....
Ani závěrečné jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU, zastupovanými českým předsednictvím, které se konalo 27. dubna, nepřineslo dohodu na zlepšení ochrany zaměstnanců. Navzdory pěti letům usilovných jednání o revizi Směrnice o pracovní době, která někdy trvala i do časných ranních hodin, i nadále zůstane v platnosti stávající předpis.
„Na výsledek jednání měly nepochybně vliv blížící se volby do Evropského parlamentu. Poslanci v této době nebyli ochotni přistoupit na dohodu, která by ovšem zlepšila situaci zaměstnanců a zároveň vedla k pružnějšímu pracovnímu trhu. Ten Evropa potřebuje v době hospodářského útlumu,“ říká vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který v jednáních s europoslanci zastupoval členské státy.
Návrh revize směrnice, který byl pro europoslance nepřijatelný, by býval jednoznačně zlepšil stávající situaci. V členských státech, které uplatňují takzvaný opt-out, umožňuje nynější legislativa například pracovat až 78 hodin týdně. Rada navrhovala snížit stávající limit maximální týdenní pracovní doby na 60-65 hodin, ale EP to fakticky odmítl.
Opt-out, tedy výjimku z maximální délky pracovní doby, která existuje ve stávající směrnici z roku 1993, dnes využívá 15 z 27 členských států EU. Řeší tím situaci v sektorech s pravidelným výkonem pracovní pohotovosti (například ve zdravotnictví nebo v požární ochraně). Europarlament ji ale chtěl úplně zrušit. „Parlament vsadil na ideologii a odmítl vzít v úvahu politickou a ekonomickou realitu,“ řekl Nečas.
Kvůli neústupnosti europoslanců se podle Nečase z opt-outu stane místo výjimky pravidlo. Po neúspěchu jednání o novele směrnice se počet zemí, které používají opt-out, v blízké budoucnosti rozšíří. Budou tak řešit nedostatek pracovníků a složitou situaci v sektorech s pracovní pohotovostí. „Čím větší bude počet zemí, které používají opt-out, tím obtížnější bude tuto výjimku v budoucnu zrušit,“ řekl Nečas.
České předsednictví vynaložilo od ledna obrovské úsilí, aby dosáhlo kompromisu s EP. Nabídlo jménem členských států poslancům velké množství ústupků. Uspořádalo velmi neobvyklé tříkolové smírčí řízení, řadu neformálních trialogů, a přesto EP neustoupil ze své pozice. „Pokud parlament skutečně chtěl zlepšit situaci zaměstnanců, měl přijmout návrhy Rady,“ řekl vicepremiér Nečas.
Poslední šancí na dohodu byl vyvážený kompromisní návrh, který předložila Evropská komise během posledního jednání v noci na úterý. České předsednictví bylo jménem členských států ochotné o tomto návrhu jednat. Parlament však dal hlasovat mezi členy své delegace a následně další jednání odmítl.
Zdroj: MPSV
Ani závěrečné jednání mezi Evropským parlamentem a členskými státy EU, zastupovanými českým předsednictvím, které se konalo 27. dubna, nepřineslo dohodu na zlepšení ochrany zaměstnanců. Navzdory pěti letům usilovných jednání o revizi Směrnice o pracovní době, která někdy trvala i do časných ranních hodin, i nadále zůstane v platnosti stávající předpis.
„Na výsledek jednání měly nepochybně vliv blížící se volby do Evropského parlamentu. Poslanci v této době nebyli ochotni přistoupit na dohodu, která by ovšem zlepšila situaci zaměstnanců a zároveň vedla k pružnějšímu pracovnímu trhu. Ten Evropa potřebuje v době hospodářského útlumu,“ říká vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, který v jednáních s europoslanci zastupoval členské státy.
Návrh revize směrnice, který byl pro europoslance nepřijatelný, by býval jednoznačně zlepšil stávající situaci. V členských státech, které uplatňují takzvaný opt-out, umožňuje nynější legislativa například pracovat až 78 hodin týdně. Rada navrhovala snížit stávající limit maximální týdenní pracovní doby na 60-65 hodin, ale EP to fakticky odmítl.
Opt-out, tedy výjimku z maximální délky pracovní doby, která existuje ve stávající směrnici z roku 1993, dnes využívá 15 z 27 členských států EU. Řeší tím situaci v sektorech s pravidelným výkonem pracovní pohotovosti (například ve zdravotnictví nebo v požární ochraně). Europarlament ji ale chtěl úplně zrušit. „Parlament vsadil na ideologii a odmítl vzít v úvahu politickou a ekonomickou realitu,“ řekl Nečas.
Kvůli neústupnosti europoslanců se podle Nečase z opt-outu stane místo výjimky pravidlo. Po neúspěchu jednání o novele směrnice se počet zemí, které používají opt-out, v blízké budoucnosti rozšíří. Budou tak řešit nedostatek pracovníků a složitou situaci v sektorech s pracovní pohotovostí. „Čím větší bude počet zemí, které používají opt-out, tím obtížnější bude tuto výjimku v budoucnu zrušit,“ řekl Nečas.
České předsednictví vynaložilo od ledna obrovské úsilí, aby dosáhlo kompromisu s EP. Nabídlo jménem členských států poslancům velké množství ústupků. Uspořádalo velmi neobvyklé tříkolové smírčí řízení, řadu neformálních trialogů, a přesto EP neustoupil ze své pozice. „Pokud parlament skutečně chtěl zlepšit situaci zaměstnanců, měl přijmout návrhy Rady,“ řekl vicepremiér Nečas.
Poslední šancí na dohodu byl vyvážený kompromisní návrh, který předložila Evropská komise během posledního jednání v noci na úterý. České předsednictví bylo jménem členských států ochotné o tomto návrhu jednat. Parlament však dal hlasovat mezi členy své delegace a následně další jednání odmítl.
Zdroj: MPSV
Žádné komentáře:
Okomentovat