla. Výsledkem bylo, že jednatel byl odvolán, dodal Leiner. Řetězec Discount plus nakonec letos v létě zmizel z našeho trhu, protože nedosahoval takové výše tržeb, jak si jeho německého vedení představovalo. Ale možná i proto, že si na českém trhu udělal pořádnou ostudu. Podle Leinera však ani v řetězci Lidl nepanují idylické pracovní podmínky. Někteří zaměstnanci dokonce tvrdí, že jsou nejhorší u nás. V řetězci Lidl však v současné době nemají odborovou organizaci a tak se zaměstnanců nemá kdo zastat.

*Situace v Tescu je napjatá

Odbory obchodního řetězce Tesco vyhlásily týdenní stávkovou pohotovost kvůli kritickému nedostatku pracovníků na prodejnách. Již v říjnu jsme o problémech zaměstnanců tohoto řetězce informovali. Jeden musí dělat práci dvou, to je před Vánocemi nemyslitelné, řekl odborový předák Tesca Milan Matušík pro server iDnes.cz. Stávková pohotovost bude trvat do příští středy 19. listopadu. Zopakujme si, že se Tesco rozhodlo zbavit brigádníků a nahradit je stálými zaměstnanci. V obchodech je nedostatek lidí, kteří nezvládají nápor zákazníků. Ti pak musejí často čekat v dlouhých frontách. Tesco chce postupně nahradit brigádníky vlastními zaměstnanci na zkrácený úvazek, kteří by vykrývali nákupní špičky.

Odboráři se tehdy (v říjnu) dohodli s vedením společnosti na úpravě počtu pracovníků obchodního řetězce a prohlásili, že zatím do stávky nepůjdou. Firma slíbila, že nahradí brigádníky vlastními zaměstnanci na kratší pracovní úvazek, což mělo před vánočními svátky stabilizovat situaci v prodejnách. Nedokážeme pochopit politiku společnosti, kdy v období předvánočních nákupů snižuje stavy zaměstnanců, ruší dohody o pracovní činnosti, brigádníky a na provozech zůstává pouze kritický stav zaměstnanců, kteří jsou nuceni pracovat na pokladnách a jiných obsluhovaných odděleních, aniž by to bylo jejich náplní práce, uvedl tehdy předseda odborové organizace zaměstnanců Tesco Stores ČR Ivan Předinský.

Označit takový přístup vedení firmy k vlastním zaměstnancům jako šikanu se může zdát nadsazené, ale není tomu tak. Něco podobného by si totiž nejen Tesco, ale žádný z obchodních řetězců ve svých mateřských zemích nikdy nemohl dovolit.

*Příklad společnosti Makro

Odbory vědí, že řada lidí, kteří pracují v obchodě, si na internetu najde webové stránky OSPO. Případně píší dotazy či telefonují apod. Stížnosti zaměstnanců odbory dostávají z většiny řetězců. Ale nikdy se na ně neobrátil nikdo z Lidlu. Možná to je tím, že v jeho provozních jednotkách pracuje mnohem méně lidí než v jiných. Podle Leinera v nich proto existuje vysoké pracovní tempo, které firma kompenzuje poměrně slušnou mzdou. A když toho mají už dost, tak prostě z obchodu odejdou jinam.

Jako příklad dobrých zkušeností s vrcholovým managementem obchodních řetězců v ČR uvedl Leiner společnost Makro. V ní je podle něj firemní kultura na vysoké úrovni. Vrcholový management totiž uznává sociální partnerství. V průběhu roku se několikráte vedení společnosti Makro neformálně schází s odboráři, aby si navzájem řekli, jak vypadá situace a co od sebe vzájemně potřebují. Do určité míry jde i o jakousi přípravu na kolektivní vyjednávání. Řekneme jim, že bychom chtěli hovořit o tom a o tom. Když se poté v rámci kolektivního vyjednávání tyto otázky objeví, již jsou de facto předjednány a mohou se zapracovat do kolektivní smlouvy, doplnil Leiner. Takový postup při přípravě kolektivních mluv je optimální. Nic podle odborového předáka nebrání tomu, aby podobně nepostupovaly odborové organizace i v ostatních řetězcích.

*Kontroly jsou neúčinné

Složité problémy zaměstnanců obchodů by měly řešit i kontrolní orgány. Především pak pracovníci Státního úřadu inspekce práce. Odbory tedy logicky předpokládaly, že prostřednictvím inspekce práce může do určité míry stát zasáhnout tam, kde se dějí různé nešvary a nepravosti. Bohužel zkušenosti odborů s činností tohoto orgánu nejsou právě nejlepší. Odborná úroveň inspektorů práce je v řadě případů poměrně slabá. Mnohdy neznají ani základní věci ze Zákoníku práce. A to je špatně. Stává se, že jim při jejich kontrolách odbory předloží fakta, například o tom, že střední management firmy eviduje dvojí docházku do zaměstnání. Něco jiného je skutečnost a něco jiného je to, co se jako výkaz docházky předkládá kontrolním orgánům. A výsledek? Z kontrolních zpráv, které inspektoři po prověrce vypracují, mnohdy vyplývá, že žádnou závadu neshledali. Takže si potom položme otázku, co tam vlastně kontrolovali?

Leiner k tomu poznamenal, že přetrvává jeden nešvar z doby, kdy existovaly inspektoráty bezpečnosti práce. Tehdejší inspektoři bezpečnosti práce měli za povinnost dopředu upozornit zaměstnavatele, že jdou na kontrolu. Zaměstnavatel tak měl možnost se na tuto kontrolu včas připravit. V současné době tuto povinnost hlásit kontrolní návštěvu vůči zaměstnavateli nemají, ale měly by naopak informovat odborovou organizaci o tom, že přijdou na kontrolu. Ale pořád se děje to, co je po léta zažité. Inspektoři informují vedení podniku, nikoliv odbory. To by se mělo změnit, konstatoval Leiner.

13. listopadu 2008, Miroslav SVOBODA

Žádné komentáře:

Okomentovat